Archive for the ‘Kultura’ Category

SCHWARZEMBERG

Pondělí, 13 listopadu, 2023

v Jihlavě

Pohřeb Karla Schwarzenberga bude mít pietní i „punkovou“ část

TEREZA ŠÍDLOVÁ

Krom církevního obřadu proběhne i druhá odlehčenější část rozloučení. Tu si vzal na starost tým, který stál za Schwarzenbergovou neotřelou prezidentskou kampaní v roce 2013.

Článek

Podoba posledního rozloučení s bývalým vicepremiérem a ministrem zahraničí se začíná rýsovat. Den před nedožitými 86. narozeninami Schwarzenberga, tedy 9. prosince, se uskuteční v katedrále svatého Víta církevní obřad.

Odpoledne se v pražské Lucerně rozběhne koncert s názvem Karel žije dál – i v parafrázi slavného sloganu Punk’s Not Dead, který připomene ladění „knížecí“ prezidentské kampaně.

Vyhledávání

Nalezeno v článku : Pankáči byli řezaný jak žito…

JL

Pankáči byli řezaný jak žito…

Dost jsem tu dobu sledoval. Nemyslím. Že bych umněl tu muziku tak zcela poslouchat. Ale byla to revolta na „Hradní kapely“.

Souvisí to s Plastic People a Havlovým pojetím slušností,  bojovat za lidská práva,  včetně práva na muziku. Režim nic jiného neuměl, řezat pankáče a zavřít Havla, viz Pravdivý příběh Plastic People.

————————————————

„Punk jako hudební směr byl samozřejmě pronásledovaný a nesměl se hrát.“

„Tu kapelu jsme brali poctivě a byl to určitý smysl našeho fungování. Mohli jsme se sami prezentovat… Zatímco většina punkových kapel zpívala o holkách a pivu, my jsme šli do toho společenského konfliktu.“

O tom je knížka asi nejvíc. Píšu to jen sám za sebe, nenazval bych tu knihu asi dokumentem, protože je to hodně emotivní a osobní záležitost.

————————————————-

Vzpomínám jak složitě, se značnými obavami jsme z Jugošky, dováželi gramofonové desky. Nebylo snadné získat devizový příslib.

Opravdu hezký článek včetně krásnejch „kluků“ na fotografii.

—————————————————————————————

Pankáči byli řezaný jako žito?

A to bylo dobře nebo špatně?  

Ptám se z opatrnosti, ono v dnešní době člověk nikdy neví …

čtenář | 2015-10-17 13:22:34 | Reagovat

KRYŠTOF

Středa, 7 června, 2023

ČT 2

Včera 20:00 › 21:45

Sotva dospělý Kryštof žije na konci čtyřicátých let minulého století v mnišské komunitě v pohraničí, sdílí s bratry jejich svět a život v pravdě. Do kláštera chtěl utéct před světem, teď musí utíkat, aby si zachránil holý život.

Východiskem pro film Kryštof je Akce K z dubna 1950, během níž komunistický režim přepadl a obsadil mužské kláštery v tehdejším Československu.

Kryštof mezi mnichy uprchl nejen pro víru k Bohu,

ale i před konflikty s otcem a politickými poměry po únorovém puči.

Vedle mnišského života je také jedním z posledních článků řetězu,

který převádí pronásledované komunistickým režimem přes hranice do Německa.

Při jednom z nočních návratů z hranice je svědkem

brutálního zásahu policejních složek

proti skupince studentů

 a téže noci je zlikvidováno i společenství mnichů, s nímž žije.

Místo, do něhož vkládal své naděje i víru, je zničené. Kryštofův zoufalý útěk od hranic je místopisem tehdejšího Československa, útěkem rozvrácenou „odsunutou“ krajinou i marným hledáním internovaných bratří. V situaci bezradného štvance se mu dostane pomoci ve statku Johany na okraji pošumavské vesnice. Její rodina odmítla kolektivizaci – otec spáchal sebevraždu, bratr byl poslán do dolů. Johana ukryje Kryštofa ve stodole, ale ve chvíli, kdy oba vnímají naději a vzájemnou blízkost, jsou svědky brutálního zabrání jejího hospodářství.

