Jak církev v českých zemích na začátku 13 století k majetku PUČEM přišla. Pole, lesy, kláštery byly bez NÁHRADY vyvlastněny jejich majitelům - českým velmožům. http://www.ius-wiki.eu/historie/pfuk/cech/zkouska/skupina-a/otazka-12 Majetek církve původně závislost na panovníkovi a šlechtě (9.-13.stol.) – např. feudál si při založení kláštera vyhradil tzv. zakladatelská práva (soubor oprávnění, která si vyhradil pro sebe a své potomky feudál, který zřídil nějakou církevní instituci - klášter, kostel apod. → církev měla vůči němu hospodářské závazky i služby církevního charakteru) → z oprávnění vyplývalo právo investitury cesta k nezávislosti a posílení moci církve vedla přes podporu panovníka a v jeho úsilí posílení ústřední moci a oslabení moci místních velmožů přelom nastává r. 1222 - konkordát (dohoda mezi státem a církví), církev získala mnoho imunit → dosavadní zakladatelská práva se změnila na právo patronátní → omezena investitura, zakladatelům jen jako „patronům“ zůstala možnost navrhnout kandidáta na místo církevního hodnostáře (jmenuje a odvolává ale biskup) majetek církve roste - desátky, ZÁDUŠNÍ DARY (dar za duši, má zajistit dárci blaženost), ODPUSTKY → přináší jim to relativní hospodářskou samostatnost nezcizitelnost církevního majetku → ekonomicky nejsilnější subjekt v českých zemích s husitstvím sekularizace (realizace 3. artikulu), katolická církev zbavena svých statků a důchodů a zmizela až do roku 1627 jako samostatný stav z politického života českého státu (fakticky však vliv na politický vývoj neztratila)

Jak KSč v českých zemích v Únoru 1948 k moci a majetku PUČEM přišla. ...a pořád to skvělě funguje,že ?

Pole, lesy, kláštery byly bez NÁHRADY vyvlastněny jejich majitelům – českým sedlákům a církvi

Všechno nejlepší k narozeninám Rychlé šípy a Bublino. Stínadla už nejsou co bývala. Co by na to řekl Jan Tleskač? Příběhy Šípáků, Foglarovy "Pod junáckou vlajkou" nebo "Devadesátka pokračuje", povídková knížka Oty Batličky - to byly knihy, formující moje životní hodnoty. Tihle morální vzory dnes už ale nejsou v módě, dnes frčí bratrstvo kočičí pracky.

16.tého 30 let Betlémského světla 18.tého 80 let Rychlé šípy dnes -Život podle Václava Havla Vzpomínkové akce se konají i na Hrádečku, kde měl Havel chalupu a kde 18. prosince 2011 zemřel. ČT 2Dnes20:00 › 21:20 Celovečerní dokumentární snímek režisérky Andrey Sedláčkové poprvé poskytuje celkový pohled na pozoruhodný život Václava Havla. Pestrý Havlův život – rodinu, dětství, jeho lásky, dramatickou tvorbu a politickou činnost – zachytila v sedmdesáti minutách, které tohoto muže představují ve všech životních etapách a rolích, mj. jako intelektuálního rebela, milovníka žen a života či obdivovatele undergroundu a rockerů. Na jeho život divák nahlíží prostřednictvím neznámých záběrů a fotografií z období dětství, vojenské služby, divadelních začátků, chartistického i prezidentského období. Bohaté obrazové materiály získané díky dlouhodobým rešerším režisérka doplňuje vlastním osobním komentářem, který nespoléhá na pamětníky ani na výpovědi historiků. Vypráví tak především silný příběh, který má dle Havlových vlastních slov "rysy absurdity, pohádky, tragédie i komedie" a jenž silně ovlivnil životní směřování samotné režisérky, jež se s Havlem seznámila těsně před emigrací. Portrét Václava Havla vznikl jako historicky první mezinárodní koprodukce České televize a francouzsko-německé televize ARTE s myšlenkou oslovit mladší generace diváků a zahraniční veřejnost. Režie:A. Sedláčková „Havel dal společnosti morální základ, který tu teď chybí," vzpomínali lidé na náměstí Barbora Kalátová dnes 17:15 Na Jungmannově náměstí v Praze lidé uctili památku Václava Havla. Po celé České republice v úterý lidé uctili památku posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla. Zemřel před sedmi lety na následky dlouhodobých zdravotních problémů. Lidé si po celém Česku připomínají sedm let od úmrtí Václava Havla. Na jeho památku zapalují svíčky a čtou úryvky textů jeho děl. Havlovi příznivci také odnesou na Pražský hrad symbolické srdce. Vzpomínkové akce se konají i na Hrádečku, kde měl Havel chalupu a kde 18. prosince 2011 zemřel. Václav Havel byl devátým a zároveň posledním prezidentem Československa a po jeho rozdělení prvním českým prezidentem. Letos v říjnu by se dožil 82 let. Havlovu památku si lidé připomněli například na pražském Jungmannově náměstí, kam dorazil třeba bývalý ministr kultury Daniel Herman nebo Havlův dlouholetý přítel a katolický kněz Tomáš Halík. „Pamatuju si na den jeho pohřbu. Den před Štědrým dnem, kdy jsou obchodní domy obvykle naplněné lidmi, byly prázdné. Praha zmlkla,“ řekl Halík na úvod. Na místě se lidé zastavovali, vzpomínali a nebo zapálili svíčku. Na chodníku vznikl tvar srdce. „Vzpomínám na něj jako na prezidenta, na prima člověka,“ řekla Seznamu starší paní. „Přála bych si, aby tu bylo více lidí jako on více vidět. Vím, že tu jsou a to je má naděje,“ dodala kolemjdoucí. Večer z náměstí Václava Havla u pražského Národního divadla vyjde průvod na Hradčanské náměstí. V jeho čele pořadatelé ponesou velké srdce, které podle nich má symbolizovat „dobré, co Havel v lidech probudil“. Na Hradčanském náměstí zazní proslovy a česká hymna. Celovečerní dokumentární snímek režisérky Andrey Sedláčkové poprvé poskytuje celkový pohled na pozoruhodný život Václava Havla. Pestrý Havlův život – rodinu, dětství, jeho lásky, dramatickou tvorbu a politickou činnost – zachytila v sedmdesáti minutách, které tohoto muže představují ve všech životních etapách a rolích, mj. jako intelektuálního rebela, milovníka žen a života či obdivovatele undergroundu a rockerů. Na jeho život divák nahlíží prostřednictvím neznámých záběrů a fotografií z období dětství, vojenské služby, divadelních začátků, chartistického i prezidentského období. Bohaté obrazové materiály získané díky dlouhodobým rešerším režisérka doplňuje vlastním osobním komentářem, který nespoléhá na pamětníky ani na výpovědi historiků. Vypráví tak především silný příběh, který má dle Havlových vlastních slov "rysy absurdity, pohádky, tragédie i komedie" a jenž silně ovlivnil životní směřování samotné režisérky, jež se s Havlem seznámila těsně před emigrací. Portrét Václava Havla vznikl jako historicky první mezinárodní koprodukce České televize a francouzsko-německé televize ARTE s myšlenkou oslovit mladší generace diváků a zahraniční veřejnost.Číst méně Režie:A. Sedláčková „Havel dal společnosti morální základ, který tu teď chybí," vzpomínali lidé na náměstí Barbora Kalátová dnes 17:15 Na Jungmannově náměstí v Praze lidé uctili památku Václava Havla. (Video: Barbora Kalátová, Seznam.cz) Po celé České republice v úterý lidé uctili památku posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla. Zemřel před sedmi lety na následky dlouhodobých zdravotních problémů. Lidé si po celém Česku připomínají sedm let od úmrtí Václava Havla. Na jeho památku zapalují svíčky a čtou úryvky textů jeho děl. Havlovi příznivci také odnesou na Pražský hrad symbolické srdce. Vzpomínkové akce se konají i na Hrádečku, kde měl Havel chalupu a kde 18. prosince 2011 zemřel. Václav Havel byl devátým a zároveň posledním prezidentem Československa a po jeho rozdělení prvním českým prezidentem. Letos v říjnu by se dožil 82 let. Havlovu památku si lidé připomněli například na pražském Jungmannově náměstí, kam dorazil třeba bývalý ministr kultury Daniel Herman nebo Havlův dlouholetý přítel a katolický kněz Tomáš Halík. „Pamatuju si na den jeho pohřbu. Den před Štědrým dnem, kdy jsou obchodní domy obvykle naplněné lidmi, byly prázdné. Praha zmlkla,“ řekl Halík na úvod. Na místě se lidé zastavovali, vzpomínali a nebo zapálili svíčku. Na chodníku vznikl tvar srdce. „Vzpomínám na něj jako na prezidenta, na prima člověka,“ řekla Seznamu starší paní. „Přála bych si, aby tu bylo více lidí jako on více vidět. Vím, že tu jsou a to je má naděje,“ dodala kolemjdoucí. Večer z náměstí Václava Havla u pražského Národního divadla vyjde průvod na Hradčanské náměstí. V jeho čele pořadatelé ponesou velké srdce, které podle nich má symbolizovat „dobré, co Havel v lidech probudil“. Na Hradčanském náměstí zazní proslovy a česká hymna.

