Zdeněk Gryc
Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla
Význam naší prezidentské volby je celoevropský i světový.
Zdeněk Gryc | 24.01.2018 16:05Osoba presidenta může ovlivnit odklon Česka od demokratických principů, k zvyklostem obvyklým v zemi jeho sympatizanta Putina. Léta bylo Čechům vtloukáno do hlavy, že 2. Světovou válku začal zločinec Hitler. Mlčelo se, že kolaborujícím rafinovaným zločincem byl Stalin. Hitler sice napadl Polsko jako první a donutil ho stáhnout vojska na západ. Po 14 dnech vrazil Stalin nůž do zad svého slovanského bratra. Hitler pak zjistil, že 2 kohouti na jednom smetišti Evropy se nesnesou! Opakovala se situace z 1. Světové války. Rusko sjednalo mír a umožnilo Německu přemístit vojska na západní frontu. Válku v Evropě nakonec pomohli ukončit vojáci USA s tanky generála Pattona. Přišli, osvobodili, odešli. Rusové si hned po vstupu budovali pozice, které jim umožnili Únor 1948. Po postupné demokratizaci, Pražském jaru, jejich tanky v roce 1968 zavedly opět totalitu. Praha nejenom v kavárně, ale zejména na Václaváku a před budovou rozhlasu, vždy viděla a iniciovala historické události národa. Stejně jako vznik samostatného státu před 100 lety. Významnou roli hráli vždy pražští studenti: "Praze byla 17. listopadu, v den 50. výročí událostí listopadu 1939, policií brutálně zastavena studentská demonstrace a tím byl započat proces označovaný jako „sametová revoluce“." Tito studenti se hned druhý den pokoušeli probudit národ, rozjet se do krajů, podat zprávu obyvatelům Jihlavy, kde to byl, jak je publikováno v JL, také Radek Šerý. Nejen studenti, považují otevření republiky do světa a demokratické volby za samozřejmost. Generace se vyměnily. Dnes je možno dějiny oficielně překrucovat okupantem, lžemi o "bratrské pomoci 1968", na webu ruské armádní televize Zvezda, který obhajoval invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Zeman nyní doporučuje podobnou anexi, jako v srpnu 1968, nyní na Ukrajině a Krymu zamést pod koberec. Zlatá slova pro Putina! "Vzpomeňte si na Sudety, vzkazují českému prezidentu Miloši Zemanovi ukrajinští politici. Reagují tak na jeho projev v Radě Evropy, ve kterém doporučil uznat ruskou anexi Krymu a Kyjevu tuto ztrátu materiálně kompenzovat. Někteří ukrajinští poslanci na sociálních sítích volají i po ostré diplomatické reakci Kyjeva. Podle premiéra Bohuslava Sobotky neměl Zeman ke svému projevu žádný mandát vlády a jeho výroky jsou v příkrém rozporu se zahraniční politikou Česka." Strach a nenávist na voliče nejlépe a zaručeně zabírají. Okamura a Zeman pochopili co se dá se zárukou z migrace, vytřískat. Vytrhnout věci z kontextu, vymyšlené lži vložit do úst protikandidáta. Vítězem je pochopitelně, ten kdo má méně skrupulí. Drahošova vyjádření jsou vytrhávána z kontextu s cílem je překroutit a udělat z protikandidáta blbce. Klasickou a navíc aktuální ukázkou těchto aktivit je e-mail 26149252¬_1763994873906118_28476572052330990560_n. mp4(2MB) který právě přišel. Je součástí antikampaně. Je naprosto logické, že Kreml se snaží, nejlépe jak-koli, udržet Putinova Trojského koně na Pražském hradě. Je faktem, že západ nabídl nejenom našim emigrantům pomoc a začlenění. Někteří naši Rómové toho v Anglii využili. Emigranti jsou, obdobně jako voliči, masírováni falešnou propagandou. Do Ruska se tak moc netlačí. Zeman, který má nepochybně nejlepší demografické a zdravotní údaje o obyvatelstvu, cílí svou kampaň ne na universitní a středoškolskou inteligenci. Ale na, část populace, o které hovořil ve svém výroku: „Třetina obyvatel téhle země je slabá duchem, každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik a zhruba polovina obyvatel v této zemi má podprůměrný intelekt.“ Zeman sáhl na akademické svobody, Rektoři se postavili proti, většina odmítla přijít na Hrad. Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/vyzva-rektorum-k-bojkotu-oslav-statniho-svatku-na-hrade-pkn-/domaci.aspx?c=A131025_091758_domaci_nat "Domníváme se, že se pan prezident chová, jakoby pořádal soukromý večírek, kde se budou rozdávat jeho osobní vyznamenání," napsali studenti v otevřeném dopise rektorům. Navrhli v něm, aby svou neúčastí vyslali "jasný a silný signál, že akademická obec se nenechá prezidentem ponižovat a rozdělovat". Česká konference rektorů se pak usnesla, že pozvání jen některých rektorů považuje za velmi nešťastné. "Pozvání rektorů veřejných vysokých škol hlavou státu na oslavu státního svátku ČR spojenou s předáváním státních vyznamenání jsme vždy chápali jako symbolický projev významu těchto škol pro společnost a stát," uvedli v oficiálním prohlášení. Už ve starověkých sloganech se uvádí: "Zdravý duch ve zdravém těle". Podívejme se na televizní záběry Zemana-presidenta, nad lepkou sv. Václava počínaje a holí na Sobotku nekonče. "V srpnu 2015 Drahoš podepsal spolu s 3500 vědci a 9000 osobami mimo vědeckou obec výzvu „Vědci proti strachu a lhostejnosti“, která reagovala na protiimigrační a protimuslimské nálady v české společnosti. Drahoš v souvislosti s podepsáním výzvy označil vědce za „elitu“ českého národa a prohlásil, že vědci: „přemýšlejí, analyzují, kritizují A jsou od počátku vedeni k tomu, aby pochybovali. Nevím, kdo víc by měl být elitou.“ Věda a vzdělání může jedině ovlivnit nynější migraci a zachovat obyvatele v jejich vlasti. Posílání jakékoli pomoci je pouze ambulantní řešení, náplast na celkově nemocné tělo. Je nutno všemi prostředky zajistit mír, nejenom na Ukrajině. Je to věda, která může dát prostředky a nástroje do ruky na pravém rameni migrantů. Know-how - genetika rostlin, pitná voda etc. Na čem je postaven bulvární tisk, nejenom v naší republice ? SPROSTÉ DRBY A POMLUVY, JSOU VŽDYCKY ZAJÍMAVĚJŠÍ NEŽ SLUŠNÁ, PRAVDIVÁ, RENOMOVANÁ INFORMACE: Profesor Pirk: V Česku je známý mimo jiné i tím, že se nebojí vyjadřovat k politice. Má třeba jasný názor na prezidenta Miloše Zemana, o kterém se před časem vyjádřil v médiích, že je nemocný a neměl by znovu kandidovat. Jiří Grygar: Přední český vědec v rozhovoru s Renatou Kalenskou mluví i o tom, jak společnost přistupuje k informacím. „Je určité procento lidí, kteří říkají, že všechno je jinak. Mají pocit, že nám je to podstatné tajeno. Ti lidé ničí sami sebe. Bojí se něčeho, co neexistuje,“ dodává s tím, že žijeme v době postfaktické a zkratek. Tématem byla i blížící se prezidentská volba. Podle Jiřího Grygara by bývalý šéf Akademie věd Drahoš byl velmi dobrým prezidentem. „Je to velmi věrohodný člověk,“ uzavírá rozhovor. Totéž podepisuje: Zdeněk Gryc