Archive for the ‘Kultura’ Category

ÚNOR 1948

Pondělí, 26 února, 2024

Od ruského vpádu na Ukrajinu uplynou dva roky.

Invaze započala 24. února 2022.

V úterý 25. února 1975 vyšla Jiskra, orgán OV KSČ,

Zachovejme pokrokové tradice a symboly

Únor 1948 – Únor 1975 – Únor 2016 – Únor 2024

„Alexej Navalnyj byl zavražděn. Jeho smrt nastala 16. února ve 14:17 místního času,

1.3.2016 Čtenáři píší/Komentáře (8), autor: 

Zdeněk Gryc

V úterý 25. února 1975 vyšla Jiskra, orgán OV KSČ, nositel řádu práce, číslo 16. za 50 haléřů. Za těchto pouhých padesát haléřů byli na první straně Jiskry občané jihlavského okresu obdařeni fotografií bdělých milicionářů s puškami na ramennou. Pod fotografií je tento nápis: PŘÍSLUŠNÍCI LIDOVÝCH MILICÍ se stali v únorových dnech 1948 pevnou oporou lidové demokratické republiky a pomohli zmařit plány reakčních sil. Pod nimi je báseň Františka Branislava: ÚNOR. Pod hlavičkou Jiskry jsou uvedena slova vedoucího tajemníka: „Nemůžeme se spokojit s dosaženým“. Komentář Jiskry: ZACHOVEJME POKROKOVÉ TRADICE A SYMBOLY

„Historii píše život a je na nás, abychom naši dělnickou, pokrokovou tradici a její symboly lépe ochraňovali a zakládali.

Nemohu než sáhnout v této souvislosti pro jiný příklad.

Kdysi stál cestou na Kalvárii v Jihlavě starý most a na něm

socha sv. Jána.

Starý most ustoupil novému, který se stal vstupem do budoucího moderního sídliště města.

Samozřejmě že se nezapomnělo na renovaci sochy sv. Jána nákladem cca 15.000 korun i na příslušné místo na novém mostě, kam by měl být opět umístěn.

Nestane se tak a je to moudré.

Mnohem víc mu to bude slušet třeba u kostelíčka sv. Jána na Kalvárii,

či na jiném místě.

Všimněte si však, že vpravo na mostě /směrem od Jánů/ je naň pamatováno příslušným místem.

Projektant tu pozorně dbal historie uchování památky, možná dokonce umělecké památky.

My bychom teď měli pamatovat na to, aby ono prázdné místo vyplnila třeba socha sportovce, jako symbol mládí obyvatel sídliště,

jež by také byla doplňkem stojících a připravovaných sportovišť.

————————————————————————————-

Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany.

A pokud některým z nich tyto myšlenky nejsou blízké,

ukládat jim v tomto smyslu konkrétní požadavky k odbornému ztvárnění. Generace dnešní i příští ocení bezpochyby skutečnost,

jako je plánované postavení památníku 1. prezidentu Gottwaldovi

v sídle okresního města, na památečním místě,

z něhož k občanům Jihlavska promlouval.

Domnívám se, že nestojí nic v cestě tomu, abychom odhalili (dříve či později) památníček událostem dělnického hnutí na zmíněném místě U Jánů. Dnes to lze ještě prostorově řešit.

Za pět let bude zřejmě pozdě. Tady – i jinde. MILAN DVOŘÁK

——————————————————————–

Diskuze k článku

Já to říkám pořád, že ten Dvořák nemá v té televizi co dělat.

Však se dobře říká,

—–

že pravda začíná tam, kde končí signál České televize. Však už se proti němu chystá demonstrace. 

—–
Teď byl odhalen i v JL.

čtenář | 2016-03-01 14:54:58 | Reagovat

—————————————————————-

Milý pane Gryci.

Sochy svatých a církevní stavby u nás byly odjakživa nejtrvalejším připomenutím církevní slávy. Už proto, že se většina panovníků či jiných hrdinů nikterak nezapsala do podvědomí národa. A když ano, tak se sama církev postarala o to, aby nevyčnívali a nepřipomínali lidu hrdost či jiné“ nectnosti“, co církev neměla příliš v lásce. Síla církve po 2. světové válce se změnou režimu poněkud vícepovadla a ve stylu, dohonit a předhonit se začínala budovat jiná republika.

