Vzdělání VŠ - matematika, původně programátor, pak dlouhé roky jako technik, nyní OSVČ. Věk 60 let. Bydlím na vesnici nedaleko Jihlavy.
Úřední šiml, nebo pohodlnost?
Pavel Ženčák | 21.09.2013 10:25
Jistá rodina si zhruba před padesáti lety pořídila pozemek a postavila rodinný dům. Postupně pozemek přešel na další generaci, existují o tom notářské zápisy.
Magistrát na základě nějakého seznamu pozemků v současné době nabízel k odkupu pozemky, na kterých stojí rodinné domy, majitelům těchto domů. A mimo jiné i tento pozemek výše uvedených lidí. Na daný pozemek přitom město nemělo nabývací titul a není jasné, jak se na seznam pozemků v majetku města dostal. Nicméně nabídka k prodeji prošla schválením radou města. Dlouholetí majitelé pozemku by si jej tak museli odkoupit znovu.
Majetkový odbor se tímto odmítal zabývat, věc se nakonec před podáním k soudu řešila až na zásah náměstka primátora, kde konečně zvítězil rozum. Bohužel i toto je realita dnešních dnů. V souvislosti s tím, že podle nové právní úpravy je informace v centrálním registru po třech letech považována za platnou (jinými slovy pokud do tří let neupozorníme na chybu např. v Katastru nemovitostí, máme smůlu), tak si nedovedu představit ty konce, ke kterým toto povede.
Jen podotýkám, že se nejedná o případ z Jihlavy.
Tohle znám..... v roce 1993 nám stát uznal nárok na náhradu inventáře ve výši několika desítek tisíc, dodnes jsme "nerestituovali" a nejnovější přístup ouřadů je ten,že máme prokázat ,že máme nárok.Že bych chtěl vnést do projednávání institut rakouského práva jako ten promočenej orlickej blábola,nepřipadá v úvahu.Tož tak.
