Blog Jihlavských listů

Archív dle autora

Rozpačité výročí

Miloš Vystrčil | Čtvrtek, 5. 1. 2023 v 9:13

Mám ještě v živé paměti, jak jsme v roce 2018 slavili 100 let od založení samostatné Československé republiky a jaká to byla nejen na Masarykově náměstí v Jihlavě sláva.
Na Nový rok 1. ledna 2023 jsme si připomínali 30 let od vzniku naší samostatné České republiky. Samozřejmě vím, že stovka je kulatějším výročím než třicítka, ale přesto jsem si říkal, že je vlastně docela s podivem, že si nějak asi podvědomě ta kulatá nebo půlkulatá výročí vzniku samostatné České republiky moc nepřipomínáme.


Asi si společně se mnou řeknete, že důvod se nabízí. Rozdělení České a Slovenské federativní republiky na dva samostatné státy Česko a Slovensko 1. ledna 1993 nebylo alespoň na české straně provázeno žádným nadšením. Většina z nás to brala jako výsledek dlouhotrvajících neshod na uspořádání základů jednotného státu Čechů, Slováků a dalších národů již ne zdaleka tak početných.
Na tomto zdůvodnění bude jistě velký kus pravdy. Přesto si myslím, že bychom se ve vzpomínce a také s určitým uznáním měli alespoň v době výročí k rozdělení a vzniku samostatného Česka vracet.
Nakonec na Slovensku vždy 1. ledna uděluje prezidentka či prezident státní vyznamenání a řády, u nás, jak víme, se tak děje 28. října, byť i u nás je i 1. leden tzv. řádovým dnem a je možné k tomuto datu řády a vyznamenání udělovat.


Protože je krátce po 30. výročí vzniku naší České republiky dovoluji si to připomenout. Není totiž vůbec samozřejmostí, že se dva národy dokáží rozejít pokojně a smírně a udržovat spolu i po rozdělení v podstatě 30 let velmi dobré sousedské vztahy.


Rovněž stojí za zmínku, že česká Ústava, která byla napsána velmi rychle a schválena 16. prosince 1992, se velmi osvědčila. Za celou dobu své třicetileté existence prošla pouze osmi změnami, z nichž pouze 2 byly zásadnějšího významu. Tyto dvě změny se týkaly umožnění našeho vstupu do Evropské unie a uzákonění přímé volby prezidenta republiky – ostatně první kolo přímé volby prezidenta proběhne zanedlouho 13. a 14. ledna, tak nezapomeňte jít volit. Ale nazpět ještě jedna věta k české Ústavě. Obecně panuje mezi odborníky shoda, že tomu není tak, že bychom těmi osmi změnami naši Ústavu nějak vylepšili, spíše je tomu naopak.


Na závěr i pro povzbuzení do nadcházejícího roku dodávám, že za těch 30 let máme za sebou jako občané České republiky velký kus práce. Žijeme ve svobodné, demokratické, suverénní a samostatné zemi. Naše země je vyspělá a těší se slušné mezinárodní autoritě. Zažíváme radosti a máme také problémy. Začínající rok bude složitý. Abychom obstáli, měli bychom táhnout za jeden provaz, být solidární, soudní, slušní, pracovití a respektovat se navzájem. V minulosti jsme to mnohokrát dokázali a není důvod, proč bychom to neměli zvládnout i tentokrát.


Přeji nám všem zdravý a požehnaný rok 2023.

Tak jsme druzí, no a có, no a có, no a có

Miloš Vystrčil | Čtvrtek, 15. 12. 2022 v 8:17

V říjnu v roce 2019 jsem napsal článek s názvem „Tak jsme první, no a có, no a có, no a có, … Článek mimo jiné zmiňoval velký úspěch obce Třeštice, která v soutěži Vesnice roku získala v roce 1. místo v celostátním kole Oranžové stuhy. Jinak řečeno, obec Třeštice byla vyhodnocena ze všech obcí v České republice jako nejlépe spolupracující obec s dobrovolnickými organizacemi a podnikateli v zemědělské oblasti na ochraně a rozvoji venkova.

