Gratuluji všem dobrým architektům, kteří nám tu zanechali nějaká hodnotná díla. To nic nemění na tom, že už mám zdegenerovaných a prolhaných sluníčkářů plné zuby. Dnes slaví havloidi a dobroserové svůj svátek, tak hodně štěstí... také jsem 17. listopad kdysi hrdě slavil, než jsem pochopil, že jsme byli podvedeni.

Souhlasím s panem Pavlíkem, ono opravdu není co slavit. A k tomu trochu strohé mrazivé statistiky pro vítače, sluníčkáře i šláfnknížata: Z důvěrné policejní zprávy, kterou před několika měsíci publikoval deník Bild, vyplynulo, že v roce 2015 spáchali migranti 208 344 trestných činů. Toto číslo představuje nárůst v porovnání s rokem 2014 o neuvěřitelných 80 %. Denně tak měli na svědomí 570 trestných činů. Jak v této souvislosti připomíná Soeren Kern z Gatestone Institute, skutečný počet trestných činů je ještě mnohem vyšší, protože statistiky Spolkového kriminálního úřadu (BKA) zahrnují jen vyřešené případy. Skutečný počet případů tak loni mohl dosáhnout až 400 000 a za letošní rok by to mohlo být ještě horší. Během prvních šesti měsíců došlo podle BKA ze strany migrantů ke spáchání 142 500 trestných činů, což dělá za jediný den 780 jednotlivých případů porušení zákona. Jestliže nárůst v roce 2015 činil ve srovnání s rokem předchozím 80 %, tak za letošní rok by se tento ukazatel mohl zvýšit o dalších 40 %. „A opět platí, že se jedná jen o vyřešené případy,“ dodává Kern. Konkrétně v Hamburku spáchali migranti téměř polovinu z 38 000 trestných činů, které jsou evidovány za prvních šest měsíců letošního roku, byť tvoří jen malou část z populace čítající 1,7 milionu osob. „Ročně dojde ve městě ke krádežím 20 000 peněženek a v drtivé většině případů za krádežemi stojí migranti z Balkánu a Afriky. Jejich gangy ovládají rozsáhlé prostory ve městě a místní obyvatelé i majitelé obchodů denně čelí krádežím, násilnostem a sexuálnímu obtěžování.“ V Porýní a Porúří, kde je soustředěno mnoho velkých měst, spáchali migranti z Alžírska v roce 2015 více než 13 000 trestných činů, což je dvojnásobně více než za předchozí rok. Ministerstvo vnitra spolkové země Severní Porýní – Vestfálsko eviduje za loňský rok asi 12 000 trestných činů, které spáchali migranti z Maroka, Alžíru a Tunisu. „Opět jde o znatelný nárůst ve srovnání s minulými lety,“ píše Kern s tím, že vážná situace je také ve Stuttgartu, Lipsku, Drážďanech, ale i Bavorsku. Jenom za měsíc říjen se v německých médiích objevily informace o asi dvaceti případech znásilnění a sexuálního obtěžování, které mají na svědomí migranti. Například v Lüneburgu dva migranti znásilnili ženu, která se procházela v parku se svým malým dítětem. O den později se stala terčem znásilnění při odchodu z kostela v centru Düsseldorfu devadesátiletá žena. O tři roky mladší žena byla 22. října zavražděna somálským migrantem v Neuenhaus. Sexuální obtěžování se nevyhýbá ani dětem.

NEJDE O SLÁVU, ALE PIETNÍ VZPOMÍNKU, NA BITÉ MUČENÉ A POPRAVENÉ ČESKÉ STUDENTY. . . PROTO TY SVÍČKY! Jde o vzpomínku na to, co se na FA událo před 60 lety a stručný politický vývoj na této akademické půdě. Článek "PRAVDA VÍTĚZÍ" je o aktuálním vyznamenání otce emigranta, Ivana Hlobila velitele odboje Karla Hlobila popraveného nacisty. Ti také popravili dědečka jihlavského architekta Laštovičky. Geny a statečnost v rodině zřejmě ovlivnily, že Laštovička byl vůdcem hnutí studentů, kteří. . . . . . "o sameťáku je studenti svrhli. V čele studentského výboru byl jihlavský architekt Martin Laštovička. Následovalo málem 25 post-komunistických tahanic. President Havel mohl ve své funkci udělat pouze to, že jim vyjádřil své sympatie přijetím Laštovičky a jeho kolegů na Hradě." Zdeněk Gryc

