Situace kolem ukrajinského obilí je skutečně napjatá. Rusko nedávno zastavilo dohodu, která umožňovala Ukrajině exportovat obilí do zemí v Africe, na Blízkém východě a v Asii, kde je hladomor rostoucí hrozbou https://apnews.com/article/russia-ukraine-war-grain-food-security-ba7f9146b745337a1948a964cb30331c. Existují také důkazy, že Rusko plánovalo krádež ukrajinského obilí ještě před invazí v roce 2022. Ruské síly se zaměřily na oblasti bohaté na obilí a infrastrukturu pro výrobu potravin, což vedlo k obrovským ztrátám pro Ukrajinu a zvýšení globální potravinové nejistoty https://www.independent.co.uk/news/world/europe/putin-grain-theft-ukraine-russia-latest-b2447644.html. blushhttps://apnews.com/article/russia-ukraine-war-grain-food-security-ba7f9146b745337a1948a964cb30331c: AP Newshttps://www.independent.co.uk/news/world/europe/putin-grain-theft-ukraine-russia-latest-b2447644.html: The Independent https://apnews.com/article/russia-ukraine-war-grain-food-security-ba7f9146b745337a1948a964cb30331c https://www.independent.co.uk/news/world/europe/putin-grain-theft-ukraine-russia-latest-b2447644.html
„km“ = agent Putina
zdenek gryc | 16.09.2024 19:44 | Reagovat
Řeky, moje řeky - Otakar Štěrba | Kosmas.cz - vaše internetové… kosmas.cz/knihy/166305/reky-moje-reky 97% spokojených zákazníků s e-shopem – Zboží.cz Tento "dobrodružný ekologický cestopis" pojednává o proměnách světa, které autor sám prožíval během svého dospívání, vědecké kariéry krajinného ekologa a zvláště pak v průběhu transkontinentálních. 5 Cena 405 Kč Vyprodáno
---
Právě v této době by kniha měla být čtena.
Zejména od začátku až ke stránce 38.
Je to historie pochopení, ukazuje kam naši krajinu přivedla okupace
Sovětským svazem "na věčné časy a nikdy jinak"
Také se v ní dočtete důvod, proč Rusko přepadlo Ukrajinu.
Nejde od denacifikaci.
ale o obilnici,
bez které by se Rusko neuživilo.
Hlad po území a obilí na Ukrajině
je pravým důvodem
DENACIFIKACE
--------------------------------------
budou volby
málokdo si uvědomí
o co vlastně Putinovi na Ukrajině jde.
JEDINĚ SJEDNOCENÁ EVROPA
+
NATO
může zabránit zotročení CZ a EVROPY
Půjdeme v pátek k volbám.
SPD Okamury
ochotně nabídne Putinovi červený koberec.
KDO VLASTNÍ NEBO MÁ PROPACHTOVANOU UKRAJINSKOU OBILNICI A KDO NA NÍ VYDĚLÁVÁ. ČLÁNEK V GLOBAL RESEARCH Z ROKU 2015, JE SAMOZŘEJMÉ ŽE VLASTNICTVÍ A ZJISK Z UKRAJINSKÉ ZEMĚ SI NEUŽÍVAJÍ SAMI UKRAJINCI. TAKŽE KDO SI TO PLNÍ BŘICHO Z UKRAJINY?
Kdo vlastní zemědělskou půdu na Ukrajině?
Elizabeth Fraser
26.5.2015 Komentáře
Osud ukrajinského zemědělského sektoru je na vážkách. Vloni Oaklandský institut oznámil, že více než 1,6 milionů hektarů půdy na Ukrajině je nyní pod kontrolou zahraničních korporací. Následoval další výzkum, aby se identifikovaly další zahraniční investice. Některé odhady nyní uvádí, že celkem zahraniční společnosti kontrolují přes 2,2 milionů hektarů ukrajinské zemědělské půdy; nicméně výzkum také identifikoval důležité šedé oblasti kolem propachtovávání půdy v zemi, a kdo skutečně kontroluje půdu na Ukrajině, je dnes obtížné zjistit.
Společnosti a akcionáři stojící za zahraničním získáváním půdy na Ukrajině pochází z mnoha různých částí světa. Například dánská „Trigon Agri“ vlastní přes 52,000 ha. Trigon byla zřízena v r. 2006 pomocí počátečního kapitálového vkladu od finských „zámožných jedinců“. Společnost je obchodována ve Stockholmu (NASDAQ) a k jejím největším akcionářům patří: JPM Chase (Británie, 9,5%); Swedbank (Švédsko, 9,4%); UB Securities (Finsko, 7,9%); Euroclear Bank (Belgie, 6,6%); a JP Morgan Clearing Corp (USA, 6,2%).
United Farmers Holding Company, která je vlastněna skupinou saúdskoarabských investorů, kontroluje asi 33,000 ha ukrajinské zemědělské půdy, prostřednictvím Continental Farmers Group PLC.
AgroGeneration, která vlastní 120,000 ha ukrajinské zemědělské půdy, je registrována ve Francii, kdy přes 62% jejích akcií spravuje SigmaBleyzer, texaská investiční společnost.
