S tím se nedá než souhlasit. Hlavně s posledním odstavcem. U nás podle posledního vývoje nálad ve společnosti budeme mít v budoucnosti pouze bohaté oligarchy, zástup na nich závislých zaměstnanců-robotů a v neposlední řadě veliké sádo stád(t)ních zaměstnaců. Mimochodem už teď je ve stád(t)ní správě vyšíí průměrný plat a nikoho to nevzrušuje.

Výstižný je v této souvislosti citát jedné z nejvýraznějších osobností českého podnikání, Tomáše Bati: „Míra blahobytu obyvatelstva celého státu je závislá na tom, jak bohatými nebo chudými jsou jeho živnostníci.“ Pane Geist jsem přesvědčen, že jste vy, D.S. a zřejmě další špatně pochopil pana Tomáše Baťu. On říká že, na tom jak vysoký plat a možnosti mají zaměstnanci velkých podniků, tak na tom závisí možnosti a bohatství živnostníků, tedy občanů zajišťujících služby. Tedy na mě, Tomáši Baťovi a podobným, závisí živnostníci a proto se musím snažit. Tedy zpětně - bohatý živnostník může být pouze tehdy, pokud má zaměstnanec fabriky dostatek peněz k tomu, aby si mohl jeho služby objednat a zaplatit. Nikdy to nebylo od začátku průmyslové revoluce tak, že služby živnostníků táhly možnost existence velkých podniků. To máte podle mne špatné ekonomické a hospodářské informace a nastudujte si něco o Fordovi, Teslovi, Rokrferelovi, bankách a dalších. Pokud nebudou napřed tištěny peníze a poskytnuty velkým fabrikám k kvalitním nápadům, produktům a následným výplatám zaměstnancům, bude světový pokrok VELICE POMALÝ, možná téměř nulový. Asi takový, jako za feudalismu a řemeslnících s jejich cechy. Jestli jste přesvědčen, že zrychlující pokrok světa zajišťují živnostníci a malé podniky, tak je mi vás a podobných docela líto. Nezlobte se na mne, nemyslím to zle, ale živnostníci a malé fabriky jsou důležité, ale ne motorem ekonomiky.

Ano, jsou zde vyřčeny obecné pravdy. Pokud jde přímo o Vysočinu, stojí za úvahu, na čem byla a je postavena její životaschopnost. Byl to vedle strojírenství především sklářský, dřevozpracující, textilní a obuvnický průmysl. Ten je z větší části nenávratně pryč. A potom, a to především zemědělská výroba, která zaměstnávala velkou část obyvatel a "krmila" místní potravinářské podniky s celostátním odběrem své produkce. To je bohužel rovněž momentálně pryč. Čím tedy byl a může být onen zmizelý místní kapitál nahrazený? Ano, máme zde několik větších podniků, Vysočina však ztratila punc bramborářského kraje a věhlasné masny utlumily svoji produkci. Pokud jde o masívnější návrat tradičního průmyslu, nikoliv montoven, to je v silné konkurenci věc téměř nemožná. Ovšem zemědělství, kde je konečně nahlas voláno po znovuobnovení potravinové soběstačnosti, to je reálná možnost. Ovšem opět omezená, a to díky konkurenci dovážených levnějších potravin. Jsem zvědavý, jak se příští politická reprezentace kraje postaví ke svému rodinnému stříbru, zemědělství, jehož věhlas se dá nejrychleji obnovit.

Beran já to tušil, že tu větu budte umět vysvětlit posvém :). U nás bude míra blahobytu zaměstnaců odvislá od zavední EET, že jo ?

Zvláštní je, že tady vede všechno k neúměrnému zvyšování mzdových nákladů přestože jsou češi nejdéle pracující ale zároveň patří k nejhůře ohodnocené pracovní síle v unii. Tak kde je chyba? Je to v zaměstnancích nebo v zaměstnavatelích? Kradou zaměstnanci, nebo zaměstnavatelé?

S těmi mzdami je to jednoduché. V prvé řadě jde o produktivitu práce. Jinak řečeno, že se s výdejem určitých peněz na mzdy vytvoří určitá hodnota. No a protože jsme montovnou Evropy, kde je podíl nadhodnoty ve srovnání s produktivní výrobou daleko nižší, a zároveň v nás tříme ústavou zakotvená povinnost pracovat (mít příjem) z minulého režimu, tak se spokojíme s daleko nižšími mzdami. Krade především stát svými neúměrným sociálním dávkami a daněmi.

Debatu o podpoře a rozvoji lokální ekonomiky považuji za potřebné téma. Otevře konečně téma na Jihlavsku vážně nějaká iniciativa či skupina ? Lokální ekonomikou a jejím důležitým hospodářským významem se v ČR dlouhodobě zabývají ekonomově jako např. Ilona Švihlíková,Zbyněk Fiala,Tomáš Tožička,Naďa Johanisová,Martin Zika,Milan Smrž. Příklady dobré praxe,pozvánky na akce,lokálně ekonomické zkušenosti z tuzemska i zahraničí vše na webových stránkách Lokální ekonomika nebo organizace systémové alternativy- Alternativa Zdola.

Většina velkých zaměstnavatelů je zahraničních a nejsou tady proto,aby podporovali nějakou českou ekonomiku. Takže i platy mají svůj strop a když budou zaměstnanci stateční a budou chtít víc,snadno se stane,že montovna najednou zmizí a vyroste někde na Balkáně. A co se týče menších českých zaměstnavatelů,tak většina jede na minimální mzdu a zbytek bokem a nebo rovnou dělat bez smlouvy. Takže tohle ekonomiku taky moc neposílí. sice na to máme zákony,ale jaksi chybí vůle je uplatňovat. Za 26 let demokracie nám tu narostla pěkná hromada sraček.