Kdo je připraven, není překvapen Miloš Vystrčil | 27.11.2025 14:00 RELEVANCE ÚLOHY MILOŠE VYSTRČILA, JAKO PŘEDSEDY ČESKÉHO SENÁTU, K TOLERANCI ZEMÍ A OBČANŮ SVĚTA, JENŽ ADORUJÍ FAŠISMUS A JEJICHŽ POHROBCI ZA POMOCI PENĚZ A VYŠKOLENÍ OD ZPRAVODAJCŮ CIA Z USA, ZNEUŽILI FYZICKÝM KRVAVÝM PUČEM V KIJEVĚ NA MAJDANU K PROTISTÁTNÍMU PŘEVRATU ČÁST OBYVATEL UKRAJINY, K DNEŠNÍ NEZÁKONÉ KRVAVÉ PROXI VÁLCE SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH S RUSKEM NA UKRAJINĚ O RUSKÉ UHLÍKOVÉ SUROVINY A JEJICH PŘEPRAVU Z RUSKA DO EVROPY. SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ TÍM VE SVÉ GEOPOLITICKO HOSPODÁŘSKO-MILITARISTICKÉ VÁLCE ZNIČÍ UKRAJINU, OCHUZUJÍ JI O JEJÍ ÚZEMÍ A VE VLASTNÍ BUDOUCÍ STOLETÝ BUDOU ZÍSKÁVAT LACINO PODLÝM ZPŮSOBEM UKRAJINSKÉ SUROVINY A TĚŽCE TÍM POŠKOZOVAT EVROPU A RUSKO. Na velkovýrobu vybudované hospodářství nutně potřebuje velkospotřebu a vyžaduje si i surovinové základny, které by byly odbytištěm těchto hotových výrobků. Americké hospodářské zájmy se nemohou isolovat jen na americkou pevninu, neboť jejich polem působnosti se stává celý svět. JSOU LI TYTO ZÁJMY PŘÍLIŠ NEBEZPEČNĚ OHROŽENY, SPOJENÉ STÁTY, NEMAJÍ LI RADIKÁLNĚ MĚNIT LINII, PO KTERÉ KRÁČEJÍ, JSOU PŘIPRAVENY HÁJIT JI I VOJENSKY. Předseda horní komory Parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) v srpnu 2020 v Senátu přivítal ministra zahraničí USA Mika Pompea, který si Senát Parlamentu České republiky vybral jako místo svého zásadního projevu během své návštěvy střední Evropy. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo obdržel od Vystrčila symbolický klíč od Senátu, 12. srpna 2020. Miloš Vystrčil předal potomkům vládního gavermentu USA, jehož státní aparát toleroval NĚMECKÝ FAŠISMUS před 2SV a jenž tři neděle před tím než nás po zradě Francie, V.Britanie a Itálie obsadilo fašistické Hitlerovské Německo, umožňoval AMERICKÝM FAŠISTŮM pořádat dvacetitisícový sjezd v nejznámější New Yorské hale a V roce 20.2. 1939 zorganizoval německo-americký svaz Bund v Madison Square Garden v New Yorku shromáždění 20 000 nacistických příznivců. Na dochovaných historických záběrech zde...... https://www.theatlantic.com/video/index/542499/marshall-curry-nazi-rally-madison-square-garden-1939/ ......................................................................................................................................... Předseda horní komory Parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) předal ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému symbolický klíč od Senátu. Bere to jako oboustranný závazek, řekl před novináři. Zelenskyj poděkoval za dar i za to, že Česko od loňského začátku ruské invaze přijalo tisíce ukrajinských uprchlíků. V Kanadě před Zelenským tleskali nacistickému veteránovi. Při návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Kanadě vzdal kanadský premiér Ruta hold 98letému ukrajinskému imigrantovi, který za druhé světové války bojoval na straně nacistů. Rota na pátečním zasedání parlamentu uvítal kanadského občana ukrajinského původu Yaroslava Hunku a ocenil ho jako „ukrajinsko-kanadského veterána druhé světové války. Ocenění Hunky ze strany předsedy Dolní sněmovny odsoudila v neděli židovská organizace pro lidská práva Přátelé Střediska Simona Wiesenthala a vyzvala Rotu k omluvě. (Rotovy) výroky „ignorují fakt, že Hunka byl členem 14. granátnické divize SS, nacistické jednotky, jejíž zločiny proti lidskosti během