Americký penzijní fond NCH Capital vlastní 450,000 ha. Společnost zahájila činnost v r. 1993 a chlubí se, že patří k prvním západním investorům na Ukrajině po oddělení od Sovětského svazu. Během posledních deseti let si společnost systematicky propachtovávala malé pozemky zemědělské půdy (o velikosti asi dvou až šesti hektarů) na celé Ukrajině, spojovala je do velkých farem, které nyní působí na průmyslovém základě. Podle generálního partnera NCH Capital George Rohra dávají tyto pachty společnosti právo koupit nyní pronajatou půdu, jakmile bude moratorium na prodej půdy na Ukrajině zrušeno.
Další řada společností má ukrajinské vedení, často smíšené domácí a zahraniční investice, a mohou být registrovány v daňových rájích, jako Kypr, Rakousko a Lucembursko. Některé z nich jsou také vedeny ukrajinskými oligarchy. Například UkrLandFarming ovládá největší půdní plochu rovnající se 654,000 ha. 95% akcií UkrLandFarming vlastní multimilionář Oleg Bachmaťuk, kdy zývajících 5% bylo nedávno prodáno Cargill. Podobně Jurij Kosjuk, pátý nejbohatší člověk Ukrajiny, je generálním ředitelem MHP, jedné z největších zemědělských společností v zemi, která vlastní přes 360,000 ha zemědělské půdy.
S příchodem politické krize se do krize propadlo i několik těchto většinou ukrajinských společností. Jedním z příkladů je na Kypru registrovaná Mriya Agro Holding, která má téměř 300,000 ha. V r. 2014 internetová stránka společnosti (která již není přístupná online) uváděla, že 80% akcií Mriya Agro Holding je/byla vlastněna rodinou Gutových (Ukrajinci), která zastává vedoucí pozice ve společnosti. Zbývajících 20% je/bylo kótováno na Frankfurtské akciové burze.
Podle zpravodajských zdrojů v létě 2014 společnost nesplatila dva své velké eurobondy, čímž svoji budoucnost zpochybnila. Společnost nejdříve získala podporu americké Blackstone Group a ukrajinské Dragon Capital, kdy obě firmy svoji podporu stáhly po pouhém měsíci; a později i mezinárodní auditorská firma a firma finančních služeb Deloitte. Byl vytvořen mezinárodní výbor držitelů dluhopisů, složený z několika amerických a britských finančních skupin (včetně CarVal Investors – investiční ruky Cargill), který dohromady vlastní přes 50% dluhu Mriya z eurobondu 2018 a 15% z eurobondu 2016. Budoucnost této firmy je nejasná, kdy některé zdroje naznačují riziko bankrotu.
Další ukrajinské společnosti registrované v daňových rájích také zažívají problémy. Sintal Agruculture Public Ltd (se sídlem na Kypru, obchodovaná na Frankfurtské akciové burze od r. 2008 a vlastnící téměř 150,000 ha půdy) přestala obchodovat své akcie 29. ledna 2014, „až na další oznámení“, poté, co bylo zahájeno insolvenční řízení vůči této společnosti. V r. 2013 její internetová stránka (nyní též nefunkční) uváděla, že 36,3% společnosti jsou volně plovoucí akcie.
Potenciální bankrot těchto korporací, a zapojení západních investorů do krizového řízení, vyvolává otázky ohledně osudu zemědělské půdy, kterou vlastní. Tentokrát není jasné, jak bude kontrola nad dotyčnou zemědělskou půdou vyřešena a jakou roli budou mít zahraniční společnosti a fondy, které do těchto společností investovaly. Nicméně pokud budou věci postupovat podobným způsobem, jako v sousedním Rumunsku, mohla by se zahraniční kontrola nad touto půdou stát skutečností.
Rumunsko má podobnou historii rozpouštění zemědělských družstev, převádění půdy na družstevníky a uvalení moratoria na prodej zemědělské půdy. Díry v zákonech země vytvořily příležitosti pro zahraniční ovládnutí půdy prostřednictvím úpadkového řízení. Jak zdokumentovala Judith Bouniol, bankrot státního agrobyznysu poskytl cestu k ovládnutí rumunské zemědělské půdy zahraničím.
Není zdaleka jasné, jestli se na Ukrajině může odehrát stejný scénář. Nicméně poučení z Rumunska zdůrazňuje význam pečlivého dohledu nad těmito smlouvami o zemědělské půdě. Navíc zamlžená situace kolem vlastnictví půdy na Ukrajině vyvolává mnoho otázek. Možná nejdůležitějším je, jestli narůstající koncentrace vlastnictví ukrajinské půdy v rukách několika oligarchů a zahraničních korporací bude prospěšná zemi, lidem a ekonomice.
Poznámka
1) Za loňský rok byly zpřístupněny dvě investiční databáze do půdy: Land Matrix zpřístupněná v červenci 2014 a v dubnu 2015, a datová sada GRAIN’s o investicích do půdy na celém světě 2012. Brány jednotlivě tyto databáze uvádí zahraniční akvizice půdy v rozmezí 997,000 ha až 1, milionu ha. Konsolidovaně představují jednotlivé obchody uváděné těmito databázemi přes 2,2 milionů ha půdy na Ukrajině.
Who Owns Agricultural Land in Ukraine? vyšel 14. května 2015 na Global Research.
https://www.globalresearch.ca/
Строительство загородных домов под ключ - это процесс возведения дома с
нуля до полной готовности, включая все этапы проектирования,
строительства и отделки, без
участия заказчика.
