A co tam bylo dříve před těmito hříšníky za "lidi", kteří se chlubili titulem a neměli ho, borci, kteří neměli ani maturitu a byli ministry. Byli to lidé většinou z pravé strany, inu měli větší "možnosti" (zmiňovaná Plzeňská "Sorbona"). A najednou se opět "lustruje".. a pak že se historie neopakuje.

JO a JAK TO BYLO S TITULY A FUNKCEMI ZA TOTÁČE. Pracovní knížka rudá + VUML ADK + stranická knížka = bez problémů k PROMOCI. M. F. po vstupu vojsk v roce 1968, chyba. . . Vyzval zaměstnance k podepsání neutrality a pustil holandskou televizi do Stavoprojektu a budovy PS, mučíren STB. Existuje stranický dopis, který odsuzuje a poukazuje na výkřiky, které odtud vycházely. . . . Takže se stal předsedou ONV.

Karel Prchal, tajemník OVKSČ V době, když Milan Dvořák "hájil" jihlavský rozhlas před okupanty v Pístově, prohlásil: "ani chleba, ani vody", takže se stal předsedou MěNV. Soudruzi, když učinili patřičné pokání, mohli zastávat posty v orgánech, nikoli však stranických.

To ovšem nevylučuje, to co říká Fejinka. Božan, spolužák-darebák z atelieru u Rozehnala: "Vedoucí odboru výstavby v městě na Hané, měl problémy se stavební průmyslovkou, jakýsi titul získal na právech v Plzni"

"Jinými slovy, lidé si dovolí to, co je jim dovoleno. A souvisí to i s úrovní škol." Ano, to je přesně ono. Redakce JL laskavě umožnila publicitu o kriminálníku architektovi profesorovi Rozehnalovi. Bedřich Rozehnal - architekt, který změnil standard nemocničního prostředí. . . Výstava představuje osobnost a dílo brněnského architekta Bedřicha Rozehnala (1902–1984), který se jako jeden z mála tvůrců 20. století specializoval na zdravotnickou architekturu a zásadním způsobem změnil standard nemocničního prostředí. Několik komentářů, zde v JL, hanobí jeho osobnost v souvislosti se státními cenami, které obdržel za své dílo, ho obviňují z kolaborace. Proč se stále vracím k Rozehnalovi? Protože jsem jeho žák. Protože přeji studentům osobnost, která je chápe, umí se jim přiblížit, navázat osobní kontakt, přednášet formou, která nutí posluchače bez zjišťování presence, poslouchat jeho přednášky. Když mluvím s profesorem Putnou, loni na jeho přednášce o toleranci u Studánky páně, tak se představuji ne jménem, ale: "jsem žák profesora Rozehnala". Na polytechniku v Jihlavě jezdí přednášet a zkoušet profesorka pediatrie Hana Hrstková, nejspíše proto, aby pozvedla její akreditaci. V publikaci o brněnské dětské nemocnici od Rozehnala je od ní článek o autorovi v úvodu knihy. Skauti mají ve svých příručkách: "neříkejte, jděte! Ale pojďte" Erudovaný examinátor nečte svou přednášku vždy jen s odkazy na jiné autory. Ukazuje příklady na statě svého bádání a díla, Rozehnal, třeba na svou ranou realizaci, Masarykův onkologický ústav. Profesor Bedřich Rozehnal zemřel –11. června 1984 Rozehnalův žák profesor Ivan Ruller zemřel 26. 3. března 2018, bylo mu 91 let. V rámci svých 90tin měl na výstavě svého díla v interiéru Vládní vily v Pisárkách panel věnovaný Rozehnalovi - svému profesorovi. Bývalo zvykem, že nejen výtvarní umělci uváděli jméno svého učitele. Což to zavést znovu. "Pane inženýre, u koho pak jste promoval?" Jihlavský malíř Josef Bulant, uvádí profesora Slánského. Závěr: Česká společnost, poslanci a senátoři, na rozdíl od současné ješitnosti českého presidenta, by měla znát své vědce a jejich dílo. Na základě toho by měli být jmenováni profesoři v jednotlivých oborech. Na základě moudré subordinace pak jmenováni renomovaní profesoři na svých katedrách, jako základní kameny české inteligence. PS. S trochou smyslu pro humor, jak ukazuje jeho nadpis, jsem napsal o tomto problému blog, o prvním předmětu v indexu studenta za totáče: Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v Marxismu-leninismu.