holokaustu jsou dobře zdokumentované“, uvedla organizace. „To, že válečný veterán, který sloužil v nacistické jednotce, byl v parlamentu oceněn potleskem vstoje, je šokující,“ dodala organizace. Divize SS Galizien, což bylo označení pro 14. granátnickou divizi SS, byl útvar původně vytvořený z haličských dobrovolníků ukrajinského původu, který bojoval na straně Německa. Po skončení druhé světové války v Evropě se Hunka, nyní vysídlená osoba , usadil ve Spojeném království a připojil se k Asociaci Ukrajinců ve Velké Británii. V roce 1951 se oženil s Margaret Ann Edgertonovou (1931–2018) a o tři roky později pár emigroval do Kanady a usadil se v Torontu , kde vychovali své dva syny, Martina a Petera, a aktivně se zapojili do ukrajinsko-kanadské komunity. Po absolvování technické vysoké školy pracoval Hunka v leteckém průmyslu a nakonec se stal inspektorem pro De Havilland . V důchodu se Hunka intenzivně angažoval v ukrajinské komunitě; jeho synové založili na Univerzitě v Albertě Nadační fond pro ukrajinský výzkum Jaroslava a Margaret Hunkových, aby podpořili akademický výzkum v podzemní ukrajinské katolické církvi. Dne 20. srpna 2004 byl Hunka městskou radou v Berežanách jmenován čestným občanem města Berežany na Ukrajině. V roce 2007 udělil Ukrajinsko-kanadský kongres Hunkovi a dalším bývalým členům SS Galizien Medaili za zásluhy. Hunka v letech 2010 a 2011 přispíval na internetový blog sdružení veteránů SS Galizien. V roce 2022 Hunka cestoval do Greater Sudbury , aby v daném roce protestoval proti ruské invazi na Ukrajinu. Hunka v rozhovoru pro CTV News popsal situaci na Ukrajině a řekl , že „zničení je prostě neuvěřitelné, ale její obnova bude trvat roky a roky... Ale Ukrajinci zvítězí a Bůh žehnej Ukrajině a já se za ni modlím.“ V roce 2023 žil v North Bay v Ontariu . Dne 6. února 2024 mu parlament Ternopilské oblasti na Ukrajině udělil odznak „Za zásluhy o Ternopilský region“ za jeho významný osobní přínos k poskytování pomoci Ozbrojeným silám Ukrajiny, aktivní charitativní a veřejné činnosti a u příležitosti 112. výročí narození Jaroslava Stetska . Zacházení s podezřelými válečnými zločinci z druhé světové války v Kanadě V letech po druhé světové válce umožnila kanadská tolerantní imigrační politika mnoha nacistickým válečným zločincům usadit se v zemi. Obzvláště velký počet bývalých členů SS Galizien (v poměru k jejich celkovému počtu) migroval do Kanady ze Spojeného království, kde byli zadržováni. Ačkoli existovala politika odepírání vstupu bývalým nacistickým vojenským pracovníkům, členové této jednotky byli z této politiky vyňati rozhodnutím vlády z roku 1950. V roce 1985 kanadská vláda zřídila Deschênesovu komisi , která měla vyšetřit tvrzení, že se Kanada stala útočištěm pro nacistické válečné zločince. Závěrečná zpráva komise byla vydána na konci roku 1986 a skládala se ze dvou částí. Tvrdila, že nacističtí váleční zločinci imigrovali do Kanady a v některých případech v zemi stále pobývali, a doporučovala změny trestního práva a práva občanství, aby Kanada mohla stíhat válečné zločince. Druhá část závěrečné zprávy, která se týká obvinění proti konkrétním osobám a obsahuje dodatek uvádějící 240 osob podezřelých z válečných zločinů, nebyla nikdy zveřejněna. SS Galizien byla významným tématem vyšetřování; podle zprávy „obvinění z válečných zločinů proti členům divize Galicie nebyla nikdy potvrzena.“

Pane předsedo, vaši přátelé v Kyjevě slušně kradou. Co tomu říkáte?