Zastupitelé Třeštice po vítězství slavili zisk Oranžové stuhy v roce 2019 tradičním třeštickým popěvkem „Tak jsme první, no a co, no a co, no a co, …“ a v té době si asi nepřipouštěli, že se soutěže Vesnice roku zúčastní znovu a že budou aspirovat na celostátní vítězství v té nejprestižnější kategorii, ve které se soutěží o zisk Zlaté stuhy.

Jak to nakonec všechno dopadlo, napovídá nadpis tohoto článku. Třeštice skončila v roce 2022 v celostátním kole v nejprestižnější soutěži o Zlatou stuhu na 2. místě a zaznamenala tak další obrovský vpravdě historický úspěch. Zároveň Třeštice ještě v internetovém hlasování získala Cenu veřejnosti.

Velmi gratuluji a smekám přede všemi obyvateli Třeštice. Starosta Martin Kodys mi několikrát zdůrazňoval, že do soutěže se zapojila doslova celá obec. Na vyhlašování výsledků v Hlavním sále sídla českého Senátu jsem byl na obce z našeho senátního obvodu opravdu hrdý. V krajském kole získala ještě Modrou stuhu za společenský život v Kraji Vysočina obec Smrčná. Rovněž velmi blahopřeji. A děkuji i všem dalším, kteří aktivně rozvíjí a podporují život na našem venkově.

Právě i v souvislosti s mými zkušenostmi z fungování obcí v mém senátním obvodu mě zarazilo některými ekonomy představené tvrzení, že slučováním obcí bychom mohli ušetřit.

Upřímně, opravdu nevím jak. Slučováním obcí se přece počet sídel, ve kterých žijí lidé, nezmění. Zároveň věřím, že snad nikdo nechce, aby se lidé hromadně stěhovali z malých sídel do měst a venkov se tak postupně stával stále méně obydleným. To by samo o sobě přineslo úpadek a celé mi to tedy připadá jako nedomyšlené.

Také si moc neumím představit, že by se o malou obec, při zachování kvality života, dokázali při vší úctě postarat úředníci z města stejně kvalitně a za stejně nízké náklady, jako to dokáže v obci zvolený starosta a obecní zastupitelstvo. I dnes mají nakonec městské části osadní výbory, se kterými osvícení starostové měst spolupracují.

Samozřejmě netvrdím, že ve všech malých obcích vše funguje dokonale a mohou existovat případy, kdy je sloučení s městem nebo jinou obcí pro obě strany výhodné. Ale navrhovat hledání úspor násilným hromadným slučováním malých obcí mi připadá nelogické.

Jediným relevantním argumentem je nárůst byrokracie a komplikovaná administrativa, kterou neuvolnění starostové na malých obcích bez úřednického aparátu někdy obtížně zvládají. Tady však jako cestu vidím minimalizaci výkonu státní správy na malých obcích a navýšení povinností obcí s rozšířenou působností pro celý obvod.

Kromě šťastných Vánoc si nám všem tedy dovoluji popřát, abychom si dokázali nezávidět, abychom dokázali poděkovat a pochválit, abychom si dokázali vážit a ocenit poctivou práci všech a je jedno, zda jsou obyvateli malé nebo velké obce.

Rozpaky a obavy

Miloš Vystrčil | Středa, 30. 11. 2022 v 9:10

Že v současné době probíhá mistrovství světa ve fotbale v Kataru, jsme asi zaznamenali skoro všichni. Přiznávám, že patřím mezi fotbalové fanoušky, a pokud je to možné, snažím se alespoň některé zápasy sledovat. Poté, co jsem měl možnost o víkendu zhlédnout hned několik zápasů, mě zaujala jedna věc. Jako v podstatě nezaujatý divák jsem při sledování chování hráčů nabyl pocitu, že tiše tolerovanou součástí hry se stává stále častěji a silněji i snaha oklamat rozhodčího.

