Zdeněk Gryc
Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla
Vodní prvky v intravilánu Jihlavy
Zdeněk Gryc | 11.04.2010 15:08VODNÍ PRVKY V INTRAVILÁNU JIHLAVY. Text článku doplněný spoustou původních i současných fotografií jsem v pondělí, 30. listopadu 2009. poslal E-mailem na magistrát Ji, Kraj Vysočinu, hygienika, JL, Z jmenovaných na něj nikdo neodpověděl, ba ani nepotvrdil příjem. Pro potřebu blogu jsem ilustrační fota vyndal a text poněkud upravil. Separát jsem napsal v době, kdy jsem si povšiml vandalismů nových vodních ploch. Motto: Dějiny ukazují, že je snadnější území dobít, než ho udržet. Jinými slovy: “není tak těžké něco udělat, jako se o to dlouhodobě starat.“ Pokusím se tedy, v souvislosti s přiloženým textem z Novinek Jihlavské Radnice 11. 2009 upozornit, na možnosti, které zasluhují v Jihlavě pozornost a nápravu. Budu se zabývat pouze vodními plochami a ploškami, které jsem navrhoval, autorsky dozoroval a po léta sledoval. Tuto problematiku rozdělím do 3. statí: 1. SÍDLIŠTĚ BŘEZINOVY SADY A JEHO KRAJINA S RYBNÍČKEM. 2. BAZÉN NA ŠTEFÁNIKOVĚ NÁMĚSTÍ 3. TŘI DROBNÉ VODNÍ PLOCHY: a/ bazének v centru Březinek b/ bazének před magistrátem Jihlava /původně OV KSČ/ c/ bazének před budovou vodohospodářů Cílem elaborátu, je snaha upozornit, aby v rámci městské krajiny /Townscape/ neexistovala místa zjevně devastovaná, které svou neupraveností inspirují devastaci okolí. Nejvíce je to vidět přímo na největším sídlišti Jihlavy v centru Březinek. Autor na tuto skutečnost mnohokrát při různých příležitostech upozornil, leč zkáza volně pokračuje. V současné době jsou realizovány vodní plochy v rámci Mahlerova areálu a v parkových úpravách u nové cyklostezky za nemocnicí. Také vznikají pěkná dětská hřiště, jedno i poblíže centra na Březinkách. Je pěkné, že město bude takto obohaceno. Na závěr bych chtěl říci, že za vším jsou peníze. Je snadné najít dodavatele, pro kterého je nová realizace finančně zajímavá. Údržba, či rekonstrukce asi nikoli. Myslím ale, že obyvatelé Březinek by si zasloužili, aby se konečně dočkali rehabilitace své městské krajiny v souladu s uvedenou snahou „získat cenu“ . Přiloženo : 3. články se shora uvedeným obsahem a ilustračními fotografiemi. Pro zaslání E-mailem je elaborát rozdělen do 2. částí - 1. SÍDLIŠTĚ BŘEZINOVY SADY A JEHO KRAJINA S RYBNÍČKEM. a 2. BAZÉN NA ŠTEFÁNIKOVĚ NÁMĚSTÍ , 3. TŘI DROBNÉ VODNÍ PLOCHY /Kvalitnější foto rád poskytnu. / 1. SÍDLIŠTĚ BŘEZINOVY SADY A JEHO KRAJINA S RYBNÍČKEM. Krajina sídliště Březinek má inverzní charakter, na rozdíl od sídliště Královský vršek, nebo sídliště III. U hřbitova. Z tohoto důvodu byl areál škol integrován a po dohodě s hygienikem umístěn v nepříznivěji osluněné části území. S ohledem na oslunění je pro obyvatele Březinek a zejména děti z mateřských školek a jeslí zajímavý lesopark Heilos, na který navazuje pěší bezbarierová zóna Březinek. Důvodem koncentrace školního areálu bylo získat finanční prostředky z částky na komplexní byt, za které bylo možno nejenom vybudovat školní sportovní areál, ale zejména druhý krytý bazén. Pro školní areál byla tedy vymezena krajina u lesa a stávajícího rybníčku, viz. foto. Celkový návrh sídliště, vloženého mezi dva lesní porosty, byl inspirován snahou vytvořit zde, jako protiklad k chladné technologii panelových domů bohatou parkovou zeleň, která nejenom naváže na lesopark Heulos, ale vytvoří bezbariérovou návaznost na školní areál a lesy v údolí řeky Jihlavy. Doprava byla segregována se snahou vytvořit páteřní komunikaci, která by co nejsnadněji kanalizovala motorovou dopravu. Tehdy jsme ji nazývali sběrnou, nyní Okružní. Co nejméně křižovatek a přechodů, kde by se auta musela rozjíždět a akcelerovat, snížit takto hluk a škodlivé emise. Tato vize byla zpracována od urbanistického návrhu až k prováděcím projektům. Návrh byl dne 3. 4. 