Blog Jihlavských listů

Listopad 1989 byl podvodem, teď je to mnohem horší, myslí si řada lidí. A že se vláda do rukou lidí navrátila? Výsměch! říkají. Nostalgické vzpomínání na dobu před téměř 35 lety nesdílím.

Stačí zalistovat v dobové Jiskře. Kolik bezduchých frází, volby prošpikované anketami s lidmi (i mnohými skvělými ve svém oboru), kteří plácají o socialismu, roztahovačném imperialismu a chválí KSČ, se kterou a se Sovětským svazem by šli až na věčné časy… snad do věčných lovišť.

Žili jsme dvojí životy. Jeden navenek, druhý uvnitř. Nenormálnost hlídaná udavači a estébáky pod hlavičkou KSČ.

Dnes? Vláda se nám skutečně vrátila do rukou. Najdete vše. Pravici, levici, populisty, extrémisty… Ve volbách si vyberete. Že nejste spokojeni, jak volby dopadly? Částečně je chyba v nás samých, pokud se o politiku zajímáme jen jednou za čtyři roky a podlehneme jednoduchým heslům či líbivé tváři, a částečně i těch zvolených, kteří nemusí být tak schopní, jak tvrdí.

I opakování věty, že politika je svinstvo, je velkou chybou. Protože nahrává lidem bez skrupulí a odrazuje od politiky ty slušné. Poněvadž politika za nic nemůže, mohou za ni jen a jen lidé. Naštěstí už ne ti, kteří měli kdysi jedinou a tu správnou stranickou knížku – komunistickou.

…z vlastenecké scény.

Blíží se další státní svátek.

Zatímco my, lidé pokleslé morálky a pokřivených charakterů, absolutně bez jakéhokoliv vztahu ke své zemi, chodiváme v tyto dny na Národní připomenout si dobu, kdy se nám svoboda navrátila, ti  opravdoví vlastenci to mají úplně jinak.

Tato skutečná elita národa, novodobí Blaničtí rytíři, na které bude spoleh, až bude opravdu nejhůře, se pod vedením svého Velkého Vonta  Žlutého špendlíka Daniela Landy rok co rok ve větším a větším počtu scházejí u hrobu Karla Hynka Máchy, aby vzpomněli nejen jeho příkladných vlasteneckých postojů, ale především jeho tvorby.

„Ty vole a čets od něho vůbec něco?“

– No to ne, ale sem viděl ten film co natočil….

„Jakej film?“

– No jak tam š…… a tím vodníkem, ne? To fakt neznáš?

“ Dyť to byla Kytice, ty vole to napsal Sládek…“ 

– No tak to si pleteš, protože Sládek, to je chmel…

No tak to tedy….Slávy dcera!

A mezitím, někde v Praze, na sjezdu strany mesiášů – jinak také Party Ruských Oslů – udělal velký vůdce Jindolf velkou čistku ve své partají. Nechvalné ale velmi známé tváře jako Petra Antivaxer Rédová nebo Ondřej Skoroministr Dostál nahradil zcela neznámými strejci a hlavně, hlavně – politikem z Divokého Severu, který již proslul tím, že svému politickému rivalovi nechal zapálit auto!

Preference letí nahoru! 

A nakonec – takový opravdu malinkatý dáreček k nadcházejícímu svátku svobody a demokracie.

Ale fakt malý, vůbec bych to nepřeceňoval, že tohoto hloupého a bezvýznamného kriminálníčka Čermáka – jinak také opravdového mučedníka vlastenecké scény – právě chytli v Polsku…

Když si opravdu tak hloupý že se s ruskou vlajkou, která ti tak přirostla k srdci, že už se jí nemůžeš NIKDY zbavit a v triku CCCP  promenuješ v takové zemi…

architekt,

skaut,

politik,

výjimečný a skvělý člověk,

přítel a kamarád

Standa Slávek Scamp Žalud.

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/529380-ceska-politika-prisla-o-vyznamnou-osobnost-zemrel-porevolucni-poslanec

Mám tu smutnou povinnost Vám touto cestou sdělit, že dnes zemřel náš dlouholetý a významný člen BLOKU, architekt, skaut, politik, výjimečný a skvělý člověk, přítel a kamarád Standa Slávek Scamp Žalud.

