Na Lipánka i Pávka lidi pískali. Tak aspoň něco. Ačkoliv - oni žádný "pokrokový svátek" nehanobili. Je to svátek přesně takovýchto kurev.

„Výročí není potřeba si připomínat nějak pateticky, ale spíš jako varování do budoucna, a udělat všechno pro to, aby se to nemohlo opakovat. Velkou roli v dnešní době hrají dezinformace, cílené a leckdy velmi dobře připravené, které mají asi vést k destabilizaci demokratické společnosti, --------------------------------------------------- a to je něco, s čím je potřeba bojovat,“ -------------------------------------------------- hodnotí význam 17. listopadu pro dnešní dobu předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Nebavme se dokola o zločinech 50. let a tzv. normalizace. Ať už byly jakkoliv zavrženíhodné, týkaly se drtivé menšiny národa. Bavme se o zločinech současného režimu, které se týkají drtivé většiny národa, a proto je tisíckrát horší než ona karikatura protosocialismu! Vítězství něco stojí: "Přechod od komunismu ke kapitalismu v Evropě a střední Asii na počátku a v polovině 90. let 20. století měl zničující důsledky pro zdraví: UNICEF hovoří o více než 3 milionech předčasných úmrtí." https://www.sciencedirect.com/.../abs/pii/S0140673609600052

Dnes na ČT byla několikrát v souvislosti se 17. Listopadem zmíněna píseň TGM „teče voda teče“ -------------------------------------------------------------------------------- web Hlavní správa StB odbor 1 – Aleša Racek.docx(23kB) ----------------------------------------------------------------------------------- Není tak úplně snadné objednat se do archivu STB v Kanicích. Je to dost daleko v lesích od Brna. Není tam toho mnoho, ale pochopíte, že stačilo si zazpívat u táboráku "teče voda teče" a šlo o vyloučení ze studia. Dotyčný konfident už začal cítit, že na úkol nestačí, navrhoval zainteresovat dalšího fízla. Sokolové-Skauti na jednom dokumentu. ---------------------------------------------------------------------- LIST A č. 56/52 útvar Ks-Stb Brno Řídící orgán: Voleš Značka agenta: 1728 krycí jméno: Suchý Zpráva řídícímu orgánu předána dne 6. 8. 1952. Věc: sokolské školení - průběh 1a:Asi ve středu jsme měli večer táborák. Celá škola si sesedla podle skupin a zpívala národní písně, hlavně slovácké. Po půl hodině se někde ozval návrh, aby se zpívala píseň "teče voda teče". Ozvalo se to pravděpodobně u děvčat, neb seděly vedle vedoucího Vahaly. Tento prudce vstal a přerušil táborák a že je okamžitě večerka. Všichni museli do stanů. Vedoucí ještě řekl, že to co jsme spívali jsou únikové písně a že je dosti smutné, že neznáme nové pokrokové. Pernica se ozval a ptal se vedoucího, proč jsou únikové. Tento řekl, že diskutovat nebude. Pernica se opět ozval řekl a řekl nahlas, že to není jednání komunisty odmítat kritiku. Vedoucí na to povídá, že za to může být vyloučen ze školy. Druhý den po rozhovoru Pernice s vedoucím se tento již choval jakoby nic nestalo. 1b:Další průběh ze života školení některých členů bývalého Junáka v Sokole, kteří nyní na Slovensku byli na krajské škole. 2: vlastnoručně psaná zpráva agenta. 3: zprávu napsal agent, který se také tohoto školení zůčastnil. 4:ten fousek se svou partou si mne ani nevšímali. 5: očekával jsem, že parta bývalých Junáků se domluví na nějakém podniknutí a že agent se tak dostane do jejich skupiny, ale tito spolu nehovořili moc a jen se učili. Je zřejmé, že tito jsou velice opatrní ve svém jednání. 5:do této skupiny Fouskovy a Klepačovy bude nasazen ještě jeden agent. Strž. Voleš Leopold v. r. ---------------------------------------- Značkařská legenda Milan Pernica oslavil 90. narozeniny - KČT 15. led 2019 • Ing. Milana Pernicu, CSc. Není třeba většině členů KČT dlouze představovat. Dlouholetý zasloužilý člen značkařských rad a komisí KČT, předseda a sekretář komise … Ing. Milan Pernica skautským jménem „Detail“, spolužák Milan Kundery, zemřel 9. června 2023 ve věku 94 let