облицовка из кирпича за квадратный метр цена санкт-петербург
Dneska je středa
------------------------------------
Okamura mění taktiku.
Chce navázat na Havla
JINDŘICH ŠÍDLO, TÝM ŠŤASTNÉHO PONDĚLÍ
Volební preference SPD v posledních měsících padají.
Jenže rasistická struna podněcující k nenávisti, na kterou Tomio hraje posledních pár let, už přestává znít tak silně, jak by si SPD přála, a ve volebních průzkumech to s nimi jde doslova od desíti k pěti.
Ano, je to tak! Tomio Okamura, dříve bojovník proti migračnímu paktu, nepřizpůsobivým a bruselskému diktátu, naváže na slova, která prohlásil už před pěti lety, a sice, že naplňuje odkaz Václava Havla a hodlá v tom pokračovat.
Česku totiž zoufale chybí strana, která staví svůj program především na humanismu a která by k sobě přilákala všechny liberální voliče, kteří v posledních letech tápou, komu to mají hodit.
A tak se Tomio Okamura a jeho nová strana OF – Okamurovo fórum – vydá na cestu pravdy a lásky, která musí zvítězit nad lží a nenávistí. Posadí do Sněmovny filozofy, sociální pracovníky a absolventy gender studies.
Přijde Okamura s lepšími citáty než „Naše země nevzkvétá?“ Kdo pro jeho novou stranu složí po Evě a Vaškovi a Olivii Žižkové chytlavou hymnu? A na kolik procent si nakonec příští rok ve sněmovních volbách předseda sáhne? Další cestu politické kariéry Tomia Okamury rozebral Jindřich Šídlo v nové epizodě Šťastného pondělí.
-------------------------------------
zdenek gryc
Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla
Dobré že, „km“ mi donese kytičku ?
Legrace ale malá.
Podívejme se na podepsané komentáře
Havlíček - Havel v Hitlerjugend
Spojené státy jsou ve válce 222 let z 239 let existence – přesto si lidé jako autor/grafoman (Zdeněk Gryc) myslí, že Spojené státy bojují za obranu demokracie.🥰 Amerika nebojuje za svobodu. To nikdy nebylo😭
Miliony vlastních lidí, ponechaných ve žlabu, zapomenutých, vyhozených jako včerejší odpad. Veteráni – stejní muži, kteří bojovali v těchto válkách, kteří prolévali krev za tuto zemi – spí pod mosty a prohrabávají se v popelnicích a hledají šrot. Je to svoboda, za kterou Amerika bojuje? Mezitím armáda zabořila své drápy do všech koutů zeměkoule. Více než 800 základen, pavučina dominance, táhnoucí se přes oceány, plížící se do každého národa jako tichá invaze. CIA? Jsou přímo tam ve stínu, svrhávají vlády, tahají za nitky, zasouvají čepel mezi žebra, když se nikdo nedívá. Atentáty, které se nikdy nedostanou do novin. Demokracie? Spravedlnost? Nerozesměj mě.🤣
Největším a nejúspěšnějším vývozním artiklem Impéria USA do světa je americká kultura. (Válka je druhý export). Desítky let profesionální zábavy a zpráv v USA propagovaly příběh, že USA jsou „dobrý chlap“. Toto vyprávění je jednou z největších lží, které kdy lidstvu řekli.😡
Buenaventura Durruti, | 18.09.2024 19:13 | Reagovat
článek
„je však považováno za anonymní práci“
---------------------------------------------------------------------------------------
Jaromír Sirotek pocházel z významné brněnské rodiny, která se za války podílela na sokolském odboji proti nacistům. V městské části Brno-Žabovřesky je po jeho otci pojmenována ulice.
Mezi lety 1949–1957 zde působil jako asistent profesora Bedřicha Rozehnala,
poté jako projektant Stavoprojektu Brno.
Kvůli nesouhlasu s intervencí nepřátelských vojsk v Československu a snaze udržet svobodně zvolenou komisi ústředního výboru Svazu architektů byl Sirotek odstraněn...
…Po maturitě pracoval v době, kdy byly uzavřeny české vysoké školy a jeho otec byl uvězněn, v kanceláři architekta Jana Víška.
Potom byl odvlečen na nucené práce v norském Trondheimu, kam přišel 31. 10. 1942.
Byl nasazen u firmy Sager a Woerner, Berlin.
Odtud v roce 1945 uprchl a po dramatickém pěším pochodu se dostal do Švédska
a odtud do Anglie, kde vstoupil do československého zahraničního vojska.
Odveden 11. 5. 1945 ve Velké Británii, osobní číslo: Z; T-5441.
Po válce se zapsal na architekturu na VUT v Brně, kde vystudoval u profesorů Bedřicha Rozehnala,
Bohuslava Fuchse a Jaromíra Krejcara.
Byl neprávem komunisty stíhán a musel z politických důvodů opustit pracovní pozici ve
Statním projektovém ústavu obchodu Brno.
----------------------------------------------------------------------------------
"dílo je však oficiálně považováno za kolektivní anonymní práci. "
Sirotek pod dramatickém útěku z Norska byl nejprve v armádě USA.
