Miloš Podařil
Miloš Podařil (*1984) - jeden ze zakladatelů Jihlavské astronomické společnosti (v současnosti předseda výkonného výboru), člen Výkonného výboru České astronomické společnosti.
http://jiast.cz/podaril
Pohled na listopadovou oblohu - galaxie M33
Miloš Podařil | 08.11.2013 09:25Listopadový astronomický článek může posloužit jako zkouška ostrosti zraku, resp. test úrovně světelného znečištění. Řeč totiž bude o galaxii M33, která za příhodných pozorovacích podmínek může být viditelná i pouhým okem, ovšem pouze na nepřesvětlené obloze. Mezi amatérskými astronomy je galaxie M33 poměrně dobře známá i přesto, že možnosti jejího pozorování jsou svým způsobem komplikované. Galaxie M33 je sice relativně jasná (její jasnost je přibližně 5,5 magnitud, což znamená, že by za optimálních podmínek měla bít viditelná i pouhým zdravým okem), nicméně také se jedná o relativně úhlově velký objekt. Ve skutečnosti je zdánlivý průměr této galaxie na obloze větší, než zdánlivý průměr Měsíce v úplňku. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že jde o optimální objekt k pozorování (jasný a velký), avšak skutečnost je jiná. Vzhledem k tomu, že mluvíme o galaxii, je zřejmé, že jde o mlhavý objekt, který nemá ostré, resp. výrazné ohraničení. Drtivá většina dalekohledů, které amatérští astronomové k pozorování používají, má navíc zorné pole o poznání menší, než je úhlový průměr galaxie M33. Zjednodušeně řečeno, galaxie M33 se do zorného pole většiny astronomických dalekohledů prostě nevejde celá. A protože galaxie nemá ostré ohraničení (jako třeba Měsíc), identifikace mlhavé galaxie v dalekohledu je nesmírně komplikovaná. Pro přístrojové pozorování proto lze doporučit dalekohledy, které mají jen relativně malé zvětšení a naopak velice široké zorné pole. Jako ideální se v tomto případě jeví například binokuláry nebo triedry. Druhý problém s pozorováním galaxie M33 je spojený se světelným smogem. Pokud je obloha osvícena například světly měst, bilboardů apod., je šance pro nalezení tohoto objektu prakticky nulová. Mlhavá rozlehlá galaxie totiž velice dobře splývá s přesvětlenou městskou oblohou. Chcete-li galaxii M33 uvidět na vlastní oči, je nezbytně nutné vyhledat takové místo, které nebude rušeno žádným umělým osvětlením. Je zřejmé, že obloha musí být zcela bezoblačná a také v době pozorování nesmí na obloze svítit Měsíc (i měsíční světlo je natolik silné, že pozorování galaxie M33 znemožňuje). K pozorování je přitom třeba použít spíš menší širokoúhlý dalekohled, případně se můžete pokusit pozorovat pouhým okem. Galaxie M33 se nachází v západní části v souhvězdí Trojúhelníku. Toto malé souhvězdí naleznete mezi souhvězdími Andromedy, Persea a Berana. Souhvězdí se aktuálně nachází na večerní obloze vysoko nad východním až jihovýchodním obzorem (podrobné vyhledávací mapky jsou volně dostupné například na internetu). Galaxie M33 patří do kategorie spirálových galaxií, které jsou charakteristické jasnějším jádrem, ze kterého vycházejí spirálovitá ramena. Oproti naší galaxii je však fyzicky o poznání menší. Vzdálenost této galaxie od Země se odhaduje do 3 milionů světelných let (je tedy vzdálenější, než známější galaxie M31 v sousední Andromedě). Současné velké a výkonné astronomické přístroje umožňují pozorovat hned celou řadu objektů, které se nacházejí uvnitř galaxie. Mezi nejznámější z nich bezesporu patří velká mlhavá oblast NGC 604, která je s největší pravděpodobností obří mlhovinou, tvořenou ionizovaným vodíkem. V galaxii M33 již také bylo objeveno mnoho kulových hvězdokup, ale také jedna z největších vůbec známých černých děr (známá jako M33 X-7). Závěrem se již tradičně vraťme zpět do naší sluneční soustavy, abychom zjistili, které planety můžeme aktuálně pozorovat. Prakticky ihned po západu Slunce se nad jihozápadním obzorem objevuje planeta Venuše, která září jasným a výrazným svitem (pochopitelně odraženým světlem Slunce). Venuše však krátce po západu Slunce taktéž zapadá. Už po 20. hodině však můžeme v souhvězdí Blíženců nad východním obzorem pozorovat planetu Jupiter, která během noci vystupuje nad jihovýchodní až jižní obzor. Kolem půl druhé ráno pak nad týž obzor v souhvězdí Lva vystupuje oranžový Mars. Všichni zájemci o astronomická pozorování jsou zváni na astronomická pozorování pro veřejnost, která v Jihlavě pořádá Jihlavská astronomická společnost na bráně Matky Boží (vchod z infocentra v ulici Věžní). Pozorování probíhají každé pondělí po setmění (v listopadu od 18 hod.). Podmínkou je jasná (tedy bezoblačná) obloha.