SKAUTI 1968 - 2018 Obnovení činnosti v roce 1968 Ing. Milan Příleský, upraveno Takzvané „Pražské jaro“ vlilo do junáckých činovníků novou naději: • 9.1.1968 zazněla po dlouhých letech junácká hymna a „večerka“ na pohřbu bývalého velitele Junáka, prof. Bohuslava Řeháka • 29.3.1968 zahájil Junák v Praze svou činnost pod vedením Dr.Rudolfa Plajnera a Vlasty Koseové • 1.4.1968 začal v Brně pracovat pod vedením br. Ulbrichta přípravný výbor pro obnovu Junáka. • 12.4. byla ustavena Junácká rada Jihomoravského kraje v čele s br. Ulbrichtem a ses. Machovou. • 16.4. žádá nové vedení ČSM pro Junáka plnou rehabilitaci, souhlasí s odchodem Junáka s organizace ČSM a uznává svobodné rozhodnutí dětí pro členství v organizaci, kterou si samy zvolí. Junáci ve Svazarmu vytvořili Svaz Junáků v čele s F.A. Elstnerem. • 25.4.přijel do Brna náčelník Dr. Rudolf Plajner a ve svém projevu připomenul orientaci Junáků na socialistický charakter nově vzniklé organizace, která spočívala v mravní, ideové a branné výchově mládeže i dospělých ve prospěch socialistické republiky v duchu demokracie a socialismu. • Do konce dubna 1968 se zformovalo k činnosti 74 oddílů, které měly své vedoucí a většinou i klubovny. • 1.5.1968 pochodovalo v brněnském májovém průvodu 415 krojovaných skautů a skautek s 32 vlajkami družin, 9 oddílovými vlajkami a s vlajkou okrskovou. • O prázdninách 1968 bylo uspořádáno 25 stálých a několik putovních táborů • 21.8.1968 bylo Československo přepadeno armádami Varšavské smlouvy. Tím sice skončilo „Pražské jaro“, ale práce v oddílech pokračovala. • 2.10.1968 schválilo ministerstvo vnitra stanovy Junáka. • 23. a 24. 11. 1968 se konal v Praze III. Junácký sněm, na němž byly přijaty nové stanovy, které však již neobsahovaly možnost zakládání oldskautských a křesťansky orientovaných oddílů. Podmínkou schválení stanov ministerstvem vnitra byl vstup Junáka do připravovaného Sdružení organizací dětí a mládeže (SODM). V důsledku všech změn se Junák stal dobrovolnou, demokraticky řízenou a politicky angažovanou organizací, která se podílí na mimoškolní výchově podle zásad socialistické výchovy uvědomělého občana socialistické země. O prázdninách 1969 bylo uspořádáno 72 letních táborů za účasti 2782 skautů a skautek a 10 táborů putovních. Proběhly rovněž dvě lesní školy. K 30.9.1969 bylo v Brně registrováno 3008 členů Junáka. Všechna aktivní činnost Junáka, který se chtěl v rámci svého slibu „…a sloužiti jí [vlasti] věrně v každé době“ podílet na službě republice a v jehož tendencích nikdy nebylo ani teoreticky, ani prakticky, uplatňování protistátních myšlenek a akcí, vyústila do prázdna. Ustavení SODM, jevící se zpočátku jako pokroková cesta, ztrácelo postupně svůj vstřícný charakter a měnilo se v nátlakové opatření. Brzy se ukázalo, že oficiálně vydávané proklamace byly pouhou iluzí a včlenění Junáka do jednotné organizace bylo tím nejnešťastnějším řešením. Hospodářská, ale i výchovná samostatnost byla jen na papíře. Výrok jednoho z členů vedení SODM, že „skauting je polofašistická organizace“ způsobil mnoho zla a postihů skautským činovníkům. Několikaleté žaláře byly jen jedním z jeho důsledků. Rovněž zákaz