Blog Jihlavských listů

Archív rubriky ‘Politika’

Smutná parodie v předvolebním čase

Petr Klukan | Pátek, 26. 2. 2021 v 8:08

Roušky jsou třeba, řeklo se na jaře. Vznikly rouškovníky, na které lidé věšeli doma ušité roušky pro ostatní. Zavedly se i hodiny pro seniory v obchodech a povinné tu byly i rukavice.

V létě premiér oznámil, že roušek netřeba, nebudeme přece terorizovat lidi. Ať si každý nosí, co chce. Rozvolnění přineslo nárůst nemocných. Pořád jen koronavir, rozčílil se dokonce premiér Babiš na opozici.

Na podzim bylo střídavě oblačno. Roušky zase ano a radši zůstaňme doma.
Přišly Vánoce. Je třeba nakoupit, proto máme mnohem volněji než v jiných zemích. Zdravotníci si zoufají, počty nakažených rostou.

Letošní rok: Roušky? Tak určitě! A nejlépe respirátory. Vlastně bez respirátoru do obchodu nelez. Nebo dvě roušky!

Ještě vzpomenete, jak si premiér vzal boj proti pandemii za svůj? Až do doby, kdy se přestalo dařit a vše hodil na odborníky – já nic, já jen premiér.

Bezkoncepčnost, opožděná příprava očkování včetně registrace, protichůdné názory vládnoucích a příkazy seďte doma a nikam nechoďte. Leda byste měli miliony a zaletěli si do Dubaje, nebo hroší kůži, abyste mohli říct jako odborník a exministr Prymula, že přece nebudete furt doma. Vždyť ani tu dovolenou neměl!

Počty nakažených stouply. Některé nemocnice už nemají sílu si zoufat.

Máme zůstat doma, ale nejlépe venku na čerstvém vzduchu. Švejkovští odpírači roušek se srocují na náměstích, v čele s exprezidentem Klausem.

Jemu přece nebude nikdo nic nakazovat. Ani teď, když už není prezidentem.
Parodie. Na roušky, na systém boje proti pandemii, na vysvětlování svých kroků, na elementární soudnost, na věrohodnost svých rozhodnutí. Asi s vědomím, že si lidé přece nějak poradí.

A pak vyšleme premiérův PR tým, který v troskách nalezne zrnka dobrého a přetvoří to v úspěch vlády. Vlastně ne vlády, ale premiéra-zachránce, protože ČSSD si Babiš namaže na chleba.

Ministr Blatný zklamaně naznal, že lidé přestali poslouchat. Ano, část lidí, ale až poté, kdy politici přestali poslouchat odborníky. A ti rezignovali: Koordinátoři testování, očkování, kapacity, kteří k epidemii měli co říct. Politika převážila. Aby ne, když prezident Zeman vyhlásil předvolební kampaň – snad v pohybu mysli tři čtvrtě roku před volbami. Třeba už v létě vyhlásí i ty další za čtyři roky.

Vláda se v tom plácá a opozice jí moc nepomáhá, když jí neschválila nouzový stav, se kterým jediným vláda „umí“ pracovat.

Tvrdá opatření jsou nutná a vláda to teď říká. Jenže k respektu je třeba důvěry a o důvěru vládě v průběhu epidemie se nedá opřít ani kolo.

Důvěryhodná autorita s obličejem člověka chybí. Ke škodě věci, protože opatření, ač je říká chvástal nebo podivín, jsou a budou nutná.

Za týden za dva možná nebude stačit jeden respirátor a budou muset být na obličeji dva. Nebo tři roušky. Či raději čtyři. „Nakažený“ vzduch se k vám pak nedostane. I když možná ani ten nenakažený…

Příběhy ze zastupitelstva 17/1

Miroslav Tomanec, Ing., MBA | v 7:41

Penále.

V pondělí jsme na zastupitelstvu řešili asi půl hodiny opravdu světobornou věc. Odpuštění penále 60 tisíc (šedesáttisic!) privátní kulturní instituci za porušení rozpočtové kázně při čerpání veřejné podpory.

To porušení spočívalo v tom, že udělali jednu akci navíc a včas to neohlásili….