Meritus blogu je dán jeho názvem: V souvislostmi s událostmi 17. listopadu 1989 si připomeňme události před 60 léty Dovolím si znovu upozornit, že zde nejde o sexuální obtěžování, žen v centru Düsseldorfu. Píši a také plným jménem podepisuji, o tom, co se odehrálo na akademické půdě VÚT Brno FA. Neberte to jako egoistické sobectví. Zdá se mi, že ten obsáhlý komentář pana Blade se snaží odvést pozornost od studentů na FA, zrovna dnes 17. listopadu, kdy: Na FA byla odhalena pamětní deska na Pavla Švandu, který se za minulého režimu na přelomu 70 a 80 let zapojil do protikomunistických aktivit. Dne 10. října 1981 bylo jeho tělo nalezeno na dně propasti Macocha. Pamětní deska, jejímž autorem je M. Šebánek bude odhalena 17. Listopadu v 10:00 hodin v budově brněnské Fakulty architektury na Poříčí 5. Všichni, kdo chtějí uctít jeho památku jsou srdečně zváni. Student architektury, filosof, prozaik a básník Pavel Švanda zahynul asi 03.10.1981 za nevyjasněných okolností v propasti Macocha. Jeho smrt je spojena s aktivitami StB i díky jeho vlastnímu vyjádření krátce před smrtí a v souvislosti s následnými hrozbami vyšetřovatelů řadě dalších osob. Na stránkách FA naleznete část jeho pozůstalosti. Smyslem tohoto blogu je v rámci 17. listopadu připomenout památku zavražděných a žalářovaných studentů a Profesorů na FA v Brně. Zdeněk Gryc

1. Pavlik říká: Čtvrtek, 17. 11. 2016 v 11:54 Gratuluji všem dobrým architektům, kteří nám tu zanechali nějaká hodnotná díla. To nic nemění na tom, že už mám zdegenerovaných a prolhaných sluníčkářů plné zuby. Dnes slaví havloidi a dobroserové svůj svátek, tak hodně štěstí… také jsem 17. listopad kdysi hrdě slavil, než jsem pochopil, že jsme byli podvedeni. ----------------------------------------------------------------------------------- 1. blade říká: Čtvrtek, 17. 11. 2016 v 13:25 Souhlasím s panem Pavlíkem, ono opravdu není co slavit. A k tomu trochu strohé mrazivé statistiky pro vítače, sluníčkáře i šláfnknížata: ------------------------------------------------------------------- Vážení pánové, Proč to píšete do blogu: V souvislostmi s událostmi 17. listopadu 1989 si připomeňme události před 60 léty Obsah tohoto blogu patří do: Ceny Paměti národa 2016 Dnes20:00 Vyhledat na Seznam.cz Sledujte v přímém přenosu příběhy hrdinů, kteří měli odvahu postavit se zlu. Přímý přenos udělení Cen Paměti národa čtyřem laureátům – statečným lidem z Česka a Slovenska. Galavečer z Národního divadla v Praze Chápete prosím po 60 letech souvislost s tím, že alegoričtí katé vložili Profesora Rozehnala do kalfasu, trochu jako symbolu stavařiny, trochu jako pro ostatky po popravě. Dovedete pochopit, co byly roky žaláře pro "kresliče" architekta Rozehnala a jeho rodinu. Jednou za 3 měsíce se jeho žena vydává na noční cestu vlakem s opilci z Brna do Jihlavy, kde přistupuje jeho dcera Eva, aby s otcem po strastipné pouti mohla přes mříže hovořit 15 minut. Přitom se pouze korektně usmívat a vzájemně se ujišťovat, že vlastně je vše OK. Dovedete si představit, že mi žáci Profesora Rozehnala v Jihlavě, kam byla Eva vyhnána jsme to sledovali? Dovedete pochopit, co byly roky žaláře pro spolužáka architekta Sedláka, který umřel v komži poblíže oltáře kostela U matky Boží? Jak se žalář podepsal na jejich zdraví a o co ochudil jejich rodiny? Fešáckej kriminál, že? Považuji za svou občanskou povinnost na jejich persekuci upomínat a nezapomenout! Dnes je ještě 17. listopadu 2016. Zdeněk Gryc