dalšího studia na vysokých školách způsobil mnoho deformací, které socialistické republice nejen neprospěly, ale naopak ji značně poškozovaly. Junáčtí pracovníci pak byli z jednotné organizace vytlačováni pod nejrůznějšími záminkami, z nichž nejpodstatnější byla, že při práci s mládeží používají junácké metodiky. Oddíly byly rozpouštěny, vedoucím pracovníkům byla zakazována činnost s mládeží a to nejen v PO, ale i v podnikových TOM. Ani postih na pracovištích nebyl výjimkou. Konečným důkazem falešnosti slibů o samostatnosti Junáka v SODM bylo prohlášení Ústřední rady Junáka ze dne 1.2.1970 vydané na základě usnesení ÚV KSČ o začlenění Junáka do jednotné organizace. Toto prohlášení obsahuje závazný pokyn k ukončení činnosti Junáka jako samostatné organizace. A tak Brněnská rada Junáka oficiálně ukončila svoji činnost ke dni 19.6.1970 a projevila poděkování všem, kteří se o úspěch organizace zasloužili. Ještě o prázdninách však proběhlo 101 skautských táborů s 2940 dětmi a 103 vedoucími, z celkového počtu 3156 registrovaných členů (tj. 96,4%!). JUNÁCI A SKAUTI 1948 - 1968 Období zákazu činnosti v letech 1951 – 1968 Ing. Otakar Gartner, upraveno Junák nebyl rozpuštěn pro své nedostatky, ale proto, aby nestál v cestě budování jednotné Pionýrské organizace. Zákaz činnosti po 1.1.1951 se netýkal jen organizace, ale i jejích jednotlivých členů, a to i těch, kteří chtěli nebo byli ochotni pracovat nebo i uznávat výchovu k socialismu, pokud by se tak dělo metodami dětem přípustnými. S tím však jednotná organizace nesouhlasila. Již nějakou dobu před zákazem činnosti bylo mnoho skautských činovníků perzekuováno a řada z nich strávila v uměle vytvořených procesech mnoho let v komunistických věznicích (František Němec, Aleš Racek, Emil Císař, Miloš Slabák, František Svoboda, A. Till a další. Mnozí byli vyslýcháni StB a bylo jim bráněno ve studiu na vysokých školách. Řada brněnských skautů přešla ilegálně na Západ; někteří z nich pak založili exilový skauting. V Pionýrské organizaci byli za vedoucí pionýrských oddílů dosazováni členové ČSM bez jakékoliv průpravy a jimi vedené oddíly neměly dlouhého trvání. Hledání kvalifikovaných výchovných pracovníků pak vyústilo v začlenění pionýrských oddílů do škol („co třída, to oddíl“). Zfeminizovaný učitelský sbor se musel podle tehdy nastupujících zásad mimo pedagogiky věnovat hlavně úkolům, diktovaným stranickými orgány (politická agitace, brigády, apod.); učitelkám tak zbývalo na mimoškolní činnost velmi málo času. Program pro děti se tak zúžil na vysloveně školskou tématiku. Volný čas dětí byl vyplněn schůzkami pionýrských oddílů v malé přestávce a schůzkami pionýrské skupiny ve velké přestávce. Byla však i řada učitelů, často bývalých skautů, nebo i pracovníků Pionýrské organizace, kteří se dětem věnovali a provozovali program přitažlivými metodami, a tak vznikaly oddíly jednotné PO, které vyvíjely dobrou činnost s dětmi, znásobenou možnostmi školních zařízení, ať již ve školách samotných, nebo ve školských rekreačních střediscích. Není se co divit, že mnozí bývalí skautští vedoucí odešli do těch organizací, kde nebyli vystaveni perzekuci. Byly to organizace, které si musely svůj dorost zajišťovat vlastními silami, především SVAZARM, jehož náplní byla předvojenská výchova, kde pobyt mládeži v přírodě velmi prospíval. Ostatní organizace pochopily, že přitažlivý program v přírodě usnadní nábor nové generace a i když nemohly skautskou výchovu propagovat, převzaly, nebo alespoň podporovaly, případně tolerovaly, metodiku skautské