Tomáš Ďásek
Dlouhodobě působím v čestné funkci samozvaného okresního brouka Pytlíka. Všechno znám, nikdo si na mě nepřijde a ve všem mám jasno. V podstatě kdyby se mi z velkých měst nedělala kopřivka, mohl bych se celkem úspěšně ucházet o místo českého prezidenta. Do blogu JL jsem se po delší době opět rozhodl sem tam přispět proto, že je mi hodně smutno nad jeho úrovní, která je ale nakonec jenom odrazem současné české společnosti. Abych ale předešel dalším zbytečným krysoobojživelným válkám, nebudu zásadně nijak reagovat na případné diskuse pod mými blogy a předem děkuji čtenářům a případným diskutujícím za pochopení. Pokud snad někdo pocítí potřebu mi za mé internetové výkřiky osobně vynadat - a nebo prostě jenom tak napsat, těším se na Váš mail - tdasek(a)seznam.cz
Babiš - skvrn a špíny se zbavíš ?
Tomáš Ďásek | 24.03.2016 00:17"Setsakramentská věc, pani Vomáčková, tohlencto čapí hnízdo. V novinách psali - že prej to co v novinách psali - je jenom hnusná mediální kampaň a akce nepřátel pana Babiše". To jsou opravdu velice překvapivá odhalení. Já nevím, ale pokud by ta kampaň nebyla mediální, tak bychom my, dělný a zemědělný lid o ní přece ani nevěděli. A pokud by to byla akce přátel pana Jánošíka - tedy vlastně Bureše, proboha co to kecám, Babiše jsem chtěl říct - tak by to bylo přinejmenším jaksi divné. Samozřejmě, že je to mediální kampaň a samozřejmě, že je to akce nepřátel pana ministra. Zkoušel naivně šlapat starým krokodýlům po kuřích okách a to se ve velké (a bohužel ani v malé) politice neodpouští. Vzpomínám si na jistou pohádku ze svého dětství, která končila tím, že jakýsi nehmotný neřád - myslím že snad duch zlého loupežníka - musel každý den (včetně nedělí) chodit na noční a strašit nebohé i bohé pocestné. Vysvobodit ho mohl modlitbou u jeho hrobu jenom ten člověk, který by byl zcela bez hříchu. Protože tehdy ještě nebyly televizní soutěže, lidi to vzali jako výzvu a tisíce se jich hrnuly na hřbitov, aby se pokusili nešťastníka zachránit. Jenomže se to nikomu nepovedlo - hlas ze záhrobí (počítám že to ve skutečnosti byl jenom nějaký malý ampliónek napojený na fejsbůk a wikipédii) každému začal vypočítávat jeho dávné a tajné hříchy, takže člověk ten, nesmírnou hrůzou a studem jat, zčerstva na úprk se dal. Až po sto letech jednou přišel jakýsi kněz, který také chtěl pomoci. Tajemný hlas mu ale vyčetl, že prý kdysi ukradl svému strýci krejčímu jehlu, aby si zalátal vetché trenýrky. Ten svatý muž však dokázal, že si jehlu pouze vypůjčil a posléze ji prý strejčkovi vrátil. Náhle se nad rozptylovou loučkou rozbřesklo, velebné tóny varhan rozezněly se vůkol a milý nemilý loupežník došel konečně spasení... Bohužel stejné je to i v životě. Kniha knih píše o tom, aby vrhnul kámen ten, kdož bez viny jest - a jistě ví o čem mluví. Málokdo z nás je totiž bez hříchu. Na každého se dá nějaká ta dávná nepravost určitě najít a snadno se může stát, že nás naše vlastní minulost dožene. Vím, že kdyby si redakce Blesku usmyslela, tak zcela určitě z Aničky Beránkové vypáčí, že jsem ji v osmi letech (kupodivu tehdy ještě úspěšně) přemouval ke hře na doktory a o rok později, že jsem se tetě Molákové tajně (v rámci vendetty za to, že mi nedala nanuka) vyčůral do fíkusu. Prostě každý máme nějakou tu třináctou cimru. Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti. Vymstilo se to panu doktoRathovi, vymstilo se to dvojníkovi Napoleona, jistému panu Bártovi (vzpomene si ještě dneska někdo, kdo to byl ?) a stejně se stalo i teď. Řeklo by se, že v regálu božího mlýna konečně zase jednou došlo na nějaký starý pytel se zrním. Jenomže - když už jsme u těch přísloví - tady je to bohužel hlavně o tom, že "zloděj volá - chyťte zloděje". Všechno to, co se píše je bezesporu pravda. Ministr financí, léty protřelý obchodník s přístupem do nejvyšších pater politiky, který ví co a jak, se samozřejmě opravdu zachoval naprosto nečestně a nemorálně. Dotační podvod je ale silné slovo a osobně bych se velice divil, kdyby