Marek Horňanský psycholog PhDr. Mgr. MSc. MBA.

Marek Horňanský psycholog a terapeut, PhDr. Mgr. MSc. MBA. Autor Horňanský je absolventem vysokoškolského studia psychologie Ψ absolvent psychoterapeutického výcviku. Více než 20 let individuální, rodinné a skupinové práce v oblasti psychologického poradenství, terapie, koučingu, vzdělávání.

https://www.doktor-psycholog.cz/

Jak si správně stanovit cíle. SMART přístup očima psychologie Ψ Marek Horňanský

Stanovování cílů patří k tématům, která se na první pohled mohou zdát samozřejmá. Všichni přece víme, co chceme 😊 …být zdravější, mít lepší vztahy, uspět v práci, dokončit studium, zlepšit se v tom, co nás naplňuje atd. Přesto mnoho lidí přichází do psychologické poradny s pocitem, že „něco dělají špatně“. Mají touhy, mají představy, dokonce i vůli, ale výsledky se nedostavují. A právě v tomto bodě začíná zajímavá část příběhu. Nestačí totiž mít sen. Aby se z něj stal skutečný posun, musí dostat podobu konkrétního cíle. Jasného, smysluplného a uchopitelného. Psychologie už několik desetiletí ukazuje, že to, jak si cíle formulujeme, zásadně ovlivňuje naše chování, motivaci i vytrvalost. Dobře definovaný cíl funguje jako kompas. Pomáhá nám soustředit pozornost, plánovat kroky a neztrácet energii na cestách, které nikam nevedou. Naopak vágní či příliš ambiciózní představy nás mohou paralyzovat, vyčerpávat nebo vrhat do pocitu selhání.

"Stanovení cíle je prvním krokem k tomu, aby se z neviditelného stalo viditelné ...“ Tony Robbins

Na začátku devadesátých let přinesli Edwin Locke a Gary Latham do psychologie průlomové poznatky, když ve své práci A Theory of Goal Setting & Task Performance ukázali, že chceme‑li porozumět úspěchu, musíme nejprve porozumět cílům, které si lidé stanovují. Jejich výzkumy prokázaly, že konkrétní a náročné cíle vedou k výrazně vyššímu výkonu než vágní představy typu „měl bych se zlepšit“. Jasně formulovaný cíl funguje jako mapa. Vytyčuje nám směr, dává smysl našemu úsilí a umožňuje sledovat, jak blízko jsme k jeho splnění. Locke a Latham zároveň popsali pět klíčových charakteristik, které tvoří základ efektivního stanovování cílů.

První z nich je jasnost, tedy potřeba definovat cíl tak, aby bylo zcela zřejmé, co chceme dosáhnout, jak to změříme a v jakém čase. Díky tomu se přestáváme pohybovat v neurčitosti, což výrazně snižuje stres a zvyšuje šanci na úspěch. Druhou charakteristikou je výzva. Cíl by nás měl aktivovat, ne uspávat svou jednoduchostí. Psychologický výzkum dlouhodobě ukazuje, že mírná náročnost podporuje soustředění, kreativitu i motivaci. Extrémně přemrštěné cíle však mohou člověka spíše paralyzovat, proto je důležité hledat rovnováhu. Třetím prvkem je závazek. Pokud svůj cíl někomu sdělíme, ať už kolegovi, příteli nebo sami sobě nahlas, pravděpodobnost jeho splnění výrazně stoupá. Závazek posiluje pocit odpovědnosti a pomáhá nám nevzdat se při prvních překážkách. Čtvrtým prvkem je zpětná vazba, která slouží jako kompas. Díky ní můžeme sledovat, zda náš postup funguje, a včas upravit strategii. Vidět vlastní pokrok je zároveň jeden z nejsilnějších motivátorů. Pátá charakteristika se týká složitosti úkolu. Každý náš cíl má své konkrétní nároky. Pokud chceme být úspěšní, musíme realisticky posoudit, kolik energie, času a dalších zdrojů budeme potřebovat. To nám brání přecenit vlastní síly a zároveň pomáhá připravit se na momenty, které mohou být náročnější.