Ještě v pátek minulý týden jsme spolu hovořili a dojednávali náležitosti naší společné pracovní cesty, která se měla uskutečnit následující víkend,.

Ještě v sobotu jsme byli v kontaktu prostřednoctvím Whatsup a vše vypadalo bezproblémově, velmi se Slávek těšil, že opět společně zavítáme na jeho milované Slovensko.

V pondělí mne nečekaně jeho dcera infomovala, že byl náhle se zdravotními komplikacemi převezen do nemocnice a že se cesty na Slovensko nebude moci účastnit.

Dnes v odpoledních hodinách pak přišla zpráva, že Slávek zemřel…

Hloboce mne to zasáhlo, obzvlášť proto, že jsme poslední dobou společně strávili nekonečné množství nezapomenutelných chvil.

Slávek byl skvělý hostitel, vypravěč a především bystrý myslitel, bez něhož by se mnoho věcí nejen v politice, ale ani v BLOKU, nepohnulo kupředu.

Podle informací jeho rodiny by poslední rozloučení mělo proběhnout koncem příštího týdne, budu se snažit Vás včas informovat.

Drahý Slávku, odpočívej v pokoji, budeš nám všem moc chybět!     

Váš Zdeněk Trefil

——————-

Standa Žalud,

Posílám a zdravím

Nějak mi čím dál více vadí, že lidé přestali rozlišovat nárok, právo a výsadu.

Manželství je typická výsada. Je ceněno, je spojeno se závazky, nezískává se jen tak, je dáno mocí vyšší a lze je zrušit, právě pro nedodržení těch závazků. Není to tak dávno, kdy mělo i titul paní pro ženy. Než si ho přivlastnila kdejaká žena nad patnáct.

Nárok znamená, že něco dostanete. Právo je to, oč smíte usilovat, nemá vám v tom nikdo bránit, ale nemáte zdaleka zaručeno, že ho, byť s vynaložením všech svých schopností a prostředků dosáhnete. Máte právo na vzdělání, ale nemáte právo ho s úspěchem dokoncit a získat titul. To dokončené vzdělání s titulem je privilegiem a musíte splnit nároky a požadavky s tím spojené a ten titul vám udělí moc vyšší.

Máte nárok kdykoli odjet ze země, ale nemáte nárok vjet do jakékoli, to máte jen do země vlastní, pokud jste občanem. Být občanem je privilegium a kdysi bylo každému jasné, že to klade i jisté nároky. Ono to klade i dnes, ale tak nějak si je lidé i vlády čím dál méně uvědomují. A někdy mám pocit, že toto celé dávné pojetí institucí je mateno a rušeno schválně a úmyslně.

Zdá se mi, že cílem už není Báječný nový svět, ale Zmatený nový svět.

—————–

Díky Zdeňku,

znamenitá prezentace mi připomněla shodné útrapy,

které jsme zažívali při realizacích výtvarných děl v architektuře.

Je zajímavé, jak se to vše shodovalo a bylo to jak

“ přes kopírák „. 

Zdraví: Scamp – Standa

Jsou mezi námi, i když občas dobře skrytí. Pracují pro druhé, nezištně, většinou ve svém volné čase. Jsou ve státní správě, jsou v ulicích, doma, v různých organizacích a firmách, někteří organizovaní, jiní ne. Každý z nich si k dobrovolnictví našel svou cestu a cíl, kterému pomáhá. Spojuje je touha pomoct dobrým věcem a také to, že se tím většinou moc nechlubí.

Proto se podzim na Vysočině nese v duchu dobrovolnictví! V Telči se v říjnu konala konference Dobrovolnictví je ctnost, v Jihlavě se začátkem listopadu předávalo ocenění pro nejlepší dobrovolníky roku DOBROCH 2023 a minulý týden proběhla v Humpolci konference pro středoškoláky s názvem Dobrovolnictví je cool! Všechny tyto akce pro dobrovolníky a o dobrovolnících probíhají s cílem, aby se o jejich práci pro druhé více vědělo a mluvilo. Účastníci si vzájemně předávají své zkušenosti a zabývají se i otázkami, jak tuto bohulibou aktivitu dále podporovat a jak také inspirovat další potenciální zájemce. A všichni účastníci potvrdili, že bez větší prezentace jejich dobrých skutků širší veřejnosti to možné nebude.