Pod tímto dojmem válečných zážitků vytvořil v ateliéru Vincence Makovského
model návrhu na památník
„děkujeme ti Ameriko“
Byli jsme tam také koukali a Sirotek vyprávěl.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Díky, Ameriko! je památník připomínající osvobození Plzně americkou armádou v květnu 1945. Základní kámen budoucího pomníku byl položen v roce 1990, k odhalení hotového díla došlo 6. května 1995. Památník má podobu dvou žulových pylonů opatřených děkovnými nápisy v češtině a angličtině, před kterými se nachází kruhová deska s reliéfní mapou Evropy, na které je vyznačen postup amerických vojsk na evropském bojišti druhé světové války. Památník Díky, Ameriko!, spolu s blízkým pomníkem generála Pattona, jsou každoročně v květnových dnech místy pietních a vzpomínkových aktů.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První pokus o vztyčení památníku americkým osvoboditelům Plzně se uskutečnil již krátce po skončení druhé světové války. V roce 1946 byla uspořádána výtvarná soutěž, ve které byl vybrán návrh akademického sochaře Oskara Kozáka.[1][2] Základní kámen památníku byl položen ještě téhož roku, další stavbu však zhatil nástup komunistů k moci. Po únorovém puči roku 1948 byly vzpomínky na Američany režimem vymazány z učebnic historie, oficiální ideologie hlásala, že Československo osvobodila pouze Rudá armáda. Na stavbu památníku tak nebylo ani pomyšlení.
Po Sametové revoluci roku 1989 se však výstavba památníku stala pro občany i pro vedení města prioritou.[2] Občané, kteří přes 40 let nemohli řádně uctít své osvoboditele, toužili po místě, které by bylo důstojnou připomínkou událostí roku 1945, a které by sloužilo jako místo vzpomínkových a pietních aktů. Základní kámen památníku byl položen již roku 1990 za účasti tehdejšího prezidenta Václava Havla a americké velvyslankyně v Česku Shirley Temple-Blackové.[1][2] V roce 1993 proběhla architektonická soutěž na podobu pomníku, vítězný návrh sochaře Vladimíra Preclíka však narazil na odpor veřejnosti.[1][2] Konečný návrh památníku je tak výsledkem workshopu, který uspořádala plzeňská radnice. Na výsledné podobě památníku se podíleli mimo jiné Jan Soukup (podoba pylonů) či František Bálek (bronzové prvky), dílo je však oficiálně považováno za kolektivní anonymní práci.[1][2] Památník byl slavnostně odhalen v květnu roku 1995 při oslavách 50. výročí osvobození Plzně americkou armádou.[3]
Žula pocházející z lomu Řásná u Mrákotína, ze které byly zhotoveny pylony, se však ukázala nedostatečně kvalitní.[4] V pylonech se postupem času objevily trhliny a v roce 2016 dospěla situace do stavu, kdy nebylo možné vyloučit zřícení svrchní části některého z pylonů.[4] Bylo proto rozhodnuto poškozené pylony odstranit a nahradit je novými, které před osazením projdou důkladnou kontrolou. Žula na nové pylony pocházela z lomu Carrieres Plo v městečku Saint Salvy de la Balme v jižní Francii.[3] Památník byl po opravě znovu odhalen veřejnosti v květnu 2018.[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Památník se nachází na plzeňské křižovatce U Práce. Je orientován východo-západně. Dva žulové pylony mají čtvercovou základnu o straně 110 centimetrů a výšku 6,65 metru.[3] Každý váží 22 tun.[3] Na levém pylonu (při pohledu od západu) je znak 16. obrněné divize armády USA a nápis "THANK YOU AMERICA! ON MAY 6TH 1945 THE CITY OF PLZEŇ WAS LIBERATED BY THE U.S. ARMY.", na pravém pylonu pak český lev a nápis "DÍKY, AMERIKO! DNE 6. KVĚTNA 1945 MĚSTO PLZEŇ BYLO OSVOBOZENO AMERICKOU ARMÁDOU." Na dlažbě před oběma pylony se nachází velká bílá pěticípá hvězda, do jejíhož středu je vsazena kruhová bronzová deska s reliéfní mapou Evropy, na které jsou vyznačeny směry postupu amerických vojsk na evropském bojišti druhé světové války. Po obou bocích hvězdy stojí vlajkové stožáry. Na opačné straně památníku jsou schůdky, pod kterými je umístěna malá fontána.
zdenek gryc | 18.09.2024 19:57 | Reagovat
Díky, Ameriko! je památník připomínající osvobození Plzně americkou armádou v květnu 1945.
Základní kámen budoucího pomníku byl položen v roce 1990, k odhalení hotového díla došlo 6. května 1995.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
PŘI NEKOMPROMYSLNÉ, NESMLOUVAVÉ A DRASTICKÉ BITVĚ O PLZEŇ, MEZI ARMÁDOU USA A FAŠISTICKÝM HRDLOŘEZY PADL JEDEN AMERICKÝ VOJÁK. ROZDÁVALO SE KAKAO DĚTEM, HOLKY ZE ŠKODOVKY ROZTAHOVALY PODLE PANA VYČÍTALA BÍLÉ KROVKY A TĚSNĚ PŘED TÍM BYLA VYBOMBARDOVÁNA ŠKODOVKA ZE SEDMISTY MRTVÝMI ČECHY A ARMÁDA SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH OCHRAŇOVAL FAŠISTY PŘED POMSTOU ČECHŮ.
