Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla
PRÁVĚ DNES
zdenek gryc | 06.03.2025 22:05Petr Pavel
President
----------------
Tento blog,
zdvořile vylučuje
anonymní
a pejorativní komentáře
------------------------------
Pavel:
Nejde jen o výdaje na obranu. Důležitá je schopná armáda
a odolná společnost
Aktualizováno před 9 minutami
Spíše než podíl výdajů na hrubém domácím produktu (HDP) o obranyschopnosti země vypovídá schopná armáda a odolná společnost. Celá země musí mít vůli se bránit a všichni mohou něčím přispět. Ve čtvrtek večer to v bilančním rozhovoru pro Českou televizi řekl prezident Petr Pavel.
Nejde jen o výdaje na obranu.
Důležitá je schopná armáda a odolná společnost
před 24 minutami
Spíše než podíl výdajů na hrubém domácím produktu (HDP) o obranyschopnosti země vypovídá schopná armáda a odolná společnost. Celá země musí mít vůli se bránit a všichni mohou něčím přispět. Ve čtvrtek večer to v rozhovoru pro Českou televizi řekl prezident Petr Pavel.
Od jeho inaugurace uběhnou v neděli dva roky.
Podle Pavla by se také měla otevřít diskuse o tom, zda současný způsob náboru pokryje potřeby armády. Ukazuje se totiž, že pravděpodobně ne, dodal.
"Já jsem znám tím, že mám trochu vnitřní problém s tím, abychom posuzovali obranyschopnost podle procenta výdajů na obranu ve vztahu k HDP.
Ono to totiž nemá žádnou velkou vypovídací hodnotu.
Vypovídací hodnotou je to, jak schopnou armádu,
ale také odolnou společnost budeme mít," řekl prezident.
Podle Pavla nejsou důležité jen moderní tanky, transportéry či letadla.
Celá země musí mít vůli se bránit, dodal.
Všichni podle něj také mohou přispět k tomu, že země bude odolnější.
"Buďto tím, že budeme v aktivních zálohách nebo tím,
že se budeme podílet na činnostech, které budou zvyšovat vnitřní bezpečnost v různých formách," uvedl. Zmínil například IT specialisty, zdravotníky či hasiče.
Ve vztahu k armádě by měly podle Pavla být určující měřitelná kritéria –
kromě materiálního vybavení také počet vojáků nebo míra vycvičení.
"Pojďme to udělat tak –
teď začíná nový cyklus obranného plánování v NATO -,
že si jasně naplánujeme, co by naše armáda všechno měla mít,
aby byla nejen věrohodnou a obranyschopnou silou pro tuto zemi,
ale také jako ten náš díl do kolektivní obrany," řekl.
"A potom to převeďme do peněz a do času,
ke kterému bychom ty schopnosti měli dosáhnout," dodal.
Podle Pavla by se také měla otevřít diskuse o tom,
zda současný způsob náboru pokryje potřeby armády.
Ukazuje se totiž, že pravděpodobně ne, dodal.
"Já jsem znám tím, že mám trochu vnitřní problém s tím,
abychom posuzovali obranyschopnost
podle procenta výdajů na obranu ve vztahu k HDP.
Ono to totiž nemá žádnou velkou vypovídací hodnotu.
Vypovídací hodnotou je to, jak schopnou armádu,
ale také odolnou společnost budeme mít," řekl prezident.
Podle Pavla nejsou důležité jen moderní tanky, transportéry či letadla.
Celá země musí mít vůli se bránit, dodal.
Všichni podle něj také mohou přispět k tomu, že země bude odolnější.
"Buďto tím, že budeme v aktivních zálohách nebo tím,
že se budeme podílet na činnostech,
které budou zvyšovat vnitřní bezpečnost v různých formách," uvedl.
Zmínil například IT specialisty, zdravotníky či hasiče.
Ve vztahu k armádě by měly podle Pavla být určující měřitelná kritéria
- kromě materiálního vybavení také počet vojáků nebo míra vycvičení.
"Pojďme to udělat tak - teď začíná nový cyklus obranného plánování v NATO -, že si jasně naplánujeme, co by naše armáda všechno měla mít,
aby byla nejen věrohodnou a obranyschopnou silou pro tuto zemi,
ale také jako ten náš díl do kolektivní obrany," řekl.
"A potom to převeďme do peněz a do času, ke kterému bychom ty schopnosti měli dosáhnout," dodal.
Prezident je také pro otevření diskuse o tom, zda současný způsob náboru skutečně pokryje potřeby armády.
"My vidíme, že s největší pravděpodobností ne," řekl.
Nabízí se podle něj hybridní model používaný v severských zemích,
tedy kombinace profesionální armády a vojáků v základní službě.
Zmínil ale také možnost dobrovolných záloh.
"Ty mohou mít charakter něčeho, co je spíše zájmovou činností," dodal.
Stát by podle něj na to mohl přispívat, třeba organizovat kurzy.
Vláda ve středu rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu
o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030.
V roce 2026 by měl být obranný rozpočet 2,2 procenta HDP,
v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP,
řekl premiér Petr Fiala (ODS).