výchovy a přizpůsobily ji svým potřebám. Tělovýchovné organizace zakládaly, případně rozvíjely Turistické oddíly mládeže (TOM), kde měli skautští pracovníci dobrou příležitost využít navíc tělovýchovných zařízení, kam se skautské oddíly jen velmi málo dostávaly. Svaz požární ochrany zakládal oddíly mladých požárníků, trampské organizace a trampské osady soustřeďovaly starší generace skautů. Tak vznikaly přitažlivé konkurence Pionýrské organizace. Ani skauti však neskládali ruce v klín. Pražská skupina bývalých junáckých činovníků v čele s Milošem Miltnerem požádala v roce 1964 prezidenta Antonína Novotného o souhlas s obnovením Junáka. Žádost sice byla zamítnuta, ale junáctví už pronikalo všude. První předzvěstí nového skautského jara bylo zakládání pionýrských tábornických oddílů (PTO) v roce 1964. Oddíly měly ve znaku lesní moudrost a vzoru Setonových skautů 12 zákonů ve čtyřech skupinách (čistota, krása, čest a věrnost). Oddíly zintenzívněly skautskou činnost, nosily zelené košile a později i hnědé skautské šátky. Obnovení činnosti v roce 1968 Ing. Milan Příleský, upraveno Takzvané „Pražské jaro“ vlilo do junáckých činovníků novou naději: 9.1.1968 zazněla po dlouhých letech junácká hymna a „večerka“ na pohřbu bývalého velitele Junáka, prof. Bohuslava Řeháka 29.3.1968 zahájil Junák v Praze svou činnost pod vedením Dr.Rudolfa Plajnera a Vlasty Koseové 1.4.1968 začal v Brně pracovat pod vedením br. Ulbrichta přípravný výbor pro obnovu Junáka. 12.4. byla ustavena Junácká rada Jihomoravského kraje v čele s br. Ulbrichtem a ses. Machovou. 16.4. žádá nové vedení ČSM pro Junáka plnou rehabilitaci, souhlasí s odchodem Junáka s organizace ČSM a uznává svobodné rozhodnutí dětí pro členství v organizaci, kterou si samy zvolí. Junáci ve Svazarmu vytvořili Svaz Junáků v čele s F.A. Elstnerem. 25.4.přijel do Brna náčelník Dr. Rudolf Plajner a ve svém projevu připomenul orientaci Junáků na socialistický charakter nově vzniklé organizace, která spočívala v mravní, ideové a branné výchově mládeže i dospělých ve prospěch socialistické republiky v duchu demokracie a socialismu. Do konce dubna 1968 se zformovalo k činnosti 74 oddílů, které měly své vedoucí a většinou i klubovny. 1.5.1968 pochodovalo v brněnském májovém průvodu 415 krojovaných skautů a skautek s 32 vlajkami družin, 9 oddílovými vlajkami a s vlajkou okrskovou. O prázdninách 1968 bylo uspořádáno 25 stálých a několik putovních táborů 21.8.1968 bylo Československo přepadeno armádami Varšavské smlouvy. Tím sice skončilo „Pražské jaro“, ale práce v oddílech pokračovala. 2.10.1968 schválilo ministerstvo vnitra stanovy Junáka. 23. a 24. 11. 1968 se konal v Praze III. Junácký sněm, na němž byly přijaty nové stanovy, které však již neobsahovaly možnost zakládání oldskautských a křesťansky orientovaných oddílů. Podmínkou schválení stanov ministerstvem vnitra byl vstup Junáka do připravovaného Sdružení organizací dětí a mládeže (SODM). V důsledku všech změn se Junák stal dobrovolnou, demokraticky řízenou a politicky angažovanou organizací, která se podílí na mimoškolní výchově podle zásad socialistické výchovy uvědomělého občana socialistické země. O prázdninách 1969 bylo uspořádáno 72 letních táborů za účasti 2782 skautů a skautek a 10 táborů putovních. Proběhly rovněž dvě lesní školy. K 30.9.1969 bylo v Brně registrováno 3008 členů Junáka. Všechna aktivní činnost Junáka, který se chtěl v rámci svého slibu „…a sloužiti jí [vlasti] věrně v každé době“ podílet na službě republice a v jehož tendencích nikdy nebylo ani