Proto i někteří svatí zmizeli ze svých piedestalů.

I Vy jste se velkou měrou podílel na zásadních změnách ve městě a na to můžete být patřičně hrdý. To bez ironie. Sídliště Březinky nevypadá vůbec špatně. To, že se k práci architektů vyjadřovala tehdejší politická suita po svém, není nic neobvyklé. Vše muselo mít ideový náboj. Jihlavská Jiskra byla onou hlásnou troubou politického dění.

Měla jednodušší roli, její propaganda byla směrována pouze jedním směrem.

—–

Oč horší to má např. současná ČT 1, kterou si právem přisvojuje celá veřejnost. A také právem veřejně kritizuje její roli.
—–
Ale vraťme se k sochám. Mně osobně připadá adorování politických figur jejich pomníky pomalu na každé mezí s úslovím „tady tajky byl“

jako z Járy Cimrmana. Zhoupne se režim a šup s nimi pryč.

Každá doba produkuje své hrdiny.

To však neznamená, že budou hrdiny na věky věkův.

VladimírV | 2016-03-01 16:38:30 | Reagovat

—————————————————

PS. na vložené foto nutno klikout.

JIHLAVA

Neděle, 21 ledna, 2024

Jihlavský Městský řád z roku 1270.

Vydáno o příležitosti technicko-ekonomické Konference o funkci územního plánování a stavebního řádu, při tvorbě životního prostředí u příležitosti  na sjednoceni právních norem v oboru investiční výstavby.

Složku  vydal okresní archiv v Jihlavě.

Přeložil a průvodní slovo napsal František Hoffmann.

Náklad 500 výtisků 1967.

Obsahuje čtyři listy. Na prvním je překlad městského řádu,

který začíná slovy:

„Ve jménu svaté a nerozdílné Trojice amen.

My Otakar, z boží milosti král český, vévoda rakouský a štýrský a markrabí moravský, všem na věčnou památku.

Poděvadž zapomnění jest matka klamu, macecha míru a rozněcovatelka sporů

uvykli jsme činy naše, jakož i nařízení zákonná, které by mohly přinésti prospěch

a užitek poddaným upevniti věrohodnými písemnými záznamy,

aby ze svědectví písemností se nabývalo paměti o tom,

co se stalo a u potomků byly odklizovány příčiny překrucování“,

Text na druhé a třetí straně, začíná slovy:

„Naše města vznikala převážně jako promyšlené sídelní útvary v nichž se jevily prastaré zkušenosti od dob antických a přizpůsobovaly místním podmínkám“.

Text na druhé stránce končí těmito slovy:

„Prohlížejíce jihlavský stavební řád z r. 1270,  udělený městu králem Přemyslem Otakarem II. uvědomujeme si kontinuitu  některých problémů,  potřeb a jejich řešení“.

Na třetím listu je originál latinské listiny v okresním archivu v Jihlavě.

Na třetím listu je fotografie modelu Jihlavy v první polovině 15 století.

Navrhl F. Hoffmann,  provedl H. Majer.

Oblastní muzeum Vysočiny v Jihlavě.

Rok 1967 byl rokem nadechnutí v rámci Pražského jara,

doba kdy Jihlava měla naději stát se zachovalým,

významným historickým městem Evropy.

Dokladem toho, že to nebyl technický problém, je rekonstrukce Sklípku,

který byl otevřen před touto konferenci,  1. října 1967 a stal se i její součástí.

Slavnostní projev, pronesl tehdy ředitel Restaurací Jihlava pan Liška.

Uvedl na něm, že je zde inauguračně čepováno nové pivo „Ježek“

—————————————-

„ aby ze svědectví písemností se nabývalo paměti o tom,

co se stalo a u potomků byly odklizovány příčiny překrucování“

Ve středu 29. ledna přivítá Jihlava přední české historiky a badatele.

V gotickém sále jihlavské radnice se uskuteční 

konference Iglavia historica –

Libreto navržené doktorem Hoffmannem „Čtyřlístku“ sgrafita ve Sklípku 

Je inspirováno „Iglavia historika.“

Dobová fotografie je na stránce 686 dějiny moravských měst:

Interiér přízemní restaurace Sklípek na Masarykově náměstí 7, 1969.

