Jsem šťastným otcem třech dětí, vedu dětský domov v Jihlavě a vůbec mi není lhostejné, co se kolem nás děje. V letech 2006-2010 jsem byl náměstkem jihlavského primátora za ODS.
Obdivuhodná připravenost x nerozumný risk
Radek Vovsík | 29.10.2017 22:49
Republikou se v neděli prohnal orkán mající za sebou obrovské škody na majetku a také 2 lidské životy. V ten den po poledni jsem přejížděl autem z Moravských Budějovic (kde můj mladší syn hrál hokejový zápas) do Přerova (kde hokej měl hrát můj starší syn). Spěchali jsme, neboť na přejezd jsme měli pouhé 2 hodiny, a tak každý zádrhel nám mohl vše zkomplikovat.
Kousíček za Náměští n/Oslavou jsme projížděli lesem, když pár desítek metrů před námi, v obrovském větru, spadl strom přes vozovku. Dvě auta, jedoucí před námi, zastavila a za nimi i my. Naštěstí strom padl o pár vteřin dříve, než se některé z aut dostalo do místa dopadu. By jsem však velmi rozmrzelý z této situace, neboť očekávané dlouhé minuty čekání či objíždění zatarasené silnice nám velmi komplikovaly situaci. Spolu s řidiči před námi stojících aut jsme vystoupili a přemýšleli, jak situaci řešit. Jeden z nich zničehonic prohlásil - ten strom musíme leda rozřezat. Usmáli jsme se tomu vtípku a dumali dál. On však otevřel kufr vozu, vyndal malou motorovou pilu a k našemu nesmírnému údivu se za naší asistence jal strom přeřezávat. Do 5 minut byla cesta volná. Na náš dotaz, jak to, že s sebou měl pilu, lakonicky odvětil: "V takovémhle počasí bez pily nejezdím!"
Nasedli jsme do aut a rozjeli se. Byl jsem rád, že se nikomu nic nestalo a že ani naše cesta nebyla ještě ohrožena. Les byl plný polomů a ve větru nebezpečně se kymácejících stromů. Za další zatáčkou na lesní cestě stál zaparkovaný automobil a nedaleko od něj se polomy prodírala dvojice houbařů....
Vážený pane náměstku,
Bylo by možná Vás někdy navštívit a pokusit se,
Se mnou jako spoluautorem sochy Romana Podrázského jednat,
s cílem, aby s laskavostí Vaší + patřičných institutucí, socha "Jihlavské madony"
byla zapůjčena s tím, že bude umístěna do neoploceného veřejného parkovního prostoru Jihlavy.
Za Vaše stanovisko děkuje:
Ing. arch. Zdeněk Gryc
Vážený pane Gryci - již 7 let nejsem náměstkem primátora a do žádné politické funkce se nechystám :-). Co se jedná sochy madony - jsem ochoten jednat o jejím odprodeji za znaleckým posudkem určenou cenu (ta se pohybuje na necelých 500.000,- Kč). V této záležitosti se s Vámi rád sejdu. Další komunikaci v této záležitosti, prosím, směřujte na můj pracovní e-mail info@ddssjihlava.cz, neboť se evidentně nejedná o komunikaci k tématu mého blogu. Děkuji za pochopení.
Vážený pane Gryci,
no vidíte, jak to jde. Stačí rozbít prasátko a socha je Vaše. Mimochodem, spočítal jste si, kolik stojí kilo šutru, ze kterého je vytvořena?
Mějte hezký den. V.H.
Dobrý den,
nepíši o prodeji.
Jihlavské zastupitelstvo původně slíbilo, že sochu vykoupí.
pak zjistilo, že na to nemá.
Takže angažovat se s cílem zápůjčky sochy do veřejného prostoru,
"galerie v plenéru"
je zcela vyloučena od osobnosti:
" V letech 2006-2010 jsem byl náměstkem jihlavského primátora za ODS"?
Socha byla dominantním uměleckým dílem umístěným ve středobodu Březinek.
Myslím, že je dobře o této věci psát a jednat veřejně.
Zejména proto, že veřejné mínění by mohlo této věci napomoci.
Ideová hodnota díla Romana Podrázského včetně sochy pro faráře Toufara v Číhošti je zhodnocena i posledním předsmrtným dílem Olbrama Zoubka, také inspirovaným brutalitou totality.
Sochy Romana Podrázského nejsou jen kusy kamene na váhu, ale mají ideu a jsou památníky doby.
Podobně jako pomsta totality, na soše sv. Jána na mostě v Březinkách.
Milý pane Gryci,
to ceně kamene bylo samozřejmě nadsázkou. Nicméně je třeba vidět, že městský rozpočet není nafukovací a existují priority jeho výdajů. Zmíněná socha není národní kulturní památkou, takže by pomohlo Vámi zmíněné veřejné mínění. Bez urážky, již předem je mi jasno, jak by dopadlo hlasování o odkupu sochy.
Proč zde ? Ať založí svoje téma, já s vichřicí nevidím sebemenší souvislost.
Jinak - už jsem to tu myslím kdysi psal, já když je zrovna hospoda zavřená tak občas dokonce jdu s manželkou na špacír po Jihlavě - takže vím, kde ta socha teď je. A nepřipadá mi, že by byla nějak nedůstojně umístěna. Naopak. Je v pěkném prostředí, vyloženě tam zapadne, neochcávají ji psi ani čučmeni a není objektem výtvarného snažení sprejerů.
Samozřejmě panu architektovi umístění symbolu mateřství ausgerechnet do areálu dětského doma bůhvíproč nesedí - mě naopak přijde silně symbolické.
Ale jinak musím říct, že se to ten pan Vovsík má přece jen dobře, když je socha za půl milionu JEHO majetkem :-)