omluva: 17.tého 80 let Rychlé šípy

Jan P. říká: Úterý, 18. 12. 2018 v 19:30 Příběhy Šípáků, Foglarovy „Pod junáckou vlajkou“ nebo „Devadesátka pokračuje“, povídková knížka Oty Batličky – to byly knihy, formující moje životní hodnoty. Tihle morální vzory dnes už ale nejsou v módě, dnes frčí bratrstvo kočičí pracky. Vážený pane Jene P. Vaši pravou ruku jako občana, i levou ruku - blíže k srdci - s malíčkem dole, by Vám rád podal: Zdeněk Gryc

Podpořil by Mirek Dušín ve svém žlutém trikotu i 1. Ústavní strop na výši daně – 25 % 2. Zvýšení důchodů a sociálního zabezpečení o 40 % 3. Zvýšení náborů zaměstnanců ve veřejném sektoru pro obnovení veřejných služeb 4. Masivní stavební projekty pro ubytování 5 milionů bezdomovců a vysoké pokuty pro starosty a prefekty, kteří nechávají lidi na ulici 5. Zrušení bank "příliš velkých, abychom je nechali padnout", oddělení běžného bankovnictví od investičního bankovnictví 6. Zrušení dluhů vzniklých lichvářskými úroky 7. Ústavní dodatky na ochranu zájmů lidí, včetně závazných referend 8. Zákaz podílů lobbistických skupin na politickém rozhodování 9. Frexit: Opuštění EU pro získání naší ekonomické, finanční a politické suverenity (Jinými slovy, respektování referenda z roku 2005, kdy Francie hlasovala proti Ústavní dohodě EU, která se poté přejmenovala na Lisabonskou smlouvu, a francouzský lid byl ignorován). 10. Omezení daňových úniků ultra-bohatých 11. Okamžité zastavení privatizace a znovuznárodnění veřejného majetku jako jsou silnice, letiště, železnice atd. 12. Z ministerstva školství odstranit veškerou ideologii a ukončení destruktivních vzdělávacích technik 13. Zečtyřnásobit rozpočet pro ministerstvo vnitra a spravedlnosti a stanovit časový limit na právní procedury. 14. Učinit soudní systém přístupný všem 15. Zlomit monopol médií a ukončit jejich zasahování do politiky. Učinit média přístupná veřejnosti a zajistit pluralitu názorů. Ukončit redakční propagandu 16. Zajistit občanské svobody zahrnutím kompletního zákazu státního vměšování do ústavy v jeho rozhodováních o vzdělávání, zdravotnictví a rodině 17. Ukončit "plánované opotřebení" – garance výrobců, že jejich produkty vydrží 10 let, a že během této doby budou k dostání náhradní díly 18. Zákaz plastových lahví a dalších znečišťujících obalů 19. Oslabení velkých farmaceutických společností v jejich vlivu na zdraví obecně, a na nemocnice zvláště 20. Zákaz GMO, karcinogenních pesticidů, hormonů a monokultu 21. Obnova francouzského průmyslu a s ním spojené snížení dovozu a tak i znečištění 22. Ukončení francouzského zapojení v zahraničních agresivních válkách a odchod z NATO 23. Ukončení drancování a vměšování – politicky a vojensky – ve "Frankafrice", díky čemuž je Afrika chudá. Okamžitě odvolat všechny francouzské vojáky. Založit vztahy s africkými státy na principu rovných s rovnými 24. Zabránit migračním vlnám, které nemohou být ubytovány ani integrovány kvůli civilizační krizi, které čelíme 25. Úzkostlivě respektovat mezinárodní právo a dohody, které jsme podepsali

Nechtíc jsem klikl dřív než jsem dopsal myšlenku, omlouvám se. Podpořil by Mirek Dušín ve svém žlutém trikotu v těchto dnech FRANCOUZKÉ ŽLUTÉ VESTY? Toto jsou skutečné požadavky žlutých vest, o kterých se ovšem v našem vyrovnaných zprávách ČT24, či jiných našich médiích nedovíte. Nejedná se totiž o pohled na svět z hlediska NEOLIBERÁLNÍ EVROPY, ALE BĚŽNÝCH OBČANŮ EVROPY. 1. Ústavní strop na výši daně – 25 % 2. Zvýšení důchodů a sociálního zabezpečení o 40 % 3. Zvýšení náborů zaměstnanců ve veřejném sektoru pro obnovení veřejných služeb 4. Masivní stavební projekty pro ubytování 5 milionů bezdomovců a vysoké pokuty pro starosty a prefekty, kteří nechávají lidi na ulici 5. Zrušení bank „příliš velkých, abychom je nechali padnout“, oddělení běžného bankovnictví od investičního bankovnictví 6. Zrušení dluhů vzniklých lichvářskými úroky 7. Ústavní dodatky na ochranu zájmů lidí, včetně závazných referend 8. Zákaz podílů lobbistických skupin na politickém rozhodování 9. Frexit: Opuštění EU pro získání naší ekonomické, finanční a politické suverenity (Jinými slovy, respektování referenda z roku 2005, kdy Francie hlasovala proti Ústavní dohodě EU, která se poté přejmenovala na Lisabonskou smlouvu, a francouzský lid byl ignorován). 10. Omezení daňových úniků ultra-bohatých 11. Okamžité zastavení privatizace a znovuznárodnění veřejného majetku jako jsou silnice, letiště, železnice atd. 12. Z ministerstva školství odstranit veškerou ideologii a ukončení destruktivních vzdělávacích technik 13. Zečtyřnásobit rozpočet pro ministerstvo vnitra a spravedlnosti a stanovit časový limit na právní procedury. 14. Učinit soudní systém přístupný všem 15. Zlomit monopol médií a ukončit jejich zasahování do politiky. Učinit média přístupná veřejnosti a zajistit pluralitu názorů. Ukončit redakční propagandu 16. Zajistit občanské svobody zahrnutím kompletního zákazu státního vměšování do ústavy v jeho rozhodováních o vzdělávání, zdravotnictví a rodině 17. Ukončit „plánované opotřebení“ – garance výrobců, že jejich produkty vydrží 10 let, a že během této doby budou k dostání náhradní díly 18. Zákaz plastových lahví a dalších znečišťujících obalů 19. Oslabení velkých farmaceutických společností v jejich vlivu na zdraví obecně, a na nemocnice zvláště 20. Zákaz GMO, karcinogenních pesticidů, hormonů a monokultu 21. Obnova francouzského průmyslu a s ním spojené snížení dovozu a tak i znečištění 22. Ukončení francouzského zapojení v zahraničních agresivních válkách a odchod z NATO 23. Ukončení drancování a vměšování – politicky a vojensky – ve „Frankafrice“, díky čemuž je Afrika chudá. Okamžitě odvolat všechny francouzské vojáky. Založit vztahy s africkými státy na principu rovných s rovnými 24. Zabránit migračním vlnám, které nemohou být ubytovány ani integrovány kvůli civilizační krizi, které čelíme 25. Úzkostlivě respektovat mezinárodní právo a dohody, které jsme podepsali