Na jednom z těchto „lístků“. Je snaha zachovat ve zkratce “Iglavia historika.“

—————————–

Zmínka v listně roku 1270, vybízí k zachování paměti.

Co se s historicky jádrem v Jihlavě stalo.

Jeho stav před srpnem 1968 a stavbou Prioru na náměstí.

I zde platí, že architektura je odrazem doby.

Sklípek je stále v neutěšeném stavu.

Otázka je, jestli se grafitový „Čtyřlístek“,  v původní omítce  nějak zachoval.

Pamětníků na dobu, kdy byl otevřen Sklípek už není mnoho,

jeden z nich je Leopold Habermann.

Velká účast veřejnosti na vernisáži jeho výstavy

ve čtvrtek 11. ledna jej samotného překvapila.

Historii doby jsme si v poklidu zopakovali v úterý 16.ledna, viz.vložené foto. 

Také jsme vzpomněli, na návštěvu Eva Rozehnalové, v jeho dílně,

před 10 lety, 24. 4. 2014.

Je to dlouhá historie od doby, kdy Habermannové kovali v gotické síni,

fary u Svatého Jakuba.

Kolegové, z jihlavského architektonického manuálu, připravují setkání s tematikou rekonstrukce domů na jihlavském náměstí.

Bylo by jistě zajímavé, udělat je v prostředí výstavy díla Leopolda Habermanna, věnované jeho strýci Alfrédu.

Už jenom z toho důvodu, že v předsíni výstavního sálu je freska,

možná ze stejné ruky, malíře rostlinného motivu, objeveného nenadále,

na stropu, mázhausu ve Sklípku. 

16.1.2024.
24.4.2014. s Evou Rozehnalovou

KRIMINÁLNÍK

Neděle, 26 listopadu, 2023

„Zase ti něco nakreslím v příštím dopise,

 jde mi to líp než psát“

Profesor Rozehnal napsal z vězení

tři ilustrované, dosud nepublikované dopisy.

Další byly zakázány bachaři,

protože by tam někdo mohl najít nějaké jinotaje.

Byli jsme rádi, že Eva je mezi námi, Rozehnalovic žáky, v Jihlavě.

Proces s profesorem Fuchsem a Rozehnalem v roce 1969,  

je dokladem kam vedlo „Osvobození“ v roce 1945

Eva Šiklová: „nejlepší ilustrací je příběh.“

———————————————–

Přiložený dopis je adresován do Jihlavy.

Dok. foto je také z Jihlavy.

SKAUT

Středa, 15 listopadu, 2023

architekt,

skaut,

politik,

výjimečný a skvělý člověk,

přítel a kamarád

Standa Slávek Scamp Žalud.

Čepice s brýlemi Standa Žalud – v křesle Eva Rozehnalová

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/529380-ceska-politika-prisla-o-vyznamnou-osobnost-zemrel-porevolucni-poslanec

Mám tu smutnou povinnost Vám touto cestou sdělit, že dnes zemřel náš dlouholetý a významný člen BLOKU, architekt, skaut, politik, výjimečný a skvělý člověk, přítel a kamarád Standa Slávek Scamp Žalud.

Ještě v pátek minulý týden jsme spolu hovořili a dojednávali náležitosti naší společné pracovní cesty, která se měla uskutečnit následující víkend,.

Ještě v sobotu jsme byli v kontaktu prostřednoctvím Whatsup a vše vypadalo bezproblémově, velmi se Slávek těšil, že opět společně zavítáme na jeho milované Slovensko.

V pondělí mne nečekaně jeho dcera infomovala, že byl náhle se zdravotními komplikacemi převezen do nemocnice a že se cesty na Slovensko nebude moci účastnit.

Dnes v odpoledních hodinách pak přišla zpráva, že Slávek zemřel…

Hloboce mne to zasáhlo, obzvlášť proto, že jsme poslední dobou společně strávili nekonečné množství nezapomenutelných chvil.

Slávek byl skvělý hostitel, vypravěč a především bystrý myslitel, bez něhož by se mnoho věcí nejen v politice, ale ani v BLOKU, nepohnulo kupředu.

Podle informací jeho rodiny by poslední rozloučení mělo proběhnout koncem příštího týdne, budu se snažit Vás včas informovat.

Drahý Slávku, odpočívej v pokoji, budeš nám všem moc chybět!     

