
Eva Nováková je rodačka z Kladna, která se přes Londýn, Jeruzalém a Prahu dostala až do Jihlavy, z korporace do sociálních služeb. Vystudovala obor sociologie a sociální politika (Bc.) na Fakultě sociálních věd UK. Pracuje jako vedoucí terénní sociální služby, kde má na starost dva projekty a tým deseti kolegů a kolegyň. Je členkou Pirátské strany. "Jihlava mi dala zcela novou zkušenost a ukázala mi, že člověku může záležet na rozvoji města, ve kterém se nenarodil. Zdejší komunita mě přijala, dala mi možnost se zapojit do různých aktivit, ať už kulturních nebo sociálních, a já bych jí to ráda vrátila prací v zastupitelstvu."
Jihlava je boží!
Eva Nováková | 14.09.2018 12:59Toto jednoduché zvolání může evokovat mnoho významů a každý si v něm může najít to své. Někomu připomíná bránu Matky Boží, jiný v něm hledá duchovní rozměr našeho města. Pro mě osobně znamená to, že Jihlava je skvělým místem pro život.
Když jsem se sem před třemi lety stěhovala, znala jsem Jihlavu jen z Mezinárodního festivalu dokumentárního filmu. Tak nějak jsem si představovala, že festivalový týden asi neodráží realitu všedního dne a plánovala si, jak budu po večerech vyšívat a učit se cizí jazyky. Z omylu mě vyvedlo hned prvních pár dnů a týdnů strávených v Jihlavě. Po Dni Charity, kdy náměstí zaplnily rodiny a přátelé dětí, které vystupovaly na pódiu, následovala otevíračka nového klubu Bezvědomí a Veganské hody, organizované skupinou dobrovolníků, z nichž většina ve volném čase vaří pro lidi bez domova. Jsou to právě oni, kdo mi ukázali, že Jihlava žije. Dodnes se trochu červenám, když si vzpomenu, jak museli poslouchat dotazy mých pražských kamarádů: "A co ty v té Jihlavě vlastně děláš? Není tam mrtvo?" Přiznám se, že jsem jim zprvu neodporovala. Pak jsem si ale uvědomila, že to jsou místa jako kino Dukla, divadlo DIOD nebo jihlavské náměstí, které by nám mohl závidět leckterý Pražák. Z Prahy jsem odjížděla s tím, že těch 10 akcí denně, které se tam konají, není ani možné stíhat. V Jihlavě už se začínám cítit podobně. Filmové kluby, kurzy akrobacie na šálách, komunitní akce, divadelní představení na netradičních místech, městské hry, skvělé kavárny a různé skupiny aktivních lidí. To je jen zlomek toho, co Jihlava nabízí. Pestrá kultura za přijatelnou cenu a možnost realizace vlastních projektů - to byly vedle práce důvody, proč jsem si Jihlavu zamilovala. Práce v Charitě mi ukázala i problémy, se kterými se zdejší lidé potýkají. Naučila mě pokoře, porozumění a dala mi odhodlání zapojit se do jejich řešení na systémové úrovni. Jihlava mě v mnohém obohatila a cítím, že je čas jí to vrátit.Svým dalším působením v Jihlavě bych chtěla přispět k tomu, aby se radnice otevřela lidem. Pro rozvoj města je zásadní, aby se jeho občané mohli zapojit do rozhodování, například formou participativního rozpočtu nebo účastí v komisích. Město by také mělo aktivně podporovat projekty nadšenců, které přispívají k lepšímu životu v Jihlavě, posilovat sociální soudržnost a budovat kapacity dostupného bydlení tak, aby se na dění v Jihlavě mohli podílet i ti, kdo dnes řeší spíše existenční problémy.
Jak říká jedna skvělá žena: “Jihlava je nový Berlín, jen o tom ještě neví.” Jenom společně dokážeme rozvinout potenciál Jihlavy a udělat z ní místo k životu pro každého.