Mají poslední šanci, že přejdou přes ještě nezadrátovanou hranici…

„Kryštof je příběhem jednoho kluka, který ve špatnou dobu na špatném místě hledal své místo na světě“ říká režisér Zdeněk Jiráský, držitel Českého lva za film Poupata.

„Zároveň je připomínkou Akce K a neblahých 50. let, doby,

kdy začali být lidé v Československu vězni vlastní země.

Připomínkou zapomenutých osudů naší nedávné historie,

projevů bezpráví a zadrátované ’železné opony’,

která zapříčinila smrt stovek lidí.“

blade říká:
Sobota, 24. 8. 2019 v 20:59
Architekte myšleno elita z pohledu zázemí, zásobování, výstroje, vybavení a pomůcek při službě, zkrátka tehdy bylo jednoznačně lepší prožít léta vojny u PS

————————————————————————–

převzato:

Aleš Pěnčík a Matyášovi, spolužáci ZG

a pozdějšího prvního profesora ekologie Otakara Štěrby,
z třídy reálného gymnázia Brno-Židenice.

Hoši se pokusili o útěk po únoru 1948.
Ze třídy zmizeli, dlouho jsme o nich nevěděli.
Po delším čase se do třídy vrátili.
Moc nám to neřekli, pouze že je zmlátili nadvakrát,

jednou v lese a podruhé v kasárnách.
Jejich zhmožděné obličeje nedovolily se vrátit  

a tak tam museli delší dobu pobývat než se trochu zhojili.

Delší hoch Matyáš, byl syn  evangelického kazatele. 

Drobný Aleš Pěnčík byl synem zaměstnance Univerzitní knihovny v Brně. 

Angažoval se v KSČ a v tomto směru měl se synem neshody.

Aleš byl velmi literárně nadán, jeho slohové úkoly nosila naše profesorka češtiny

po třídách a předčítá je tam jako vzorové práce. 
——————

Blog JL:

Akce K a Akce R

Zdeněk Gryc | Pondělí, 13. 4. 2020 v 11:42

——-

Hřbitov internovaných kněží a sester na Moravci.

Kristus socha, která uctívá jejich památku a je věnována:

„ŠKOLSKÉ SESTRY

DE NOTRE DAME“

Nápis najdeme dole na pomníku autorem:

Akad. Soch. Roman Podrázský

Jsem rád, že Horácká galerie, z iniciativy jejího ředitele, pana doktora Chalupy,  uspořádala výstavu jeho díla. Roman Podrázský se těšil na svobodu, demokracii, tedy opak nacismu a komunismu. Ve funkci starosty v Přibyslavi ukázal, že i v politice mohou být slušní lidé. Jeho práci starosty ukončilo předčasné úmrtí. 

Dnes je středa 07.06.2023     svátek má Iveta

Filozofování s dětmi o smrti

7.6.2023 Čtenáři píší/Komentáře (0), autor: 

Alena Tkadlečková, Karla Malá, 2.A ZŠ Jarní Jihlav

Foto: archiv školy

Autor sousoší:

Jaroslav Šlezinger – Wikipedie

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaroslav_Šlezinger

Jaroslav Šlezinger (29. dubna 1911, Jemnice – 2. srpna 1955, Vykmanov ) byl český akademický sochař, demokrat, aktivista druhého čsl. odboje, vězněný za druhé světové války a podruhé v 50. letech 

VČERA a DNES

Úterý, 14 února, 2023

Poslední rozloučení,  

Ing. Aspi Pithawala ve věku 90 let,  

v pondělí dne 13. února 2023 ve 12:00 hodin,

odpoledne se sešli Zdeněk Baueršíma a Zdeněk Gryc s rodinami a přáteli,

vzpomínali na Aspiho a události, které výborně pamatuje ZB,  ale také ostatní,

včetně „vrchní sálové sestry “, paní Borůvkové, s nezkalenou pamětí na sousedy, jihlavské známé,  architekty a doktory.

