Zdeněk Gryc
Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla
Dne 10. 11. 2016. bude vernisáž výstavy díla Čestmíra Kafky v galerii Jihlava.
Zdeněk Gryc | 08.11.2016 14:08Kafka je pozoruhodná osobnost nejenom tím, že se narodil v Jihlavě, ale také tím, že svým pozoruhodným dílem vyčníval z šedivého proudu totalitně-propagační umělecké produkce. Dneska houby-kdo ví, jak to tehdy chodilo. Je zajímavé, jak zmínky o událostech totality, záměrné ničení sochařských artefaktů, zmínky o osobnostech Podrázský, Rozehnal, jdou na nervy anonymům. Lepí svoje propagandistické komentáře do JL, kde se snaží pod různými záminkami, nejenom tyto osobnosti poťouchle zesměšňovat a opakovaně psát, že to nikdo nečte. Leč jsou instituce, které se i po létech snaží upamatovat na režimní KONTROLU VŠEHO, včetně produkce umělců, kteří včera i dnes jdou pohrobkům totáče na nervy. Jsou však také lidé a instituce, které se snaží nejen panel-story, ale i architekt-story v oblasti : VÝTVARNÉHO DÍLA V ARCHITEKTUŘE, objevit a zachovat. Dokumentují to e-maily ředitele galerie v Chebu: ------------------------------------------------------------------------- From: Marcel Fišer [mailto:marcelfiser@gmail.com] Sent: Tuesday, October 25, 2016 10:42 PM Vážený pane architekte, jsem ředitelem Galerie výtvarného umění v Chebu a zajímám se dlouhodobě o umění ve veřejném prostoru. Od příštího roku bych rád při naší galerii spustil dokumentační středisko, které se bude tímto segmentem zabývat - chceme sbírat dokumentace, modely (už jich pár máme, další jsou rozjednané), pořádat každoroční sympozium na toto téma. Chtěl jsem se proto zeptat, zda by nebylo možné pro naši sbírku získat ony návrhy na umístění plastiky pana Podrázského, které jste poslal do GHMP. Vedle toho provozuji databázi sochařství ve veřejném prostoru www.socharstvi.info, kde je také prostor pro zveřejnění určitých dosud nepublikovaných textů. Neměl byste zájem tam "pověsit" váš zajímavý text? Srdečně Mgr. Marcel Fišer, Ph. Dr. ředitel / director of GAVU Cheb From: Marcel Fišer [mailto:marcelfiser@gmail.com] Sent: Wednesday, October 26, 2016 8:01 PM Dobrý den, myslel jsem vyvěsit právě ten text, který jste mě poslal, na web na ten portál, je tam rubrika texty. Do té budoucí sbírky bychom samozřejmě brali vše, co byste byl ochoten poskytnout. Mám zkušenost, že tyhle věci nikdo moc nesbírá a šmahem mizí. Budujeme to rok a zatím máme pár věcí, ale kvalitních, a řadu dalších rozjednanou. Také v našem nově otevřeném chebském Retromuseu, které je pobočkou galerie, máme celou sekci věnovanou tomuto tématu (foto posílám). Určitě se rád zastavím, ale z Chebu je to trochu na dlouhé lokte a musím to naplánovat. Srdečně: Marcel Fišer -------------------------------------------------------------------------------- V pozvánce na čtvrteční vernisáž Čestmíra Kafky, je uvedeno i něco z Wikipedie: "V letech 1942-43 musel studium přerušit a byl nuceně nasazen ve Štýrsku. Jeho blízkým přítelem byl malíř Václav Chad, který byl koncem války zatčen gestapem pro odbojovou činnost a tragicky zahynul….V padesátých létech nemohl Kafka veřejně působit. . . . Pozdější návštěvy v Rusku a zejména v Japonsku, kde se podílel na Expo 70 v Ósace, silně ovlivnily jeho tvorbu. V době přechodného politického uvolnění v 60. letech se Čestmír Kafka zasazoval za demokratické principy a větší svobodu projevu jako člen Koordinačního výboru uměleckých svazů, ale po okupaci roku 1968 a vyloučení ze Svazu ČSU (1970-1988) ztratil na téměř dvacet let možnost vystavovat v galeriích v Československu Citát (březen 1981) …stojíme zřejmě na prahu nejvážnější dějinné krize…současní filosofové nemají po ruce žádnou snadnou alternativu ani radu. Je-li tomu skutečně tak, pak nevidím jinou možnost než odvahu zabloudit sám v sobě. Není to nic okázalého….Řekl bych, že doba přímo vyžaduje vlastnosti přespolních běžců - vytrvalost a osamělost. Obrazně i doslovně. " Ve Wikipedii jsou z jeho realizací v architektuře uvedeny pouze: Realizace (výběr) • 1964-69 Čs. zastupitelství, Brasília, arch. Filsak (s. O. Zoubkem) • 1967-68 Reliéfní betonová zeď, Brno-Lesná, arch. Rudiš • = žák Rozehnala • 1969-70 Vitráž a interiér čs. pavilonu, Expo 70 v Ósace, arch. Rudiš, Palla, Jenček • = žák Rozehnala • 1971 Interiérová stěna, divadlo v Ostravě (1. cena v soutěži) • 1971-73 Strop brasserie, hotel Intercontinental, Praha, arch. Filsak, Cubr ----------------------------------------------------------------- Ještě k výstavě Čestmíra Kafky, umělce, který nadále žije prostřednictvím svého díla. Pro každého umělce je zajímavé a důležité, když jeho dílo je na očích veřejnosti, u Kafky tomu tak bylo nejenom doma, ale i ve světě. Artefakty ve funkcionalistickém pavilonu CZ v Osace jsou v jeho tvorbě ne-zanedbatelné. Profesor Rozehnal učil funkcionalistickou architekturu. Realizoval zejména areály nemocnic. Hlásal, že první lidskou slušností je postarat se o potřebné. Jeho vděční žáci tuto etiku přenášeli do života nejen svou tvorbou, ale i výběrem "kolaboranta" spoluautora, který tyto ideály sdílí, jsou to zde uvedení architekti Rudiš a Palla. Umožnili mu nejenom denní chléb, ale i faktickou realizaci jeho díla - arte-faktu. Zdeněk Gryc PS. V souvislosti s výstavou v galerii by bylo dobré, aby se návštěvník snažil pochopit jeho dílo, v souvislosti s prostorem a dobou kdy bylo vytvořeno. Přesně totéž se týká současné Vičarovy výstavy v galerii na náměstí, ozvláštnělé doplňky ze sbírky Foita. Blog není napsán proto, aby si zase nějaký post-totalitní anonym otíral hubu, o zde uvedená jména, jak je v JL zvykem. Není nutno ho číst, ale pokud bude čten, tak by zajímal autora každý komentář k meritu. -------------------------------------------------------- POZNÁMKA: V pondělí, 21. listopadu 2016, Bude ve funkcionalisty nejvýznamnějším interiéru v CZ, vile Tugenhat, oslava 90 narozenin, prvního post totalitního děkana FA Brně, "disidenta" Ivana Rulera, vděčného žáka "kriminálníka" Profesora Rozehnala. / převzato: "V listopadu 1989 se studenti školy přidali ke svým kolegům z dalších univerzit a vstoupili do stávky. Zaskočený Snášel se je – neúspěšně – pokusil „přivést k rozumu“. Vítězní studenti posléze přeměnili stávkový výbor na studentský parlament a do školy přišel nový děkan – disident Ivan Ruler"/.