Blog Jihlavských listů

Od října 2013 budou mít obce v celé České republice pravomoc vyhlašovat na svém území tzv. nízkoemisní zóny.

„Pro místa, kdy obcí denně projíždějí kamióny místo toho, aby volily objízdnou trasu, je zavedení nízkoemisních zón optimální řešení,“ řekl ke schválenému návrhu ministr životního prostředí Chalupa.

V praxi to bude znamenat, že všude tam, kde existuje varianta objízdné trasy, bude obec oprávněna vyhlásit omezení vjezdu do svého centra a k povolení vjezdu vydávat plaketu v ceně 80,- Kč.

Podíváme-li se na návrh optimistickýma očima, tedy obtížně pochopitelným pohledem lidí, kteří věří v to, že úřední povolení může zlepšit životní prostředí, a vsadíme-li tento náš pohled například do Kraje Vysočina, musíme být zklamáni.

Pokračování »

Boj vyhlášený globálnímu oteplování stále probíhá. Ve jménu „záchrany planety“ bojují moderní pravičáci i levičáci za snížení emisí oxidu uhličitého. Objevuje se generace „nových“ daní, které mají trestat ty, kteří znečišťují. „Výchovným“ efektem ekologických daní má být změna jejich chování. „Budeš-li investovat do moderních systémů vytápění, nebudeš muset zelené daně platit,“ hlásají.

Pravda je, jak už to bývá, poněkud jednodušší. Za péčí o planetu se jednak skrývá zájem států a jejich ministrů financí najít další zdroj příjmu do státní pokladny, jednak cílený a bezohledný tlak byznysu napojeného prostřednictvím dotací na zdánlivě bezedné cecíky daňových poplatníků. Nakonec, důsledky solární a větrníkové revoluce už plátci elektrické energie v ČR pochopili.

Pokračování »

Máme za sebou přímou volbu prezidenta České republiky. A máme o čem přemýšlet. Ne snad tolik o tom, kdo se prezidentem stal či kdo se jím stát měl. Měli bychom si v klidu zodpovědět otázku, zda nám přímá volba přinesla to, co jsme si od ní slibovali, nebo pouze to, co jsme od ní čekali.

Prezidenta si vyberou a zvolí občané

Hlavním sloganem, který provázel proces vzniku zákona o přímé volbě hlavy státu, byl argument, že prezidenta si mají lidé volit sami. Mimo parlament. Mimo své poslance a senátory. Prý transparentně a bez zákulisních čachrů.

Pokračování »

Vyjádření své nespokojenosti se stavem či podmínkami ve své vlasti odchodem tam, kde se zdají podmínky lepší a výhodnější, bývá v politickém slangu nazýváno „hlasování nohama“.

Před pár dny přinesly všechny významné světové televize obrázky francouzského herce Gérarda Depardieu, jak v ruské Soči vychází vstříc premiérovi Putinovi, aby převzal ruský pas. Tetrálnost, s jakou se herec s premiérem objali, byla poněkud úsměvná, stejně jako umělcovo tvrzení, jak obdivuje svého dědečka – komunistu. Ale o to snad ani nejde, podstata je jiná.

Depardieu „hlasoval nohama“, když odešel z Francie na protest proti drastickému uvalení 75% daně na ty z poplatníků, kteří vydělávají více než 1 milion eur ročně (což je zjevně jeho případ). Nejprve se chtěl přestěhovat do francouzsky mluvící části Belgie, kde jsou lidé s vysokými příjmy zdaňováni sazbou „pouze“ ve výši 50%. Nakonec si vybral Rusko, kde platí sazba rovné daně 13%.

Pokračování »

O evropských událostech zpravidla nadstandardně dobře informovaný zdroj www.euobserver.com přinesl 16.listopadu 2012 zprávu, která se sice nikde moc neobjevila, ale jejíž obsah v budoucích souvislostech stojí za pozornější zamyšlení.

Zdroj informoval své čtenáře o části obsahu komuniké, které přijalo pět významných členských států EU: Německo, Itálie, Francie, Španělsko a Polsko a které vybízí k „vytvoření nové vojenské struktury v rámci Evropské unie“.

„Jsme přesvědčeni,“ tvrdí signatáři, „že EU musí ustavit – na půdorysu, který bude teprve přesněji definován – civilně-vojenskou strukturu s cílem plánovat a provádět vojenské mise a operace v zahraničí.“

Pokračování »