Při osvobození Plzně 6. května 1945 byly ztráty americké 16. obrněné divize (16th Armored Division):
1 mrtvý - Pfc. Robert L. Ifland (nar. 20. září 1914) byl 6. května 1945 těžce zraněn při postupu na Plzeň během dobývání německého opevněného bodu v obci Bdeněves, severozápadně od Plzně, následujícího dne zranění podlehl. Dne 23. června 1945 za hrdinství obdržel druhé nejvyšší americké vojenské vyznamenání Distinguished Service Cross (DSC).
17 zraněných
https://www.fronta.cz/dotaz/pocet-padlych-pri-osvobozeni-plzne
Při osvobození Plzně 6. května 1945 byly ztráty americké 16. obrněné divize (16th Armored Division):
1 mrtvý - Pfc. Robert L. Ifland (nar. 20. září 1914) byl 6. května 1945 těžce zraněn při postupu na Plzeň během dobývání německého opevněného bodu v obci Bdeněves, severozápadně od Plzně, následujícího dne zranění podlehl. Dne 23. června 1945 za hrdinství obdržel druhé nejvyšší americké vojenské vyznamenání Distinguished Service Cross (DSC).
Památník se nachází na plzeňské křižovatce U Práce. Na levém pylonu (při pohledu od západu) je znak 16. obrněné divize armády USA a nápis "THANK YOU AMERICA! ON MAY 6TH 1945 THE CITY OF PLZEŇ WAS LIBERATED BY THE U.S. ARMY.", na pravém pylonu pak český lev a nápis "DÍKY, AMERIKO! DNE 6. KVĚTNA 1945 MĚSTO PLZEŇ BYLO OSVOBOZENO AMERICKOU ARMÁDOU."
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
My, pamětníci Plzeňáci to víme, ale stále se tu někdo snaží přepisovat dějiny a vymývat mozky nejen mladým.
Dne 30. 4. 1945 americké jednotky dosáhly Chebu, Aše, potom směřovaly do Stříbra, Klatov, Domažlic… Pražské povstání proti německým okupantům 5. 5. 1945 působilo velmi rychle i mimo Prahu. Ve stejný den v Plzni české síly získaly silné pozice. Němečtí starostové Wild a Sturm byli zajištěni našimi vlastenci.
Dne 6.5.1945 v 9 hodin ráno vstoupil do Plzně americký vojenský oddíl »B« 16. pancéřové divize pod velením plukovníka Nobleho. Ten měl nařízeno zastavit se na předměstí Plzně, ale viděl příležitost, rozkázal svému oddílu, aby obsadil Plzeň. (Archiv JNV Plzeň, -7-1. plk. Noble).
Revoluční národní výbor v Plzni zveřejnil 6. 5. 1945 výzvu »Na pomoc bojující Praze«. Občané Plzně na výzvu reagovali bleskově. Velení USA bylo z české strany požádáno o zapůjčení automobilů pro přepravu dobrovolníků do Prahy a také o některé zbraně. Velení americké armády nejenže takovou žádost odmítlo, ale odjezd dobrovolníků na pomoc Praze zakázalo.
Ukazovalo se, že zájmy USA jsou jiné než českých občanů bojovníků proti německým okupantům. Počínání Američanů v Plzni bylo podivné a vedlo k narůstání pochybností, o co jim vlastně jde. Po příchodu vojenských jednotek USA do Plzně zrušilo jejich velení Revoluční národní výbor v Plzni.
Občané Plzně velmi tvrdě tento čin kritizovali a neuznali jej. Američané museli nakonec ustoupit, ale jejich počínání se nezměnilo. Všimněme si některých kroků, které americké vojenské velení v Plzni nařídilo a realizovalo:
Jen americký velitel má právo určovat strukturu města Plzně.
Ulice musí být vyklizeny, obyvatelé mohou do ulic jen v rozsahu dvou hodin za den.
Bylo zakázáno vydávat a rozšiřovat české noviny a české informační letáky.
Američané plzeňským bojovníkům proti německému fašismu zabavili vysílačky, zbraně, fotoaparáty, a dokonce zabavili i zbraně československým důstojníkům a policistům.
Veškerá písemná povolení, žádosti, stížnosti… prostě veškeré písemnosti musely být napsány v českém i anglickém jazyce.
Americké velení neustále opakovalo a kontrolovalo své nařízení, že německým důstojníkům se nesmí nic stát, protože jsou pod americkou kontrolou.
Občané Plzně se mohli vzdalovat z města jen do vzdálenosti šesti kilometrů…
Americké velení zakazovalo činnost Národních výborů jako orgánů nové lidové moci. To omezovalo naši suverenitu a poškozovalo plnění Košického vládního programu, který byl schválen 5. 4. 1945.
Americké pojetí svobody prozrazoval také politický obsah vyhlášky amerického velitelství ve Strakonicích ze dne 9. 5. 1945 (č.j. 6684): Okresní hejtmani »budou provádět všechna nařízení amerického vojska a to do té doby, dokud nová česká vláda nebude uznána vládou USA…«. Přitom vláda ČSR byla v Košicích 5. 4. 1945 uznána všemi antifašistickými velmocemi a dalšími zeměmi.
