Blog Jihlavských listů

Nemám rád řetězce. Pořád už dlouhé roky je čím dál větší provoz kamionů, silniční síť už to nestíhá pobrat. Kolony před Brnem jsou na denním pořádku, ani nemusí být zima. A pak jde člověk do supermarketu a vidí, jak se mléko z Olomouce prodává v Čechách, mléko z Jihlavy pro změnu v Ostravě, v Jihlavě běžně koupíte mléko od Mladé Boleslavi a podobně. Proč? Protože řetězce nakupují výrobky bez ohledu na regiony. Nedávno se v řetězci Tesco (pokud se nepletu) prodával bloček sýra Eidam 45 z Moldávie. Přitom je v ČR odhadem min. 5 výrobců uvedeného sýra. Nevěřím tomu, že byl tohoto běžného sýra u nás takový nedostatek, že ho musejí vozit až z daleké ciziny. Před lety mne dostali v dnes již neexistujícím řetězci Hypernova na ulici Romana Havelky v Jihlavě, kam jsem se cestou z práce stavil pro čerstvé mléko. Jihlavské neměli a na dotaz obsluhující, zda ho náhodou ještě nemají paletu ve skladě, mi dotyčná sdělila, že ne, že to už došlo ráno. Jelikož mlékárna v Jihlavě je od dané prodejny vzdušnou čarou sotva kilometr a vím, že v té době mlékárna měla vlastní rozvoz, tak jsem se zeptal, proč tedy nezavolali do mlékárny, aby jim jednu nebo dvě palety dovezli. Odpověď mne totálně dostala – paní mi sdělila, že to nejde, že jim tohle zboží vozí z distribučního centra v Olomouci … Tak v Jihlavě se naložil kamion, aby odvezl palety s mlékem do Olomouce, tam se vyložily do skladu, aby je vzápětí jiný kamion odvezl zase do Jihlavy … Dnes takto běžně koupíte třeba i na vesnici v řetězci COOP čerstvé mléko kdoví odkud, bez ohledu na to, že bylo vyrobeno na druhém konci republiky. Jen proto, že někdo se na daný problém dívá jen přes peníze a nevidí za tím i právě ty důsledky z nesmyslné dopravy. A bohužel, kvanta lidí toto neřeší a vesele kupují výrobky dovážené kdoví odkud, aby pak sedli do auta a nadávali, jaký je zase provoz a proč se s tím něco nedělá … A přitom by stačilo trochu přemýšlet při výběru konkrétního zboží a dávat přednost tomu, které pochází od blízkých výrobců.

Kromě toho nemám rád privátní značky, zejména tedy ty, kde na spotřebitelském balení není uveden výrobce. Člověk znalý se u potravin pocházejících z živočišných surovin může orientovat podle čísla v povinně uváděném oválu, kde musí být uvedena země původu a evidenční číslo výrobce. Ale kolik lidí zná číslo konkrétní mlékárny či masného kombinátu? Nehledě na to, že i když dva dělají totéž, není to vždycky totéž. A vím, že např. některé salámy mne vždycky posílali koupit s tím, že ho mám koupit jen když ho budou mít od daného konkrétního výrobce. A když na nějakém výrobku výrobce není uveden, tak ho prostě nekoupím …

Politika je občas jedno velké svinstvo, kdy lži a pomluvy jsou ještě tím mírnějším projevem.
Jsme před druhým kolem do senátních voleb v našem obvodu a ve hře jsou dva kandidáti, Miloš Vystrčil a Jana Nagyová. A je zajímavé a pro některé osoby typické, jakým způsobem podporují toho či onoho kandidáta.

Kdysi jsem jako někdejší starosta malé obce tvrdil, že i komunnální politika je mnohdy svinstvo, a to od středních obcí výš. Později jsem zjistil, že to začíná i v těch malých. Samozřejmě ne vždy a ve všech. A když se k tomu ještě přidá zaslepenost, naivita a špatná paměť, tak se pak jeden diví, co někteří jsou schopni vypustit z úst a koho jsou jiní schopni volit.
Typický příklad těch lží a zkreslených informací jsem zažil na vlastní kůži již skoro před 30-ti lety, kdy se na mou hlavu snesla snůška lží a polopravd ze strany některých občanů naší obce. Jenže tehdy jsem měl obrovskou výhodu - v rámci malé obce stačilo vystoupit na tzv. veřejné schůzi a jedno nařčení po druhém vysvětlit, uvést na pravou míru a vyzvat ty zvídavější občany, aby se mnou šli na obecní úřad, kde jim svá tvrzení doložím dokumenty.

