Dlouhodobě působím v čestné funkci samozvaného okresního brouka Pytlíka. Všechno znám, nikdo si na mě nepřijde a ve všem mám jasno. V podstatě kdyby se mi z velkých měst nedělala kopřivka, mohl bych se celkem úspěšně ucházet o místo českého prezidenta. Do blogu JL jsem se po delší době opět rozhodl sem tam přispět proto, že je mi hodně smutno nad jeho úrovní, která je ale nakonec jenom odrazem současné české společnosti. Abych ale předešel dalším zbytečným krysoobojživelným válkám, nebudu zásadně nijak reagovat na případné diskuse pod mými blogy a předem děkuji čtenářům a případným diskutujícím za pochopení. Pokud snad někdo pocítí potřebu mi za mé internetové výkřiky osobně vynadat - a nebo prostě jenom tak napsat, těším se na Váš mail - tdasek(a)seznam.cz
Mikeše do koše !
Tomáš Ďásek | 15.04.2010 21:35Je to hrozné - není snad týden, aby na naší politické a společenské scéně nevyhřezl nějaký nový, doposud nevídaný skandál. Dokud se jednalo jen o běžné a celkem tolerovatelné věci typu tunelování, korupce nebo sexuální obtěžování, tak to ještě šlo. Ovšem v poslední době se začaly rojit kauzy, které už tak zábavné nejsou. Jedná se o velice citlivá témata, jakými jsou třeba vztahy společnosti k menšinám. Kdejaký ajznboňák dneska napadá bezdůvodně homosexuály, kdejaký dnes již bývalý předseda státostrany se nemístně otírá o spoluobčany židovského původu a podobně. Myslel jsem si bláhově, že už mě nic nemůže překvapit. Ovšem nejnovější kauza, kdy jedna z romských iniciativ odhalila, že jedno zdánlivě nevinné knižní dílo je ve skutečnosti snůškou rasistických předsudků a proklamací nejhrubšího zrna, nadzvedla z otomanu i mě. Přiznám se totiž bez mučení, že i já - člověk, který si zakládá na tom, jak ho nikdo neoblafne lacinými slovíčky - jsem se nechal oklamat a knihu o mluvícím kocourkovi Mikešovi jsem celý život pokládal jenom za obyčejnou dětskou pohádku. Teprve toto senzační odhalení mi otevřelo oči a ve své naturalisticky syrové nahotě ukázalo, jak je celé toto dílo doslova prošpikováno nebezpečnými a extremistickými obrazy, autorem mistrně zaobalenými do zdánlivě nevinné nealkoholické limonády. Nedalo mi to, a celou knihu jsem si znovu přečetl. Bohužel musím oné romské iniciativě dát zapravdu. Je vážně potřeba toto dílo vytěsnit ze všech školních učebnic, letité nahrávky s hlasem Karla Högera trvale vymazat a celou knihu dát na index vedle takových knižních zrůdností, jako třeba Marxův Kapitál, Hitlerův Meine Kampf, nebo kuchařka "Vaříme z konopí". Během půl hodiny jsem totiž objevil tolik závadných pasáží, že snad i samotná satanská bible je proti Mikešovi pouze výroční zpráva dívčí rodinné školy z roku 1887. Jen považte sami - onen inkriminovaný nenávistný výrok o cikánech, kteří kradou a vraždí nevinné kocourky se sice autor mistrně snažil vykompenzovat barvou Mikešovy pleti, ale rasistický podtext je tak silný, že jej nelze přehlédnout. Avšak text je plný dalších nebezpečných a ožehavých témat. Vezměte si třeba Mikešovo působení v cirkuse. Komu onen cirkus patřil ? Rodině Kludských. Rodině, o níž se přece všeobecně ví, že je příbuzensky velice těsně spojená s rodinou Kočků. A být spojován s rodinou Kočků - to dneska nechce být ani kdejaký vrcholný politik... A teď třeba další, zdánlivě naprosto nevinná příhoda - o tom jak byl Mikeš s Pašíkem na pouti. Dobře, vyrazili si na výlet, pobavili se - proč ne. Ale jak se to z té pouti vraceli ? Na motocyklu ! Pan Lada to samozřejmě úplně otevřeně nenapsal, ale podle mě téměř určitě střízliví nebyli. Kdo by taky o takové správné vesnické pouti byl, že ano. Mimochodem autor to v inkriminované pasáži pomocí metafory i naznačuje, když popisuje, jak pašík spolkl frkačku - což byla ve skutečnosti pochopitelně detekční trubička alkoholtesteru. Navíc Pašík, jakožto nezletilý (alespoň tedy u nás na vsi jsem se prozatím s žádným čuníkem, který by se dožil plnoletosti nesetkal) zcela evidentně neměl patřičné řidičské oprávnění. No považte sami ? Co to může znamenat pro dětské čtenáře ? Prostě jednoduše nabudou dojmu, že je naprosto normální jezdit ožralý bez řidičáku - navíc jako prase. Ale on už i samotný výběr hlavních postav je poněkud zvláštní. To máme kocour Mikeš, jeho malý kamarád Nácíček, zmíněný Pašík, kozel Bobeš, Franta Kuldanů, Pepík Šveců... Nechybí vám tady náhodou něco ? Pročpak oni nemají také nějakou kamarádku ? Že by se v Hrusicích nenašla ani jediná - alespoň třeba nějaká slepička, kozička nebo ovečka ? Vždyť to je přece zcela flagrantní a dnes už doufám zcela nepřípustná diskriminace žen ! A takovýchto, z výchovného hlediska naprosto nepřijatelných momentů v Mikešovi najdeme snad dva tucty. Koneckonců vzato kolem a kolem - co vůbec mají zvířata co mluvit ? No uznejte sami - kam bychom takto došli ? Aby můj pes na celou ulici vykřikoval, že jsem s ním včera nebyl venku ? Nebo snad aby naše rybičky před návštěvou ukňouraně žalovaly, že nedostaly tři dny krmení ? Býval kdysi v českých zemích jeden čas takový zvyk, že se podobné hříchem prolezlé tištěné neřádstvo vyneslo v podvečer na náměstí a tam vrhalo do očistných plamenů, aby již dále nemohlo slabší povahy uvádět na scestí. Já jsem pro obnovení této tradice. Zanedlouho budou čarodejnice - pojďme tedy vedle Prioru udělat velkou vatru, přinesme každý svůj starý, ošoupaný výtisk Mikeše a ukažme celému světu, že podobná nenávistná a extremistická literatura u nás nemá sebemenší šanci ! Nebo snad chcete, aby z vašich dětí vyrostlo něco společensky nepřijatelného ? Přeji hezký víkend - a hlavně nekonečný nadhled a smysl pro humor všem. Jinak bychom se totiž taky, pardyjé kopyto, pro samé kroucení hlavou pondělka nemuseli dožít...