Jan Tourek
Vystudoval tělocvik a biologii, pět let učil v Praze na Žižkově. Pak působil jako ředitel Ústavu sociální péče ve Zboží na Havlíčkobrodsku. V roce 2006 se stal místostarostou Světlé nad Sázavou a od roku 2010 je starostou města. Je ženatý, s manželkou Olgou má syna. Koníčky: volejbal, turistika a cyklistika.
Jak může křesťan volit Trumpa?
Jan Tourek | 22.11.2016 09:45Někteří lidé se poslední dny zarážejí nad tím, že v USA volilo víc křesťanů Trumpa než Clintonovou (u „bílých“ katolíků, Nehispánců, to byly tři pětiny). Ptají se, jestli není s námi křesťany něco v nepořádku, když prý dáváme hlasy potřetí ženatému miliardáři, který uráží menšiny a ženy a je obviňován ze lhaní, rasismu, sexismu a dalších věcí. Zkusím nejprve říct, které věci mi jako křesťanovi v dnešním světě vadí. Nejvíc mi vadí chamtivost lidí, kteří jsou „přepapaní“ a vidí v materiálních věcech hlavní smysl života. Vadí mi hamižnost nadnárodních firem, které drancují rozvojový svět. Vadí mi, že člověk je hodnocen jen podle toho, kolik vydělá – jakoby se zapomnělo, že je to Bohem stvořená bytost, která má svou fantazii, city a emoce. Vadí mi, že chybí autority nebo je snaha je rozbít, vadí mi, když někdo neuznává rodinu jako základ společnosti. A vadí mi i expanzivní islám ne jako náboženství, ale jako ideologie, která v řadě „svých“ zemí běžně utiskuje křesťany. A nikdo mi nemůže upřít právo hledat takové politiky, kteří tyto obavy vnímají a nejsou jim lhostejné. Někteří politici totiž sice rádi mluví o toleranci a slušnosti, ale za hodnoty křesťanství a zdravého rozumu nejsou schopni se jasně postavit a nesdílejí se mnou výše uvedené obavy. A teď je klíčová otázka: Měl by takovým politikem být Trump? Na jednu stranu zásadně nesplňuje to, co jsem zmínil jako první. Rád se fotí se zlatem, dává na odiv bohatství. Nevadí mi, že je miliardář, ale to, že pokora a skromnost jsou mu cizí. Na druhou stranu měl navzdory kritice liberálních médií odvahu zastat se člověka, na kterého politici zapomněli – tedy heterosexuálního bílého křesťana středních a nižších vrstev. A také se tváří, že rozumí obavě z islámu jako politické ideologie. Bylo by samozřejmě špatně, pokud by jen těžil ze strachu těchto lidí a zneužíval ho. Hillary Clintonová se sice chová velmi kultivovaně, nejde do extrémů a neuráží lidi – a vypadá to, že víc sjednocuje společnost. Ale na druhou stranu jí nevadí finanční podpora organizace, která provádí potraty, a podporuje rozbíjení tradiční rodiny. A teď co je pro život naší civilizace důležitější? Rozdělená společnost, která se nebojí mít děti, nebo jednotná společnost, která pro nějaké ideály rovnosti, požitky a hromadění majetku zapomněla na děti? Netroufám si na to odpovědět. Každopádně se ukázalo, že i uvnitř jednotlivých zemí máme rozdílné žebříčky – někdo považuje za důležitější to, jiný zas ono. Nevím tedy, zda bych volil Trumpa nebo Clintonovou. Ale pokud by proti kandidátovi typu Trumpa stál kandidát typu ministra Jiřího Dienstbiera, tak bych podpořil toho prvního. A důvodem by bylo právě to, že se dotyčný aspoň slovně staví za tradiční křesťanská témata jako rodina. A zdůrazňuji, že tu nechci vést dělicí čáru mezi křesťany a nekřesťany, protože věřím, že podobně by to mohli cítit i ti, kdo do kostela nechodí. Každopádně je tu riziko, že pokud budou ve společnosti víc slyšet pokrokáři, kteří tolerují i věci nezdravé pro celou civilizaci, mohou se lidé (včetně křesťanů) přiklonit k druhému extrému – k radikální pravici, která ale může mít sklon omezit demokracii. A toho bych se dožít nechtěl. Cesta je tedy pro mě někde uprostřed. Hledat po všech stránkách rozumnou a čitelnou osobnost, která by splňovala to, co jsem zmínil v úvodu článku. A jako důležité vidím nespoléhat se na falešné mesiáše, kteří ostře mluví, ale nejsou schopni splnit své sliby. Jan Tourek, starosta Světlé nad Sázavou (KDU-ČSL)