Regina Havránková – Wuršerová
Aboslventka jihlavského gymnázia a studentkou divadelní vědy FF UK. Největší zálibou divadlo a psaní článků vedoucí k rozníceným diskuzím. :-)
Emilia musí být krásná !!!
Regina Havránková – Wuršerová | 20.02.2011 16:13Nechci být jen nepříjemnou, kritickou pozorovatelkou okolního kulturního života, ale opravdu si nemůžu pomoct, a tak jednoho příjemného večera opět usedám ke svému laptopu a musím své myšlenky přes mozek a prsty přenést na pomyslný kybernetický papír. Nejprve trochu zavzpomínejme v našich vodách: Jana Hlaváčová jako Emilia Marty ve Věci Makropulos, Jitka Čvančarová jako Marie Stuartovna a v jihlavském divadle živelná Martina Klimáčková jako Kateřina ze Shakespearovského Zkrocení zlé ženy. Tento výtah je jen pouhým a namátkovým seznamem krásných hereček, kterým oplývá (oplývala) naše jeviště. A právě záměrně jsem zmínila Janu Hlaváčovou, ale i Martinu Klimáčkovou, a sice kvůli tomu, že inscenace, v nichž figurují tyto postavy jsou a budou zhlédnutelné na scéně Národního divadla v Praze. Proč o tom vlastně píšu? Z rozhořčení. Každý, kdo četl Čapkův dramatický text Věc Makropulos, ví, že Emilia Marty je i ve svých 337 letech neuvěřitelně krásná, okouzlující, jedinečná nejen svoji fysis, ale i svým opojným operním hlasem. Paní Soni Červené si velmi vážím a také vím, že není úplně její chybou, že vystupuje v roli Emilie, ale promiňte. Jednoduše se na „to“ nedá koukat. Celá Wilsonova (pozn: režisér Robert Wilson je považován za současného nejlepšího činoherního režiséra) interpretace není Čapkem, ale sci-fi na motivy Čapka. Na jeviště nevstupuje Emilia Marty, ale Weißegeist doprovázený další partou jiných podivných postav a zjevů. Nelze jim upřít jejich pohybovou a hlasovou vybavenost, kdy herci nejen parlandují, ale stávají se z nich i kleštěnci s hlasem typu kontraalt. Co kvituji je přidání role „ Muže s hůlkou“, který plní funkci jakéhosi zpovědníka, kterého jsme mohli nalézt již ve středověkých moralitách. Jeho funkce je čistě informační a doprovázející (dějem) pro diváka. Vladimír Javorský podává jeden z nejlepších výkonů celé inscenace. Jsem smutná. Chci se dočkat nějakého střídmějšího a pozemského Čapka, chci se dočkat krásné Kateřiny a ne polovyholeného hybrida mezi šaškem a Alžbětou I. Nebo je to příprava nás diváku na to, že během deseti let budou všechny interpretace nejen klasických textů vypadat takhle?! Já to ještě zvládnu, ale jak to vysvětlit těm pamětníkům, kteří si vzpomínají na fenomenální Janu Hlaváčovou, ale i jihlavskou Emilii Marty Táňu Schottnerovou?