CHLÉB, LÁSKA a FANTAZIE, no nekupte to! Nikola Zwrtková dnes 17:47 "Drtivá většina diplomové práce, která nese název „Volný čas dospělých“, je převzata z Krčálovy bakalářské práce z roku 2006. Ta se věnovala tématu „Mládež a volný čas“ a díky vzájemné provázanosti obou témat Krčál ze své předchozí práce přepsal 20 ze 29 kapitol. Bývalý ministr a dlouholetý člen ČSSD přitom studoval dva rozdílné obory. Zatímco titul bakaláře získal v oblasti sociální pedagogiky, magisterské vzdělání si doplnil v oboru Andragogika a řízení lidských zdrojů. Oba diplomy má Krčál i z rozdílných vysokých škol. Bakalářský studijní program absolvoval na – dnes již neexistujícím – Institutu mezioborových studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, v navazujícím studiu pokračoval na Univerzitě Jana Amose Komenského v Praze. Obě tyto univerzity přitom měly v minulosti opakované problémy s akreditacemi. PS. Ve Stavoprojektu jsme měli kolegu Leopolda Havlíka, který byl za války v anglické armádě. Milada Vávrová ve své knize "Rytíři Vysočiny" /Publikace přibližuje životní osudy příslušníků západního zahraničního odboje z Jihlavska./ o měm napsala kapitolu "Valašský ogar". Polda nám vyprávěl dost nepochopitelné zajímavosti, třeba zubní lékař účtuje pojišťovně úkony, což nikdo nekontroluje. Kdyby snad se náhodou zjistilo že podvádí, "tak se neuživí ani u lopaty." PPS. Většina ženských ve Stavoprojektu ho platonicky milovala. Věděl totiž jak se chovat.

Fejinkovi: Plagiátorství je nesprávné, na tom se asi shodneme, ne? A je jedno, zda je člověk v politice, nebo není. Když je, musí počítat, že jeho nedobré činy vyplují na povrch. Jinak nevím, o kterých lidech, kteří se chlubili tituly, mluvíte. Kalvoda odstoupil, Křeček ne, ale JUDr. si dodělal, a ta poslední hříšnice z ČSSD nedlouho po provalení "titulu" zemřela po havárii. To jsou ale všechny případy z let dávno minulých.

Asi takhle. Jsem přesvědčen že padesát - šedesát procent veškerých diplomových prací od začátku druhého tisíciletí jsou plagiáty. Tehdejší spoločnost pro to totiž vytvořila svým chováním předpoklad. Podle mne je téměř stejný počet vyložených nadšenců a inovátorů v kterýchkoliv oborech stejný, jako za vlády jedné strany. Nevěřím tomu že se intelekt občanů po 89 roce najednou vygeneroval sám od sebe. Určitě byli tací, kteří nemohli studovat , protože vystupovali proti socialistickému státu. Těch kteří to dokázali se postavit a riskovat svou budoucnost však nebylo mnoho. Takže rozšíření počtu diplomek není i rozšířením počtu nových originálních nápadů ale podvodného jednání dnešních doktorantů. Například pan Benda, nejdéle sloužící poslanec v našem parlamentu, aby jeho práce odpovídala požadavkům velikosti obsahu, zvětšoval mezery mezi slovy ve své práci a to nevíme nic o obsahovém složení jeho práce. Jsem přesvědčen že není v podstatě kde brát do nejvyšších politických postavení, protože kdo je doopravdy inovativní ve svém oboru, tak se drží u toho co vystudoval, protože to je jeho životním cílem.