teoreticky, ani prakticky, uplatňování protistátních myšlenek a akcí, vyústila do prázdna. Ustavení SODM, jevící se zpočátku jako pokroková cesta, ztrácelo postupně svůj vstřícný charakter a měnilo se v nátlakové opatření. Brzy se ukázalo, že oficiálně vydávané proklamace byly pouhou iluzí a včlenění Junáka do jednotné organizace bylo tím nejnešťastnějším řešením. Hospodářská, ale i výchovná samostatnost byla jen na papíře. Výrok jednoho z členů vedení SODM, že „skauting je polofašistická organizace“ způsobil mnoho zla a postihů skautským činovníkům. Několikaleté žaláře byly jen jedním z jeho důsledků. Rovněž zákaz dalšího studia na vysokých školách způsobil mnoho deformací, které socialistické republice nejen neprospěly, ale naopak ji značně poškozovaly. Junáčtí pracovníci pak byli z jednotné organizace vytlačováni pod nejrůznějšími záminkami, z nichž nejpodstatnější byla, že při práci s mládeží používají junácké metodiky. Oddíly byly rozpouštěny, vedoucím pracovníkům byla zakazována činnost s mládeží a to nejen v PO, ale i v podnikových TOM. Ani postih na pracovištích nebyl výjimkou. Konečným důkazem falešnosti slibů o samostatnosti Junáka v SODM bylo prohlášení Ústřední rady Junáka ze dne 1.2.1970 vydané na základě usnesení ÚV KSČ o začlenění Junáka do jednotné organizace. Toto prohlášení obsahuje závazný pokyn k ukončení činnosti Junáka jako samostatné organizace. A tak Brněnská rada Junáka oficiálně ukončila svoji činnost ke dni 19.6.1970 a projevila poděkování všem, kteří se o úspěch organizace zasloužili. Ještě o prázdninách však proběhlo 101 skautských táborů s 2940 dětmi a 103 vedoucími, z celkového počtu 3156 registrovaných členů (tj. 96,4%!). -------------------------------------------------- Se vzpomínkou na Ing. Aleše Racka, který vedl naše cvičení ve výpočtu statiky na katedře Profesora Drahoňovského v provisorních prostorách prodejny Tesla na Husové ulici v Brně. Odsouzen k 18 letům žaláře po propuštění brzo umřel Se vzpomínkou na Ing. arch. Milana Příleského pracovníka VÚVA Brno. S oběma jsme chodili na výlety do brněnského okolí. Sporadické fotografie má k dispozici Zdeněk Gryc ---------------------------------- Oddělení operativních svazků kontrarozvědky a vyšetřovacích spisů P.O.Box 1430 110 06 Praha 1 Č. j. ABS-2238/2010-BAC Praha 11. června 2010 Vážený pan Zdeněk Gryc zdenek.gryc@centrum.cz Studium archivních materiálů vzniklých z činnosti bývalé StB dle zákona č. 499/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů Na základě Vaší žádosti Vám sděluji, že v Archivu bezpečnostních složek v dochovaných evidencích bývalé Státní bezpečnosti byly zjištěny následující skutečnosti: 1. k osobě pana Zdeňka Dvořáka, nalezen s dat. nar. 31. 10. 1934 (zda totožný?), byl dohledán archivní materiál archivní číslo 650316 MV a archivní materiál a. č. 623169 MV. Dále pak dílčí informace v objektových svazcích a. č. OB-351 Brno (nalezen s dat. nar. 16. 4. 1934; zda totožný?) a registrační číslo 42006 Brno (nalezen s dat. nar. 22. 11. 1934; zda totožný?); 2. k osobě pana Jiřího Gryce, nar. 1. 5. 1940, nebyl dohledán žádný archivní materiál; 3. k osobě pana Zdeňka Gryce, nar. 15. 5. 1934, byly dohledány dílčí informace v objektových svazcích a. č. OB-359 Brno a r. č. 11529 Brno; 4. k osobě pana Miroslava Klepáče, nar. 8. 1. 1925, byly dohledány dílčí informace v objektových svazcích r. č. 39097 Brno, r. č. 11529 Brno, a. č. OB-129 Brno a a. č. OB-9 Brno; 5. k osobě pana Josefa Marčonka, nalezen s dat. nar. 10. 3. 