Autor více než 250 realizací staveb v regionu vzpomíná na dobu,

kdy jeho bratr emigroval do Švýcarska, ale i na časy bezprostředně po válce

„Ze všech německých praporů se vystříhával ten kruh s hákovým křížem.

Sehnalo se červené sukno a zase se to přišilo do středu a přidalo se tam kladivo a srp.“

ZG lehce oponoval s tím, že u nich to bylo jednodušší,  

kruh s hákovým křížem se pouze  odpáral.

Vzpomínali, co mají, mimo léta ve Stavoprojektu společného.

Strýc Čeněk Janík přežil nacistické vězení ve  Wroclaw.

Vrátil se do Rožnova,  kde si pro něho přišlo komando NKVD,  odvleklo ho do ruských kasáren v Olomouci, zařadilo  do transportu na Sibiř.

Na webu  ZB je sice psáno o emigraci bratra Ivy do CH,  

ale není tam zmínka o jeho tchánovi.

Do jejich společného bytu v Praze, těsně po osvobození,

přišlo pozvání, nějaký známý z Ruska,  na něj čeká v hospodě na rohu ulice.

Vzal si zimní kabát a odešel. Od té doby o něm nebylo zpráv.

Po létech se vrátil vězeň z Gulagu a říkal, že umřel brzo po zajetí,

když byli namačkáni v nějakém kostele.

Oba Zdeňkové se narodili, stejně jako paní Borůvková,  v roce 1934.

Mají společného vnuka Honzu.

Mají také společného STB, který je  zval k výslechům.

Mají také společného přítele architekta Jiřího Jirmuse

a Zdeňka – Petrů,  narozeného taky v roce 1934.

Společně se podíleli na realizaci jihlavského magistrátu v ulici Tolstého.

Původně Administrativní budovy OV KSČ a Domu politické výchovy.

Budova Stojí  vedle sokolovny, od autora  profesora Fuchse,

jehož podpisy v indexu má ZG. Oba Zdeňkové jsou

Laureáti Ceny Jože Plečnika 2019 – architectureweek.cz

architectureweek.cz/laureati-cenyjozeplecnika-2019

Ceny Jože Plečnika byly uděleny dne 3.10.2019 ve Španělském sále na Pražském hradě. Ceny udělila osobně generální ředitelka Národního památkového ústavu paní Naděžda Goryczková všem laureátům.

ZB má společného  vnuka Petra s Ing.Aspi Pithawalou,  

se kterým jsme se rozloučili právě včera


Brána Jihlavy

https://www.branajihlavy.cz

WebBrána Jihlavy je novou příspěvkovou organizací statutárního města Jihlavy s působností v oblasti kultury a cestovního ruchu.

Dnes dopoledne tam byl pozván ZG studentkou kunsthistorie UMPRUM,  Luicií Volejníčkovou,  

aby povídal a předal  dokumentaci o Ing. arch. Zdeňkovi Petrů, autoru sídliště U hřbitova.

Spolužáka v atelieru  kriminálníka, profesora Rozehnala,

                                                                                                 

2 X LITVA

Sobota, 5 listopadu, 2022

 „Prý téměř stejnou, jak to pro rok 1940 ukazují filmy přibližující

Bitvu o Británii za druhé světové války.“

Za šest set hodin letů nad Pobaltím dostali vojáci 120 vyznamenání

VČERA 21:16

FacebookTwitter/VIDEO, FOTOGALERIE/ Nejnáročnější mise, kterou v armádě poznal. Tak označil letošní nasazení letců z Čáslavi při ochraně vzdušného prostoru pobaltských zemí, sousedů Ruské federace válčící na Ukrajině, náčelník štábu úkolového uskupení Radoslav Jančev.

Slavnostní nástup příslušníků armády po návratu ze zahraniční operace Air Policing v Litvě. | Video: Deník/Radek Cihla

Čeští piloti tam zažili přes 40 takzvaných ostrých vzletů k letounům porušujícím pravidla leteckého provozu: k nekomunikujícím vojenským letounům Ruska – a to jak transportním, tak i bojovým strojům. První ohlásila siréna hned první den hotovosti české jednotky; během oběda. „Začaly padat židle, talíře a všichni utíkali k letadlům,“ přiblížil Jančev situaci.

