Bedřich Ščerban
Narozen 31. května 1964 v Jihlavě, je bývalý vynikající hokejový obránce. Je držitelem pěti bronzových medailí z mistrovství světa a jednoho bronzu z Olympijských her. Na domácích kluzištích získal tři mistrovské tituly, navíc je mistrem Německa a Švédska. V současné době je jednatelem hokejového klubu Dukla Jihlava.
Uzavření Extraligy- nejhorší řešení
Bedřich Ščerban | 21.12.2011 17:03Rozhodnutí APK usilovat o uzavření Extraligy vzbudilo velké diskuse ve společnosti. Výrok „ proti všem“ je trefný a ukazuje na názor odborné veřejnosti a fanoušků na tuto snahu. Jako argument proč uzavřít extraligu se uvádí tyto důvody: 1. Ekonomické. Snížení nákladů na hráče, zlevnění činnosti klubu. 2. Větší počet mladých hráčů, kteří mohou dostat příležitost v Extralize. S těmito dvěma body se dá úspěšně polemizovat. Ad 1. Pokud bychom chtěli snížit náklady na hráče a zlevnit tím činnost klubu, je mnohem jednodušší řešení a dá se to učinit velice rychle a jednoduše. Zavést platové stropy na odměny hráčů. NENÍ TŘEBA UZAVÍRAT EXTRALIGU. Ad 2. Pokud bychom chtěli dostat více mladých hráčů do zápasů Extraligy, lze to opět vyřešit velice jednoduše a rychle. Stačí zavést povinnost pro kluby mít na zápasové soupisce pět hráčů do 23 let z toho dva do 20 let. NENÍ TŘEBA ZAVÍRAT EXTRALIGU. Pokud se tedy podíváme na snahu zavřít Extraligu z důvodů těchto dvou bodů, vidíme, že jsou bezpředmětné. Je mnohem jednodušší a snazší řešení. Pravý důvod zřejmě bude jinde. Uzavřít tuto společnost a dosáhnout klidu, bez nutnosti velké soutěživosti. Odmítám názor, že uzavření Extraligy pomůže českému hokeji. Naopak, z dlouhodobého hlediska ho poškodí. Finové uzavřeli soutěž ze stejných důvodů, jako se uvádí u nás. Po určité době zjistili, že se nenaplnil ani jeden z očekávaných přínosů, ba naopak. Soutěž otevřou a zavedou širokou baráž. Chceme opravdu pomoci českému hokeji? Pak musíme jít jinou cestou. 1. Snížit počet účastníků v Extralize na deset. Zvýší se tím kvalita soutěže, protože nejslabší týmy vypadnou. Zvýší se tím kvalita jednotlivých klubů v soutěži, protože nejlepší hráči z těch čtyř klubů, které vypadnou, odejdou do těch zbývajících deseti a tím zvednou herní kvalitu daného mužstva. 2. Čtyři týmy, které vypadnou z Extraligy, zařadit do I. ligy. Šest nejslabších týmů současné I. ligy vyřadit do II. Ligy. Počet účastníků by pak v I. lize byl dvanáct, z toho čtyři ze současné Extraligy. Opět by se zvýšila jednak kvalita soutěže (zůstaly by pouze nejlepší týmy), jednak kvalita jednotlivých týmů (nejlepší hráči z těch šesti vyřazených by posílili zbývajících dvanáct). 3. Zavést širokou baráž 2+4 (dva poslední týmy z Extraligy plus čtyři týmy z I. Ligy). Klíč, jak dojít k tomu radikálnímu řezu, by byl v minulosti. Sestavit dlouhodobou tabulku podle počtu bodů od sezóny 2005/2006 (tedy za sedm let) a pak udělat ten řez. Prvních deset z Extraligy by hrálo nejvyšší soutěž- Extraligu. V I. lize prvních 8 z dlouhodobé tabulky plus ty čtyři vyřazení z Extraligy. Došlo by tedy k hodnocení dlouhodobé práce bez vlivu jedné špatné sezony na základě zranění opor, či jiných náhlých vlivů (třeba i té sportovní smůly). Došlo by k ocenění dlouhodobé kvalitní práce s eliminací krátkodobých vlivů, ať už pozitivních, tak negativních. To je cesta, která by skutečně z okamžitého hlediska i z hlediska dlouhodobého znamenala velké zlepšení a přinesla by českému hokeji kvalitu. Vše ostatní je kompromis. Lepší, či horší, ale kompromis. Uzavření soutěže je ten nejhorší kompromis pro český hokej. BŠ