1932 (zda totožný?), byly dohledány dílčí informace v objektovém svazku a. č. OB-317 Brno; 6. k osobě pana Josefa Opatřila, nalezen s dat. nar. 15. 7. 1934 (zda totožný?), byl dohledán vyšetřovací spis a. č. V-244 Brno; 7. k osobě pana Milana Paula, nalezen s dat. nar. 2. 3. 1935 (zda totožný?), byl dohledán vyšetřovací spis a. č. V-8061 Brno a dílčí informace v objektových svazcích r. č. 14496 Brno a r. č. 11529 Brno; 8. k osobě pana Adolfa Pospíšila, nar. okolo roku 1935, nebyl dohledán žádný archivní materiál; 9. k osobě pana Aleše Racka (též Aleša Racek), nalezen s dat. nar. 22. 8. 1919 (zda totožný?), byl dohledán vyšetřovací spis a. č. V-900 Brno, dílčí informace v objektovém svazku a. č. OB-9 Brno a archivní materiál inventární číslo 288, fond A 2/5 (nalezen bez data nar.; zda totožný?), který Vám bude případně předložen ke studiu dle § 37 zákona č. 499/2004 Sb. v badatelně Archivu (Na Struze 3, Praha 1), tel. č. 221 008 132, email: badatelna.struha@abscr.cz). Ohledně konkrétního termínu studia kontaktujte, prosím, přímo pracovníky badatelny; 10. k osobě pana Bedřicha Rozehnala, nalezen s dat. nar. 2. 6. 1902 (zda totožný?), byly dohledány dílčí informace v objektovém svazku a. č. OB-5 Brno. Z našich evidencí dále vyplývá, že archivní materiál k osobě pana Bedřicha Rozehnala (nalezen jako B. Rozehnal, bez dat. nar.; zda totožný?) by se mohl nacházet ve fondech Národního archivu Praha (jedná se o sign.: 39-1/483). Doporučuji Vám tedy, abyste se obrátil i na tuto instituci: Národní archiv Praha – badatelna, Archivní 4, 149 01 Praha 4, tel. č. 974 847 247, e-mail na7@nacr.cz; 11. k osobě pana Jana Sedláka, nalezen s dat. nar. 19. 7. 1933 (zda totožný?), byl dohledán vyšetřovací spis a. č. V-1599 Brno; 12. k osobě paní Růženy Bártkové, nalezena s dat. nar. 12. 7. 1930 (zda totožná?), byl dohledán archivní materiál ve fondech bývalého Studijního ústavu MV. Jedná se o sign. 305-856-1/278. Archivní materiál Vám bude předložen ke studiu dle § 37 zákona č. 499/2004 Sb. v badatelně Archivu (Siwiecova (dříve Havelkova) 2, Praha 3, tel. č. 221 008 210, 221 008 286, e-mail: badatelna.havelkova@abscr.cz). Ohledně konkrétního termínu studia kontaktujte, prosím, přímo pracovníky badatelny. Zde budete rovněž obecně informován o skartovaných, případně Archivem bezpečnostních složek nepřevzatých svazcích, které byly bývalou StB k výše jmenovaným osobám vedeny. Jedná se o svazky: • k osobě pana Miroslava Klepáče: r. č. 6270 Brno a a. č. 14327 Brno; • k osobě paní Josefa Marčonka:r. č. 14903 Brno a a. č. 23640 Brno; • k osobě pana Josefa Opatřila: a. č. 774 Brno; • k osobě pana Milana Paula: a. č. T-171 Brno; • k osobě pana Aleše Racka: r. č. 8036 Brno a a. č. 16488 Ostrava; • k osobě pana Jana Sedláka: r. č. 23186 Brno. Archivní materiál z fondů bývalého Studijního ústavu Vám bude předložen ke studiu dle § 37 zákona č. 499/2004 Sb. v badatelně Archivu (Na Struze 3, Praha 1), tel. č. 221 008 132, email: badatelna.struha@abscr.cz). Ohledně konkrétního termínu studia kontaktujte, prosím, přímo pracovníky badatelny. Další informace k Vámi požadovanému tématu by se mohly nacházet v plánech práce Správy StB při Krajské správě SNB v Brně, uložených v oddělení archivních fondů StB v Brně-Kanicích. Pokud byste měl zájem o studium tohoto archivního materiálu, obraťte se na paní Mgr. Janu Slaběňákovou (tel. č. 221008172, email: jana.slabenakova@abscr.cz), která Vám poskytne bližší informace. Mgr.Martin Pulec vedoucí oddělení Securitas Imperii - sborník JUDr. Vlastislav Chalupa, agent StB Jiří Málek Po celou dobu