Genocida v Pásmu Gazy Kdo je na GENOCIDU PALESTINCŮ OD ŽIDOVSKÉHO SIONISMU připraven, není překvapen. https://cs.wikipedia.org/wiki/Genocida_v_P%C3%A1smu_Gazy Genocida v Pásmu Gazy Z provádění genocidy Palestinců je Izrael viněn zvláštním výborem Organizace spojených národů[16], nevládními organizacemi (včetně Amnesty International Human Rights Watch[, Lékařů bez hranic[20] nebo Be-celem a dalšími experty na mezinárodní právo a genocidy. Stejné stanovisko mají i některé státy, přičemž se v této věci Jihoafrická republika roku 2023 obrátila na Mezinárodní soudní dvůr. Izraeli kladou jeho kritici za vinu rozsáhlé zabíjení, používání hladovění jako válečné zbraně, ničení civilní infrastruktury, útoky na zdravotnické pracovníky a nucené vysídlování. Citují také prohlášení vysokých izraelských představitelů, která mohou naznačovat jejich „záměr zničit“ (zcela nebo částečně) obyvatelstvo Pásma Gazy, což je nezbytnou podmínkou genocidy. Dle zdrojů Ministerstva zdravotnictví Pásma Gazy, ovládaného Hamásem, vedly izraelské vojenské akce k polovině července 2025 přímo k úmrtí více než 58 000 Palestinců a zranění 139 000 lidí. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva ověřil informace o 8 119 zemřelých z prvních 6 měsíců války, z nich 70 % tvořily ženy a děti. Odhady tvrdí, že tisíce mrtvých těl se nacházejí pod troskami zničených budov a dalších 60–300 tisíc obětí zemřelo nepřímo v důsledku války. Více než 1,9 milionu Palestinců – 85 % obyvatel Gazy – bylo násilně vysídleno. Vynucená izraelská blokáda výrazně přispěla k vypuknutí hladomoru v Pásmu Gazy. V září 2025 nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své závěrečné zprávě uvedla, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu ve snaze zničit Palestince a premiér Benjamin Netanjahu, prezident Jicchak Herzog a v době vydání zprávy již bývalý ministr obrany Jo'av Galant k ní podněcovali. Současně izraelské úřady proti nim nezahájily žádná opatření, aby toto jednání potrestaly.

LIDSTVÍ POD ŘÍZENÍM SVĚTA VLÁDAMI USA ČI ŽIDOVSKÉHO SIONISMU, SE STÁVÁ PŘEPYCHEM A Z OBČANŮ SVĚTA GENERUJE JEN A JEN VNITŘNÍ ZLO ČI NENÁVIST. https://www.blisty.cz/art/130760-demytizace-palestiny-a-palestincu-19-izrael-jako-obet.html ŽIDOVSKÝ SIONISMUS JIŠTĚNÍ MILITARIZACÍ USA A MNOHÝMI PŘEDSTAVITELI ČESKÝCH VLÁD. Demýtizace Palestiny a Palestinců 19: Izrael jako oběť. Jak jednoduché je odstřelit člověka, jsme se přesvědčili už v minulosti.“ Irena Kalhousová, DVTV, 1. prosince 2025 Viděl jsem věci, které do civilizace nepatří… Posílají děti proti vojákům.“ Dagmar Langová, rozhovor se seržantem J., idnes.cz, 6. prosince 2025 Střílet a brečet“ je oblíbenou sebeprezentací liberálních zastánců Izraele. Na rozdíl od krajně pravicových izraelských ministrů, kteří chtějí Palestince rovnou popravovat, a tak si vezmou v Knesetu na klopu saka brož s oprátkou, se liberální sionisté vyznačují zpravidla tím, že zabíjení Palestinců je u nich zahaleno do slov o potřebě obrany, a tak vlastně prezentováno jako sice nelibá, leč nutná činnost. Ta je v izraelské propagandě – hasbaře – vystavěna natolik propracovaně, aby byla schopna omluvit jakákoliv zvěrstva, kterých se na palestinských civilistech izraelská armáda dopouští. Jak jsme již popsali v předchozích dílech této volné série textů k izraelským mýtům zde a také tady, vojákům má pomoct zachovat nedotčený obraz vlastní morální čistoty, utišit případné výčitky svědomí a zajistit beztrestnost, zatímco před světem má omluvit zabíjení, které by jinak bylo považováno za nepřípustné. Dehumanizace obětí a zdůraznění pocitů násilníka vede k výměně rolí. Palestinci jsou v tomto narativu sami vinni svým osudem, zatímco Izraelci dělají jen to, k čemu je Palestinci nutí. Stejně jako se nedozvíme nic o záměrném střílení do dětí i během současného tzv. příměří, kdy se dětští sirotci bloudící troskami Gazy dostanou do perimetru hlídkujících izraelských vojáků. Zato se můžeme společně s autorkou rozhovoru vcítit do izraelského okupačního vojáka, který „viděl věci, které do civilizace nepatří“. A který přesto všechno musí zůstat anonymizovaný, „protože izraelští vojáci se stali terčem aktivistů podporujících terorismus“ (rozuměj Nadace Hind Rajab, která se snaží stíhat izraelské válečné zločince). Protože, podobně jako v jiných případech protiokupačního zápasu, terorismem má být jen to, co zasahuje okupanta, který představuje instituci a řád – ať je jakýkoliv.