zdenek gryc | 18.09.2024 19:57 | Reagovat Díky, Ameriko! je památník připomínající osvobození Plzně americkou armádou v květnu 1945. Základní kámen budoucího pomníku byl položen v roce 1990, k odhalení hotového díla došlo 6. května 1995. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ PŘI NEKOMPROMYSLNÉ, NESMLOUVAVÉ A DRASTICKÉ BITVĚ O PLZEŇ, MEZI ARMÁDOU USA A FAŠISTICKÝM HRDLOŘEZY PADL JEDEN AMERICKÝ VOJÁK. ROZDÁVALO SE KAKAO DĚTEM, HOLKY ZE ŠKODOVKY ROZTAHOVALY PODLE PANA VYČÍTALA BÍLÉ KROVKY A TĚSNĚ PŘED TÍM BYLA VYBOMBARDOVÁNA ŠKODOVKA ZE SEDMISTY MRTVÝMI ČECHY A ARMÁDA SPOJENÝCH STÁTŮ AMERICKÝCH OCHRAŇOVAL FAŠISTY PŘED POMSTOU ČECHŮ. Při osvobození Plzně 6. května 1945 byly ztráty americké 16. obrněné divize (16th Armored Division): 1 mrtvý - Pfc. Robert L. Ifland (nar. 20. září 1914) byl 6. května 1945 těžce zraněn při postupu na Plzeň během dobývání německého opevněného bodu v obci Bdeněves, severozápadně od Plzně, následujícího dne zranění podlehl. Dne 23. června 1945 za hrdinství obdržel druhé nejvyšší americké vojenské vyznamenání Distinguished Service Cross (DSC). 17 zraněných https://www.fronta.cz/dotaz/pocet-padlych-pri-osvobozeni-plzne Při osvobození Plzně 6. května 1945 byly ztráty americké 16. obrněné divize (16th Armored Division): 1 mrtvý - Pfc. Robert L. Ifland (nar. 20. září 1914) byl 6. května 1945 těžce zraněn při postupu na Plzeň během dobývání německého opevněného bodu v obci Bdeněves, severozápadně od Plzně, následujícího dne zranění podlehl. Dne 23. června 1945 za hrdinství obdržel druhé nejvyšší americké vojenské vyznamenání Distinguished Service Cross (DSC).

Památník se nachází na plzeňské křižovatce U Práce. Na levém pylonu (při pohledu od západu) je znak 16. obrněné divize armády USA a nápis "THANK YOU AMERICA! ON MAY 6TH 1945 THE CITY OF PLZEŇ WAS LIBERATED BY THE U.S. ARMY.", na pravém pylonu pak český lev a nápis "DÍKY, AMERIKO! DNE 6. KVĚTNA 1945 MĚSTO PLZEŇ BYLO OSVOBOZENO AMERICKOU ARMÁDOU." ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- My, pamětníci Plzeňáci to víme, ale stále se tu někdo snaží přepisovat dějiny a vymývat mozky nejen mladým. Dne 30. 4. 1945 americké jednotky dosáhly Chebu, Aše, potom směřovaly do Stříbra, Klatov, Domažlic… Pražské povstání proti německým okupantům 5. 5. 1945 působilo velmi rychle i mimo Prahu. Ve stejný den v Plzni české síly získaly silné pozice. Němečtí starostové Wild a Sturm byli zajištěni našimi vlastenci. Dne 6.5.1945 v 9 hodin ráno vstoupil do Plzně americký vojenský oddíl »B« 16. pancéřové divize pod velením plukovníka Nobleho. Ten měl nařízeno zastavit se na předměstí Plzně, ale viděl příležitost, rozkázal svému oddílu, aby obsadil Plzeň. (Archiv JNV Plzeň, -7-1. plk. Noble). Revoluční národní výbor v Plzni zveřejnil 6. 5. 