Váš Zdeněk Trefil

——————-

Standa Žalud,

Posílám a zdravím

Nějak mi čím dál více vadí, že lidé přestali rozlišovat nárok, právo a výsadu.

Manželství je typická výsada. Je ceněno, je spojeno se závazky, nezískává se jen tak, je dáno mocí vyšší a lze je zrušit, právě pro nedodržení těch závazků. Není to tak dávno, kdy mělo i titul paní pro ženy. Než si ho přivlastnila kdejaká žena nad patnáct.

Nárok znamená, že něco dostanete. Právo je to, oč smíte usilovat, nemá vám v tom nikdo bránit, ale nemáte zdaleka zaručeno, že ho, byť s vynaložením všech svých schopností a prostředků dosáhnete. Máte právo na vzdělání, ale nemáte právo ho s úspěchem dokoncit a získat titul. To dokončené vzdělání s titulem je privilegiem a musíte splnit nároky a požadavky s tím spojené a ten titul vám udělí moc vyšší.

Máte nárok kdykoli odjet ze země, ale nemáte nárok vjet do jakékoli, to máte jen do země vlastní, pokud jste občanem. Být občanem je privilegium a kdysi bylo každému jasné, že to klade i jisté nároky. Ono to klade i dnes, ale tak nějak si je lidé i vlády čím dál méně uvědomují. A někdy mám pocit, že toto celé dávné pojetí institucí je mateno a rušeno schválně a úmyslně.

Zdá se mi, že cílem už není Báječný nový svět, ale Zmatený nový svět.

—————–

Díky Zdeňku,

znamenitá prezentace mi připomněla shodné útrapy,

které jsme zažívali při realizacích výtvarných děl v architektuře.

Je zajímavé, jak se to vše shodovalo a bylo to jak

“ přes kopírák „. 

Zdraví: Scamp – Standa

SCHWARZEMBERG

Pondělí, 13 listopadu, 2023

v Jihlavě

Pohřeb Karla Schwarzenberga bude mít pietní i „punkovou“ část

TEREZA ŠÍDLOVÁ

Krom církevního obřadu proběhne i druhá odlehčenější část rozloučení. Tu si vzal na starost tým, který stál za Schwarzenbergovou neotřelou prezidentskou kampaní v roce 2013.

Článek

Podoba posledního rozloučení s bývalým vicepremiérem a ministrem zahraničí se začíná rýsovat. Den před nedožitými 86. narozeninami Schwarzenberga, tedy 9. prosince, se uskuteční v katedrále svatého Víta církevní obřad.

Odpoledne se v pražské Lucerně rozběhne koncert s názvem Karel žije dál – i v parafrázi slavného sloganu Punk’s Not Dead, který připomene ladění „knížecí“ prezidentské kampaně.

Vyhledávání

Nalezeno v článku : Pankáči byli řezaný jak žito…

JL

Pankáči byli řezaný jak žito…

Dost jsem tu dobu sledoval. Nemyslím. Že bych umněl tu muziku tak zcela poslouchat. Ale byla to revolta na „Hradní kapely“.

Souvisí to s Plastic People a Havlovým pojetím slušností,  bojovat za lidská práva,  včetně práva na muziku. Režim nic jiného neuměl, řezat pankáče a zavřít Havla, viz Pravdivý příběh Plastic People.

————————————————

„Punk jako hudební směr byl samozřejmě pronásledovaný a nesměl se hrát.“

„Tu kapelu jsme brali poctivě a byl to určitý smysl našeho fungování. Mohli jsme se sami prezentovat… Zatímco většina punkových kapel zpívala o holkách a pivu, my jsme šli do toho společenského konfliktu.“

O tom je knížka asi nejvíc. Píšu to jen sám za sebe, nenazval bych tu knihu asi dokumentem, protože je to hodně emotivní a osobní záležitost.

————————————————-

Vzpomínám jak složitě, se značnými obavami jsme z Jugošky, dováželi gramofonové desky. Nebylo snadné získat devizový příslib.

Opravdu hezký článek včetně krásnejch „kluků“ na fotografii.

—————————————————————————————

Pankáči byli řezaný jako žito?

A to bylo dobře nebo špatně?  

Ptám se z opatrnosti, ono v dnešní době člověk nikdy neví …

čtenář | 2015-10-17 13:22:34 | Reagovat