Po dlouhých letech jsem se setkal opět s projevem "zapomětlivosti" a nevím, jak nazvat vhodně a bez urážky další vlastnosti, když na jednání zastupitelstva padla na adresu mé manželky, která strávila 16 let na obecním úřadě, z toho 12 let ve funkci starostky, od jednoho člena zastupitelstva poznámka "no, vždyť ona pro obec dohromady nic neudělala". Dotyčný asi "zapomněl", že to "nic" znamenalo vykoupení pozemků, zasíťování a vytvoření 9 stavebních parcel, dále plynofikaci obce, kompletní rekonstrukci někdejší staré budovy a stavbu nové víceúčelové budovy za 16 mil., a to bez koruny dotace (tehdy bylo asi důležitější někde v malé vesničce postavit tenisový kurt, než budovu se sálem, hasičskou zbrojnicí, klubovnou pro mládež a mateřskou školou) a bez dluhů. Nepočítám ještě další akce, rozvod optické sítě pro Internet a další. Musel jsem si na to vzpomenout teď po přečtení Babišových slov na adresu Miloše Vystrčila, že si zjistil, že je vlastně od 90-tých let v politice a že "pro české občany neudělal nikdy vůbec nic" (viz čl. o podpoře Miroslavy Němcové na podporu Miloše Vystrčila na Internetu).
Jednak mne fascinuje, jak někdo, kdo tu nežil, konstatuje něco, o čem nic neví. V době po sametové revoluci, kdy bylo třeba řešit naprosto nové obsazení funkcí v komunální politice, tak někteří byli ochotní se do této nelehké práce zapojit, zatímco jiní si hrabali pro sebe a zneužívali minimálně neetické praktiky (často na hraně zákona) ke svému obohacení a spousta dalších se jen "vezla". O způsobu ovládnutí některých firem v okrese Babišovým Agrofertem by se dalo povídat. A takový člověk chce tvrdit, že práce starosty města, později hejtmana Kraje Vysočina a nakonec předsedy senátu je "nic"???  Toto mu baští voliči, kteří volí Janu Nagyovou, která je stejně jako pan Babiš souzená pro dotační podvod?

Nemusím být zrovna voličem ODS, ale když mám na misku vah položit jména Miloše Vystrčila a Miroslavy Němcové, kteří mají "čistý štít" a žádnou zásadní kauzu na ně nikdo nemá, prorože se do ničeho nenamočili, a naproti tomu Janu Nagyovou a Andreje Babiše, kteří jsou naopak známí v různých kauzách, doteď jsou souzení, nabytí majetku či spolupráce s StB některých je otázkou - tak já osobně mám ve věci jasno.

Pavel Ženčák
Vysoké Studnice

Občas nevím, co si o některých lidech mám myslet. Předesílám, že pokud se mýlím, tak se jim předem omlouvám, ale jsem pro férové jednání a nemám rád, když se z lidí dělají blbci.

Nechci teď řešit přínos či význam zpevněné dráhy na letišti v Henčově, nebo její negativa, jde mi o to, čím kdo je schopen argumentovat. Zaregistroval jsem asi před týdnem, že údajně pan Joukl a v tomto týdnu další představitel Jihlavy tvrdili, že start letadel na zpevněné dráze je méně hlučný.

Nejsem sice pilot, ale o létání se roky zajímám a nějak mi uniká, z čeho tak dotyční pánové usuzují. Letadlo pro vzlet potřebuje nějakou minimální rychlost, aby křídla měla dostatečný vztlak. A pak musí nastoupat do nějaké základní letové hladiny. Pro dosažení vzletové rychlosti (tedy pro rouzjezd po zemi) na travnatém povrchu je potřeba více energie, než po hladké dráze, nicméně prakticky asi každý pilot pro bezpečný start dá plný plyn, aby byl co nejrychleji ve vzduchu, kde již nepůsobí na letadlo otřesy od podvozku.
Podobně je tomu u stoupání do nějaké minimální výšky, kde je již zcela lhostejné, když letadlo stoupá, zda se rozjíždělo po travnaté či zpevněné ploše – pro stoupání pod daným úhlem potřebuje nějaký výkon motoru a to je v podstatě vše. Tím jsou dány otáčky motoru a těmi zase hluk. Bez ohledu na dráhu. Pokud dnes na Henčově létají motorové stroje, měli by se spíš piloti či vedení letiště zamyslet nad tím, že startující letadlo vydává největší hluk a nejvíc obtěžuje svoje okolí právě při stoupání hned po startu, kdy je v malé výšce a motor na vysoký výkon. Toto nikdo neovlivní, ale ovlivní dráhu, kudy stoupá. Např. při startu směrem na východ otočit stroj kousek za dráhou a stoupat nad Nové Domky považuji za bezohledné, protože mohou stroj zatočit doprava o pár set metrů dál a letět až mezerou mezi Novými Domky a Velkým Beranovem. Mám na mysli běžný víkendový provoz, kdy argumnt o zvýšeném hluku nad ZŠ je mimo hru.
Jediné, co podle mne přichází v úvahu ohledně snížení hluku, je pojíždění po dráze, kdy na nerovném povrchu potřebuje letadlo o něco vyšší výkon, než při pojíždění po hladkém povrchu. A tím logicky je i rozdíl v hluku od motoru. Ale při pojíždění nikdo nedává plný plyn a ted se jedná o zcela jinou úroveň hluku.