existence Československé republiky mezi oběma světovými válkami usilovali komunisté o její rozvrat, o zničení demokratického zřízení a o uchvácení absolutní moci po vzoru bolševiků. Komunistický odboj za druhé světové války byl veden výlučně k tomuto cíli. --------------------------------------------------------------- Jak uvedeno v teoretické části, není možno všechny členy odboje zlikvidovat, poněvadž bychom museli zavřít polovinu národa. Prostředky které jsou běžně používány k likvidaci jsou nedostatečné a nejsou přizpůsobeny vnitřně politické situaci. Vězení jen zatvrdí členy ilegality v jejich nenávisti k novému režimu (V SSSR bylo použito i proti nejzatvrzelejším odpůrcům více vědecky usměrněných výchovných metod, než přímých policejních trestů.). Hlavní správa StB odbor 1, oddělení 3, referát 2 shrnuje vlastní poznatky k akci SKAUT 8. září 1952 na základě šestnácti plných fasciklů spisového materiálu, předaných 20. srpna 1952 odborem 2. Pochopitelně, že vše, co dělal dosud odbor 2, bylo nedostatečné, agent Chalupa byl špatně vázán, špatně řízen, jeho aktivita byla neplodná. Nebylo to však zcela pravda, šlo o vzájemný napjatý vztah mezi odborem 1 (kontrarozvědkou) a odborem 2 (rozvědkou). V této době byly v Československu ještě některé nezatčené Chalupovy ilegální skupiny, které si StB pěstovala proto, aby v zahraničí přetrvávala pozice dr. Chalupy coby vedoucího činitele domácího protikomunistického odboje. Dokument z 8. září 1952 konstatuje: "Situace ilegálních skupin. Skupina "disp. SKÁLY". Skupina byla vytvořena Maisonem před jeho tajným zatčením v r. 1948. Maison po zavázání provedl sám napojení orgána StB na tuto skupinu a uvedl jej jako spojku. Tímto způsobem provádíme kontrolu této skupiny. Její činnost spočívá ve vypracovávání memorand a hospodářských přehledů pro ileg. časopis (námi kontrolovaný) a časopis "Tribuna", vydávaný Maisonem v zahraničí. Členy skupiny jsou: JUDr. Novák Dušan, kr. jméno Zámečník..., člen KSČ od r. 1945, bytem Brno. Jmenovaný je vedoucím skupiny a politická memoranda vypracovává hlavně on. Ing. Racek Aleš, kr. jméno Ptáčník nebo Chechtavý..., člen KSČ od r. 1945, bytem Brno. JUDr. Bohanes Jaroslav, kr. jméno Sokol..., člen KSČ od r. 1945, býv. člen kádrové kraj. komise KSČ, bytem Brno MUDr. Votava Ladislav, kr. jméno Jetelina..., člen KSČ od r. 1948, bytem Brno Všichni jmenovaní jsou osobními přáteli Maisona a udržují s ním spojení přes spojku (orgán StB). ---------------------------------------------------------------------------- základní bod společné práce považují plán jednotné socialistické strany (bližší podrobnosti jsou k dispozici v našem spisovém materiálu pod názvem memorandum B). Na území Čech a Moravy vzniká rozsáhlá illegální organizace nazvaná UP (ústředí - Praha), která se považuje za domácí vládu v odboji. Má styk se zahraniční emigrací, je napojena na Američany a jimi také řízena. V té době již také přecházejí agenti západních zpravodajských služeb, aby prováděli teroristické akce a usměrňovali práci odboje. Vyvrcholením práce odboje v této fázi jsou demonstrace na všesokolském sletu v Praze. Nynější situace. Masová nespokojenost neustále vzrůstá. Nedá se již dobře mluvit o neobjektivních příčinách. Hospodářská situace poskytuje dostatek příčin k nespokojenosti. Vzrůstá činnost mezi bývalými partyzánskými skupinami. K nové činnosti se chystá skupina, kterou na Moravě vybudoval mladý Luža, skupina Vávry - Staříka a skupina Bartoše. Zde je nejvíce využita všeobecná nespokojenost, partyzáni jsou ochotni