Marek Horňanský psycholog a terapeut, PhDr. Mgr. MSc. MBA. Autor Horňanský je absolventem vysokoškolského studia psychologie Ψ absolvent psychoterapeutického výcviku. Více než 20 let individuální, rodinné a skupinové práce v oblasti psychologického poradenství, terapie, koučingu, vzdělávání.
https://www.doktor-psycholog.cz/
Tělesná aktivita jako pilíř zdraví | Marek Horňanský psycholog
Marek Horňanský psycholog PhDr. Mgr. MSc. MBA. | 19.09.2025 12:42Od prvních krůčků dítěte až po vědomé udržování vitality ve stáří, pohyb formuje nejen naše tělo, ale i mysl a duši. Jeho význam dalece přesahuje rámec fyzické kondice, zasahuje do oblasti duševního zdraví, mezilidských vztahů, kvality života a prevence závažných civilizačních onemocnění. Pravidelný pohyb stimuluje nervový a hormonální systém, podporuje látkovou výměnu, zlepšuje činnost srdce, zvyšuje kapacitu plic, pomáhá tělu zbavovat se toxinů a aktivuje produkci endorfinů, hormonů štěstí. Tyto procesy mají přímý vliv na naši náladu, odolnost vůči stresu, kvalitu spánku a celkovou psychickou pohodu.
„Telo je navrhnuté na pohyb. Keď ho necháme stáť, začne sa rozpadávať ...“ Joan Vernikos
Pohyb však není jen o běhu nebo posilování. Je to také o vědomém zapojení svalových skupin, korekci držení těla, udržování rovnováhy páteře a prevenci bolestí, které jsou dnes tak běžné. Správně zvolená pohybová aktivita dokáže pozitivně ovlivnit postavení obratlů, svalovou rovnováhu a fyziologické zapojení svalů do každodenních činností. Tím se stává nejen nástrojem prevence, ale i léčby. V současnosti však čelíme fenoménu hypokinézy. Tedy nedostatku pohybu, který se stal jedním z hlavních rizikových faktorů moderního života. Sedavý způsob práce, digitální technologie, automobilová doprava a pasivní trávení volného času vedou k obrovskému pohybovému deficitu. Ten se podílí na vzniku obezity, cukrovky 2. typu, ischemických chorob srdce, poruch držení těla, degenerativních změn páteře, ale i na zhoršení psychického zdraví.
Podle odhadů má až 70 % populace nedostatečnou tělesnou aktivitu, přičemž jen 20 % se věnuje pohybu v míře, která má pozitivní vliv na zdraví. Tato čísla jsou alarmující, zvláště když si uvědomíme, že pohyb je dostupný, přirozený a efektivní prostředek prevence. Výzkumy ukazují, že i mírná fyzická aktivita. Například svižná chůze, tanec, plavání či práce na zahradě má výrazný pozitivní dopad na zdraví. Studie z Massachusetts General Hospital prokázala, že pravidelný pohyb snižuje stresovou aktivitu v mozku, čímž se snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění téměř o jednu čtvrtinu. Zároveň se zlepšuje funkce prefrontálního kortexu, který je zodpovědný za rozhodování, kontrolu impulzů a zvládání stresu. Tyto účinky jsou obzvlášť výrazné u lidí trpících depresí, kde pohyb působí jako přirozené antidepresivum.
Pohyb má také výrazný sociální rozměr. Umožňuje nám trávit čas s druhými, budovat vztahy, sdílet zážitky a cítit se součástí komunity. Ve skupinových aktivitách se rozvíjí spolupráce, komunikace, empatie a pocit sounáležitosti. Pohyb tedy formuje jedince nejen po stránce tělesné, ale i psychické a sociální. Jeho vliv na osobnostní vlastnosti jako sebedůvěra, vůle, ctižádost či odolnost vůči stresu je nepopiratelný. V tomto kontextu je důležité si uvědomit, že pohyb není výsadou mladých a zdravých. Právě ve stáří se stává klíčovým faktorem udržování kvality života, samostatnosti a duševní pohody. Výzkumy ukazují, že kombinovaný silově-vytrvalostní trénink u seniorů zlepšuje nejen fyzickou zdatnost, ale i paměť, pozornost a schopnost adaptace na nové situace. Svaly totiž nejsou jen orgánem pohybu – jsou také zdrojem signálních molekul, které komunikují s mozkem, játry, srdcem a dalšími orgány. Tento „dialog“ mezi svaly a tělem je základem zdravotních přínosů pohybu.
Závěrem lze říci, že pohyb je pilířem zdraví. Tedy biologického, psychického i sociálního. Je to nástroj, který máme neustále k dispozici, ale často ho zanedbáváme. Vrátit pohyb do každodenního života neznamená stát se sportovcem, ale najít si aktivitu, která nám přináší radost, motivaci a kterou dokážeme udržet dlouhodobě. Ať už jde o ranní procházku, tanec, jízdu na kole, jógu nebo práci na zahradě, každý pohyb se počítá. Jak říká jedno moudré pravidlo: „Lepší málo než vůbec.“ Pohyb je dar, který si můžeme dopřát každý den. Je to investice do zdraví, vitality a radosti ze života🙂 Marek Horňanský psycholog Ψ bibliografie:
- Russell J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook. UK Cambridge University Press, 2022. ISBN 1009152483
- Nolen-Hoeksema S. Atkinson and Hilgard's Introduction to Psychology. UK Cengage Learning EMEA, 2014. ISBN 1408044102
- Geiser J. Lehrbuch Allgemeine Psychologie. Outlook Verlag, 2024. ISBN 3368659308