Prý téměř stejnou, jak to pro rok 1940 ukazují filmy přibližující Bitvu o Británii za druhé světové války.

————————-

Prý téměř stejnou, jak to pro rok 1940 ukazují filmy přibližující Bitvu o Británii za druhé světové války.

Viz. Britská pevnost proti Hitlerovi

4. listopad15:10 › 15:55

Převzato:

UKRAJINA A LITVA II.

Zdeněk Gryc | Čtvrtek, 22. 9. 2022 v 11:19

LITEVSKÁ TELEVIZE

v átriovém domku Jabloňová 23. na sídlišti Jabloňová,

natočila před rokem dokumentární film

o kriminálníku komunismu

profesoru Bedřichu Rozehnalovi 21.7.2021. odpoledne.

Film začíná úvodní scénkou ve vstupních dveřích…

„KORONAVIRUS“

…kdy se  gesty nonverbálně  domlouváme, jak to bude s rouškami.

Komunikace byla obtížná, suplovaná úsměvy a přikývnutím.

„Jde o zachycení jeho příběhu v podání jeho dcery Evy,

která vypráví  a ukazuje drobnosti,

které si jako suvenýry donesl pan profesor z vězení.

Film prolínají záběry z událostí 21.srpna 1968 v Praze.

Také ukazuje záběry z vězení architektů.“

Na filmy Litevské televize upozornil profesor Šlapeta SMS:

V přilehlém dopise z Litvy máš linkyna jednotlivé televizní pořady o české architektuře, které na pokračování na jaře vysílala litevská televize.

Jeden z pořadů /ještě jsem ho sám neviděl, je s Evičkou a asi i s Tebou?

Tak se na to podívej, eventuálně zvažzda by to mohla vidět i Evička v Ivanovicích.

Oba Vás pozdravuje Šlápa

—————————–

MEDLÁNECKÝ ZPRAVODAJ č.5. 2022

Převzato:

Zemřela Ing. arch. Eva Rozehnalová

Dne 2. srpna 2022 zemřela ve věku 86 let Ing. arch. Eva Rozehnalová, dlouholetá členka Zastupitelstva a Rady MČ Brno-Medlánky a Komise výstavby RMČ Brno-Medlánky. Narodila se 3. března 1936 v  Brně, v  rodině Ing. Ludmily a prof. Ing. arch. Bedřicha Rozehnala, významného představitele funkcionalismu a dlouholetého spolupracovníka Ing. arch. Bohuslava Fuchse. Rodinné zázemí pravděpodobně ovlivnilo její budoucí profesní dráhu, studium Fakulty architektury VUT Brno v ateliéru urbanismu a pozemního stavitelství u prof. Bohuslava Fuchse ukončila v roce 1960.

Subject: Czech modernism

Dear ones,

Thank you for the opportunity to film in Prague, Brno and Zlin. We received great feedback.

Czech modernism was an interesting discovery for our team.

We are planning to translate these series into English.

We would like to ask you – should the series be translated into Czech as well?

We look forward for your feedback.

Special thanks for your time and effort. It was a pleasure to work with you. You and your country are amazing.

We attached links that can be shared.

Please reply if you received this email.

These series were broadcast on the Lithuanian national TV this spring (LRT):

Prague Part I. St. Vaclav Church, House at the Black Madonna, Prague Spring 1968, Baba district

– https://www.youtube.com/watch?v=2vgBpUvityY&t=2243s

Prague Part II. Villa Miuler, French school

– https://www.youtube.com/watch?v=Ysid61rvT8s&t=1s

Brno Part I. Exhibition pavilion, cafe „Era“, „Sokol“

– https://studio.youtube.com/video/Ym-SNsFsd3I/edit

Brno Part II. Hotel Avion, excursion Brno modernism, Villa Tugendhat

– https://www.youtube.com/watch?v=FzugMS2UjU0&t=3s

Zlin. Zlin Gallery, Baťa’s Skyscraper, Residential Colony

– https://www.youtube.com/watch?v=90c12u7KkII

Vytautas Magnus University historian doc. dr. Kastytis Antanaitis. The spring in Prague does not end in the summer (publication lrt.lt):

https://www.lrt.lt/naujienos/kultura/12/1699133/vdu-istorikas-doc-dr-kastytis-antanaitis-prahos-pavasaris-nesibaigia-vasara