1968. na úrovni JM Kraje oceněn SA čestnou cenou I. Stupně. Na tuto vizi jsem při návrzích a prováděcích projektech jednotlivých staveb myslel, a navrhoval generely zeleně. Zařízení staveniště bylo umístěno do prostoru nynějšího Lídla s tím, že bude sloužit všem pěti stavbám sídliště. Zařízení bylo financováno z globální částky staveniště. S ohledem na počet staveb, to bylo dodavateli 5x znovu zaplaceno. V této částce byl zahrnut i náklad na likvidaci zařízení staveniště. Ovšem ředitel Fruhauf byl dobrý ekonom, zasadil se o to, že se objekty podle schváleného projektu neodstranily, ale navíc byly prodány. Má písemná stanoviska k tomuto problému, která si vyžádal odbor výstavby, nic nezmohla. Nebýt tohoto šlendriánu, tak je dnes areál škol zasazen do parku s rybníčkem podle projektu, viz model sídliště. Dalo dost práce zachovat v sídlišti typický krajinotvorný prvek – rybník. Stalo se tak díky realizaci vodovodního přivaděče z jímacího objektu na potůčku nad brněnskou silnicí / z Ústavského rybníka / a napájet tak rybník ve školním areálu. V této souvislosti bych rád vzpomněl šéfa našich terénářů Ing. Václava Hlaváče, pod jehož vedením došlo k realizaci. Tento nadšený ornitolog projevil, velký smysl pro zachování krajiny a pěší zóny sídliště. Jeho syn stejného jména pokračuje v Havl. Brodě u Ochranářů v jeho šlépějích. Leč stávající stav je takový,/viz foto/. Nejenom emisemi z parkoviště velkoprodejny, ale i bahnem ve školním předprostoru by se měla zabývat hygienická stanice. Její fundované stanovisko by snad mohlo na situaci upozornit a vést k nápravě. 2/ BAZÉN NA ŠTEFÁNIKOVĚ NÁMĚSTÍ. Byl v roce 1958 jediným plaveckým bazénem v Jihlavě. Měl šest drah se startovními bloky. Délka bazénu byla 25 metrů. Byl oplocen nízkým drátěným plotem, v areálu byla bouda na převlékání. Sociální zařízení chybělo. Zařízení bylo po všech stránkách závadné. Bazén se ani nedal zcela vypustit, protože okolní kanalizace byla výše než jeho dno. Bazén byl posléze zrušen. Dostal jsem úkol, aby zde po odstranění oplocení vznikla na jeho ploše nízká, pro děti bezpečná, okrasná nádrž. Tu jsem navrhl a nějakou dobu, podobně jako rybníček na Březinkách fungovala, viz foto. Město se ale o ni špatně staralo. Řádili v ní vandalové. Posléze byla zdevastovaná, jak ukazují fotografie. Vyřešilo se to demolicí, podobně jako Grecl na Jihlavském náměstí. Než se starat, je snadnější a finančně výhodnější likvidovat. Navrhuji, když nyní má město zájem a finanční prostředky na realizaci vodních ploch, aby Štefánikovo náměstí bylo o vodní prvek znovu obohaceno. V Jihlavě jsou sochařská sympózia. Nemohlo by se nějaké budoucí zaměřit na realizaci plastiky nebo sochy inspirované Štefánkem? Ve vedlejší Masarykově škole se střídá hodně dětí, což jim takto připomenout osobnost člověka, který úzce s spolupracoval s Masarykem a podílel se významně na vzniku Republiky? 3. TŘI DROBNÉ VODNÍ PLOCHY: a/ bazének v centru Březinek b/ bazének před magistrátem Jihlava /původně OV KSČ/ c/ bazének před budovou vodohospodářů a/ BAZÉNEK V CENTRU BŘEZINEK Stávající stav devastace náměstí a bazénku ukazují fotografie. Dne 28. dubna 2007. jsem poslal na magistrát Jihlava a do JL sdělení, ke kterému ani dnes není co dodat: „Březinky jsou ale natolik velkým satelitem, že náměstí by si zasloužilo být čisté a v pořádku, přiblížit se svou úrovní menším městům. Stačí se podívat na stav bazénku, binec a zchátralý stav. Proč se s tím obyvatelé smiřují. Část objektu náměstí byla rozprodána uživatelům, k účelům o jejichž vlivu na mládež se dá s úspěchem pochybovat. Místo vstřícného denního režimu, dovoluje dopravní značka to, o co normální obyvatel určitě nestojí. Když vidím bazének a chodník směřující k centru tak nemyslím, ale vím, že před plánovanou revitalizací se musí dát běžné věci do pořádku. . . To jsou naprosté samozřejmosti, které by měly být operativně provedeny. Je to v podstatě údržba, která nepotřebuje rozsáhlé projekty a povolení.“ Sokl v bazénku byl určen pro sochařskou plastiku. Nešlo by ho doplnit při příštím sochařském sympóziu v plenéru? Prostory náměstí Březinek porota neviděla a udělila Jihlavě cenu za citlivý přístup k městské krajině viz. NJR 11. 09. Jedna věc je plánovat, důležitější je udržovat. b/ BAZÉNEK S VODOTRYSKEM PŘED BUDOVOU TOLSTÉHO 15. Vybetonování jeho kruhového tvaru bylo ve své době dosti náročné. Nestál za údržbu a tak byl zasypán. Nebylo by pěkné, kdyby fungoval jako bazének u Vodohospodářů? c/ BAZÉNEK PŘED BUDOVOU VODOHOSPODÁŘŮ Byl realizován v roce 1969. V rámci čtyřicátých narozenin se mu dostalo rekonstrukce. Všechny tři bazénky mají podobnou, jednoduchou technologii vodního režimu, navrženou již zmíněným Ing. Václavem Hlaváčem. Povšimněte si prosím procházejících dětí, šplouchající bazének je vždy potěší. Bazének má majitele, který je schopen se o něj starat. Je zajímavé, kolik nových, pěkných, vodních ploch se pod vlivem dotací z fondů EU objevilo v krajině Vysočiny. Město Jihlava by mělo nejenom budovat nové okrasné vodní plochy, ale zejména se starat, aby ty stávající nebyly flagrantně devastovány a nedělaly městu ostudu. Jihlava pondělí, 30. listopadu 2009. Zdeněk Gryc