Tekly mně nervy při oduševnělých projevech zapálených byrokratů, že jako pořádek musí být, a že jak k tomu přijdou ostatní, kteří všechno dodržují a že je jako musíme „vychovat“ , tak jím napaříme aspoň třetinu…Chtělo se mně neslušně vykřiknout – že byste raději místo těch keců také něco uspořádali pro lidi a zkusili si, jaké to je, projít tou džunglí byrokracie, kterou jsme si sami na sebe upletli!?

Nakonec to ale dopadlo dobře. Penále bylo odpuštěno 23 hlasy. Pro nesmyslný protinávrh, jak je vychovat aspoň 20ti tisíci zvedli ruku jenom dva zastupitelé.

PRÁVĚ DNES

Zdeněk Gryc | Čtvrtek, 25. 2. 2021 v 9:42

Je čtvrtek 25. Února 2021.

V úterý 25. února 1975. vyšla JISKRA Orgán OV KSČ, nositel řádu práce, číslo 16. za 50 haléřů.

Za těchto pouhých padesát haléřů byli na první straně Jiskry občané jihlavského okresu obdařeni fotografií bdělých milicionářů s puškami na ramennou. Druhý zprava vypadá  zvlášť uvědoměle a rozhodně, ti ostatní nikoli.

Pod fotografií je tento nápis:

PŘÍSLUŠNÍCI LIDOVÝCH MILICÍ se stali v únorových dnech 1948 pevnou oporou lidové demokratické republiky a pomohli zmařit plány reakčních sil.

Pod nimi  je báseň Františka Branislava ÚNOR.

Pod hlavičkou Jiskry jsou uvedena  slova vedoucího tajemníka:

„Nemůžeme se spokojit s dosaženým“.

V úvodu článku “ Kvartal prověren“, píše redaktor Milan Dvořák:

. . . „Připomeneme zejména mladým lidem, poválečné generci, že vítězství ve Velké vlastenecké válce je neodlučitelně spjato se jménem Stalin“.

———————————————————————————–

Článek to byl ve své době pozoruhodný, po totáči si ho povšiml redaktor Jihlavských listů Josef Jelínek a napsal článek:

„Min uže nět“

A také už zřejmě nikdy nedojde k realizaci „avantgardní“ myšlenky, jejíž autor – někdejší redaktor jihlavské Jiskry Milan Dvořák – by nejraději osadil pamětními tabulkami všechny domy s podobnými nápisy v azbuce, jimiž sovětští vojáci v prvních dnech po válce označovali, že byl „kvartal prověren“

Trápila ho otázka, jaký že to vůbec máme vztah k „pokrokovým tradicím“, když sdělení gardového poručíka Rvalova „Kvartal prověren – min nět“ není zvěčněno pro příští generace podobnou pamětní tabulkou jako třeba to, že „V tomto domě bydlil v roce 1830-31 Karel Havlíček Borovský

. . .  „Historii píše život a je na nás, abychom naši dělnickou, pokrokovou tradici a její symboly lépe ochraňovali a zakládali. Nemohu než sáhnout v této souvislosti pro jiný příklad. Kdysi stál cestou na Kalvárii v Jihlavě starý most a na něm socha sv. Jána.  Starý most ustoupil novému, který se stal vstupem do budoucího moderního sídliště města. Samozřejmě že se nezapomnělo na renovaci sochy sv. Jána nákladem cca 15.000 korun i na příslušné místo na novém mostě, kam by měl být opět umístěn. Nestane se tak a je to moudré.

Projektant tu dbal pozorně památky, možná i umělecké. My bychom měli pamatovat na to, aby na ono prázdné místo (kam chtěl projektant sochu znovu umístit) vyplnila soch třeba sportovce“…

„Musíme naše inženýry-architekty učit uctívat památku dělnické třídy a komunistické strany. A pokud některým z nich tyto myšlenky nejsou blízké, ukládat jim v tomto smyslu konkrétní požadavky k odbornému ztvárnění. Generace dnešní i příští ocení bezpochyby skutečnost, jako je plánované postavení pomníku prezidentu Gottwaldovi v sídle okresního města na památečním místě, z něhož k občanům Jihlavska  promlouval“. Dnes to lze ještě prostorově řešit. Za pět let bude pozdě. Tady – i jinde.“