k nějakému takovému závěru oficiálně dospěly příslušné orgány. Jednoduše totiž JENOM využil mezer v tehdejších zákonech a předpisech ve svůj prospěch. Ano. Tedy vlastně ANO. Jenomže ti, co teď tak spravedlivě křičí, jsou v podstatě jeho spoluviníci. Proč pravice, když byla zrovna u vesla, už dávno nezrušila něco tak nepochopitelného a zrůdného, jako jsou anonymní akcie ? Proč evropská unie vůbec přiklepla dotaci firmě, jejíž vlastníci nebyli známi ? Proboha - vždyť to je přece něco, jako kdybych zítra přišel do spořitelny a řekl, že "jeden můj známý - myslím, že se jmenuje Franta, nebo tak nějak - by potřeboval půjčit sto tisíc" a oni mi je pro něj dali. Proč vlastně existuje něco tak zhovadilého a rovné podmínky křivícího, jako jsou eurodotace ? Je to něco jako u nás v Lukách. Realizují se honosné a krásné projekty, jako jsou stacionáře a nízkoprahová zařízení, pro která se hledá uplatnění teprve následně - protože se staví hlavně proto, že jsou na to dotace (jinak ale upřímně klobouk dolů, ostatní obce mohou jenom závidět) . Ale na blbou plechovku barvy za dvě stovky, kterou by se natřela shnilá dětská houpačka (jediná na bezmála sto rodinných domů v nové zástavě - kdysi samozřejmě postavená proto, že zrovna ten rok byly dotace na dětská hřiště), na to už peníze nejsou. Celá tato patálie jenom ukazuje na tristní stav naší i evropské politiky. Je to začarovaný kruh. Ti, kteří by chtěli a snad i mohli něco změnit, díky podobným kauzám propadají malomyslnosti a přestávají věřit, že nějaká změna vůbec možná je. Mě osobně ale přijde důležitý hlavně jeden trochu jiný aspekt. Vidím zde totiž zajímavou a velmi silnou analogii s případem bývalého jihlavského náměstka pana Vovsíka - na který si možná ještě pamatujete. Bylo to něco podobného. Taky šlapal na kuří oka a svým trochu řekněme nediplomatickým konáním si určitě znepřátelil nejen opozici, ale i mnohé spolustraníky. A tak došlo k tomu, že se náhle odkudsi z neznámých zdrojů na veřejnosti objevily fotografie, kterak milý pan náměstek dělá rychlostní zkoušku mezi dopravními značkami začátek a konec obce. Když mu pak přišla domů obsílka, vymluvil se na osobu blízkou - což byla tehdy zcela legální možnost, byť samozřejmě také nemorální. Jenomže tady veškerá podobnost končí. Pan exnáměstek si patrně dodnes občas říká "že já debil tenkrát jel jak prase" a jistě lituje, že mu jeho přestupek (ano, nešlo o žádný trestný čin - škoda tehdy určitě nepředstavovala 50 milionů a ani řekněme "společenská nebezpečnost" nebyla nějak extra vysoká) zničil poměrně slibnou politickou kariéru. I pan Babiš by jistě raději dneska místo Čapího hnízda zvolil na důchod nějaký tichý utajený domeček na španělském pobřeží. Ale pro mě je tady přece jenom zcela zásadní rozdíl. Pan Vovsík tehdy klidně mohl říci, že zrovna - co já vím - třeba jeho těhotné prababičce vyšla voda a musel ji akutně odvézt do porodnice, nebo mohl v přímém přenosu teatrálně zakřičet, třeba že auto řídil jeho nezralý syn, který se chtěl předvést před slečnou a že on ho neprozradil proto, že děti jsou to nejcennější co má (copak to nechápeš, ty debile Kalousku ?). Mohl argumentovat nenávistnou kampaní proti své osobě. Mohl to zkrátka po vzoru většiny potrefených politiků zahrát do autu a za týden by byla tahle kauza aktuální asi tak, jako úhyn páru velryb v severním moři. Ale on se bez hloupého a směšného kličkování zachoval jako chlap - hodil ručník do ringu a veřejně řekl "hoši, to co jsem udělal, byla blbost, a i když vlastně o nic nešlo a je to jenom záminka proti mě - tak přece jenom nechci kázat vodu a pít víno, takže se všem omlouvám a končím"... Vzhledem k naprosto nestravitelné délce tohoto mého příspěvku nepředpokládám, že se jím snad někdo z vás dokázal prokousat až sem. Ale pokud se to někomu přece jenom podařilo, tak určitě pochopil, co jsem tím vším chtěl říci. Pro mě, obyčejného vesnického chasníka, je prostě mnohem větší kanón rovnej chlap, než "čestnej" a "spravedlivej" politik. Dobrou noc.