Aleš Urban

Jsem třicátník, narozen v Jihlavě. Město je pro mě srdcová záležitost. Člen politické strany ČSSD, která by neměla zapomínat na slovo sociální ve svém názvu. Zajímám se o sociální dění ve městě.

Potřeba sociálního bydlení ve městě

Město by mělo začít řešit bytovou politiku, bohužel vyčkává na nadcházející zákon, který by měl vše přesněji definovat. Možnosti na zřízení sociálního bydlení neboli dostupného bydlení jsou, ale je potřeba, aby se toho úředníci chytli a začali jednat. Možnosti financování je spousta a pokud toto neumí úředníci tak jsou, zde organizace, které to umí.

Podpora tohoto bydlení v prvé řadě je potřeba pro matky s dětmi a až potom tyto byty nabídnout lidem, kteří využívají mezer v zákonech státu a žijí tak na úkor většiny pracujících. Namítnete, že za to v jaké jsou situaci nemohou, ale opak je pravdou. Vše je dáno výchovou, a jestliže vidí dítě v rodině, že nikdo nepracuje a přesto si žije dobře tak je jasné jakou cestou se vydá. Tento problém je, zde již několik let a bohužel nikdo se nemá k radikálnímu řešení, ač každý má hromadu nápadů jak toto vyřešit. Pro město, které vlastní řadu bytů či celých domů by to mohlo být velmi přínosné a vyslalo by tak společnosti zprávu, že se zajímá o lidi, kteří jsou v nouzi. Vždyť místo, aby peníze končily od daňových poplatníků v kase soukromníka, který vlastní ubytovny nebo byty by tyto peníze mohly končit v kase města a tím by byl rozpočet obohacen a mohl se použít na další smysluplné věci. Proč se radši podporuje profesionální sport na úkor sociálních problémů? Proč nikoho tyto problémy extra netrápí? Protože stále ještě je aktuální přísloví chléb a hry.