Zdeněk Sadecký

pedagog, historik, pilot,

Vysokorychlostní tratě - mýty a skutečnosti - Ekonomika

V předchozích dvou zamyšleních jsme se věnovali hlavně využitelnosti a ekologii VRT. Dnes „seriál“ pokračuje povídáním k ekonomických oblastech.

Jak bylo již v předchozím zmíněno, jde zejména o konkurenci letecké dopravy. A to proto, že se tyto vlaky pohybují téměř poloviční rychlostí jako dopravní letadla. Dnešní poslední pokusy, kde je VRT uložen v hermetickém tubusu, ve kterém je snížen tlak vzduch, umožňují v kombinaci s magnetickým polštářem rychlost přes 500 km/hod. To už ale není náš případ, ale spíš vize pro naše vnuky…

Obecná užitečnost a „potřebnost“, kterou zastánci VRT argumentují, je ve skutečnosti závislá na celé řada parametrů a podmínek a není jednoznačná…

Protože dnes ani Ministerstvo dopravy nemá, nebo prostě z nějakého důvodu zatím nezveřejnilo komplexní dopadovou studii VRT, která by všestranně zhodnotila veškeré technické, ekonomické a environmentální souvislosti stavby, zkusme vyjít ze zkušeností v zahraničí a tyto parametry odhadnout…

Zkusme tedy podle dostupných otevřených zdrojů vyčíslit předpokládané náklady na VRT v ČR. Aby měl projekt smysl, neměl by trvat déle než 10 let. Co tedy vše do nákladů započítat?

• Modelově si, při předpokladu nízké inflace, stanovme cenu 1 km tratě na 2 miliardy korun. V případě cca 500 km tratí, by to představovalo 1 bilion korun včetně projektové dokumentace apod.,
• připočtěme cenu 50 vlakových souprav po 500 milionech, tedy 25 miliard,
• cena 10 nádraží po 10 miliardách 100 miliard,
• elektrická infrastruktura mimo vlastní stavbu 75 miliard,
• protože stavba bude z části stavěna na dluh, možná část půjde na projekty PPP, tak na úroky počítejme dalších cca 300 miliard,
• náklady na vyvlastnění majetků a ochranářské zásahy do krajiny eliminující negativní vliv VRT (výkup pozemků, polí lesů, nemovitostí, přeložení potrubí, sítí, energovodů apod.) 100 miliard

Celkem tak dostaneme 1,6 bilionu korun, tedy 160 miliard ročně, při HDP v dalších letech plus mínus 10 bilionů 1,6 % HDP ročně. To na zbytnou, a navíc ne zcela produktivní věc, která nejen, že zpět do státního rozpočtu na daních nepřinese zásadní částku, ale kterou bude s největší pravděpodobností ještě navíc nutno masivně dotovat.

Shrnuto. Jde o techniku zajímavou, která může určité, nepříliš široké skupině obyvatel ušetřit čas a umožnit třeba dojíždět za prací (kolik lidí dá za lístek Jihlava - Praha 600 Kč?). Ekologicky jde o projekt s plusy a mínusy zhruba vyrovnanými. Ekonomicky se jedná o holý nesmysl, na který nemáme. VRT staví například Čína, ta má ale plusový státní rozpočet a nemá důvod do této oblasti, která podpoří domácí výrobu, neinvestovat. I technicky, urbanisticky a logisticky je tam odlišná situace. Pokud bude ČR ke stavbě dotlačena, například díky tzv. Evropské společné dopravní politice, pak to bude znamenat další zadlužování, další propad státního rozpočtu a nedostatek prostředků na jiné, důležitější projekty. Pár bank, úředníků, projektantů, výrobců si ovšem přijde na pěkné peníze. A někteří politici možná doufají v politické body, až budou stříhat pásku a budou se fotit….