1945 výzvu »Na pomoc bojující Praze«. Občané Plzně na výzvu reagovali bleskově. Velení USA bylo z české strany požádáno o zapůjčení automobilů pro přepravu dobrovolníků do Prahy a také o některé zbraně. Velení americké armády nejenže takovou žádost odmítlo, ale odjezd dobrovolníků na pomoc Praze zakázalo. Ukazovalo se, že zájmy USA jsou jiné než českých občanů bojovníků proti německým okupantům. Počínání Američanů v Plzni bylo podivné a vedlo k narůstání pochybností, o co jim vlastně jde. Po příchodu vojenských jednotek USA do Plzně zrušilo jejich velení Revoluční národní výbor v Plzni. Občané Plzně velmi tvrdě tento čin kritizovali a neuznali jej. Američané museli nakonec ustoupit, ale jejich počínání se nezměnilo. Všimněme si některých kroků, které americké vojenské velení v Plzni nařídilo a realizovalo: Jen americký velitel má právo určovat strukturu města Plzně. Ulice musí být vyklizeny, obyvatelé mohou do ulic jen v rozsahu dvou hodin za den. Bylo zakázáno vydávat a rozšiřovat české noviny a české informační letáky. Američané plzeňským bojovníkům proti německému fašismu zabavili vysílačky, zbraně, fotoaparáty, a dokonce zabavili i zbraně československým důstojníkům a policistům. Veškerá písemná povolení, žádosti, stížnosti… prostě veškeré písemnosti musely být napsány v českém i anglickém jazyce. Americké velení neustále opakovalo a kontrolovalo své nařízení, že německým důstojníkům se nesmí nic stát, protože jsou pod americkou kontrolou. Občané Plzně se mohli vzdalovat z města jen do vzdálenosti šesti kilometrů… Americké velení zakazovalo činnost Národních výborů jako orgánů nové lidové moci. To omezovalo naši suverenitu a poškozovalo plnění Košického vládního programu, který byl schválen 5. 4. 1945. Americké pojetí svobody prozrazoval také politický obsah vyhlášky amerického velitelství ve Strakonicích ze dne 9. 5. 1945 (č.j. 6684): Okresní hejtmani »budou provádět všechna nařízení amerického vojska a to do té doby, dokud nová česká vláda nebude uznána vládou USA…«. Přitom vláda ČSR byla v Košicích 5. 4. 1945 uznána všemi antifašistickými velmocemi a dalšími zeměmi. Americké bombardování Plzně: Tento nepřátelský akt nesmí být nikdy zapomenut. Tak to diktují fakta a historická pravda. Americkému velkokapitálu šlo hlavně o zničení významného centra naší ekonomiky Škodových závodů v Plzni a v dané oblasti. Fašistické Německo v březnu 1939 tyto závody zabralo a využívalo pro svůj válečný zbrojní program, a to až do konce války v roce 1945. Ve dnech 17. – 18. 4. 1945, čtrnáct dnů po přijetí Košického vládního programu, americký velkokapitál, vojáci a zbrojaři vedení vztekem a nervozitou z toho, že uvedené centrum naší ekonomiky nebudou ovládat, přistoupili ke zničení závodů v Plzni. Dne 25. 4. 1945 se uskutečnilo poslední masové bombardování Škodovky. Bylo to současně poslední bombardování v Evropě. 