Zdeněk Gryc
Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla
PRO LETÍ 100LETÍ
Zdeněk Gryc | 30.09.2018 19:45Nejenom nad pražským Hradem. Vrána k vráně sedá, president "přítele-architekta" si hledá. /Vyzobáno z Wikipedie, otevřené encyklopedie/ Jože Plečnik TGM: „Z tohoto hradu a jeho okolí by mohla vzniknout ohromná historická pamětihodnost a já nevím o nikom jiném, kdo by to dokázal, než jste vy.” Roku 1910 Plečnik odešel do Prahy jako profesor dekorativní architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Toto místo převzal po Janu Kotěrovi. Po menších zakázkách, přichází „zlatý hřeb“ Plečnikovy tvorby v tehdejší ČSR. Po deseti letech pobytu dostává od prezidenta Masaryka významný úkol – přetvořit Pražský hrad v symbol základních principů mladé republiky. „Z tohoto hradu a jeho okolí by mohla vzniknout ohromná historická pamětihodnost a já nevím o nikom jiném, kdo by to dokázal, než jste vy.” Tak zní památná Masarykova věta o důvěře ve slovinského génia. A volba to byla skvělá. K doslova „státnímu“ úkolu se architekt postavil celou svou osobností s odhodláním nezklamat. . . "důvěrné PŘÁTELSTVÍ a názorovou symbiózu" s prezidentem Masarykem a jeho rodinou. ------------------------------------------------ Z rozsáhlé přestavby sídla českých králů na Hradě zmiňme alespoň Býčí schodiště, úpravy zahrad Na valech, Rajské a Na baště včetně vyhlídkového altánu, známý Obelisk na III. nádvoří, 18 m vysoký monolit z mrákotínské žuly, vybudování sloupové síně v blízkosti Matyášovy brány či soukromé místnosti prezidenta republiky, včetně oválného výtahu v klenuté válcové cihelné šachtě, severní průčelí Španělského sálu nebo sloupovou síň Bellevue pod Ústavem šlechtičen. Účinku vznešenosti architekt dosahuje výhradně užitím české žuly a mramoru, střídmosti v dekoru, dokonale provedeným detailem a členitostí velkých ploch. Výsledkem je prostředí plné roztodivných objektů (obří vázy, popínavý břečťan, malé pyramidy, altánky, bizarní výhledy aj.), jež na Pražském hradě až do 20. let minulého století neexistovaly a které kupodivu dokonale ladí se starou architekturou. Masaryk měl naprostou pravdu. Plečnik prokázal mimořádný talent pro spojení starého a nového v dokonale harmonický architektonický a krajinářský celek. ----------------------------------------------------------------------------------------- Osobností, která spojuje oba první presidenty je Hugo Vavrečka, český novinář, národohospodář, politik a diplomat, ministr propagandy ČSR, dědeček Václava a Ivana Havla. Vavrečka je pozoruhodná osobnost. Od ledna 1919 působil v československé delegaci na mírové konferenci v Paříži jako národohospodářský expert. Do vlasti se vrátil koncem léta 1919 a již v únoru 1920 nastoupil do funkce generálního konzula v Hamburku. Po dvou letech přesídlil do Budapešti, stal se tak prvním řádným československým vyslancem v Maďarsku. V Budapešti setrval do roku 1926, kdy se přesunul na post vyslance v Rakousku. Při svém působení v Budapešti musel s dostatkem taktu řešit napjaté vztahy obou zemí. /Faktem je, že se zde bojovalo a hranice byla udržena za cenu značných obětí/. Po osvobození v květnu 1945 byla na firmu Baťa a.s. uvalena národní správa a v říjnu 1945 byly závody znárodněny. Vavrečka byl stejně jako všichni vedoucí pracovníci ze svého místa odvolán a z podniku na počátku roku 1946 propuštěn. Zároveň byl obviněn z kolaborace s nacisty, vyšetřován, ale soudem zproštěn obžaloby. Po únoru 1948 čekal Vavrečku nový soud, ve kterém byl 22. prosince 1948 na základě vykonstruovaných důkazů odsouzen na tři roky těžkého žaláře a konfiskaci veškerého majetku. Vězení zůstal ušetřen, zemřel 9. srpna 1952. V roce 1997 byl z jeho pozůstalosti vydán výbor nepublikovaných prací pod názvem: "Život je spíš román". V rámci "Proletí 100letí" je to významným dobový dokument. Rodina Václava Havla má "na svědomí"dvě významné architektury. Barrandov, čtvrť především pro filmový průmysl a filmové ateliéry, patří mezi nejvýznamnější filmové oblasti v Evropě. Vysílají odtud televize Nova a Barrandov. Za vznik této části Prahy vděčíme Ing. Václavu Havlovi, otci pozdějšího prezidenta Václava Havla. Palác Lucerna, od 1. července 2017 je národní kulturní památkou České