Jako stále alespoň občasná dobrovolnice jsem si tento „úkol“ vzala k srdci a budu se snažit inspirativní příběhy o dobrovolnictví víc sdílet a propagovat. V zahraničí je dobrovolnictví přirozenou součástí společnosti a mnohé organizace by bez něj ani nefungovaly. U nás se to stále učíme, i když dobrovolnictví tu v posledních letech ušlo velkou cestu vpřed, stále je co zlepšovat. A k tomu zlepšení stačí úplně jednoduchá věc. Zkuste to i vy! Můžete nabídnout svůj čas a schopnosti buď přímo některé z organizací, které máte ve svém okolí (může to být například charita, ale pomoct můžete i sportovním klubům v čase, kdy čekáte, až vašim ratolestem skončí trénink, ekologickým spolkům s výsadbou stromů, sečení luk atd.), nebo se můžete podívat na stránky Koordinačního uskupení neziskových organizací (www.kous.cz), kde najdete seznam dobrovolnických center v kraji nebo se zapsat do databáze dobrovolníků HERO CLAN na www.heroclan.cz. Těším se, že se při tom konání dobra ve volném čase potkáme!

Tak k nám na vesnici přijel další ministr.

Když jsem se na setkání s ním připravoval, tak kamarád vtipně podotkl… má pro dnešní koaliční vládu velice příhodné jméno – Jura ze STANu!

Byl věcný, docela zajímavý a nezdál se mně tak suchý jako v televizi. Dozvěděl jsem se leccos nového a připomněl si, že jenom obsluha státního dluhu, na kterém má Babiš lví podíl, přijde státní pokladnu ročně na cca 100 mld…No jo, pane ministře, mluvit o tom takto jenom mezi svými je hezké, ale…

Přinesl jsem mu osm otázek, vybral si čtyři, ty jednodušší, na zbytek slíbil odpověď písemně. Nejvíce se mně líbilo, jak hezky se kroutil u dotazu, jak on to sám osobně má s eurem… Na svoji řečnickou otázku – proč je u tohoto tak slabá podpora veřejnosti – si tak vlastně odpověděl sám – no přece proto, že vy, nejsilnější demokratická strana, se k tomu takto stavíte, pane ministře…

Otázky z pléna byly zajímavé. Replika proč jako ti učitelé mají tolik, tedy 1,35 průměrné mzdy ještě vyvolala jenom to klausovsky významně pozvednuté obočí ( …no protože to vzdělání je fakt budoucnost, penzisto). Na to, proč nikdo nezamete s nenasytnýni a nesoudnými školskými odbory, které vůbec nezajímá, kde na ty nároky pořád brát, se však už nezeptal nikdo.

Nade všechny však ve včerejším večeru pro mne vyčníval starosta královského města Jemnice Nevrkla, který se pustil na pro něj zřejmě zcela neznámý tenký led a to ceny energií. A že prý to, co se připravuje bude pro podniky naprosto smrtící a jestli by to jako ještě nešlo trochu pootočit v neprospěch domácností…. razantní nesouhlas ministra potěšil. Ovšem pachuť novodobého pokračování „dobrých“ tradic v této straně od devadesátých let, tedy propojení byznysu a politiky na úkor občanů rozhodně alespoň u mne nesmyl.

A tak pane starosto – vaše hlavní angažmá ve veřejném životě, tedy práce ve prospěch místního agrobarona je všeobecně známé – ovšem až takto veřejně intervenovat u ministra, to bylo opravdu dosti silně přes čáru. Nezbývá než doufat, že strana bude natolik soudná, že nedovolí, aby někoho s takovými názory protlačily podnikatelské peníze zase na oplátku do parlamentu…

Celkový hlavní dojem z večera? Naprostá bohorovnost a sebeuspokojení. Ani slovo o potřebě čelit nebezpečí číhajícím zbaběle za anoferťáckým bukem. Buď už jsou trpně smíření a těší se jak si v opozici odpočinou,  a nebo – jsou už domluvení. A to považuji za podstatně horší.