Czech architect Eva Rozehnnalova. A gift from a prison in the Soviet regime.

sincerely, Svetlana Gužauskienė

Jurgita Pridotkaitė

LRT laidos STOP JUOSTA komanda

HISTORICKÁ ARCHITEKTURA

Úterý, 7 prosince, 2021

Historická architektura

+

Modrá krev II

ČT 2

6. prosinec20:00 › 21:00

V jejich erbu je modrý lev s červenou zbrojí. Jejich rodové heslo zní: FORTITUDINE ET CARITATE, tedy statečností a láskou. Mezi jejich předky patří i britská královna Viktorie. A přestože původem pocházejí z Francie, tady v Boskovicích se usadili už v předminulém století. Potomci rodu Mensdorff-Pouilly žili a žijí nejen u nás a v dalších zemích Evropy, ale také v Severní i Jižní Americe i v Asii…

…Vlastnictví takového statku teprve opravňovalo jeho majitele k účasti na zemském sněmu a možnosti zastávat zemské úřady. Inkolát se získával výslovným udělením zemského sněmu a později jen od panovníka, další členové rodu jej pak získali dědičně, za totality přežívali v potupných životních podmínkách. Je na čase tento dluh splatit.

Režie:A. Činčerová

30.9.1994. vyšel Jihlavských listech 30 9. 1994. článek:

„Neodsuzujme šlechtu“ s podpisem: Ing.arch.Zdeněk Gryc

Jeden 4 stránkový anonymní dopis,
psaný strojem, který mi byl vhozen do poštovní schránky jsem oskenoval.
Je to dokument dobové nenávisti k historickým artefaktům a šlechtě za totality.
Vážím si Kinských, a také pozornosti, které se mi dostalo viz.

Mgr. Marcel Fišer, Ph. D.ředitel / director of GAVU Cheb
http://www.socharstvi.info/zdenek-gryc-vytvarna-dila-v-architekture/


Obrázek 24, R. Podrázský, erb rodu Kinských nad vjezdem do vnitřního nádvoří hradu Heidenreichsteinu
Obrázek 25, R. Podrázský, erb rodu Kinských nad vjezdem do vnitřního nádvoří hradu Heidenreichsteinu

Snad se dá pochopit, že než je předmětný erb osazen na nádvoří hradu, že to trvá několik let. Začalo to exkursemi s hrabětem Kinským po okolních zámcích a hradech a prohlídkou jejich erbů.

Pak následovalo vyhledání předlohy pro erb, náčrty a nakonec výsledné dílo, jak vidno na obrázku atelieru Podrázkého. Tedy kusu chodby pod schodištěm jak je vidět na: Obr. 27, R. Podrázský pracuje na střední části oltáře se svatostánkem pro kapli „Obětem zla“ v Plzni. Jednání a získání povolení s rakouskými památkáři nebylo jednoduché.


——————————————

Dost si vážím také Mensdorffů.
Jistě nikdo z nás není tak hloupě naivní, aby slogan o modré krvi bral anatomicky. Modrá krev se ale dá brát, jak vidíme v televizním seriálu „Modrá krev II.“ geneticky. Jde zejména o zachování paměti národa, historické architektury a jejich interiérů. Symbol – aristokracie, šlechta a slovo ušlechtilý, jistě nemusíme brát podle barvy krve,
ale podle skutků a jejich životního díla, které známe.

Na šlechtě je cenná kontinuita, snaha to co rodina zdědila zachovat a předat dál. Architekt, kterému PhDr. F.Hoffmann zadal první expozici na hradě Roštejně, kam také jezdil Václav Havel si toho velice vždy vážil. Dobové doklady jsou v jihlavském archivu.