Americké bombardování Plzně: Tento nepřátelský akt nesmí být nikdy zapomenut. Tak to diktují fakta a historická pravda. Americkému velkokapitálu šlo hlavně o zničení významného centra naší ekonomiky Škodových závodů v Plzni a v dané oblasti.
Fašistické Německo v březnu 1939 tyto závody zabralo a využívalo pro svůj válečný zbrojní program, a to až do konce války v roce 1945. Ve dnech 17. – 18. 4. 1945, čtrnáct dnů po přijetí Košického vládního programu, americký velkokapitál, vojáci a zbrojaři vedení vztekem a nervozitou z toho, že uvedené centrum naší ekonomiky nebudou ovládat, přistoupili ke zničení závodů v Plzni. Dne 25. 4. 1945 se uskutečnilo poslední masové bombardování Škodovky. Bylo to současně poslední bombardování v Evropě. 500 bombardérů USA svrhlo na závod 5000 tříštivých, fosforových a zápalných bomb. 29 objektů Škodovky bylo totálně zničeno, 21 těžce poškozeno, nebyl elektrický proud, komunikační a celková infrastruktura byla zničena.
Americký zločin – bombardování Plzně – neměl žádný strategický význam z hlediska dokončování válečné porážky fašistického Německa. Byl to cílený nepřátelský záměr proti nové osvobozené Československé republice. Američanům šlo o rozbití průmyslové a ekonomické základny ČSR. Bylo zabito 624 Čechů, 453 jich bylo zraněno. Američané zničili 505 budov, seřaďovací nádraží a další objekty.
Americký generál Patton poté, když si prohlížel ruiny Škodovky, prohlásil: »Dobrá práce, jsem spokojený!«
Tajemství čtvrté brány. V této části zničené Škodovky »pracovaly« dva týmy Američanů ze strategické rozvědky. Zajímaly je výrobní a technologické plány, prototypy nových německých zbraní, které nebyly použity na frontách. Hledaly archiv závodu, ale ten byl zničen při americkém bombardování. Části archivu a plánů v některých výrobnách nám však přesto Američané ukradli. Náhradní válečný německý archiv nových zbraní a komponentů se ale Američanům nepodařilo odcizit.
Dne 22. července 1945 se skupina Američanů převlečených do uniforem důstojníků československé armády zmocnila československých odborníků na odstředivé lití dělových hlavní a unesla je do Mnichova. Americký lup ve Škodovce mohl být ještě větší. Naši vlastenci a nové bezpečnostní orgány ČSR tomu zabraňovali.
Pohled do jednoho policejního hlášení:
Pod č.j. 400 pres./1945 bylo uváděno mj. toto: »Po obsazení Plzně americkou armádou vznikla řada nesnází, které se postupem času vyvinuly v problémy. Vojáci obsazují samovolně opuštěné byty bez ohledu na jejich zajištění, vnikají do nich i násilím… na otevřených táborech německého vojska v okolí Ejpovic naskýtá se týž obraz. Zde byly národnímu hospodářství způsobeny milionové škody, hlavně na motorových vozidlech, na kterých se přijela vzdát německá armáda, ustupující od Prahy. Američané velkou část vozidel zničili.«
A pokračuje se dále:
U Ejpovic Američané zničili velké zásoby prádla a potravin.
Za starou hrnčírnou v Plzni do obrovské jámy svážela americká nákladní auta velké zásoby potravin, konzerv, nábytku… to polévali benzínem a zapalovali…
V Chebu zničili Američané velké sklady látek, psacích strojů, radiopřijímačů, konzerv a automobilů…
V Kraslicích zničili vojáci USA sklady hudebních nástrojů.
Na zámku Pozorka u Kladrub bylo velké skladiště hlídáno československými hlídkami. Američané hrozící zbraněmi naše hlídky vytlačili, skladiště polili benzínem a zapálili.
Z Aše bylo do Mnichova uneseno pět odborníků na výrobu technického porcelánu.
Z tachovského muzea zmizely cenné památky – olejomalby, staré zbraně vykládané stříbrem. S tím vším zmizel také major armády USA Hoower.
Ve Stodu se americké vojenské velitelství zmocnilo násilím 40 vagonů látek, zabavených Němcům, tyto zásoby Američané spálili.
Národní výbor v Chebu 14. 5. 1945 oznámil, že americké vojenské velitelství nařídilo odvézt 45 vagonů obilí do Německa…
Fakta a některé údaje jsou použity z textů K. Bartošky a K. Pichlíka »Pokus o hospodářskou kolonizaci ČSR«, Praha 1969, str. 11 a další.
O osvobození Plzně ví nejvíce co tam byli !
Kde byl Svatopluk Beran a jak se chovali tamní Osvoboditelé ?