Z těchto principů později vycházel i autor George T. Doran, když v roce 1981 formuloval dnes již ikonickou mnemotechnickou pomůcku „SMART“. Nabízí jednoduchý, a přitom výjimečně účinný rámec, který dokáže proměnit nejasné přání v cíl, na němž lze skutečně pracovat. A když víme, kam jdeme, každý další krok dává smysl. SMART metoda se stala běžnou součástí práce manažerů, psychologů, koučů i pedagogů, zkrátka všech, kdo chtějí pomáhat lidem stanovovat a dosahovat jejich cíle. Podle původního výkladu mají být cíle. Tedy specifické, tedy jasně a jednoznačně formulované; měřitelné, aby bylo možné sledovat pokrok; přidělitelné, tedy s určenou osobou odpovědnou za jejich splnění; realistické, s ohledem na možnosti a zdroje; a časově ohraničené, aby bylo jasné, do kdy má být cíle dosaženo.

Bez osobní relevance je motivace nízká a cíl rychle ztrácí svůj význam. Důležitost jasně formulovaných cílů podpořených konkrétními kroky a závazky potvrzují i výzkumy profesorky psychologie Gail Matthewsové. Ve své známé studii rozdělila účastníky do pěti skupin, z nichž každá pracovala s cíli jiným způsobem. Od nenapsaných, přes zapsané, až po detailně rozpracované cíle doplněné o akční kroky a pravidelné reportování příteli. Výsledky byly velmi přesvědčivé. Až 76 % účastníků, kteří si cíle nejen zapsali, ale také definovali konkrétní postup, sdíleli je s druhou osobou a pravidelně informovali o pokroku, opravdu dosáhli toho, co si předsevzali. Naproti tomu ve skupině lidí, kteří měli cíle pouze v hlavě, byla úspěšnost jen 43 %. Rozdíl je natolik výrazný, že může v praxi rozhodnout o tom, zda člověk skutečně změní svůj životní styl, kariéru či vztahy, nebo zda vše zůstane jen u neurčité touhy.

"Nejdřív je to jen nápad. Pak se z něj stane cíl. A nakonec realita ...“

Když nad tím přemýšlíme, dává to smysl 😊 Zápis cíle nás nutí zpřesnit své úmysly. Konkrétní kroky proměňují přání v plán. A závazek vůči někomu dalšímu posiluje vytrvalost. Každý, kdo se kdy pokusil o hlubší změnu, ví, že klíčem není dokonalost, ale konzistence. A proto, až si budete příště stanovovat cíl, ať už jde o zdravější životní styl, náročnější pracovní projekt, zlepšení vztahů nebo osobní rozvoj, zkuste si položit několik jednoduchých, ale zásadních otázek: Co přesně chci dosáhnout ? Jak poznám, že jsem toho dosáhl ? Do kdy to chci zvládnout ? Jaké zdroje budu potřebovat ? Jaké malé kroky mohu udělat už dnes ? A komu svůj závazek řeknu ?“  Cíle nemají být přítěží. Mohou být kompasem, který ukazuje směr, motivací, která povzbuzuje, i mostem mezi tím, kým jsme dnes, a kým se můžeme stát. A právě na této cestě může být přístup SMART jedním z nejpraktičtějších nástrojů, který máme k dispozici 🧠

📚 Marek Horňanský psycholog Ψ Autor se dlouhodobě věnuje poradenské a terapeutické praxi, psychologickému vzdělávání a projektům podporujícím duševní zdraví doma i v zahraničí. Tento článek vznikl jako výsledek odborného studia, praktických zkušeností a analýzy relevantní literatury s cílem poskytnout čtenářům srozumitelný a hodnotný pohled na danou problematiku. V případě dotazů, zpětné vazby nebo zájmu o další informace můžete autora kontaktovat online:  psycholog.hornansky@gmail.com     Odborné zdroje: Russell, J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook (Cambridge University Press, 2022, ISBN 1009152483)    Nolen-Hoeksema, S. Atkinson and Hilgard’s Introduction to Psychology (2014, ISBN 1408044102)   Geiser, J. Lehrbuch Allgemeine Psychologie (Outlook Verlag, 2024, ISBN 3368659308)