republiky. Stavbu realizoval stavitel Ing. Vácslav Havel (dědeček bývalého prezidenta České republiky Václava Havla).Od ukončení výstavby a uvedení komplexu do provozu až do dnešních dob se jedná o významné kulturní a společenské středisko hlavního města a to jak někdejšího Československa i České republiky, -------------------------------------------------------------------------------- Bořek Šípek hlavní architekt správy Pražského hradu z období prezidenta Václava Havla (1992–2002). V letech 1992 až 2002 působil ve funkci hlavního architekta správy Pražského hradu, kde pracoval na obnově hradních interiérů. Pro "PŘÍTELE" Václava Havla vytvořil řadu artefaktů. Stal se jediným výtvarníkem, který po Josipu Plečnikovi, zasáhl do architektonické a výtvarné podoby hradních interiérů pro reprezentativní prostory Hradu, pod jeho vedením vznikly unikátní lustry a další svítidla, vázy, soubory nápojového skla, skleněné součásti nábytku a další interiérové vybavení. Španělský sál Na nových židlích do Španělského sálu pracoval architekt Bořek Šípek pět let. Židle dostala jméno Olga, po prezidentově první manželce. Je pohodlná, elegantní, zdánlivě křehká, ale pevná zároveň. Zdroj: https://cestovani.idnes.cz/tajemstvi-prazskeho-hradu-mista-kam-se-nepodivate-fst-/tipy-na-vylet.aspx?c=A061026_141521_igcechy_tom Pamětní medaile (první, kterou Bořek Šípek v životě dělal), věnovaná Václavu Havlovi, byla veřejně představená v den třetího výročí Havlova úmrtí (18. prosince 2011). Medaile má uprostřed skleněnou lupu (čočku) s červeným havlovským srdcem. Centrálním motivem je tak myšlenka: „lupa na demokracii v detailu" 2013–2014 Projekt Havel's Place (Celosvětový projekt sítě veřejných míst pro demokratický dialog) – pamětní místo vzpomínek na Václava Havla. Venkovní instalace má podobu dvou křesílek (židlí) postavených u malého kulatého stolku, jehož středem prorůstá živý strom. Celek symbolizuje místo k setkávání, přemýšlení a diskutování v duchu ideálů a životních postojů Václava Havla. První dva takovéto pomníky jsou již instalovány ve Washingtonu na Georgetownské univerzitě a v irském Dublinu, třetí je v parku de la Ciutadella nedaleko sídla katalánského parlamentu v Barceloně. 2014 - Na pražském Maltézském náměstí nedaleko parku Kampa byla odhalena lavička Václava Havla. Prvními, kdo do dvou židlí usedli, byla Havlova druhá žena Dagmar a autor podoby lavičky Bořek Šípek. Otevření se zúčastnili mnozí Havlovi blízcí a přátelé: Ladislav Špaček, Martin Bursík, Dana Němcová, Jiřina Šiklová, ředitel Národního divadla Jan Burian, ředitelka Galerie hlavního města Prahy Magdalena Juříková, ministr kultury Daniel Herman či pražský primátor Tomáš Hudeček. 2015 – K osmdesátým narozeninám tibetského duchovního vůdce jeho svátosti dalajlámy (* 6. července 1935) vytvořil Bořek Šípek čajový hrneček s podšálkem. Na podšálku je obraz, který na první pohled není úplně jasně rozeznatelný. Hrneček má lesklý povrch, a když je postaven na podšálek odrazí se na stěně hrnku fotomotiv umístěný na vnitřní straně podšálku. Na fotomotivu je společná kompozice dvou fotografií – portrétů Václava Havla a jeho svátosti – jako odkaz jejich silného přátelství. Čajový hrnek má místo ouška srdce. To je podobné symbolu srdce, které bylo nějaký čas umístěno "nad Pražským hradem" v době, kdy byl Václav Havel prezidentem. Hrneček s podšálkem má připomínat pevné pouto mezi Českou republikou a Tibetem, Václavem Havlem a dalajlámou. (Ne)čtvrcení Lenina "Kam s tím? Václav Havel byl znechucen a s ním všichni, kdo se v prosinci 1989 ocitli na Pražském hradě poté, co byl disident zvolen prezidentem. Ve Španělském sále stála pětimetrová hlava Lenina. Nikdo si s ní nevěděl rady. Přistavit jeřáb a žulové monstrum dostat ven oknem? To nepůjde, je příliš úzké. Rozčtvrtit "to" přímo na parketách uprostřed historických reprezentačních prostor? Nakonec kdosi zavolal, že by si pro Lenina s dovolením přišel. Ten den hlídkoval hradní architekt Bořek Šípek už od rána. „Pak přišli dva chlápci, já se smál, co oni s tím, ale ve dvou tu věc chňapli a šli. Ukázalo se totiž, že byla z papíru.“ Šípka pojilo s Havlem:"důvěrné PŘÁTELSTVÍ a názorová symbióza" PS. Včera i dnes je v Jihlavě zájem o prohlídku 2 architektur.