Podrobněji se dočteme na str.170 František Hoffmann:

„Vzpomínky na Litomyšl, Jihlavu a Prahu“

Ve filmu je vidět nejenom zámek, ale také zřícenina hradu, od které měla komteska klíč a znala cestu zadem od zámku a přes plot.

V sutinách se daly nalézt barevné fragmenty kachlí. Kopat na hradě je jistě romantika, která přetrvá až do práce „volontéra“ v archeologickém ústavu v Brně při studiu na FA. kachle a keramika, nejlépe habánská v Etnografickém museu v Brně.

Rekonstrukci a interiéry navrhl autor jihlavské sokolovny profesor Fuchs. Jeho společná fotografie s ředitelem musea Ludvíkem Kuncem je na str.

48.„ Novokřtěnská, habánská fajáns v Moravském zemském museu“, od Aleny Kalinové,  od které je také aktuální e-mail:

Dobrý den, pane Gryci,

moc děkuji za mail a zaslané fotograie. Reliéf je také pozoruhodný, i ta selka. Jinak skoro stejnou terrinku na tabák P. Fabiánka jsem viděla ve vídeňském národopisném muzeu v depozitáři (srov. ne moc povedené foto). Je to také moc pěkný kousek moravského původu. Pořád žasnu, jak jsou ty výrobky minulosti krásné. Moc zdravím a přeji všechno dobré. Alena Kalinová.

Asi vůbec nejlepším znalcem habánské keramiky byl dědeček Václava Havla Hugo Vavrečka,  jak dokumentuje pozoruhodné dílo od Jany Kybalové KERAMICKÁ SBÍRKA Hugo Vavrečky.

U habánů nejde jenom o krásu a vkus, který podstatně ovlivnil pojetí našeho folkloru. Ale o jejich životní filosofii nevzít zbraň do ruky.

Habáni našli asyl u knížete  Collalta v Brtnici.

Pak hnal osud ruskem do USA, kde byli i vězněni. Nakonec našli domov v Kanadě.

Zámek je pro mě dávným přítelem, říká o Brtnici princezna …

https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/zamek-brtnice…

HISTORICKÉ JÁDRO JIHLAVY ZLOMOVÝ ROK 1968

PhDr. František Hoffmann,  ředitel Musea Jihlava a předseda aktivu okresní a městské památkové péče.
 V jiskře je zachována celá řada článků, které svědčí o této době tahanic a názorů na demolice.


A / Jaroslav Lavička: pracovník plánovacího odboru ONV, 21. června 1968. PAMÁTKY ZA KAŽDOU CENU.
Nenasytné památkáře neuživí ani Ford.


B /PhDr.  František Hoffmann Csc.  Ředitel Musea, 12. Července 1968. O památkářích aneb o nepravých hromosvodech.

převzato:

„Tehdy mi Manfredo říkal, že bez polností a lesů zámek nemá smysl, a o koupi proto neuvažuje. Historicky z těch polností zámek žil, samotný zámek je přítěží. Viděl to z pozice šlechtice hospodáře,“ vybavil si Přibyl.

————————————————————————–

Místa svého někdejšího jihomoravského panství – Brtnici, Okříšky a Kněžice na pomezí Jihlavska a Třebíčska – po více než dvaceti letech navštívila výprava příslušníků severoitalského šlechtického rodu Collalto et San Salvatore. Chtějí pomoci zachránit už roky zchátralý zámek v Brtnici.

Na dvoudenní návštěvu přijela i princezna Isabella de Croy-Collalto se svým manželem Guillaumem a sestrami Giulianou a Mariou Trinidad s rodinami a dalším příbuzenstvem. Celkem přicestovalo kolem dvaceti zástupců významného langobardského rodu, jehož historie se píše od roku 959.

Tak početná návštěva Collaltů, kteří o svůj moravský majetek přišli po roce 1945 na základě uplatnění Benešových dekretů, byla v Brtnici na návštěvě naposledy v roce 1992.

„Jsme nadšeni, naši předkové tady žili 300 let, celá moje rodina to zde má velice ráda. Byla jsem tu kdysi ještě s rodiči a určitě znovu přijedeme,“ řekla Isabella Collalto.