500 bombardérů USA svrhlo na závod 5000 tříštivých, fosforových a zápalných bomb. 29 objektů Škodovky bylo totálně zničeno, 21 těžce poškozeno, nebyl elektrický proud, komunikační a celková infrastruktura byla zničena. Americký zločin – bombardování Plzně – neměl žádný strategický význam z hlediska dokončování válečné porážky fašistického Německa. Byl to cílený nepřátelský záměr proti nové osvobozené Československé republice. Američanům šlo o rozbití průmyslové a ekonomické základny ČSR. Bylo zabito 624 Čechů, 453 jich bylo zraněno. Američané zničili 505 budov, seřaďovací nádraží a další objekty. Americký generál Patton poté, když si prohlížel ruiny Škodovky, prohlásil: »Dobrá práce, jsem spokojený!« Tajemství čtvrté brány. V této části zničené Škodovky »pracovaly« dva týmy Američanů ze strategické rozvědky. Zajímaly je výrobní a technologické plány, prototypy nových německých zbraní, které nebyly použity na frontách. Hledaly archiv závodu, ale ten byl zničen při americkém bombardování. Části archivu a plánů v některých výrobnách nám však přesto Američané ukradli. Náhradní válečný německý archiv nových zbraní a komponentů se ale Američanům nepodařilo odcizit. Dne 22. července 1945 se skupina Američanů převlečených do uniforem důstojníků československé armády zmocnila československých odborníků na odstředivé lití dělových hlavní a unesla je do Mnichova. Americký lup ve Škodovce mohl být ještě větší. Naši vlastenci a nové bezpečnostní orgány ČSR tomu zabraňovali. Pohled do jednoho policejního hlášení: Pod č.j. 400 pres./1945 bylo uváděno mj. toto: »Po obsazení Plzně americkou armádou vznikla řada nesnází, které se postupem času vyvinuly v problémy. Vojáci obsazují samovolně opuštěné byty bez ohledu na jejich zajištění, vnikají do nich i násilím… na otevřených táborech německého vojska v okolí Ejpovic naskýtá se týž obraz. Zde byly národnímu hospodářství způsobeny milionové škody, hlavně na motorových vozidlech, na kterých se přijela vzdát německá armáda, ustupující od Prahy. Američané velkou část vozidel zničili.« A pokračuje se dále: U Ejpovic Američané zničili velké zásoby prádla a potravin. Za starou hrnčírnou v Plzni do obrovské jámy svážela americká nákladní auta velké zásoby potravin, konzerv, nábytku… to polévali benzínem a zapalovali… V Chebu zničili Američané velké sklady látek, psacích strojů, radiopřijímačů, konzerv a automobilů… V Kraslicích zničili vojáci USA sklady hudebních nástrojů. Na zámku Pozorka u Kladrub bylo velké skladiště hlídáno československými hlídkami. Američané hrozící zbraněmi naše hlídky vytlačili, skladiště polili benzínem a zapálili. Z Aše bylo do Mnichova uneseno pět odborníků na výrobu technického porcelánu. Z tachovského muzea zmizely cenné památky – olejomalby, staré zbraně vykládané stříbrem. S tím vším zmizel také major armády USA Hoower. Ve Stodu se americké vojenské velitelství zmocnilo násilím 40 vagonů látek, zabavených Němcům, tyto zásoby Američané spálili. Národní výbor v Chebu 14. 5. 1945 oznámil, že americké vojenské velitelství nařídilo odvézt 45 vagonů obilí do Německa… Fakta a některé údaje jsou použity z textů K. Bartošky a K. Pichlíka »Pokus o hospodářskou kolonizaci ČSR«, Praha 1969, str. 11 a další.

