Jiří Pykal
41 let, 3 děti, bydliště Telč, manažer ekofarmy, zájem o společnost, kulturu, politiku, životní prostředí, cyklo a VH turistiku, španělštinu, místopředseda krajské organizace Strany zelených Vysočina.
http://www.vysocina.zeleni.cz
Bude Vysočina zadrátována?
Jiří Pykal | 16.03.2011 09:39Každým dnem očekáváme konečný verdikt v procesu EIA (posouzení vlivu na životní prostředí) k záměru společnosti ČEPS vybudovat z Kočína do Mírovky nové vedení velmi vysokého napětí 400 kV. Tato kontroverzní a diskutabilní stavba by se na Vysočině dotkla více než tří desítek obcí a na mnoha místech Pelhřimovska a Havlíčkobrodska by nevratně narušila dosud zachovalý krajinný ráz. K dokumentaci jsem již dříve vznesl řadu připomínek, nyní proto uvedu jen některé, které jsem přednesl na veřejném projednávání v Pelhřimově. Pokud bude výsledkem EIA nesouhlasné stanovisko se stavbou, nebude to žádná tragédie, ale naopak šance celou stavbu znovu řádně promyslet. Ekologická újma, která výstavbou vznikne, poškození krajinného rázu (fragmentací dosud neporušené krajiny stožáry vyššími než vzrostlé stromy, ochrannými pásmy a množstvím drátů), omezení rozvoje obcí, jejich obyvatel, pokles kultury a kvality bydlení, cen nemovitostí i negativní vliv na cestovní ruch bude neúměrně vyšší, než veřejný zájem, který by to měl vyvážit. Všem, kdo se v problematice trochu orientují, je jasné, že se zde nejedná o otázku národní energetické bezpečnosti (nemáme elektřiny nedostatek, naopak již dnes téměř celý výkon Temelína vyvážíme a trend spotřeby směřuje dolů), ale jde pouze o zájem podnikatelský. Vedení se má totiž stavět pouze kvůli připojení dalších nových bloků Temelína, jejichž výkon bude opět určen na vývoz. Chápu tedy zástupce a obyvatele obcí, pokud nejsou záměrem nadšeni, protože oni budou novým vedením skutečně postiženi a přitom nebudou mít ze zisku z tohoto podnikatelského záměru žádný prospěch. Dá se předpokládat, že nové temelínské bloky se nezačnou stavět dříve, než za 25 let. Proto není žádný důvod spěchat a je naopak dostatek času zvážit plnohodnotně jak nulovou variantu (tedy nestavět), tak rozpracovat více variant trasování vedení a posuzovat jejich efekt. Dle našeho názoru by šel stávající záměr realizovat účinněji a levněji např. propojením stávajícího vedení č. 420 s vedením č. 475 či 476 poblíž Kamýku nad Vltavou. Je to z našeho pohledu jedna z možných variant. Odůvodnění, proč má vést celá trasa právě tak, jak je navržena, se nám jeví jako neuspokojivé. V horizontu 50 let navíc hrozí nutnost nového koncepčního napojení na celoevropskou energetickou síť (zejména v severojižním směru), kdy se může stát, že vedle tohoto již postaveného vedení budeme nuceni postavit ještě další. Dále jsem uvedl připomínky a dotazy k návrhům opatření v případě realizace: podrobněji popsat optickou signalizaci na ochranu ptactva a umístit ji všude, kde to bude potřebné; snížit pohledovou exponovanost stožárů nátěry nejen ve vyjmenovaných lokalitách, ale v celém průběhu vedení; žádal jsem vysvětlení, jaká bude konkrétní kompenzace pro dotčené obce a dotázal jsem se, proč při posuzování krajinářského hlediska nebyla přiměřeně aplikována i metodika pro posuzování umístění fotovoltaických a větrných elektráren, když vedení svou výškou stožárů 41,5 až 49m se jim značně blíží? Závěrem jsem stejně, jako většina následujících diskutujících žádal, aby všude, kde to bude jen trochu možné, bylo nové vedení realizováno v souběhu s již stávajícím vedením 110 a 220 kV. K vysvětlení investora, že to není možné z důvodu jiného vlastníka vedení, k tomu hlas z publika trefně poznamenal, že i když je provozovatelem jiná společnost, tak jsou-li obě stoprocentně nebo většinově vlastněné státem, neměl by pro ně být přece problém se domluvit. Podklady EIA: http://tomcat.cenia.cz/eia/detail.jsp?view=eia_cr&id=MZP281