Michal Stehlík
Historik a patriot. V letech 2006-2014 děkan Filozofické fakulty UK v Praze, od roku 2014 náměstek ředitele Národního muzea. V roce 2009 hlavní kurátor Dolnorakouské zemské výstavy v Telči, v letech 2010-2013 vedoucí týmu tvorby expozic Muzea Vysočiny Třebíč. Zastupitel města Dačic. Volný čas? Trocha fotografování a hlavně šest dětí.
Jihlavský leden ve 20. století
Michal Stehlík | 09.01.2016 22:00V poslední době se stále častěji stává, že se historické události používají jako argument pro současné problémy. Není přitom výjimkou, že se dějiny nahlížejí překrouceně, účelově nebo přímo lživě. Jediným lékem na podobné trendy je přitom skutečná znalost vlastních dějin, nejen ale jen těch „velkých“, ale i těch, co ovlivnily život místa, kde žijeme. A to je dobrý důvod, proč se v tomto roce měsíc po měsíci podívat ve veřejném prostoru i na dějiny Jihlavy a Jihlavska. Mnohé z událostí, změn a osudů nás totiž ovlivňují dodnes. 1933 V období první republiky byl první měsíc roku v Jihlavě několikrát v hledáčku celé republiky. Jednou z podobných událostí byl soudní proces s někdejším Mužem 28. října a následně ministrem Jiří Stříbrným. V Jihlavě poutalo pozornost zejména soudní líčení v lednu 1933. Jiří Stříbrný, který byl obžalován z braní a organizace úplatků, byl nakonec v roce 1934 osvobozen, ale jeho velká politická kariéra skončila. Je to jeden z historických dokladů, že ani podobné osobnosti nejsou v našich dějinách zbaveny problémů a neexistuje žádné "ideální období", včetně první republiky. 1939 Leden byl pak pro politiku v Jihlavě zásadní ještě v osudovém roce 1939. Po komunálních volbách 1938 zde byla nejsilnější Sudetoněmecká strana Konrada Henleina a trvalo dlouhé měsíce, než došlo 30. 1. 1939 k ustanovení nového magistrátu pod českým starostou Urbanem. Šlo však jen o krátkou politickou kapitolu, po březnové okupaci 1939 se v čele města začalo tvrdě prosazovat německé vedení. Právě národností spory a problémy provázely Jihlavu po celou první polovinu 20. století a období let 1939-1945 patří k nejdramatičtějším. 1949/1951 Leden byl pro Jihlavu zásadní také hned několik málo let po druhé světové válce, když došlo k 1. lednu 1949 ke změně krajského zřízení a vzniká Jihlavský kraj, který byl významnou správní jednotkou po dalších jedenáct let. Vznikl Krajský národní výbor, jenž však následně prošel mnoha dramatickými personálními změnami. Zároveň se Jihlava stala centrem také pro organizaci represe všech nespokojených odpůrců režimu, sedláků nesouvisejících s kolektivizací, církevních představitelů. Perzekuce 50. let patří pak k nejtemnějším kapitolám z minulosti kraje i celé země. Leden byl důležitým datem ještě o dva roky později, když k prvnímu lednu 1951 vzniká tzv. Velká Jihlava, kdy se součástí města stávají Bedřichov, Bukovno, Helenín, Hruškovy Dvory, Staré Hory a Pančava. 1956 Ale člověk není živ jen politikou, velkými událostmi a změnami. Je i místem vzájemných vztahů, kultury či sportu. Právě sport hraje přitom v Jihlavě ve 20. století zásadní roli, zejména ve spojení s klubem Dukla Jihlava. Jeho historie se začíná psát s rokem 1956, kdy se právě v lednu 1956 slavnostně otvírá Horácký zimní stadion. Místní sportovní funkcionáři pak využili situaci změn v armádním sportu a požádali o přeložení nově vznikajícího klubu Dukla z Olomouce do Jihlavy. Definitivně došlo k této změně jejím potvrzením v roce 1957, kdy se začíná psát historie nejslavnějšího hokejového klubu České republiky. Nezbývá než věřit, že na mimořádné úspěchy se podaří navázat i v 21. století. Dějiny jsou mozaikou nejrůznějších událostí a osudů, každý měsíc se proto v roce 2016 zkusím podívat v podobném okénku na jihlavské osudy ve 20. století. Jsou většinou dramatické a ne vždy šťastné, ale pokud chceme moudře rozhodovat v přítomnosti a směrovat ke smysluplné budoucnosti, musíme dobře znát svoji minulost.