„spí pod mosty a prohrabávají se v popelnicích a hledají šrot.“ -------------------------------------------------------------------------------- V USA se bude stavět více mostů a vyrábět více popelnic. ------------------------------------------------------ Tento článek je o české menšině v USA. Další významy jsou uvedeny na stránce Češi v Americe. Čechoameričané jsou občané Spojených států amerických, kteří mají české předky. Emigranti původem z českých zemí, kteří mají předky jiné národnosti než české, se mezi Čechoameričany obvykle nepočítají, ale identifikují se svou vlastní etnickou skupinou, např. jako němečtí Američané nebo američtí Židé. Historie [editovat | editovat zdroj] První doloženou osobou z Čech na americkém východním pobřeží byl původem pražský Žid Joachim Gans, jenž roku 1585 dorazil k řece Roanoke v Severní Karolíně s průzkumnou expedicí organizovanou anglickým šlechticem Walterem Raleighem (1552–1618). Augustin Heřman (1621–1686) byl první zdokumentovaný český osadník, exulant z doby pobělohorské. Byl to kartograf, zkušený technický kreslíř a obchodník. Poté, co přišel do Nového Amsterodamu (dnešní New York), stal se jedním z nejvlivnějších lidí v nizozemské provincii, což vedlo k jeho jmenování do Rady devíti, která radila nizozemskému guvernérovi Nového Amsterodamu Peterovi Stuyvesantovi. Heřman založil či pojmenoval místo v Marylandu jako „Bohemia Manor“, později bylo přejmenováno na Chesapeake City).[2] Ve stejné době žil obchodník Frederick Philipse (1626–1720). Postupně se stal nejbohatším člověkem v celé holandské provincii.[zdroj⁠?!] Philipse byl z aristokratické protestantské rodiny, která rovněž opustila Čechy po třicetileté válce. V roce 1738 se do USA přistěhovala skupina 300 příslušníků církve Jednoty bratrské (Moravští bratři), kteří tam zanechali hlubokou kulturní stopu. Volná neobdělávaná půda v Americe podporovala imigraci po celé 18. století. Většina přistěhovalců byli zemědělci, kteří se usadili ve středozápadních státech. Během Občanské války v USA Češi sloužili na obou stranách, ale jako většina ostatních přistěhovalců spíše bojovali za Unii. Imigrace pokračovala a dosáhla vrcholu v roce 1907, kdy 13 554 Čechů vstoupilo do přístavů na východním pobřeží. Na rozdíl od předchozích imigrantů, noví imigranti byli především katolíci. V roce 1910 byla česká populace v USA 349 000[zdroj?] a v roce 1940 1 764 000.[zdroj?] Při sčítání lidu v roce 1910 se k českému či moravskému jazyku jako rodné řeči přihlásilo 539 392 amerických obyvatel.[3] Z toho nejvíce ve státech Illinois (124 225), Nebraska (50 680), Ohio (50 004) a New York (45 336),[4] z velkých měst pak v Chicagu (110 736), New Yorku (40 988) a Clevelandu (39 296).[5] Emigrace vzrostla začátkem 2. světové války, později nástupem komunismu a kolem roku 1968 invazí vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Americký úřad pro sčítáni lidu v roce 1970 oznámil, že na území USA žije téměř 800 000 Čechů.[zdroj?] Za dob komunismu existovalo v USA několik organizací, které pomáhaly emigrantům z Československa nebo zastupovaly český exil. Mezi nejvýznamnější organizace patřily: • Rada svobodného Československa (Council of Free Czechoslovakia) • Československá národní rada americká (ČSRNA, Czechoslovak National Council of America) • Americký fond pro obnovu Československa (AFCR, American Fund for Czechoslovak Recovery) Současnost [editovat | editovat zdroj] K roku 2010 byla česká menšina ve Spojených státech na 25. místě v pořadí menšin podle počtu.[6] Čechoameričané se sdružují do mnoha organizací roztroušených po celých Spojených státech. V současné době existuje kolem 166 větších či menších spolků a organizací.[6] Podle sčítání lidu v USA 2000 tam žilo 1 262 527 lidí, kteří jsou úplného nebo částečného českého původu, kromě 441 403 lidí, kteří uvedli svůj původ jako československý.[1] -------------------------------------------------------------------------------------- Řeky, moje řeky - Otakar Štěrba | Kosmas.cz - vaše internetové… kosmas.cz/knihy/166305/reky-moje-reky 97% spokojených zákazníků s e-shopem – Zboží.cz Tento "dobrodružný ekologický cestopis" pojednává o proměnách světa, které autor sám prožíval během svého dospívání, vědecké kariéry krajinného ekologa a zvláště pak v průběhu transkontinentálních. 5 Cena 405 Kč Vyprodáno