Není velkou zkratkou napsat, že Collaltové přijeli, aby pomohli zachránit zámek v Brtnici, v letech 1622 až 1945 moravské sídlo rodu, který je v současnosti pro stagnující rekonstrukční práce nejvíce ohroženou památkou Vysočiny,

Princezna tváří rekonstrukce zámku

Návštěvu Collaltů v Brtnici zorganizoval v Praze žijící španělský houslista a muzikolog Eduardo García Salas, jenž je nyní předsedou Spolku Zámek Brtnice. Ten se snaží o kulturní znovuoživení zámku a hledá pro něj i kupce.

„Věřím, že zámek bude během tří až pěti let zachráněn, že se podaří sehnat investora i peníze na opravu. Navrhli jsme princezně Isabelle, aby byla tváří tohoto projektu po celém světě a ona to nadšeně přijala,“ řekl Salas.

„Věřím, že zde dojde k obnově některých věcí. Co se týče zámku, znám ho především z fotografií, ale viděla jsem jich tolik, že je po mě něčím jako dávným přítelem,“ podotkla Isabella Collalto.

Collaltové navštívili rovněž blízký zámek v Kněžicích a v Okříškách. Oba jsou již díky péči obcí obnoveny. V Okříškách šlo zřejmě o první oficiální návštěvu Collaltů od konce druhé světové války.

„Přivítali jsme je, provedli je zámkem, ukázali jim kulturní dům či hasičárnu. Isabella si zkusila kabinu zásahové hasičské tatry, byla nadšená,“ pravil s úsměvem okříšský starosta Zdeněk Ryšavý. „Byli bychom rádi, kdyby se návštěva mohla zopakovat a uskutečnit se třeba i setkání paní hraběnky s občany, uvidíme,“ dodal Ryšavý.

Přivítání chlebem a solí před radnicí

V Brtnici přijali Collalty na radnici členové městské rady. Před radnicí starostka Miroslava Švaříčková Isabellu symbolicky uvítala nabídnutím chleba a soli. Později došlo i na přípitek a štamprle slivovice. Po návštěvě radnice si v doprovodu starostky a radních prohlédli sousední rodný dům slavného architekta Josefa Hoffmanna.

„Návštěva byla velice příjemná, s paní Isabellou jsme si, myslím, padly do noty. Jsou to veselí a přátelští lidé. Naše spolupráce by se tímto mohla nastartovat a pokračovat. Jsme pozváni k nim do Itálie a my jsme jim sdělili, že je opět rádi uvidíme, a to i neplánovaně,“ uvedla Švaříčková.

Podle nyní dostupných informací sami Collaltové o koupi zámku zájem nemají. To je jejich postoj už od devadesátých let, kdy se na tuto věc při jeho návštěvě Brtnice ptal tenkrát ještě žijícího Manfreda Collalta, otce Isabelly, tehdejší brtnický starosta Josef Přibyl, jenž je dnes brtnickým radním.

Zámek jako místo setkávání rodu Collalto

Collaltové se na zámku v Brtnici účastnili koncertu Vivaldiho hudby, který pořádal zmíněný Spolek Zámek Brtnice. Isabella se také sešla se stávajícím majitelem zámku Olegem Rybnikářem, který šlechtickou návštěvu doprovázel do Sálu vjezdů.

To je nejcennější část zámku, kde se i dnes nachází jedenáct velkoformátových barokních obrazů s náměty příjezdů císařů do Brtnice. „S Isabellou, hraběnkou Collalto, jsme se setkali a podepsali dokument, kterým převzala zámek Brtnice,“ sdělil Rybnikář.

Převzetí zámku princeznou Collalto bylo však jenom symbolické a dočasné – po dobu konání slavnostní sobotní akce. Rybnikář Collaltům podle svých slov navrhl, že se zámek může stát místem setkávání jejich rozvětveného rodu.

„Už teď se jedná o možnosti vzniku nového festivalu věnovanému Antoniu Vivaldimu a rodu Collaltů, jehož první ročník by se zde mohl uskutečnit v červnu 2022,“ dodal García Salas.