bojovat proti současnému režimu a v jejich řadách jsou mnozí příslušníci KSČ. V zahraničí se projevují jednotící tendence. Prozatím mezi emigrací ČSNS. Ripka a starší Stránský uplatňují své bohaté zkušenosti a přejímají iniciativu v emigraci. Starší Stránský se vyjádřil, že bude podporovat teorii o jednotné socialistické straně doma i v zahraničí. Do práce zasahuje i Krajina. Vilím který se bojí, že v neúprosném stranickém boji by sociálně demokratická emigrace neobstála, navrhuje společný postup s ČSNS (shodně s teorií o jednotné socialistické straně). V Paříži se začali organizovat pod vedením Černého republikání. Torn a Ševčík budují skupinu agrární. Brzy se k nim asi přidá Feirabend. Pod vedením gen. Moravce a Ingra vyrůstá v zahraničí silná zpravodajská služba, která posílá k nám své agenty. Úkolem těchto agentů je napojení na vojenské odbojové skupiny, přinášení zpráv a práce na sjednocení illegality. Třetí odboj je napojen na policii a má své buňky i na ministerstvu vnitra. Opatřují protokoly se zatčenými, získávají varovné informace a používají členů bezpečnostího aparátu pro svou práci. Závěr: Odboj se rozrůstá ne již tak do kvantity, jako do kvality. Některé skupiny jsou likvidovány, ale pomocí zahraničních spojek jsou budovány nové, nebo se přestavují staré. Hlavní fáze odboje nám není známa, pohybuje se teprv na periferii zpravodajských poznatků. Plán (Návrh na další postup v odboji). Jak uvedeno v teoretické části, není možno všechny členy odboje zlikvidovat, poněvadž bychom museli zavřít polovinu národa. Prostředky které jsou běžně používány k likvidaci jsou nedostatečné a nejsou přizpůsobeny vnitřně politické situaci. Vězení jen zatvrdí členy ilegality v jejich nenávisti k novému režimu (V SSSR bylo použito i proti nejzatvrzelejším odpůrcům více vědecky usměrněných výchovných metod, než přímých policejních trestů.). Naší snahou je tedy proniknutí do vlastní práce odboje za účelem dokonalého poznání jeho mentality. Hodláme vystoupit v odboji na takovém místě, které by nám zaručovalo nejen kontrolu, ale i možnost oddělit (jak uvedeno v teoretické části (členy od vedoucích a mít tak v rukou důležitý kloub bez kterého se nemůže zdroj odboje pohybovat. JUDr. Vlastislav Chalupa, agent StB Jiří Málek Po celou dobu existence Československé republiky mezi oběma světovými válkami usilovali komunisté o její rozvrat, o zničení demokratického zřízení a o uchvácení absolutní moci po vzoru bolševiků. Komunistický odboj za druhé světové války byl veden výlučně k tomuto cíli. ÚŘAD DOKUMENTACE A VYŠETŘOVÁNÍ ZLOČINŮ KOMUNISMU POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

Je pondělí a kapitalismus stále není udržitelný.

MY Anonymové v Jihlavských listech, = Svaz přátel SSSR ----------------------------------------- ALE KOHO TO KURVA DNESKA ZAJÍMÁ ? KECY O NĚJAKÝM ROZEHNALOVI KOHO TO ZAJÍMÁ ? Převzato: XXXXX říká: Sobota, 30. 1. 2016 v 13:34 Tak já myslel, že už je od tebe klid na věky a zas ne. Proč to tu vlastně visí? ------------------------------------------------------------------------ Ty nechápeš, že dokud budeš prudit nedáme ti pokoj? ----------------------------------------------------------------------- Celý Jihlavě (podle mě) je u prdele Gryc, Rozehnal a Havel. Lidi mají jiný starosti. Po většině existenční. Neříkám že si za to opět většinově nemůžou sami, Ale Dobře, nakreslil jsi Březinky, komoušům pentagon, někde nějakej most, co já vím co ještě, dobrý všechno to stojí, lidi to užívají, tudíž tvé práci čest. Ale koho to kurva dneska zajímá?