Vážení 2 pánové. Pokuste si představit, že Vaše manželka která bydlí v Brně, kde jí zabrali polovinu bytu. . . . co tak asi dělá s nábytkem a věcmi… Vás může navštívit na Pankráci v 7:00 na 15 minut. . . s dcerou, která jí nemůže tak moc pomoci, protože ji vyhnali do Jihlavy. Ozvěte se, napište do JL, pouze nepřihlížejte, aby jméno Profesora Rozehnala, bylo v Jihlavských listech, podivným anonymem, x krát ostouzeno. Víte k čemu došlo, když slušní lidé mlčeli? Děkuje ing. arch. Zdeněk Gryc

Zdeněk Gryc říká: Čtvrtek, 17. 11. 2016 v 20:22 Meritus blogu je dán jeho názvem: V souvislostmi s událostmi 17. listopadu 1989 si připomeňme události před 60 léty Dovolím si znovu upozornit, že zde nejde o sexuální obtěžování, žen v centru Düsseldorfu. A vo tom to je, že ty kurvíš každej blog posraným havlem nebo tapetama se čtenářem je ti jedno. Tak si to užij.

Pane Gryc, zvěrstva se děly před šedesáti lety a dějí se bohužel i nyní proto ten příspěvek souvisí s tématem. Ještě k době před šedesáti lety: laureát Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz: „HDP Spojených států v posledních letech rostlo (vyjma roku 2009), ale většina Američanů je na tom hůře než před třiceti lety. Polepšili si pouze bohatí. Reálné mzdy jsou v porovnání s těmi před 60 lety nižší. Proto tento systém nepracuje pro většinu, pomáhá jen někomu.“ Hezký den.

Vážení pánové nevím jestli, . . . "většina Američanů je na tom hůře než před třiceti lety. Polepšili si pouze bohatí. Reálné mzdy jsou v porovnání s těmi před 60 lety nižší. Proto tento systém nepracuje pro většinu, pomáhá jen někomu.“ Hezký den." V souvislostmi s událostmi 17. listopadu 1989 si připomeňme události před 60 léty Blog je o tom co znám, v USA jsem ne - byl. Ale - byl členem Speleologické klubu, Jihomoravské sekce s - Profesorem Otokarem Štěrbou na dně Macochy. Štuháci pana Profesora Hraběte, hydrobiologové na Přírodních vědách, potřebovali šutroplaze-architekta, aby do zaměřeného polygonu, nově objevené jeskyně, zakreslil půdorys prostoru. Mohli se na dně propasti volně pohybovat a přemýšlet o záhadách jezírka, poblíže něhož končily tragédie. Nebyli jsme sami, kdo přemýšlel proč a jak bylo do propasti hozeno tělo studenta architektury Pavla Švandy. Brali jsme to tak, že vražda ministra zahraničí a studenta architektury, má podobné ideologické zázemí a techniku. Jednou z okna, podruhé do propasti. "Hezký den" Zdeněk Gryc PS. Podle J. A. Komenského se má začínat věcmi blízkými, zejména pak tím, kdo je zná.

17. listopad se především váže k r. 1939! Leo K. : Nové paradigma na vlkovobloguje.wordpress.com

