Tomáš Ďásek
Dlouhodobě působím v čestné funkci samozvaného okresního brouka Pytlíka. Všechno znám, nikdo si na mě nepřijde a ve všem mám jasno. V podstatě kdyby se mi z velkých měst nedělala kopřivka, mohl bych se celkem úspěšně ucházet o místo českého prezidenta. Do blogu JL jsem se po delší době opět rozhodl sem tam přispět proto, že je mi hodně smutno nad jeho úrovní, která je ale nakonec jenom odrazem současné české společnosti. Abych ale předešel dalším zbytečným krysoobojživelným válkám, nebudu zásadně nijak reagovat na případné diskuse pod mými blogy a předem děkuji čtenářům a případným diskutujícím za pochopení. Pokud snad někdo pocítí potřebu mi za mé internetové výkřiky osobně vynadat - a nebo prostě jenom tak napsat, těším se na Váš mail - tdasek(a)seznam.cz
Zase jedna omluva...
Tomáš Ďásek | 22.11.2013 23:18Sice to v naší zemi přiliš zvykem nebývá, ale prostě mi to nedá a zase se jednou musím městu a světu omluvit. Možná mne samého omlouvá to, že vyššího vzdělání nemaje, zůstal jsem i v řekněme středním věku stále oním prostinkým a nezáludným vesnickým hochem - pročež mi mnohé věci docházejí příliš pozdě a u dalších zase nejsem schopen docenit jejich skutečnou podstatu a hodnotu. Dnes jsem v prostředcích zvaných sdělovací zaregistroval zprávu, že byl jistý pan R.K. zatčen jihoafrickou policií - pravda, sice již potřetí - ale tentokrát zdá se přece jen nebude mít tým jeho advokátů úplně jednoduchou práci. Obvinění z únosu a vraždy si obvykle policie lajzne vystavit až tehdy, když má v ruce nějaké hmatatelné důkazy. A teprve ve světle této zprávy mi konečně po letech všechno došlo. Jak by pravil klasik - jednotlivé kousky mozaiky do sebe zapadly a pravda z hlubiny doposud šedavé konečně vystoupila na povrch. Celou dobu jsem v tomto případě podezříval naše úřady a naši policii z totální neschopnosti a přiznám se, že i z určitého korupčního jednání. Sice jak jsem již předeslal, jsa rozumu mdlého - přesto mi onen takřka bondovský Krejčířův útěk záchodovým okénkem při návštěvě jeho domu, obklíčeného ozbrojenou kohortou policistů s prominutím smrděl asi jako...asi jako Čunkovo konto. Byl jsem opravdu velmi krátkozraký. Ve své prostotě jsem si nedokázal uvědomit, že se ve skutečnosti jednalo o vysoce sofistikovanou akci českých tajných služeb. Již při obvinění zmíněného R.K. totiž bylo našim nejvyšším státním činitelům jasné, že i když se budou snažit sebevíc, kluzký úhoř jim stejně nakonec unikne. Pokud ho rovnou kancelář pana Sokola nevytáhne po čtrnácti dnech z vyšetřovací vazby, tak se to stejně podaří dříve či později nějaké šikovně ušité amnestii. I kdyby se tak ale nestalo a vše dopadlo podle práva, tak si vedení BIS spočítalo, jaké by byly celkové náklady na dvacetiletý pobyt výše uvedeného výtečníka v nápravném zařízení. A protože našim nejvyšším představitelům vždy záleželo hlavně na tom, aby stát co nejméně zatěžoval daňového poplatníka, nemohli pochopitelně nic takového dopustit. Zpravodajská hra se tedy rozejela naplno. Sprostému podezřelému byl jednoduše nabídnut výměnný obchod - buď výjimečný trest a nebo dobrovolný odchod do exilu. Volba byla jasná. Agenti BIS tedy zinscenovali dramatický útěk a po zběsilém úprku pražskými ulicemi ve služební Škodě 1203 nakonec zdárně ve vší tichosti naložili R.K. do letadla mířícího směr Johannesburg... Aby se trochu ukolébala veřejnost, lačnící po informacích, byla záhy naoko iniciována diplomatická kampaň za vydání "uprchlého" R.K. zpět naší spravedlnosti. Důvěřivý občan - jako třeba já - ony pokusy celou dobu považoval pouze za typickou ukázku českého diletantství a tradiční totální neschopnosti ministerstva zahraničí. Teď už to samozřejmě chápu - ve skutečnosti se totiž jednalo pouze o dokonalou zastírací taktiku. Nic více si nejvyšší místa nepřála, než aby "horký brambor" zůstal pěkně na druhé polokouli - což se jim díky mistrovskému diplomatickému lavírování také podařilo. Úspěch se nakonec dostavil. Nový občan JAR se totiž dle předpokladů rozhodl ve svém novém působišti pracovat, jak nejlépe umí - a to v oboru, v němž byl mistrem už u nás. A protože i když se rafička otáčkoměru připojená k běžnému božímu mlýnu prakticky nepohybuje, tak ve skutečnosti se přece jen kolo otáčí - a kupodivu i tam dole za rovníkem. Já osobně tímto tleskám našim tajným službám a diplomacii za perfektně zvládnutou akci a z celého srdce rád přenechávám jihoafrickým daňovým poplatníkům starost o našeho spoluobčana - jak doufám na několik dalších desítek let. Věřím, že prezident pan Zuma nebude mít nějakou novoroční slabou chvilku a že vzhledem k místním podnebním podmínkám bude pan R.K. konečně zavřený v base ... až zčerná.