Zdeněk Gryc říká: Úterý, 18. 12. 2018 v 18:09 Pole, lesy, kláštery byly bez NÁHRADY vyvlastněny jejich majitelům – českým sedlákům a církvi Z českými sedláky to udělali komunisti velice, velice špatně. Církvi sebral jejich moc a vrátil ji původním majitelům habsburský císař. Církev měla od té doby, tak jako za českých knížat do roku 1222 ,,právo jen zpravovat tento majetek,,. Komunisti dořešili tento závazek. Že přitom šli daleko za hranu v některých osobních příkladech jedinců, či neudržení našich důležitých historických klenotů, je jejich politická zodpovědnost, za kterou navždy ponesou hanbu. Ale také všichny další společnosti, které nedokáží zpravovat náš krásný historický majetek, ať už ho vybudoval kdokoliv

Vážený pane Gryci,děkuji za poctu.I když patříme každý k jiné generaci jsme oba fandové Šípáků,Foglarovek a skautingu. Ke konci roku trocha nostalgie. Pohodové Vánoce a do nového roku Vám přeji vše dobré. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Dobrý den,pane Berane. Já si myslím,že Mirek Dušín by FRANCOUZSKÉ ŽLUTÉ VESTY jednoznačně podpořil. Jenže Rychlé šípy v roce 2018 mají zaděláno na samizdat a zakázanou literaturu. Považte, v epizodě RŠ mají dobrá srdce pomáhali finanční sbírkou uprchlíkům! Smutné...

K panu Beranovi 26. zmrskat ty, kteří zašantročili "patrně za babku kamarádům" státní zlato, nesmí se prý informovat komu a za kolik ho prodali, jen bych dodal, že při vzniku státnosti se tvořil i s pomocí sbírky a měl být od počátku symbolem, i toto potvrzuje neší pozici jako kolonie všeho schopného zhovadilého nadnárodního kapitálu

jen jsem zapomněl ještě předepsta, že většina bodů je platná i pro nás

" i toto potvrzuje neší pozici jako kolonie všeho schopného zhovadilého nadnárodního kapitálu." -------------------------------------------- Amerického. Čínského, nebo ruských oligarchů ?

"Francouzi mají tradici jinou. Žluté vesty rovnou stavěly barikády, i když jen symbolicky. Je to závazek dějin. K požadavku „sociální republiky“ nepotřebovali ani knížete, ba ani zemana k (dez)orientaci " O čem vypovídá žlutá vesta poslance Foldyny? V první řadě o něm samotném, ale také o stavu naší země. Skvělý článek/Foldyna ve žluté vestě/ od politického komentátora Martina Hekrdly dnes na A2larm

Skauti bez lilie Dnes13:25 Skauti byli nežádoucí pro nacisty i komunisty, třikrát se ocitli „mimo zákon“ a vždy museli volit strategii přežití. Oddíly a hlavně jejich vedoucí se museli rozhodnout, jak dál. Ve filmu se v rozhovorech s pamětníky soustředí autoři na obnovu Junáka v roce 1968, na nucené sloučení s komunistickým Pionýrem, na život v „husákovském“ dvacetiletí. Co je pro skauting důležité? Nakolik bylo možné vést skautský oddíl bez symbolů, bez kroje, v soustavném utajování? Mohly být uchovány skautské myšlenky v pionýrském oddílu? To jsou některé z otázek, které kladli pamětníkům. ---------------------------------------------- Dokument "Skauti bez lilie", který dnes diváci ČT viděli, se týká story Skautů po 2. "osvobození" republiky v roce 1968. Story skautů po roce 1948 se týká dokument STB: SOKOLSKÉ ŠKOLENÍ Zdeněk Gryc | Čtvrtek, 5. 7. 2018 v 11:12 "Věc: sokolské školení – průběh Dne 6. srpna 1952 LIST A č. 56/52 Útvar KS-Stb Brno Řídící orgán Voleš Značka agenta 1728 krycí jméno Suchý Zpráva řídícímu orgánu předána dne 6. 8. 1952 Klasifikace: 3 Věc: Sokolské školení – průběh ———————————————– 1a: Asi ve středu jsme měli večer táborák. Celá škola si sesedla podle skupinkolema zpívala národní písně, hlavně slovácké. Po půl hodině se někde ozval návrh aby se zpívala píseň „Teče voda teče“. Ozvalo se to pravděpodobně u děvčat, neb seděly vedle vedoucího V a h a l y. Tento prudce vstal a přerušil táborák a že je okamžitě večerka. Všichni museli do stanů vedoucí tábora ještě řekl, že to co jsme zpívali jsou únikové písně a je dosti smutné, že neznáme nové pokrokové. P e r n i c a se ozval a ptal se vedoucího proč jsou únikové. Tento řekl. Že diskutovat nebude. Pernicase opět ozval a XXXXXXX a řekl nahlas, že to není jednání komunista odmítat kritiku. Vedoucí odpovídá že za to může býti vyloučen ze školy. Druhý den po rozhovoru P e r n i c e s vedoucím se tento již choval, jako by se nic nestalo. 1b: Další průběh ze života školení některých členů bývalého Junáka v Sokole, kteří nyní na Slovensku byli na krajské škole. 2: Vlastnoručně psaná zpráva agenta. 3: Zprávu podal agent, který se toho to školení zůčastnil. 4: Ten Fousek se svou partou s mne ani nevšímali. 5: Očekával jsem, že se parta bývalých Junáků domluví. Ale tito spolu nehovořili moc a jen se učili. Je zřejmé, že tito jsou velice opatrní ve svém jednání. 5: Do této skupiny Fouskovy a Klepačovy bude nasazen ještě jeden agent. šstrž. V o l e š Leopold" Fotokopie dokumentu je poslána do redakce JL PS. Skaut zmíněný "jedním agenten" - Milan Pernica má skautské jméno "Detail", jeho žena skautskou přezdívku "Modráček". Milan byl desítky let šéfem turistického značení republiky, čímž navázal, za totáče na svou "Woodcraft" minulost. Za značkaře, kteří nejenom dělali nové značení, po zatopení Vírské přehrady, v 50tých létech, mu přeje v roce 2019 pohodu a zdraví, při tradičním setkání značkařů ve Stopkově pivnici na České ulici v Brně, kde bude nepochybně vzpomenuta i na Josefa Přidala. Zdeněk Gryc

Černorudí skauti Začátkem léta 2018 se objevila v rámci anarchistického hnutí nová iniciativa Černorudí skauti a netrvalo dlouho a světlo světa spatřilo také první číslo časopisu Černorudý skaut. Ten hned na úvod vysvětluje, o co jde: „Černorudí skauti je nezávislé hnutí sdružující chlapce i dívky, muže i ženy každého věku se zájmem o levicově orientovaný neautoritářský skauting – výchovné hnutí inspirované myšlenkami Ernesta Thompsona Setona a Francesca Ferrera. Inspiraci nacházíme ve svobodném a nesvázaném trampství.“ A dál popisuje, co je praktickým obsahem, cílem a inspirací iniciativy. Trochu více se dočtete v rozhovoru s jedním z iniciátorů – jaký je rozdíl oproti českému Junáku; jaké jsou vyhlídky; jak je možné se zapojit a seznámit s ostatními; jak pracovat s dětmi atd. V samostatném článku se pak dozvíte, zda mají černorudí skauti nějaký stejnokroj. Jestli hádáte, že je to protimluv, hádáte správně. Je zde jednoznačně vyjádřena „nechuť k vojenským uniformám a rozdělování na podřízené a nadřízené“, navíc uniformy „potírají individualitu jednotlivce“. Kdo chce, může si uvázat černo-rudý šátek. To už je na každém... Anarchistická federace-Recenze na první číslo časopisu Černorudých skautů

Zajímavé, černo- rudě, začala 2.světová válka přepadením Polska ze západu a východu. Následkem je nepochybně i současný geopolitický stav Evropy a CZ Podkarpatská Ukrajina tehdy, Ukrajina a Krym dnes

Pane Gryci,vzpomněl by jste si v jakém barevném provedení je vlajka Rychlých šípů ?

