Marek Horňanský, psycholog se dlouhodobě věnuje poradenské a terapeutické praxi, psychologickému vzdělávání a realizaci projektů zaměřených na podporu duševního zdraví v České republice i v zahraničí. Ve své profesní činnosti propojuje klinické zkušenosti s důrazem na praktickou využitelnost.
https://www.doktor-psycholog.cz/
Od strachu k porozumění. Pohled psychologa | Marek Horňanský
PhDr. Marek Horňansky MSc. | 21.04.2026 09:07Strach patří k nejzákladnějším a zároveň nejnepochopenějším lidským emocím. Provází nás od prvních okamžiků života až do stáří, někdy nenápadně v pozadí, jindy velmi intenzivně a vtíravě. Přestože ho často vnímáme jako něco negativního, co bychom ze svého života nejraději odstranili, z psychologického pohledu je strach především důležitým ochranným mechanismem. Je to signál, že se něco děje, že náš organismus vyhodnocuje situaci jako potenciálně ohrožující. Díky strachu jsme schopni přežít, reagovat, stáhnout se, zastavit se nebo naopak jednat. Problém nastává tehdy, když se strach utrhne ze svého původního kontextu, přestane odpovídat realitě a začne náš život ovládat místo toho, aby mu sloužil. V psychologické a terapeutické praxi se velmi často setkávám s lidmi, kteří přicházejí s pocity, že se bojí „příliš“, „bez zjevného důvodu“ nebo že jejich obavy jsou iracionální. Často si sami vyčítají slabost, nedostatek vůle nebo neschopnost zvládat životní situace, přestože jejich strach má svou vnitřní logiku a smysl.
"Strach není důkazem slabosti, ale signálem, že se v nás odehrává něco důležitého ...“
Typickým příkladem byl klient, muž ve středním věku, úspěšný v práci, s rodinou a značnou mírou odpovědnosti. Do poradny přišel kvůli silným úzkostem a výrazným obavám o zdraví, své i svých blízkých. Každé tělesné napětí, drobný příznak či krátkodobá bolest pro něj znamenaly hrozbu vážného onemocnění. Rozumově si byl schopen říci, že pravděpodobně nejde o nic nebezpečného, přesto jeho tělo reagovalo zrychleným dechem, sevřením na hrudi a prudkým nárůstem úzkosti. Tento rozpor mezi „vím, že jsem v pořádku“ a „cítím, že něco není v pořádku“ je velmi častý a dobře ukazuje, že strach není jen myšlenka v hlavě. Je to komplexní psychofyziologický proces, do kterého se zapojují emoce, tělesné reakce, paměť, představivost i automatické vzorce uvažování. Strach má vždy svůj příběh. Často vychází z minulých zkušeností, dlouhodobého stresu, nenaplněných potřeb nebo potlačovaných emocí. Nelze ho jednoduše vypnout vůlí ani nahradit „pozitivním myšlením“, jak se někdy mylně předpokládá.
Strach je zcela běžný psychologický jev, který zná každý z nás z vlastní zkušenosti. Má negativní emoční zabarvení, protože je spojen s očekáváním ohrožení, ztráty nebo neúspěchu. V tomto smyslu může vést k frustraci a omezení, zároveň však motivuje chování směřující k ochraně a úniku z nebezpečné situace. Strach je zjednodušeně řečeno prožitek nebezpečí, ať už reálného nebo subjektivně vnímaného. O skutečné úzkosti či intenzivním strachu hovoříme zejména tehdy, pokud je zvládnutí nebo odstranění hrozby spojeno s velkými obtížemi nebo pokud člověk nemá pocit, že by situaci dokázal ovlivnit. Strach může mít různé podoby, může být slabý i velmi silný, krátkodobý i dlouhodobý, konkrétní nebo rozptýlený. Důležité je rozlišovat mezi strachem, který odpovídá realitě, například obavou před zkouškou, vystoupením či starostí o blízké, a strachem nereálným, který se vyskytuje například u fobií nebo úzkostných poruch. U těchto stavů není problémem samotná existence strachu, ale jeho nepřiměřenost a neschopnost člověka ho regulovat.
Strach se vyvíjí s věkem a zkušenostmi. Od jednoduchých úlekových reakcí u kojenců, přes strach z neznámého prostředí či odloučení, až po komplexní obavy dospělých spojené s odpovědností, budoucností, zdravím nebo smyslem života. Postupně se stále více váže na představivost, vnitřní dialog a očekávání. Právě schopnost představovat si budoucnost, která je pro člověka jinak cenná, může být zdrojem nadměrného strachu, pokud je dlouhodobě zatížena stresem a nejistotou. Strach sám o sobě tedy není chybou v lidské psychice. Je důkazem toho, že náš nervový systém funguje, že reagujeme na podněty a že nám na věcech záleží. Klíčovou otázkou z psychologického hlediska však zůstává míra, kontext a náš vztah ke strachu.
"Terapie nezačíná odstraněním strachu, ale vytvořením bezpečného prostoru pro něj ...“
V terapeutické praxi se často ukazuje, že problémem není samotný strach, ale způsob, jakým s ním zacházíme. Lidé mají tendenci se strachu bát, potlačovat ho, bojovat s ním nebo se mu zcela vyhýbat. Takové strategie mohou krátkodobě přinést úlevu, dlouhodobě však často vedou k posílení úzkosti. Strach, který není slyšen, má tendenci zesilovat. Jakmile se však člověk začne učit vnímat strach jako informaci, jako signál vnitřního napětí, nevyřešených konfliktů nebo dlouhodobého přetížení, otevírá se prostor ke změně. Strach přestává být anonymním nepřítelem a stává se srozumitelnou reakcí, se kterou lze pracovat.
V případě zmíněného klienta se ukázalo, že jeho obavy o zdraví souvisely s dlouhodobým tlakem na výkon, neschopností odpočívat a potlačovanými emocemi, které si dlouho nedovolil prožít. Jakmile si tuto souvislost začal postupně uvědomovat, jeho strach se začal měnit. Nezmizel úplně, ale ztratil svou ochromující sílu. Strach tedy nemusí být tím, co nás ničí. Může se stát průvodcem, který nás vede blíže k sobě samým, k většímu sebepoznání a psychické rovnováze. Cestou k tomu není odvaha „nebát se“, ale odvaha strachu naslouchat, přijmout ho a porozumět mu. Právě v tomto okamžiku se strach může proměnit z nepřítele v důležitého spojence a stát se začátkem skutečné a hlubší změny v našem životě 😊
📚 Marek Horňanský psycholog Ψ Autor se dlouhodobě věnuje poradenské a terapeutické praxi, psychologickému vzdělávání a projektům podporujícím duševní zdraví doma i v zahraničí. Článek vznikl jako výsledek odborného studia, zkušeností a analýzy literatury s cílem poskytnout čtenářům srozumitelný a hodnotný pohled na danou problematiku. V případě dotazů, zpětné vazby nebo zájmu o další informace můžete autora kontaktovat online. Odborné zdroje: Russell, J. Cambridge International AS & A Level Psychology Coursebook (Cambridge University Press, 2022, ISBN 1009152483) Nolen-Hoeksema, S. Atkinson and Hilgard’s Introduction to Psychology (2014, ISBN 1408044102) Geiser, J. Lehrbuch Allgemeine Psychologie (Outlook Verlag, 2024, ISBN 3368659308)