Jinými slovy:

Zdá se mi, že běžnou součástí hry zvané fotbal se na té nejvyšší úrovni paradoxně stává, že hráč tvrdí nebo gestikuluje, že nefauloval, i když je evidentní, že fauloval a on to musí vědět.

Zkrátka a dobře běžnou a v podstatě stále více akceptovanou součástí hry se stává snaha oklamat rozhodčího, tedy nepřiznávat pravdu, rozhodčímu přesvědčivě lhát, tvrdit opak a rozhodování mu maximálně ztěžovat.

Přiznávám, že mi tohle zařazení snahy oklamat rozhodčího jako v podstatě akceptované součásti fotbalového zápasu velmi vadí a tolerance k těmto snahám ve mně vzbuzuje velké rozpaky a obavy.

Když jsem trénoval v Telči mladší žáky, bylo normální, že vzájemný zápas dvou týmů pískal zpravidla jeden z trenérů. Přesto s férovým řízením zápasu nebyl problém. Mladí fotbalisté totiž považovali za normální, že se k faulu nebo poslední teči před zahráním míče do autu přiznávají. Vůbec by je nenapadlo, že snaha oklamat rozhodčího lhaním, simulováním, divokou gestikulací má být součástí hry.

Každý sport, tedy i fotbal, by přece měl být o fair play, o tom, že se k faulu nebo tečování míče přiznám nebo skutečnost akceptuji a ne že se snažím přesvědčit druhé, že tomu tak nebylo, i když vím, že to není pravda.

Osobně jsem přesvědčen, že tento typ chování začíná do naší společnosti bohužel ve všech možných oblastech včetně politiky stále více pronikat a zakořeňovat.

Teze, že není přirozenou povinností se při jednání, debatě, diskusi, soutěžení, soupeření, setkávání chovat čestně a poctivě a hrát fair play, ale že je vlastně povinností „rozhodčích“ naše případné klamavé snahy odhalit, se začíná pro mě nepochopitelně stále více stávat společensky tolerovaným principem.

Považuji to za nepřijatelné a dlouhodobě společensky nesmírně škodlivé. Jedním z okamžitých výstupů je nárůst nedůvěry a nutnost posílení kontroly a s tím souvisejícího nárůstu byrokracie, počtu pravidel a drahých kontrolních nástrojů.

Obecně se pak jedná o popření základního smyslu sportu a sportovního soutěžení s velmi nebezpečnými dopady do fungování celého lidského společenství a našeho hodnotového systému.

Venkov a malotřídka v Urbanově

Miloš Vystrčil | Sobota, 3. 9. 2022 v 11:53

Jako pro bývalého učitele je pro mě 1. září především začátkem školního roku. Jako starosta jsem se potom vždy těšil na
vítání prvňáčků. Je úžasné být u toho, když vyparáděné děti se svými rodiči, někdy i prarodiči, přicházejí do školy, aby společně zahájili další životní etapu.

Ve škole se totiž neučíme jenom číst, psát a počítat. Dobrá škola je pomocníkem a kamarádem, dobrá škola pomáhá připravit na život.

Jako původně středoškolský učitel jsem poznal život a fungování v malotřídkách až později. Velkou zásluhu na tom má ředitel malotřídky v Urbanově Hynek Vohoska. Pozval mě před mnoha lety na urbanovský školní Den Země a byl to skutečný
zážitek.

Jsem přesvědčen, že právě venkovské školy a zvláště potom malotřídky jsou nesmírně důležitou součástí života na venkově a moc jim fandím a všem, kteří je podporují, děkuji.

Zároveň děkuji za včerejší možnost zúčastnit se prvního školního dne v malotřídce v Urbanově. Je to pro mě zvláště významné
také proto, že do urbanovské školy chodila před mnoha lety moje maminka.

Zveřejněno 2. 9. 2022 v Jihlavských listech.

K fungující škole patří spokojené děti, spokojení rodiče a spokojené učitelky. Na fotografii to vypadá, že se to v Urbanově daří.
S prvňáčkem Davidem jsme si podali ruku. Slíbil, že se bude učit :).