Vážený pane Jene, Tak to jste mne dostal… "RYCHLÉ ŠÍPY BRÁNÍ VLAJKU" Toto pondělí jsem ukazoval kováři F. v jejich dílně hrot kopí vykopaný ze zákopů v severní Itálii za první sv. války. Je na něm i svastika. Můj kolega, arch. Jiří Herzán z Třebíče je spoluautor Foglarovy knihy: Skautský tábor Jaroslav Foglar, Miloš Zapletal, Jiří Lasovský, Jiří Herzán Kniha je rádcem a průvodcem pro vedoucí táborů. Zabývá se výběrem tábořiště, rozvržením tábora jako takového, pojednává o potřebných stavbách a technickém zázemí. Věnuje se provozním otázkám, programu a náplni táborů. PS. bylo by pro mne hodně zajímavé si s Vámi povídat

https://cs.wikipedia.org/wiki/Svastika Při svých toulkách světem jsem měl možnost navštívit ve východním Turecku staré město ANI. V jeho strých hradbách byla na dvou místech z barevných kamených kvádrů vytvořená svastika, zřejmě coby starobylý náboženský symbol.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ani

Symbol a vlajka. . . Bratrstva Kočičí pracky je, snad se dá říci ekologická, jenomže je to "kočičí pracka". Pracka, která je ochotná spojit se s kýmkoli, kdo podpoří její původní záměr na likvidaci církve a umenší restituce jejího majetku. "Náboženství je opium lidstva", že? Co se stalo s klášterem v Nové Říši, Želivem a opatem Tajovským, by měl znát každý, včetně příběhu faráře Toufara.

Příběh Rychlých šípů, jeho publikace a zejména opakované následné zákazy, za obou totalit ilustrují dobu. Bylo to zajisté Bratrstvo Kočičí pracky, proti kterému bojovali skauti a sokolové, nejenom v uniformách RAF. Do jakého bratrstva patří president, který nejde na Sokolský slet ? Jakým bratrstvem je vláda založená na podpoře komunistů ? Jak říká Jiřina Šiklová nejlepší ilustrací je příběh, takovým je také: Narozena 1918 ČT 8. leden20:50 Příběh Vlastimily Šrůtkové, která se narodila v říjnu 1918 a jejíž život je propleten s velkými dějinami naší republiky. Režie Eva Tomanová Unikátní dokument Evy Tomanové přibližuje životní osudy pamětnice narozené v roce 1918, které se přirozeně prolínají s osudy československého státu. Paní Šrůtková se narodila v říjnu 1918 ve Vídni. Její život je propleten s velkými událostmi naší republiky. V dokumentu vzpomíná na heydrichiádu, okupaci i na svobodu po roce 1989. Dokument propojuje malé osobní dějiny s velkými národními dějinami. Vzniká tak výjimečné, pravdivé a především osobní svědectví, kdy můžeme sledovat, jak čas odděluje v pamětech stoletého člověka podstatné od nepodstatného.

K panu Grycovi Díky za zájem se mnou debatovat. Za černorudou symboliku nehledejme hned gulagy a koncentráky... Anarchistické směry mají řadu symbolů(...). Mezi pronásledovanými a obětmi stalinismu,fašismu a nacismu byli taky anarchisté. Nevidím problém,proč by v rámci anarchistického hnutí nemohl existovat Černorudý skaut. Vlajka Rychlých šípu,kterou jim darovala Vlasta(V příběhu klub RŠ založen) má rudé pozadí a tři černé šípy v žlutém kruhu.Vůbec bych se nedivil tomu,kdyby dnes někdo přišel se spikleneckou teorií,že za černorudou symbolikou(vlajka RŠ) se schovává něco nebezpečného a zvráceného.