---------------------------------------------------------
ZG byl v Tetčicích
redaktor Jiskry Milan Dvořák před srpnem 1968
a v únoru 1975
viz Jiskra - Jihlavský archiv
Svatopluk Beran říká:
18. 10. 2009 v 10:07
Pane Gryc, ohledně Březinek máte mojí plnou podporu a též jako vy a mnoho dalších nedokážu pochopit jak mohl někdo příjezdovou cestu krajem lesoparku, jenž je přitištěn k hustě osídlené aglomeraci, změnit na průjezdovou? Takový člověk je pro mne barbar. Přičemž následně znemožní zúžením čtyřproudé komunikace průjezd bezpečnostních a záchranných jednotek, na nedaleké komunikaci. Toto území kde bydlí i náš jihlavský tajemník a je nazýváno – Vovsíkovo – podle pohádky o Krakonošovi, – Krakonošovo. Způsob jakým došlo k umožnění této hlouposti, je pak jen potvrzením nedutosti a neserióznosti konkrétního tajemníka. Měl jsem též s panem prvním radním možnost si párkrát přepískat názor na tuto jeho svévolnou akci, při poukázání hlavně na zvýšené nebezpečí pro dětské obyvatele tamější lokality a zbytečné kácení stromů, které bude následovat. Byl jsem panem tajemníkem ubezpečen, že k žádnému kácení stromů nedojde – A KDYŽ, TAK BUDOU VYKÁCENY POUZE NEMOCNÉ STROMY, NEBO TY KTERÉ BY MOHLY BÝT NEBEZPEČNÉ. Též si nemohu zvyknout na tu zalitou betonovou kostku, přikrytou rezavým plechem v migračním údolí Koželužského potoka. Neporušená zelená podkova obepínající historické město prakticky ze tří čtvrtin, by též byla podle mne úžasnější vizitkou této generace předanou do budoucnosti našim potomkům, než vybudování nákupního centra, nynější kultury peněz. Je pro mne těžko pochopitelné, že lidé řídící toto město nejsou schopni zabezpečit to, aby podobná , jistě důležitá zařízení pro moderní dobu, nebyl vpuštěna do centra města a dokonce narušila do budoucnosti vytvoření nadčasové Jihlavské výtečnosti v užití zeleného pruhu kolem středu historického města.
Mějte se hezky. Moje přání vám je jediné.
Nevzdávat to
legální formou usilovat
o zviditelňování zneužívání moci.
Svatopluk Beran -
plzeňák kolik mu tehdy bylo ?
Zdeněk Gryc 15.5.1934
byl v Tetčicích v domě tetky Schindlerové
a potom v Brně
nejsou Beran a "km" příbuzní ?
--------------------
teď může patologický lhář z Brna
jednou jedinkrát udělat něco pro lidi, kteří ho z daní štědře a luxusně platí..........
jen do neziskovky mu nedobrovolně nasypali přes 70 000 000,- říkal to Bureš, když byli spolu v TV.........měl by přestat miliardami financovat rusáky a z nepromrhaných peněz pomoci lidem, které zasáhla povodeň............prorežimní zmanipulovaný tisk už uvažuje o povodňové dani............není na místě, pokud finančně podporuje nejzkorumpovanější stát v Evropě, není důvod pro další ožebračování obyvatel v ČR...........
km | 2024-09-16 18:18:20 | Reagovat
PROBLÉM
A tak se Tomio Okamura a jeho nová strana OF – Okamurovo fórum – vydá na cestu pravdy a lásky, která musí zvítězit nad lží a nenávistí. Posadí do Sněmovny filozofy, sociální pracovníky a absolventy gender studies. Přijde Okamura s lepšími citáty než „Naše země nevzkvétá?“
---
Pátek ZG – ODS
Beran ?
Buenaventura Durruti, | 18.09.2024 19:13 | Reagovat
Spojené státy jsou ve válce 222 let z 239 let existence –
přesto si lidé jako autor/grafoman (Zdeněk Gryc) myslí,
že Spojené státy bojují za obranu demokracie.🥰 Amerika nebojuje za svobodu. To nikdy nebylo😭 Miliony vlastních lidí, ponechaných ve žlabu, zapomenutých, vyhozených jako včerejší odpad. Veteráni – stejní muži, kteří bojovali v těchto válkách, kteří prolévali krev za tuto zemi – spí pod mosty a prohrabávají se v popelnicích a hledají šrot.
-------------------------------------------------------------------------------
S anonymem Buenaventura Durruti,
Který ví co si „Zdeněk Gryc myslí“
Buenaventura Durruti, ví
Ale zapomněl jméno svého tatínka
Buenaventura Durruti,
byl hrdina
„Buenaventura Durruti“
je
Putimírův podvraťák
„spí pod mosty a prohrabávají se v popelnicích a hledají šrot.“
--------------------------------------------------------------------------------
V USA se bude stavět více mostů a vyrábět více popelnic.
------------------------------------------------------
Tento článek je o české menšině v USA.
Další významy jsou uvedeny na stránce Češi v Americe.
Čechoameričané jsou občané Spojených států amerických, kteří mají české předky. Emigranti původem z českých zemí, kteří mají předky jiné národnosti než české, se mezi Čechoameričany obvykle nepočítají, ale identifikují se svou vlastní etnickou skupinou, např. jako němečtí Američané nebo američtí Židé.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První doloženou osobou z Čech na americkém východním pobřeží byl původem pražský Žid Joachim Gans, jenž roku 1585 dorazil k řece Roanoke v Severní Karolíně s průzkumnou expedicí organizovanou anglickým šlechticem Walterem Raleighem (1552–1618).
