Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla
PRÁVĚ DNES
Zdeněk Gryc | 08.11.2020 14:01UPLYNULO 400 LET OD BITVY NA BÍLÉ HOŘE (1620-2020)
Bitva na Bílé hoře v roce 1620 rozdělila český národ.
Její výročí nyní nabízí příležitost ke společnému symbolickému aktu smíření. Přinášíme program akcí spojených s oficiální připomínkou této události. Bitva na Bílé hoře definitivně potlačila povstání, při kterém se české stavy pokusily dosáhnout mimo jiné náboženské rovnoprávnosti mezi katolíky a protestanty.
Místo toho přišlo období nadvlády a útlaku, pro které se v dějinách vžil termín
„doba temna“.
Během násilné rekatolizace odešlo do exilu až půl milionu obyvatel,
včetně osobností světového významu,
jako byl např. Jan Amos Komenský.
Po čtyřech stoletích nám tato připomínka nabízí možnost vypořádat se s dávnými traumaty, historickými křivdami a vzájemným rozdělením mnoha generací.
Chce stavět na tom, co nás jako příslušníky různých církví spojuje, nikoli rozděluje. A tak zatímco církve jdou po společné cestě reálné ekumenické spolupráce už dlouho, v neděli 8. listopadu 2020, přesně po čtyřech stech letech, bude na Bílé hoře odhalen smírčí kříž jako trvalé symbolické znamení odpuštění a vzájemného porozumění.
HAVLŮV PACIFISMUS,
měl hlubší kořeny v jejich rodině, matka a její otec Hugo Vavrečka.
https://cs.wikipedia.org/wiki/hugo-vavrečka
Je jistě zajímavé co se píše dnes, ale mělo by se vycházet z toho, co vyšlo v minulém časoprostoru.
22. února 1940 v 60 letů Havlova dědečka vyšla ve Zlíně publikace:
LIDOVÁ KERAMIKA MORAVY A SLOVENSKA ze sbírky H. Vavrečky Tuto sbírku komunisté zcizili.
Převzato:
Svědkové zrady aneb měli jsme se bránit? Dokument o událostech, které provázely opuštění příhraničních vojenských pevností vojáky čs. armády v době Mnichovské dohody, od níž letos uplynulo 80 let. Režie J. Urban a D. Krzywoň Dokumentární film Josefa Urbana a Dana Krzywoně se vrací do období mnichovské zrady a bezprostředního ohrožení českého národa, tedy k událostem, jejichž 80. výročí si v těchto dnech připomínáme. . . Hovoří se zde nejenom o 5. Koloně tu-zemských Němců, ale také o ohrožení hranice Poláky a Maďary. Ještě předtím, tedy v roce 1919 se na jižní hranici s Maďarskem bojovalo. Je velkou zásluhou Havlova dědečka Hugo Vavrečky, že hranice byla, tam kde je. Jednání diplomata by se neměla omezovat na oficielní setkání na hodinu, či dvě. Je nutno získat osobní vztah, nejlépe formou přes společný zájem nebo "koníčka". TGM dobře věděl koho vybrat. Vavrečka, byl osobností vybavenou šarmem a anglosaským humorem. Vyznal se v kunst-historií obou zemí. Své poslání zdárně dokončil. O jeho osobnost, bychom se měli, inspirováni 100letím republiky, zajímat. Miloval umění, zejména habánskou keramiku ze Slovensko-českého pomezí, která ovlivnila naše lidové artefakty.
Unikátní Vavrečkova sbírka keramiky byla rodině také zabavena.
Stát se artefakty honosil i na výstavách ve Švýcarsku.
Jana Kybalová po vrácení sbírky H. Vavrečky za přispění ŠVÝCARSKÉ NADACE, CERAMIKA STIFTUNG, BASEL vydala v roce 1995 knihu: KERAMICKÁ SBÍRKA HUGO VAVREČKY.
S rukopisně napsanou a srdíčkem ukončenou, předmluvou Václava Havla "Osobností, která spojuje oba první presidenty, je Hugo Vavrečka,
český novinář, národohospodář, politik a diplomat, ministr propagandy ČSR, dědeček Václava a Ivana Havla. Vavrečka je pozoruhodná osobnost.
Otevřít jeho jméno na wikipedii by neškodilo, stejně jako se hlouběji zajímat o kořeny rodiny Václava Havla.
ARCHEOLOGOVÉ ZKOUMAJÍ HISTORICKÉ UDÁLOSTI Z ARTEFAKTŮ
Stejně bychom si měli uvědomit, odkud pramenil pacifismus Václava a Ivana Havlových.
Nejkrásnější kusy lidové keramiky pochází od Pacifistů - Habánů.
Dneska vzpomínáme, co se stalo před 400 lety na Bílé hoře. Dá se říct, že to byli militantní boje o "pravé náboženství"? Ví někdo o víře Habánů, kteří vždy odmítli vzít zbraň do ruky.
Ne tak otec, jako spíše matka,
ALE URČITE DĚDEČEK OVLIVNIL JEHO VZDĚLÁNÍ:
Hugo Vavrečka – ztělesnění diplomacie, soudnosti a rozvahy
/najdeme někde na internetu/
Kdo to byli dnes zapomenutí Habáni, emigranti vyhnaní do Ruska,
USA, kde je zavírali, protože odmítli vzít do ruky zbraň. Proto se stala KANADA JEJICH DOMOVEM.
Převzato: Pronásledování Roku 1528 se konalo první vypovězení habánů z Čech a Moravy, avšak na Moravě nebylo respektováno. Roku 1535 byli vypovězeni i z Moravy, po roce se vrátili a následovalo desetiletí hospodářské prosperity. Když se situace zhoršila, část habánů odešla do bezpečí na západní Slovensko a do Dolních Rakous. Ti, kteří zůstali, se ukrývali v úkrytech (lochy). V roce 1589 měli habáni na Moravě 57 dvorů a počátkem 70. let byly na habány uvaleny daně, čímž byli habáni zároveň uznáni za zákonité obyvatele země.
Po Bílé hoře ale doba tolerance končí.
V roce 1622 byli habáni ze země z náboženských důvodů v rámci protireformace vypovězeni, nebo přistoupili na náboženskou konverzi, kterou s dílčími úspěchy prováděli zejména jezuité. Exulanti museli bez majetku do jednoho měsíce Moravu opustit. Odcházejí na západní Slovensko (západ Horních Uher), do Sedmihradska, později do rumunského Valašska a na Ukrajinu. V 80. letech 17. století bylo zrušeno společné vlastnictví a zbylí habánští řemeslníci pokračovali ve vlastních dílnách. Za vlády Marie Terezie (1740–1780) je pak na habány vyvíjen silný rekatolizační nátlak jezuitů, přičemž později došlo k jejich hromadné emigraci do (dnešních) USA a Kanady.
JAK SE STÁVALO ZA KAŽDÉ TOTALITY