Pernica je od včerejška 90 letý skaut bez lilie Uvedený již tomto blogu v protokolu: 1. Story skautů po roce 1948 se týká dokument STB: SOKOLSKÉ ŠKOLENÍ Zdeněk Gryc | Čtvrtek, 5. 7. 2018 v 11:12 „Věc: sokolské školení – průběh Dne 6. srpna 1952 LIST A č. 56/52 Útvar KS-Stb Brno Řídící orgán Voleš Značka agenta 1728 krycí jméno Suchý Zpráva řídícímu orgánu předána dne 6. 8. 1952 Klasifikace: 3 Věc: Sokolské školení – průběh IDnes: Značky jsou lepší než hlava zabořená v mobilu, říká dlouholetý strážce tras 13. ledna 2019 11:12 Kdyby se daly spočítat všechny uchozené kilometry, byl by Brňan Milan Pernica jedním z nejzdatnějších turistů v Jihomoravském kraji. Na rozdíl od těch klasických výletníků však důvodem jeho výšlapů nebyly rozhledny, zámky, vyhlídky a další malebné cíle. Staral se o to, aby do nich lidé bez bloudění došli. Milan Pernica oslaví 15. ledna 90 let. Patří mezi legendy českého značení. S jeho malováním začal už v roce 1947 a má prochozené všechny trasy v bývalém i současném Jihomoravském kraji. Kolem značení se aktivně pohybuje stále, i když do terénu už nevyráží a věnuje se evidenci, kontrole a administrativě. | foto: Anna Vavríková, MAFRA Poprvé začal Pernica s plechovkou barvy a štětcem vyrážet na cesty v roce 1947, když jako skaut pomáhal Klubu československých turistů. V nástupnickém Klubu českých turistů (KČT) působí jako šéf krajské komise značení dodnes, i když na trasy kvůli nemocným nohám již nevyráží, stará se o evidenci a administrativu. A to v polovině ledna oslaví už 90. narozeniny. Spolu s ním bude slavit i celé československé značení, jež má letos 130. výročí. KČT si to připomene i na veletrzích Go a Regiontour, které se konají na výstavišti příští týden. Značil jste pomalu 70 let. Zabloudil jste někdy? Že bych se vyloženě ztratil, to ne. Ale občas jsem bloudil. To bylo v době hlubokého socialismu 50. let, kdy mapy byly tajné. Podrobné vojenské pětasedmdesátky (1 : 75 000, tedy jeden centimetr odpovídá 750 metrům – pozn. red.), po kterých původně klub turistů trasy vedl, byly zakázané. Nakonec dostalo Kartografické nakladatelství povolení vydávat mapy malované, ale ty byly k ničemu. Místo klasických topografických značek a vrstevnic tam byly obrázky, takže to spíš připomínalo omalovánky Pak se objevily mapy 1 : 100 000, kdy jeden centimetr odpovídal jednomu kilometru, a ještě musely být o pět procent deformované, aby se nedaly využít k vojenským účelům. Ještě nějakou dobu trvalo, než jsme dostali povolení používat vojenské mapy 1 : 50 000 a postupně až 1 : 10 000, po kterých jsme toužili. I tak ale byly přísně hlídané, evidované a za ztrátu hrozil málem kriminál. My jsme pak při přenášení zákresů museli ověřovat, jestli jsou trasy z mapy většího měřítka do podrobnější zakreslené správně. Často jsem nevěděl, po které cestě vlastně značka vede, a musel ji hledat. Takže v tomto smyslu jsem občas bloudil. Kolegyně našla loni české značky ve výšce 3 500 metrů nad mořem na Kavkaze. Je to tak, že Česko patří mezi značkářské velmoci? Po světě ano. Máme v osmi zemích české značení, například v Brazílii jsme vyznačili několik tras kolem města Bataypora, které založil Baťa. V západní Evropě je větší tradice ve značkování, takže je těžké se tam prosadit, ale na východ nebo v Jižní Americe, tam bychom naše typické značky našli. A čím to, že je o ně zájem? Jsou nesporně nejlepší z hlediska vlastního značení i udržování. Obnovujeme je jednou za tři roky a nejvíce značek je na stromech. Pokud je to nějaký štíhlejší kmen, tak časem zesílí a značka se roztáhne na obdélník. Takže značkař jen přijde, obnoví všechny tři pásy a zastírací barvou umaže obě strany a zase jsme na povinném čtverci. Na západě se používají více značky tvarové, šipky, trojúhelníky a podobně. Ty se zdeformují a musí se celé přemazat a nakreslit znovu. A to se značí opravdu od samotného vzniku Klubu českých turistů? Ano, už rok po zahájení činnosti vznikly první značené trasy. První vedla podél Vltavy ze Štěchovic kolem bývalých Svatojánských proudů. I když z velké části skončila pod hladinou přehrady, část zbyla. Značky tehdy byly skoro dvojnásobné a pruhy nebyly stejné. Barvený uprostřed byl nejširší, bílé pruhy kolem byly poloviční. Teď jsou všechny tři stejně široké, a to tři centimetry a s mezerou pět milimetrů mezi nimi má celá značka rozměr 10 krát 10 centimetrů. A jak to trefíte? Máme na to šablony, ale zkušení značkaři jsou schopní je namalovat od oka. Celorepublikově tedy byla první značená trasa u Vltavy. A na jižní Moravě? O tom neexistují žádné podklady. A nepamatuji se ani, která byla první ta moje. Značíme pokaždé jiný úsek. Je to i kvůli kontrole, protože kdyby pořád někdo chodil po stejné trase a udělal nějakou chybu, bude ji kopírovat dál a dál. Ale protože byl Klub českých turistů organizovaný po župách podobně jako Sokol a já začínal v brněnské župě, muselo to být někde kolem Brna nebo v Moravském krasu. Změnilo se za ty desítky let něco v systému a technologii značkování? Mám pocit, že je to pořád stejné, dostanete plechovku s barvou, štětec a vyrazíte. Síť, kterou tvoří na jihu Moravy něco přes 3 500 kilometrů pěších stezek a 1 500 kilometrů tras cyklistických, je stabilizovaná, takže ji většinou jen obnovujeme a udržujeme. Nové trasy přibývají jen výjimečně. Vlastní malování se nemění, ale více změn je v doprovodných aktivitách, například směrovky, objekty, na které se připevňují, ocelové rozcestníky. U značek lpíme na dodržování přesného rozměru a u tvarových značek trváme na tom, aby všichni značkaři používali šablony. Máme i speciální štětce, lepší než se běžně prodávají, a na nich máme zápich 10 centimetrů od okraje držadla. Takže vlastně štětce slouží i jako měřítko. A co ty barvy? Jsou všude na odstín stejné? Výrobce nám dodává speciální barvy olejové, které drží na všech objektech. Není to zrovna ekologické, ale stejně kvalitní náhrada se zatím nenašla. 130 let „tří“ proužků • Kulaté výročí 130 let od doby, kdy začali turisté poprvé značkovat, si připomenou lidé i na veletrzích Go a Regiontour, které se konají od 17. do 20. ledna na brněnském výstavišti. Stejné jubileum si připomíná i časopis Turista. • Klub českých turistů tam chystá také představení a křest Obrazového atlasu 2019 a prezentaci Celostátního kalendáře akcí na rok 2019 i kalendářů oblastních. Předpokládám, že například s Lesy České republiky máte nějakou dohodu, ale jsou i jiní vlastníci lesů a hlavně dalších objektů. Značky jsou na plotech, na budovách, na hospodářských staveních. Za socialismu jsme se nikoho ptát nemuseli, protože všechno bylo všech. Nyní máme s Lesy nejen dlouholetou dohodu, ale jsou i našimi hlavními sponzory. To soukromí majitelé, kteří nechtějí, aby jim kolem objektů nebo pozemku chodili lidé, se objevují. Problémy nastaly po církevních restitucích, kdy hodně majetku přešlo do rukou církve a je potřeba žádat o svolení. Chystáme nějakou rámcovou dohodu, ale právníci si vymýšlejí různé komplikace, například kdo bude zodpovídat za to, když se někomu něco na značené cestě stane. Podle nás je to zbytečné. Když jde někdo na houby a zlomí si nohu, také nežádá náhradu nebo bolestné. Stalo se někdy, že někdo zboural kůlnu, porazil strom a značku zlikvidoval? Někdy musíme kvůli majiteli celou trasu přeložit. Stalo se to například na Tišnovsku, kde jsme u Kutin chtěli nádherným údolím potoka Halda provést trasu až k železniční zastávce Níhov. Lesy neměly námitek, takže jsme ji vyznačkovali. A najednou telefon a ozval se majitel chaty v údolí, přes jehož pozemek o šířce asi 150 metrů vedla veřejná cesta s naší značkou. A že si nepřeje, aby mu tam chodili lidé. Řekli jsme mu, že jsme mu na pozemek žádné značky nenamalovali a že jde o veřejnou cestu, po které mohou lidé chodit bez omezení. Začal vyhrožovat, že pokud všechny značky okamžitě nesmažeme, zničí nám je sám. A my na to: To je ale protizákonné a mohl byste mít oplétačky. A on opáčil: To byste mě u toho museli chytit, a já vám garantuju, že mě nechytíte. Takže jsme nakonec museli celou sedmikilometrovou trasu zamazat a přeložit ji jinam. Cesta už není tak hezká jako ta původní. Slyšela jsem, že ideální značkař je čerstvý aktivní důchodce. Má dost času a nechce za svou práci peníze. Nemáte problémy sehnat lidi? Budete se možná divit, ale ne. O jihomoravské značení se stará asi stovka značkařů. Přestože je to v podstatě zadarmo – značkaři dostanou uhrazeno jízdné, stravné a drobnou odměnu za celodenní práci – a v jejich volnu, můžeme si vybírat. Asi před dvěma nebo třemi lety pustil Klub českých turistů do tisku výzvu, že hledá nové značkaře. V Praze a Brně se ozvaly takové zástupy lidí, že jsme nevěděli, co s nimi. Na druhou stranu noví značkaři si někdy představují, že když se jim bude chtít, tak vyrazí s dětmi a s rodinou na vycházku, vezmou barvu a něco omalují. A není to tak? Ne. Nového značkaře musíme zaškolit a musí pod vedením zkušeného kolegy namalovat nejméně 10 kilometrů značené trasy. Během nich se ukáže, nakolik je šikovný. Někdy má víc barvy na šatech a značka žádná. Tak s těmi se rozejdeme. Ti, co zůstanou, se učí, kam značky umisťovat. Značky musejí být na každém rozcestí a na úsecích bez rozcestí nejdále po 250 metrech. Nezmocňuje se vás pocit, že vašemu celoživotnímu koníčku pomalu odzvání? Každý si může stáhnout mapu do mobilu. Turistů je pořád stejně a věřím, že většina z nich dá přednost značkám, než aby chodili s hlavou zabořenou do mobilu a neviděli přírodu kolem. Ale uvidíme. Možná to povede k určitému omezení tras. Autor: Milada Prokopová Zdroj: https://www.idnes.cz/brno/zpravy/rozhovor-pernica-trasy-turismus-znacky-vyroci.A190107_449225_brno-zpravy_vh

Marko Čermák, 80! "Myslím si, že kdo hltal Rychlé šípy, tak i kdyby dnes byl kriminálník, muselo v něm něco dobrého zůstat. Ale teď jde o to, nakolik na onu férovost a poctivost Rychlých šípů slyší dnešní děti." Všechno nejlepší, pane Čermáku.