Protože se infantilním blábolením vyhýbáš odpovědi, usuzuji, že pana Herzána z duchu článku považuješ za lháře. Tak dobrá, taky odpověď. čtenář | 2016-11-22 19:19:57 | Reagovat Škoda, že neznám pana Herzána osobně. Určitě bychom se zasmáli těm dvěma geniálním myslitelům. Ale pánové LF a Ar by mohli zase něco prozradit o sobě, který z nich je Holmes a který Watson. Jejich geniální způsob uvažování totiž nemá chybu. Ale docela by mne zajímalo, jaký postoj by k celému případu zaujal pan architekt ZG. Těžké dilema. Ale doporučoval bych mu Husovo : "Přítel Páleč, přitelkyně pravda." Takže díky pánům Holmesovi a Watsonovi za oživení suchopáru na diskuzích JL. čtenář | 2016-11-21 18:01:05 | Reagovat ----------------------------------------------------------- "Škoda, že neznám pana Herzána osobně. Ale docela by mne zajímalo, jaký postoj by k celému případu zaujal pan architekt ZG." Anonymní štěnice nemůže znát pana Herzána osobně. Herzánové jsou Herzánové, podepisují se nejenom jménem a příjmením, ale předmětný Herzán, připojí vždy i svůj akad. titul. To co tehdy napsal Herzán, bylo nejen závažné, ale i varující. Obsah jenom zcela matně pamatuji, docela mne to vylekalo. Jak tak znám jejich klan, tak nepochybuji, že to byl možná lokálně subjektivní, ale autentický zážitek. Obdobně jako píše Štětina, tuhle kastu lidí jsem kdysi měl tu čest znát. Ti jsou v terénu, kde riskují kejhák, ne u televizní obrazovky ! Tehdy, to co napsal Herzán, se zdaleka nepřipouštělo. Dneska se o tom přemejšlí. Na obsah jeho článku, by se po loňském vystoupení Zemana na Strahově, po boku Doc. Konvičky, pohlíželo, alespoň z věže Hradu jinak. Herzán je autor pomníčku: " PAMÁTCE ČS LETCŮ RAF 1940 - 1947", který realizoval vlastními korunkami i pracičkami. Zastavte se u něj vlevo za vstupem do hřbitova. Je to konstrukce 4 želez na kterých je silueta letadla Spitfire Myslím, že ho potěší, že 2 siluety tohoto letadla jsou na pozvánce na prezentaci, která se bude konat pondělí 19. 12. 2016. V 17 hodin v Rytířském sále Nové radnice na Dominikánském náměstí 1 v Brně. Archiv města Brna bude presentovat knihu: " RAF : Místo narození Brno ". LETCI RAF DO RYTÍŘSKÉHO SÁLU, NEJENOM V BRNĚ, PATŘÍ. Patří i do knihy, Milady Vávrové : Rytíři Vysočiny Publikace přibližuje životní osudy příslušníků západního zahraničního odboje z Jihlavska. Ti, kterým vyslovuje v knize poděkování za spolupráci i ti, kteří se na chvíli zastaví u pomníčku PAMÁCE ČS LETCŮ ví, kdo to byli Rytíři Vysočiny a jaké odměny se jim dostalo. Zdeněk Gryc PS. Předmětný článek byl smazán, tak alespoň "do svého blogu. . . " bez auta, ale s auto - gramem. Poučně zajímavý je také, jeho písemný projev, "vtíravý nadhled", ano-nymního na-dutce.

Štětina ? Myslíte toho neohroženého komunistobijce - jinak též spolupracovníka StB ?

Architekt Ivan Ruller + herečka Vlasta Chramostová Vlasta Chramostová: V devadesáti si člověk už moc nepíská 17. listopad. . . Narodila jsem se v roce 1926. Nádherné dětství ukončila válka. Po ní přišel mír a já si myslela, že nastávají kolem mě báječné časy. Začala jsem dělat milované divadlo. Svoboda ovšem trvala pouze chvilečku. Naše dcera je narozená ve stejný den jako vy. Je tedy k něčemu podle vás předurčená? Bude neústupná a tvrdohlavá, jako my všichni zrození v tento den. Já šla od průserovosti k radosti, z maléru do tragédie, od veselohry k antické tragédii. V mém životě se 17. listopadu odehrávaly jen tryzny za Jana Opletala, případně demonstrace. V ulicích obvykle znějí hlasité výkřiky a bývá v nich plno lidí. Třeba i proto se mi zdá tenhle den příhodným, abych to jednou tady, v tomhle světě ukončila… Lidi mám ráda… „Můj život se pohyboval od grotesky až po antickou tragédii,“ říká legendární herečka ve svém pražském bytě u Václavského náměstí. Právě po něm kráčívají velké dějiny. Ač s Vlastou Chramostovou (90) smýkaly zvlášť surově, ona ctila demokratické hodnoty. Předpokládám, že vedle postoje k focení máte ujasněné i své životní motto. Jak zní? Já si samozřejmě téměř nic nepamatuji. Zapomínám, co bylo včera. V devadesáti si člověk už moc nepíská. Ale desítky let v hlavě nosím pevně pár slok. Jsem totiž velkou obdivovatelkou Olgy Scheinpflugové. Byla výjimečná herečka i člověk. Měla jsem to štěstí, že jsem se s ní nejen pracovně setkala. Na jejím nočním stolku se po její smrti (rok 1968 - pozn. red.) našly tyto verše: Spravedlnosti času, jsem tvůj vyznavač. Za všechny tresty tvrdých slov krupobití, živote, děkuji ti. Je krásné moci věřit v mravní řád, vědět, že za hříchy se nikam neuteklo, tvor tresty znavený se může lehčeji smát, než kdo jim unikl a jehož čeká peklo. Za všechny tresty zasloužený pláč, spravedlnosti času, jsem tvůj vyznavač. Jak já je miluji! Poprvé jsem je recitovala nad její rakví. Vystihují naplno i můj život.