Augustin Heřman (1621–1686) byl první zdokumentovaný český osadník, exulant z doby pobělohorské. Byl to kartograf, zkušený technický kreslíř a obchodník. Poté, co přišel do Nového Amsterodamu (dnešní New York), stal se jedním z nejvlivnějších lidí v nizozemské provincii, což vedlo k jeho jmenování do Rady devíti, která radila nizozemskému guvernérovi Nového Amsterodamu Peterovi Stuyvesantovi. Heřman založil či pojmenoval místo v Marylandu jako „Bohemia Manor“, později bylo přejmenováno na Chesapeake City).[2]
Ve stejné době žil obchodník Frederick Philipse (1626–1720). Postupně se stal nejbohatším člověkem v celé holandské provincii.[zdroj?!] Philipse byl z aristokratické protestantské rodiny, která rovněž opustila Čechy po třicetileté válce.
V roce 1738 se do USA přistěhovala skupina 300 příslušníků církve Jednoty bratrské (Moravští bratři), kteří tam zanechali hlubokou kulturní stopu.
Volná neobdělávaná půda v Americe podporovala imigraci po celé 18. století. Většina přistěhovalců byli zemědělci, kteří se usadili ve středozápadních státech. Během Občanské války v USA Češi sloužili na obou stranách, ale jako většina ostatních přistěhovalců spíše bojovali za Unii. Imigrace pokračovala a dosáhla vrcholu v roce 1907, kdy 13 554 Čechů vstoupilo do přístavů na východním pobřeží. Na rozdíl od předchozích imigrantů, noví imigranti byli především katolíci. V roce 1910 byla česká populace v USA 349 000[zdroj?] a v roce 1940 1 764 000.[zdroj?]
Při sčítání lidu v roce 1910 se k českému či moravskému jazyku jako rodné řeči přihlásilo 539 392 amerických obyvatel.[3] Z toho nejvíce ve státech Illinois (124 225), Nebraska (50 680), Ohio (50 004) a New York (45 336),[4] z velkých měst pak v Chicagu (110 736), New Yorku (40 988) a Clevelandu (39 296).[5]
Emigrace vzrostla začátkem 2. světové války, později nástupem komunismu a kolem roku 1968 invazí vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Americký úřad pro sčítáni lidu v roce 1970 oznámil, že na území USA žije téměř 800 000 Čechů.[zdroj?]
Za dob komunismu existovalo v USA několik organizací, které pomáhaly emigrantům z Československa nebo zastupovaly český exil. Mezi nejvýznamnější organizace patřily:
• Rada svobodného Československa (Council of Free Czechoslovakia)
• Československá národní rada americká (ČSRNA, Czechoslovak National Council of America)
• Americký fond pro obnovu Československa (AFCR, American Fund for Czechoslovak Recovery)
Současnost
[editovat | editovat zdroj]
K roku 2010 byla česká menšina ve Spojených státech na 25. místě v pořadí menšin podle počtu.[6] Čechoameričané se sdružují do mnoha organizací roztroušených po celých Spojených státech. V současné době existuje kolem 166 větších či menších spolků a organizací.[6] Podle sčítání lidu v USA 2000 tam žilo 1 262 527 lidí, kteří jsou úplného nebo částečného českého původu, kromě 441 403 lidí, kteří uvedli svůj původ jako československý.[1]
--------------------------------------------------------------------------------------
Řeky, moje řeky - Otakar Štěrba | Kosmas.cz - vaše internetové… kosmas.cz/knihy/166305/reky-moje-reky 97% spokojených zákazníků s e-shopem – Zboží.cz Tento "dobrodružný ekologický cestopis" pojednává o proměnách světa, které autor sám prožíval během svého dospívání, vědecké kariéry krajinného ekologa a zvláště pak v průběhu transkontinentálních. 5 Cena 405 Kč Vyprodáno
Rusové jsou fyzicky na Ukrajině, jak je vidno publikovaných map.
Anonymně a demagogicky v Jihlavských listech.
----------------------------------------------------------------
"km" zatím píše na české klávesnici.
AMERIČANÉ, TEDY OBČANÉ Z DRUHÉHO KONCE SVĚTA, JSOU FIZICKY ZE SVÝMI ZPRAVODAJSKÝMI SLUŽBAM, AGENTY CIA A ŠKOLÍCÍMI ZPRAVODAJCI UKRAJINSKÉ FAŠISTY, ZBRANĚMI I SE ZAŠKOLOVACÍM A PŘÍMÍM VOJENSKÝM ŘÍZENÍM POSTUPNĚ OD ROKU 2008 NA UKRAJINĚ A CÍLENĚ TAK ZNEMOŽŇUJÍ UKRAJINĚ PLNIT STATUS NEUTRÁLNÍHO STÁTU, ČEHOŽ SE UKRAJINA ZAVÁZALA V BUKUREŠŤSKÉM MEMORANDU. JEMUŽ V PODSTATĚ PŘEDCHÁZELA JALTSKÁ DOHODA MEZI VÍTĚZNÝM MOCNOSTMI DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY O V BUDOUCNU ZNEMOŽNĚNÍ ZNOVUZROZENÍ UKRAJINSKÉHO FAŠISMU V POVÁLEČČNÉM OBDOBÍ, Z OBDOBÍ 2SV.