Dnes uplynulo 22 let od úmrtí Jaroslava Foglara(autor Rychlých šípů). Na rozdíl od autora blogu si kulturní čtrnáctideník A2 na Jaroslava Foglara vzpomněl. Jak před lety napsal Klamm: „Věčné mládí tohoto metaforického upíra se skautskou lilií na hrudi se odvíjí od neustávající potřeby usměrňovat tok panické krve v žilách jeho prepubescentních svěřenců.“ https://twitter.com/ZkrA2tka/status/1352982380286513153

Dnes r. 1942 v Mauthausenu zavražděn Otakar Batlička( český radioamatér, světoběžník, spisovatel a bojovník proti nacismu). Z cest po světě si přivezl mnoho zážitků. Zúročil je v desítkách dobrodružných povídek. Jako dítě školou povinné (70./80.léta) jsem byl nesmírně hrdý na to, že vedle časopisu Vpřed, Skaut-Junák vlastním taky Mladý hlasatel, kde vycházely jeho příběhy. Vedle Rychlých šípů ,Družina Čápů a Máyovek jsem je hltal.

Díky pane Jene, Otakar Batlička, s volacím znakem OK1CB byl, je a bude radioamatérskou legendou. Tradovalo se o něm (zčásti je s velkým plezírem rád živil) mnoho skazek a příhod, z nichž některé byly bohapustými nesmysly (jakože ho v Praze navštívil perský šah, aby si prohlédl jeho vysílačku, nebo že svojí vysílačkou zachránil japonskou loď před potopením a podobně...). Svůj vypravěčský dar ale nevěnoval jen podobným historkám, ale jak uvádí pan Jan, napsal několik knih a stovky krátkých příběhů, které sjme jako kluci doslova hltali. V době okupace se bez váhání zapojil do odboje a v rámci Obrany Národa zabezpečoval radiové spojení s Moskvou. Čest jeho památce.

Berka, děkuji Vám za komentář a doplnění skvělého člověka, spisovatele a radioamatéra.

Vůbec jsem nevěděl kdo to byl, ale jeho povídky které jsem měl možnost si po 68 kupovat, jsem s velikým napětím puberťáka pročítal.

Dobrý text. Díky pandemii duch Stínadel v liduprázdných ulicích Starého Města opět ožívá. "Vontové v sobě skrývají ten druh tajemné ambivalentní přitažlivosti, jemuž se šablonovitá charakterová čistota a morální neposkvrněnost Rychlých šípů nemůže rovnat." https://www.advojka.cz/archiv/2021/5/princip-patracstvi

Mohlo by zajímat Výstava Město jako přízrak/Pražské inspirace Jaroslava Foglara je otevřena https://www.skautskanadace.cz/aktuality/vystava-mesto-jako-prizrak-prazske-inspirace-jaroslava-foglara-je-otevrena-115n

Zdravím ze Stínadel, ze stínu věže sv. Jakuba... Dnes r. 1999 odjel Jaroslav Foglar do Jezerní kotliny, aby se tam sešel s všemi svými hochy nejen od Bobří řeky. Průvodce, maják a poté legenda pro několik generací kluků a holek v době největšího morálního úpadku. Díky, Jestřábe.... Wabi Ryvola - Rychlé šípy https://www.youtube.com/watch?v=dniiganEZws

17.prosince 1938 začaly vycházet na zadní straně časopisu Mladý hlasatel komiksové příběhy Rychlých šípů. "Křičte si na mne, řežte si mne, mučte si mne chlebovou polívkou- a přece jsem nejšťastnějším chlapcem: vždyť jsem viděl Rychlé Šípy."

Tohle, jestli dostane do ruky kreslíř Rychlých šípů, tramp a hudebník Marko Čermák, tak mu radostí jebne. Mě to moc potěšilo. Hodně se to dotýká věcí nad kterými taky přemýšlím. "Kapitalismus si uzurpuje náš volný čas a prostor pro odpočinek. Příroda se stala zdrojem našeho úniku. Proč nás tolik láká její estetika? A kde se vzala exotizace cizích krajin?" https://druhasmena.cz/clanky/unik-pred-svetem-co-nam-o-estetice-prirody-rikaji-tramping-a-kapitalismus

JEDNOU TRAMP, VŽDYCKY TRAMP, MOŽNÁ I V MYŠLENKÁCH S FRANCOUZSKOU HOLÍ ---------------------------- Tramping, jinak také tremping, je název lidového hnutí občanského charakteru. Tramping je typickou českou a slovenskou záležitostí. Jeho inspirací byl woodcraft, skauting, Liga lesní moudrosti a americký Divoký západ. Tramping u nás má však své zvláštnosti. Samotné slovo tramp je původem s americké angličtiny. Byl takto označován sezónní dělník nebo tulák, pro kterého bylo typické nerespektovat společenská pravidla okolí a žít většinou na okraji společnosti. Trampové se vyhýbali povinnostem, neměli majetek ani postavení a také minimum práv. Termín byl převzat z románů Jacka Londona, byl inspirován také díly Karla Maye, Zane Greye, R.L. Stevensona a dalších. Používá se také výraz vandr nebo vandrování. Němčina přinesla výraz čundr a čundrák. -------------- Jak známo v létě nastává velké stěhování národů. Z města se chce dostat téměř každý. V České republice již tradičně řada obyvatel tráví dovolenou a víkendy na chalupách a chatách. Skauti na táborech. ---------------------------- David Vávra Český architekt, herec a spisovatel „Skaut mě učil samostatnosti... Ale zásadní bylo, že všechny situace byly spojeny s kamarádstvím a dobrodružstvím.” Václav Havel Rád vzpomínám na dobu, kdy jsem se svým skautským oddílem také sjížděl řeky a prožíval podobná dobrodružství jako vy. Vím, co vše pro vás skauting znamená, a raduji se z toho, že jeho myšlenky jsou stále aktuální a oslovují mladé lidi. Skrze pestrý program, který skauting nabízí, získáváte dobré návyky pro život ve společnosti a svou další činností jí prokazujete nezištnou službu. Naše země takové občany potřebuje. --------------------------------¨ Rychlé šípy původně vycházely jako komiks od roku 1938 do roku 1989, s vynucenými přestávkami v období nacismu a komunismu. Autorem námětu a scénáře byl vždy Jaroslav Foglar, kreslířem prvního období (do roku 1948) byl Jan Fischer a druhého období (od konce 60. let) Marko Čermák. Některé díly v roce 1941 nakreslili Bohumír Čermák a Václav Junek. -------------------------- Otázka PROČ ? Nacisté zakázali SKAUTY + SOKOLY a komunisté to udělali 2x --- S pozdravem a vzpomínkou skautu a turistovi svému šéfovi, na Městském výboru pro sport v Brně, tehdy na České ulici. Milan Pernica. Dlouholetý značkař Klubu českých turistů zasvětil práci na nejlepším značení na světě doslova celý život. Nachodil při malování nejrůznějších značek tisíce kilometrů, vyzná se ve značení tuzemském i zahraničním. Ing. Milan Pernica si medaili Za zásluhy bezpochyby zaslouží. Srdečně blahopřejeme! Tomáš Novotný https://www.idnes.cz/brno/zpravy/rozhovor-pernica-trasy-turismus-znacky-vyroci.A190107_449225_brno-zpravy_vh

