Miloš Vystrčil

Narozen v roce 1960 v Dačicích, od narození žije v Telči. Na podzim roku 2010 zvolen senátorem obvodu 52 - Jihlava. Od roku 2020 je předsedou českého Senátu. www.vystrcil.cz

http://www.vystrcil.cz/

Ministeriáda

Přestože ve většině z nás ještě pořád doznívají pocity radosti a hrdosti z hokejových zápasů našich reprezentantů a také zároveň velmi úspěšného představení naší republiky jako hokejové, pohostinné, bezpečné a organizačně velmi zdatné země, čas nečeká a další akce a události přicházejí. 

Již ve středu tento týden bude Praha hostit po 22 letech událost úplně jiného charakteru, než je mistrovství světa v hokeji. 
Setkání ministrů zahraničních věcí členských zemí NATO se na pozvání našeho ministra zahraničních věcí uskuteční v Praze ve čtvrtek a v pátek. 
Jedná se kromě summitů členských zemí o druhou nejvýznamnější společnou akci členských zemí mimo sídlo NATO v Bruselu. 

Samotné konání tzv. ministeriády v České republice je výrazem autority, které se v poslední době Česko díky své aktivitě v rámci NATO těší.
Osobně považuji za důležité, že si v rámci tohoto setkání členské země připomenou 75. výročí od vzniku NATO. 

V roce 1949 totiž podepsalo 12 států (USA, Kanada a 10 evropských zemí Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko a Velká Británie) Severoatlantickou smlouvu, ve které se členské země zavázaly ke vzájemné obraně v reakci na hrozbu ze strany Sovětského svazu a jeho satelitních států, ve kterých tehdy bylo i naše Československo.
Je totiž dobré si právě v rámci připomínky 75. výročí uvědomit, jak velký kus cesty jsme ušli. 

Vzpomeňme alespoň letmo založení Varšavské smlouvy v roce 1955, okupaci socialistického Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968, Sametovou revoluci v roce 1989 a náš vstup do NATO před 25 lety v roce 1999. 
Dnes jsme součástí největšího a nejsilnějšího obranného společenství s názvem NATO. Oproti mnoha jiným zemím tedy můžeme žít s jednoznačně větším pocitem bezpečí. Česká republika je i díky našemu členství v NATO považována za jednu z nejbezpečnějších zemí na světě. 

V poslední době jsme si zvykli to brát jako samozřejmost a teprve ruská agrese na Ukrajině podstatně přispěla k tomu, že se bezpečím a životem v míru mnohem více opět zabýváme. Někteří politologové a historici říkají, že Česko si v posledních desítkách let jako členská země NATO spíše vybíralo jakousi „mírovou dividendu“ a že je nejvyšší čas, abychom svůj přístup změnili a do svého bezpečí více investovali.
Právě o našem bezpečí a budoucnosti NATO budeme mluvit tento čtvrtek 30. května v Hlavním sále českého Senátu. 

Před senátorkami a senátory a dalšími významnými hosty zde večer vystoupí nejen generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, nýbrž i ministři zahraničí Česka, Finska a Polska.
Je jisté, že v dnešní době je velmi důležité společně jednat o naší bezpečnosti a věřím, že letošní pražská ministeriáda a následný summit ve Washingtonu povede k tomu, že Evropa začne k zajištění své obranyschopnosti přistupovat důsledněji a odpovědněji. 
Považuji za nezbytné, abychom břemeno ochrany svého bezpečí rovnoměrněji rozložili na všechny členské země NATO a abychom byli v této věci aktivnější a cílevědomější. Svoboda a bezpečí totiž nejsou a nikdy nebudou zadarmo.