Ještě štěstí, že v historii žádný plod přisluhování tomu, co momentální představuje dobré bydlo, v porovnání se skutečnými hodnotami neobstojí a že nás nic nenutí učit „naše inženýry – architekty myslet a tvořit především ideově, v úctě ke komunistické straně“

Josef Jelínek  Jihlavské listy 28. 6. 94

——————————————————————

https://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/martin-herzan-napisu-pravdu-a-budu-kritizovan-20141206.html

————————————————————————————————————–

„… dědečka inženýra architekta Jiřího Herzána, který pracoval celý život jako architekt v jihlavském Stavoprojektu a celou dobu tam bojoval s tupohlavostí režimu a spoustou doslova zrůdných nápadů, které měly zničit krásu a podstatu Jihlavy. … “

Znal nick Gyc ing. architekta J. Herzána a pracoval s ním ve Stavoprojektu?

>>> Jak tam „bojoval“ nick Gryc? Jak tam „bojoval“ nick Gryc? Jak tam „bojoval“ nick Gryc? >>>

———————————————————-

Gryc byl ve Stavoprojektu podřízený vedoucímu architektonické skupiny architektu Jiřímu Herzánovi, který v rámci nomenklaturního postupu napsal kádrový posudek:

———————————————————-

Kádrová evidence III.

Stavoprojekt  Jihlava – atelier B

Doplnění kádrového materiálu Ing. arch. Zdeňka Gryce,

vedoucího projektanta za léta 1968 – 69.

————————————-

Jihlava 8. 8. 1970.

Posudek vypracoval : Ing. arch. Jiří Herzán podpis vl. rukou

                                                         Gryc podpis vl. rukou

Fotokopie odeslána čtenáři JL, který mi laskavě poskytl e-mail.  

Lidský život nebývá jednoduchý

Jiří Frühauf | Pondělí, 15. 2. 2021 v 14:40

Ve společnostech se vyskytují jevy a události, se kterými se musí lidé i těžko vyrovnávat. Války, nemoci, sucho, povodně, zemětřesení, živelné události, a další.

Kdyby si člověk uměl hodnoty lidské uspořádat, jako na počítadle, bylo by vše pro jedince i ostatní jednodušší.

Jak abyste, milí blogeři, hodnoty lidské uspořádali od té nejjednodušší do dalších důležitých hodnot a méně důležitých ? Všechny je asi nebudu jmenovat, jen namátkově; odvaha k pravdě, hledání a nacházení pravé víry, svoboda jednotlivce ve státě, lidské zdraví, naděje, prosperita státu, láska k druhým, apod.

Tak se milí blogeři zamyslete a pište.

Svoboda člověka s mezkem

Zdeněk Geist | Sobota, 13. 2. 2021 v 18:11

Nedávno na fóru JL věhlasný blogger zveřejnil příspěvky studentů na téma: „Co pro mě znamená svoboda?“
Přestože mě se na totéž sice nikdo neptal – a oprávněně, koneckonců už dobré čtvrtstoletí studentem nejsem – se zájmem jsem si stať přečetl. Slova často výstižná, odhodlaná a někdy vskutku vznešená.
A snad pro ono zmíněné čtvrtstoletí, během něhož próza života – slovy Svatopluka Machara – lidský rozlet k výšinám leckdy spíše „přizemnívá“, vybavila se mi stará bajka o člověku a mezku.
V tomto podobenství totiž mezek, rozuměj stát, který byl člověkem kdysi pořízen jako užitečný pomocník, nabude postupně dojmu, že musí člověku pomáhat a ochraňovat jej. A to i tehdy, kdy o to není žádán a nikdo o nic nestojí.
„Člověk ležel a spal. Mezek, přítel člověka, bděl nad jeho spánkem. Na čelo člověka se posadila moucha. Mezek nemohl strpět, aby moucha rušila spánek člověkův. Ohnal se tedy kopytem po mouše a rozdrtil člověku hlavu.“
Vím, kdo by dnes ještě hledal poučení v letitých bajkách. Navíc pochmurných. Ale přesto, řekl bych, že i tahle bajka patří k tématu: „Co pro mě znamená svoboda?“.
Nech, mezku-státe, člověka prostě být. Ať spí či bdí, s mouchou na čele nebo bez ní. Člověk si přece krmí mezka, nikoliv mezek člověka.




© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. edited by N.E.S.P.I