LIST A č. 56/52 útvar Ks-Stb Brno Řídící orgán: Voleš Značka agenta: 1728 krycí jméno: Suchý Zpráva řídícímu orgánu předána dne 6. 8. 1952. Věc: sokolské školení - průběh 1a:Asi ve středu jsme měli večer táborák. Celá škola si sesedla podle skupin a zpívala národní písně, hlavně slovácké. Po půl hodině se někde ozval návrh, aby se zpívala píseň "teče voda teče". Ozvalo se to pravděpodobně u děvčat, neb seděly vedle vedoucího Vahaly. Tento prudce vstal a přerušil táborák a že je okamžitě večerka. Všichni museli do stanů. Vedoucí ještě řekl, že to co jsme spívali jsou únikové písně a že je dosti smutné, že neznáme nové pokrokové. Pernica se ozval a ptal se vedoucího, proč jsou únikové. Tento řekl, že diskutovat nebude. Pernica se opět ozval řekl a řekl nahlas, že to není jednání komunisty odmítat kritiku. Vedoucí na to povídá, že za to může být vyloučen ze školy. Druhý den po rozhovoru Pernice s vedoucím se tento již choval jakoby nic nestalo. 1b:Další průběh ze života školení některých členů bývalého Junáka v Sokole, kteří nyní na Slovensku byli na krajské škole. 2: vlastnoručně psaná zpráva agenta. 3: zprávu napsal agent, který se také tohoto školení zůčastnil. 4:ten fousek se svou partou si mne ani nevšímali. 5: očekával jsem, že parta bývalých Junáků se domluví na nějakém podniknutí a že agent se tak dostane do jejich skupiny, ale tito spolu nehovořili moc a jen se učili. Je zřejmé, že tito jsou velice opatrní ve svém jednání. 5:do této skupiny Fouskovy a Klepačovy bude nasazen ještě jeden agent. Strž. Voleš Leopold v. r. ---------------------------------------------- Osoby a obsazení: Vahala předseda krajské sekce turistiky JM kraje, vedoucí katedry Marx-leninismu na universitě v Brně. Doktor Marx-leninské ESTETIKY Pernica, vedoucí městské sekce turistiky.

Pane Gryci, já váš komentář ohledně trampingu, skautingu, spisovatele Jaroslava Foglara doplním a upřesním. Z nejvýraznějších vůdčích tváří českého trampingu byli levicoví trampové jako Géza Včelička, Bohuslav Čepelák – Irčan či Vašek Káňa, kteří po roce 1948 bránili tramping proti stalinismu... Putování za obzor: Tramping v české společnosti 1918–⁠1989 https://www.databazeknih.cz/knihy/putovani-za-obzor-tramping-v-ceske-spolecnosti-1918-1989-457813 Existovalo taky sdružení socialistických skautů a skautek (1919 - 1932) První skautské skupiny mezi anarchistickou mládeží začaly vznikat ještě v roce 1914, před vypuknutím 1. světové války z popudu manželů Štychových především v řadách Federace českých anarchistů – komunistů. Sdružení socialistických skautů a skautek, užívány byly také názvy Skauti socialisté nebo Sdružení československých skautů socialistů, vzniklo v roce 1919 z iniciativy bývalých členů Federace českých anarchistů – komunistů. Největší zásluhu měli anarchokomunisté a manželé ing. Jaroslav Štych a Luisa Landová–Štychová, Mudr. Bohuslav Vrbenský, Vlasta Kuklová a její manžel a František Kadavý. Sdružení socialistických skautů a skautek se sdružilo do Federace československých skautů a stalo se její nejsilnější složkou, tato federace stála v opozici vůči Junákovi. V roce 1921 měli asi 1500 členů a za dva roky v roce 1923, po 4 letech fungování mělo sdružení více než 3000 členů a 115 skautských oddílů. Oddíly byli různě členěny na „Vlčata“, jenž byly tvořeny skautským dorostem ve věku 8 až 14 let, dále pak „rodinný skauting“, „cyklisty“ a dívčí skauting. Skauti socialisté vydávali ilustrovaný časopis „Skaut Průkopník“, na vydavatelství a redakční práci měl největší zásluhy právě ing. Jaroslav Štych, ale i další anarchokomunisté jako Bohuslav Vrbenský či Vlasta Borek. Dále pak v redakci působili František Kadavý či Miloslav Matoušek. Časopis „Skaut Průkopník“ začal vycházet v roce 1921 nejdříve jako čtrnáctideník, potom jako měsíčník. Jako příloha nejmenšímu skautskému dorostu vycházelo „Příloha Našim vlčatům“, později pod označením „VLČE“. V roce 1929 přestal časopis „Skaut Průkopník“ vycházet a nahradil ho společný časopis se Spartakovými skauty práce s názvem „Oheň“. V roce 1931 pokračuje vydávání časopisu „Skaut průkopník“ ve svém 9. ročníku. V roce 1932 vyšla ještě 2 čísla a časopis v dubnu definitivně zanikl. Předsedou byl Bohuslav Vrbenský, náčelníkem Jaroslav Štych a náčelnicí pro skautky a ženské oddíly Luisa Landová-Štychová. Sekretariát Sdružení socialistických skautů a skautek sídlil ve „Skautském domě“ na Petrském nábřeží u Štefánikova mostu v Praze. Úkolem bylo organizovat proletářskou mládež, nejpočetnější základnu našel mezi anarchistickou mládeží na severu Čech, odchovanou anarchokomunistou Hynkem Holubem a Českou anarchistickou federací a jejími mládežnickými organizacemi a spolky jakým byli třeba spolky „Omladiny“ či „Kluby mládeže“. Cílem bylo vést k ozdravení mládeže, vychovávání je k samostatnosti, škole v přírodě a využívalo se principů „moderní školy“ španělského anarchisty a pedagoga Francesca Ferrera. Názorově vznikly ve skautském hnutí dvě skupiny: jedna skupina hájila směr Baden-Powella, druhá E. T. Setona a mezi ně patřilo i Sdružení socialistických skautů a skautek. E. T. Setona byl inspirátorem Woodcrafterského hnutí, jeho články vedly ke spontánnímu vzniku dalších woodcrafterských kmenů. Členové těchto kmenů sami sebe označovali jako „Woodcraft Indians“ a Setona považovali za svého čestného náčelníka, ovšem z organizačního hlediska byl každý kmen naprosto autonomní, založený na přímé demokracii (jeho členové si sami volili své zástupce) a jediným stmelujícím prvkem byl woodcrafterský program – systém orlích per, Setonem každoročně vydávaný v podobě „Svitku březové kůry“, což byla ve své podstatě jakási ročenka s přehledem dosud uznaných činů. Seton stál v protikladu vůči Baden-Powellově modelu založeném na vojenské hierarchii, jak tomu bylo u anglického skautingu. E. T. Seton založil roku 1902 v městečku Cos Cob, ve státě Connecticut organizaci pod názvem WOODCRAFT INDIANS. Za vzor si vybral Indiána - původního obyvatele Ameriky nezkaženého civilizací. Jeho první „Indiáni“ běhali na čerstvém vzduchu, plavali, stříleli z luku a hráli spoustu her. Spali venku, nemluvili hrubě a byli vychováváni k pravdě, čestnosti, zdatnosti, pořádku a čistotě. „Setonův přínos leží v myšlence návratu k přírodě, volnosti a svobodě. Zdůrazňováním lásky k přírodě, samostatnosti podnikání a robinsonovského primitivismu, vedl mládež k ideálu své výchovy, kterým byl zdravý, samostatný a mravný muž, zidealizovaný Indián.“ Sdružení socialistických skautů a skautek nakonec v roce 1932 splynulo s komunistickou Federací proletářské tělovýchovy. Na sdružení socialistických skautů a skautek po roce 1989 navázalo nezávislé hnutí sdružující chlapce i dívky, muže i ženy Černorudí skauti.

