Jaromír Kalina
Absolvoval Fakultu chemické technologie na VŠCHT v Praze. Působil jako výrobní ředitel a sládek Pivovaru Jihlava. Od r. 2014 do června 2019 náměstek primátora Jihlavy pro majetek a IT, v letech 2013-17 krajský předseda KDU-ČSL. Zastupitel města Jihlavy a Kraje Vysočina. Ženatý, čtyři děti, žije v Jihlavě. Přezdívka: Jack. Jeho pivovarnické hesla: "Dej Bůh štěstí!"
Avantgardní revolucionář Tomanec
Jaromír Kalina | 02.08.2016 11:07Dnešní doba je nejen neuvěřitelně rychlá. Vyznačuje se také značným zmatením jazyka a neschopností kriticky vnímat svět kolem sebe. To se samozřejmě týká i politiky, té možná navíc nejviditelněji. A tak můžeme ve veřejném prostoru Jihlavy narazit i na myšlenkovou perlu tohoto znění: „U nás právě probíhá zásadní, i když zcela přirozený, střet mezi těmi, co logicky musí hájit své předchozí působení, a mezi těmi, kdo v duchu výzev dnešní doby usilují o systémové změny. Ta přirozenost spočívá i v tom, že tento kvas je patrný v celé společnosti, zástupci občanských iniciativ, jako je naše, získávají stále větší vliv a politické strany jsou postupně nuceny to brát na vědomí.“ Píše to ve svém představení v Novinách jihlavské radnice nový zastupitel města, bývalý příslušník ČSLA, dnes podnikatel a občanský aktivista p. Miroslav Tomanec (dále pan XY). Povšimněme si slovníku pana XY. Používá spojení „zcela přirozený“, „výzva dnešní doby“, „předchozí působení“, „kvas ve společnosti“, „brát na vědomí“. Jsou jak vystřiženy z učebnice politické demagogie, neboť manipulativně předkládají jednoznačné soudy, o kterých se nediskutuje – je to přece přirozené, všichni cítíme ten kvas, oni to musí brát na vědomí… Kdyby nešlo o citát z 21. století, co kdybychom občanské iniciativy nahradili pojmem „dělnická třída“ a zbytek rétoriky mírně pozměňme třeba slovníkem roku 1949? Pro transparentnost vyznačím mírné změny tučně. Zkusme si to: „U nás právě probíhá zásadní, i když zcela přirozený, střet mezi těmi, co logicky musí hájit své předchozí působení – představiteli buržoazních stran, a mezi těmi, kdo v duchu výzev dnešní doby usilují o systémové změny spravedlivější svět. Ta přirozenost spočívá i v tom, že tento kvas je patrný v celé společnosti, zástupci dělnické třídy, jako jsme my, získávají stále větší vliv a buržoazní politické strany jsou postupně nuceny to brát na vědomí.“ Samozřejmě nechci podezírat danou iniciativu ze snahy o třídní boj a nastolení diktatury. Stejně tak mám obrovský respekt před občanskou angažovaností, neboť nám je jí více než třeba. O tom nehovořím. Chci upozornit na jiné nebezpečí: možná hned na dva nebezpečné aspekty v textu pana XY. Když hodnotil sovětský komunistický ideolog N. I. Bucharin demokratický systém vlády, konstatoval, že demokracii prosazuje buržoazie, když nemá strach - když ho má, prosazuje fašismus. Bucharin tak manipulativně říká, že demokracie je jednoznačně špatným systémem a propojuje ho s fašismem. Stejně tak pan XY směruje svoji demagogii proti systému politických stran, nad kterými podle něj září nové světlo občanských politických iniciativ, které jednoho dne převezme pokrokové veslo dějin. Jedná se mu o zpochybnění celého systému. A druhý nebezpečný aspekt známe již z biblických příběhů – je jím pýcha. Přesvědčení, že my jsme z podstaty lepší než ostatní. Oni jsou „staří“ a my ti „noví“. Oni si chrání „staré pozice“ a my budujeme „lepší svět“, protože my jsme to „nové víno, které nelze nalít do starých měchů“. A v této pýše vidím nebezpečí pro celý demokratický systém. Co říci na závěr? Jednoduchá teze. Chraňme si standardní demokracii a nebuďme pyšní. To by úplně stačilo. Dej Bůh štěstí. Jaromír Kalina, náměstek primátora Jihlavy