Nemohu si pomoct, ale výše uvedený argument o snížení hlučnosti mi připadá jako účelový, podobně jako před pár lety jistý právník zastupující Jihlavu ve sporu se SVAK předložil tuším zastupitelstvu nebo radě města argument, že město přichází denně o příjem řádově 100 tis. Kč (částku si už přesně nepamatuji). Každý si logicky řekne, jak veliké to jsou peníze a dál nepřemýšlí. Jenže dotyčný již neuvedl související fakt – že na druhou stranu ušetří denně řekněme 96 tis. Kč na nákladech na provoz, který samozřejmě taky něco stojí a při míře zisku v dané oblasti ve výši např. 2% logicky dojdeme k závěru, že na 100 tis. Kč na straně příjmů musíme počítat s 98 tis. Kč na straně výdajů. A tím najednou máme ze 100 tis. jen 2 tis. Kč…

Jednat by se zkrátka mělo poctivě a ne s použitím nějakých polopravd a nebo zcestných informací.

Ráno jsem čirou náhodou vstával s manželkou zhruba stejně, a protože ona první věc, kterou ráno udělá, tak pustí rádio, tak jsem mimoděk poslouchal Radiožurnál.
Nevnímal jsem úplně přesně, o čem byla řeč, ale tématem byla patrně výplata nemocenských dávek. A zrovna tam byl příspěvek jednoho senátora (neodchytil jsem jméno), který říkal, že má celkem asi 2000 zaměstnanců a nechal si udělat statistiku, ze které vyplynulo, že v jeho firmě po zrušení výplaty nemocenských dávek na první 3 dny klesla nemocnost o 100%.
Tak se přiznám, že toto mne zaujalo, protože buďto dotyčný pan senátor nerozumí tak úplně procentům, protože pokles něčeho o 100% znamená, že výskyt daného jevu klesl na nulu. A osobně rozhodně nevěřím tomu, že by lidé po zrušení výplaty dávek za první 3 dny přestali být nemocní. Domnívám se, že nemocnost poklesla o polovinu a pan senátor má hokej v procentech. A nebo je tak radikální pokles jen papírově, protože lidé drobnější problémy raději přechodí, než by přišli o peníze za 3 dny (orientačně min. 15% výplaty). A i když jsou nemocní, raději si vezmou dovolenou, opět z finančních důvodů. A tak mne napadá otázka, když je nám (bez možnosti to nějak ovlivnit) strháváno ze mzdy sociální a zdravotní pojištění, na co všechno vlastně pak máme nebo nemáme nárok, když onemocníme.
(reportáž na Radiožurnálu 13.5. asi v 5:25).

V médiích proběhla zpráva o tom, že starosta Víru nakonec přece jen dostal pokutu za novoroční koupání ve Vírské přehradě.

Vírská přehrada je využívána jako zdroj pitné vody pro Brno a okolí. Samozřejmě je podle našich zákonů v okolí vyhlášený systém ochranných pásem. Podobně je tomu u přehrady známé jako Želivka, která je pro změnu zdrojem pitné vody pro Prahu a okolí.

Nechci polemizovat o tom, zda tak přísná omezení, jako je zákaz vstupu a zákaz koupání jsou či nejsou přiměřená (např. ve Švýcarsku Ženeva, Curych a další velká města berou pitnou vodu také z jezer, kde je možné nejen rekreační využití, ale dokonce i běžný lodní provoz). Spíš chci upozornit na silné mezery v našich zákonech.
Pana starostu Stalmacha znám i osobně a pokud vím, tak jejich novoroční koupání je také forma protestu proti stávajícímu stavu našich zákonů.
Asi každý pochopí, že vyhlášené ochranné pásmo zcela jistě omezuje možnosti hospodaření v okolí a dotýká se to nejen hospodaření v lesích a na polích, ale i rozvoje obcí v okolí – jsou omezené možnosti rekreace a s tím spojených aktivit.

Na jednu stranu chápu ochranu vod, na druhou stranu je zde silný rozpor v oblasti ekonomiky. Obce v okolí jaderné elektrárny Dukovany pomalu neví, co s penězmi za kompenzaci od provozovatele jaderné elektrárny. Na druhou stranu omezení obcí i obyvatel v okolí významných vodárenských nádrží je rozhodně minimálně srovnatelné, význam zdroje pitné vody je možná vyšší, než význam jaderné elektrárny, ale případná kompenzace ze strany vodárenských společností, které jsou dnes většinou v soukromých rukou, není za uvedená omezení prakticky žádná nebo naprosto minimální. A pokud je mi známo, tak na toto téma zatím nikdo nechce moc slyšet. Takže tímto chci (také jako býv. starosta) pana starostu Stalmacha podpořit a rozhodně mu fandím.