Zadavatel: Koalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09/Zpracovatel: MARES Pro s.r.o.

Příspěvek na bydlení a další pomoc při platbách za energie

Miloš Vystrčil | Pondělí, 29. 8. 2022 v 9:34

V současné době se bohužel všichni setkáváme s rostoucími cenami energií. Považuji proto za důležité informovat o možnostech podpory, které jsou již dnes k dispozici. Zároveň se pokusím stručně informovat i o podporách, které vláda ještě zavede do konce roku.

Příspěvek na bydlení je určen i na platby za energie

Příspěvek na bydlení může pomoci zvládnout zvýšené zálohy na energie. Na příspěvek na bydlení má nárok každá domácnost, která za bydlení (například nájem + zálohy na energie + služby) vydá měsíčně více než 30 % (tři desetiny) svých čistých příjmů. Zároveň tyto tři desetiny čistých příjmů nesmí být vyšší, než jsou tzv. normativní náklady na bydlení. Normativní náklady jsou dány pro různý počet osob v domácnosti a různě velké obce a města zákonem.

Příklady
Čtyřčlenná domácnost v nájmu
Pokud čtyřčlenná domácnost, která bydlí v nájmu v Jihlavě a má čistý měsíční příjem 45 tisíc korun, požádá o příspěvek na bydlení, potom z hodnoty normativního nákladu na bydlení 17 777 korun plyne, že může obdržet příspěvek na bydlení až 4 277 korun měsíčně.

Jednotlivec ve vlastním bytě
Pokud se jedná o důchodce žijícího samostatně ve vlastním bytě s měsíčním důchodem 14 000 korun, potom z hodnoty normativního nákladu na bydlení 6 232 korun plyne, že může mít nárok na příspěvek na bydlení ve výši až 2 032 korun měsíčně.

Orientační ověření nároku na příspěvek

Jestli má jedinec nebo početnější domácnost nárok na příspěvek na bydlení a v jaké přibližné výši lze poměrně jednoduše orientačně zjistit s využitím kalkulačky příspěvku na bydlení.

Žádosti o příspěvek lze podávat na kterémkoliv kontaktním pracovišti Úřadu práce nebo také elektronicky. Žádost o příspěvek na bydlení lze podat až 3 měsíce zpětně.

Postup podání žádosti a vyjmenované potřebné podklady naleznete na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. K nalezení pokynů stačí do kteréhokoliv internetového vyhledávače zadat „příspěvek na bydlení“.

Určitě doporučuji si na webu zkusit příspěvek na bydlení orientačně vypočítat. Vše je velmi dobře vysvětleno. Zadávat budete 3 základní vstupní údaje, které se týkají počtu členů domácnosti, nákladů na bydlení a průměrného čistého měsíčního příjmu rodiny/domácnosti.

Osvobození od poplatku za obnovitelné zdroje

Již od října dojde k odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje. Konkrétně to znamená, že každé domácnosti z faktury za energie zmizí poplatek za obnovitelné zdroje energie. Výše tohoto poplatku je cca 600 korun za MWh.

Snížení záloh o úsporný tarif

Do začátku topné sezóny bude vládním nařízením zaveden další plošný příspěvek na úhradu cen za energie, který je nazýván úsporný tarif. Tento příspěvek obdrží přímo dodavatelé energií nikoliv občané. Těm se zároveň automaticky sníží zálohy na energie. Do konce roku by součet snížení záloh měl být v průměru 2 000 korun pro každou domácnost.

Na závěr ještě jednou doporučuji si orientačně vyzkoušet, zda vaše domácnost na příspěvek na bydlení dosáhne. Ceny energií skutečně v souvislosti se stávající situací výrazně narostly. Doporučuji v případě existence nároku příspěvek na bydlení využít.

Zveřejněno 26. 8. 2022 v Jihlavských listech.

Zadavatel: Koalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09/Zpracovatel: MARES Pro s.r.o.




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I