Foglar neměl rád trampy. Rychlé šípy jsem začal kreslit, když je komunisté zakázali, říká Čermák https://www.stream.cz/x-talk/cermak-63973466

Jan P říká: Sobota, 10. 6. 2023 v 13:28 Pane Gryci, já váš komentář ohledně trampingu, skautingu, spisovatele Jaroslava Foglara doplním a upřesním. --- Děkuji, já také. Náš oddíl fungoval jako turistický pod hlavičkou Spartak MEZ Židenice, se sokolskou tradicí profesora Gajdoše, umučeného nacisty. Jeho hrob je vlevo za bránou Židenického hřbitova. Jeho žena byla naší profesorkou Občanské výchovy na RG Židenice. Holky ji měly z tělocviku. Byla příjemná a krásná. Převzato: Skauting vylučuje totalitu. Před 70 lety komunisté rozdrtili Junáka, ten však vydržel dodnes 13. 9. 2020 "Skauting vylučuje totalitu – totalita vylučuje skauting," prohlásil zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík. V současnosti zažívají čeští skauti a skautky nejdelší éru svobodného působení v historii. V minulém století bylo hnutí zakázáno hned třikrát, nejprve nacisty a následně i komunisty. Právě před 70 lety, 13. září 1950, byl Junák komunistickými úřady poprvé rozpuštěn. Řada jeho členů se však opět zapojila do odboje a nesla skautský odkaz dál. ---------------------------------- Zvětšit obrázek Skautský tábor Zdroj: ČTK Autor: Věněk Švorčík Pozn. mám sadu fotek z tábora na Šumavě, razítky odd. Byly to „budovatelské tábory“, hoši chodili volně do Německa. Pokud by měli jihlavští skauti zájem, rád bych je našel a předal. --------------------------------- Za rok vzniku českého skautingu se pokládá letopočet 1911, kdy profesor tělocviku Antonín Benjamin Svojsík, inspirován návštěvou Anglie, založil na žižkovské reálce v Praze první skautský oddíl. Svojsík ve skautingu sloučil dvě hnutí, skauting založený v roce 1907 anglickým generálem, sirem Robertem Badenem-Powellem, a americký woodcraft neboli zálesácký způsob života, jaký praktikoval a propagoval Ernest Thompson Seton. V roce 1912 vydal Svojsík knihu Základy junáctví a v srpnu uspořádal první skautský tábor nedaleko hradu Lipnice. Svojsík je také autorem českého způsobu stanování, v roce 1913 předvedl stany na dřevěných podsadách. V červnu 1914 byl pak založen spolek Junák – český skaut. Skaut u vzniku republiky Základem skautské činnosti byl vždy všestranný rozvoj osobnosti, samostatnost, kamarádství a spolupráce v týmu založená na fair play a pobytu v přírodě. Skaut se profiloval jako organizace apolitická, ale založená na etických, de facto křesťanských principech. Důraz byl kladen i na praktičnost a reálnou službu druhým. Za první světové války skauti pracovali ve prospěch Červeného kříže a po vzniku republiky pomáhali ustavit její úřady. Byla například vytvořena skautská pošta, jež se spolehlivě starala o doručování zásilek v revoluční době. Bez skautů by Československo v prvních dnech sotva fungovalo. Nahradili poštu i vládní úředníky Skauting je i díky podpoře prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka pevně spojen s odkazem první republiky. Oddíly Junáka prošla řada známých osobností, například prezident Edvard Beneš, básník Jiří Wolker nebo příslušník zahraničního odboje Jan Kubiš. V lednu 1939 se podařilo sjednotit skauty v jednotnou organizaci Junák, zakladatel Svojsík se toho ale nedožil, neboť zemřel v roce 1938. V jeho slovech pronesených před smrtí zazněla i předzvěst junáckého soumraku: "Skauting vylučuje totalitu – totalita vylučuje skauting." Odboj a poválečná sláva Poprvé byl Junák rozpuštěn nacisty. Již 11. července 1940 vpadlo gestapo do některých skautských táborů a rozehnalo je. Následně 28. října 1940 byl skaut zakázán dekretem státního tajemníka protektorátu Karla Hermanna Franka. Hnutí ale pokračovalo v činnosti dále, částečně v ilegalitě a částečně v exilu. Někteří členové se také aktivně zapojili do protinacistického odboje. Za účast v odboji zaplatily životem stovky českých skautů. Junák obnovil svou činnost ještě v průběhu Pražského povstání v květnu 1945. Ačkoli za zlatý věk skautingu je považována první republika, kdy z asi 10 tisíc členů v roce 1920 vzrostl počet skautů na 60 tisíc v roce 1939, po druhé světové válce měla organizace na 200 tisíc členů. Nával byl způsoben znovunabytou svobodou, ale také obrovským renomé, které Junák získal odbojovou činností. Junák se snažil vzdorovat protidemokratickým mechanismům, které se začaly v poválečné republice rychle projevovat. Na nátlak KSČ se stal už v roce 1945 kolektivním členem komunisty řízeného Svazu české mládeže, což mu ovšem zachovalo jistou autonomii a vlastní stanovy. Místo náčelníků akční výbor Během komunistického převratu v únoru 1948 byli ale z náčelnických křesel vyhozeni Vlasta Koseová a Rudolf Plajner a vedení se ujal akční výbor. Okamžitě začaly čistky v duchu požadavků komunistické ideologie. --- Profesor Plainer učil spolu s mým profesorem Laštůvkou z RG na gymnásiu /asi/ Holešově. Jak si pro Painera přišli na stupínek 2 gestapácvi v kožeňácích jsem popsal v JL jinde. --- "Akční výbory známe ze Sokola, známe je z fabrik i z jiných spolků. Částečně to byli samozvanci, kteří tam přicházeli zvenku, částečně to byli lidé zevnitř těch organizací komunistického smýšlení," říká historik Marek Waic v pořadu Historie.cs na téma Skaut, postrach totalit. "U skautů jsme se nikdy nestarali o politické přesvědčení svých členů. V tom je naše apolitičnost. A také spousta skautských vedoucích po roce 1945 vstoupila do komunistické strany, a teď začalo ono lámání chleba, jestli byli víc skauti, nebo víc komunisti," připomněl v Historii.cs Jiří Navrátil, člen legendárního oddílu Dvojka vedeného Jaroslavem Foglarem. Likvidace Definitivně byl Junák rozpuštěn 13. září 1950. Řada skautů byla za svou činnost ve skautu perzekvována, ------------------------------ Na FA jsem seděl v prvním ročníku v lavici se skautem Zdeňkem Dvořákem z Tišnova. byl z iniciativy svazačky, později profesorky Bárkové, vyhozen do PTP, podobně jako arch. Bauešíma. Ve druhém ročníku totéž s Josefem Opatřilem. Ten se vrátil a promoval společně s Evou dcerou profesora Rozehnala. -------------------------------- Někteří se přímo pustili do protikomunistického odboje. Sám Navrátil se zapojil do takzvaného Prokešova puče. V květnu 1949 měla tanková brigáda ze Žatce vstoupit do Prahy a vyvolat protikomunistický převrat. Skupina starších skautů se připravovala na to, že podobně jako během Pražského povstání budou její členové dělat spojky a starat se o raněné. Přípravy akce ovšem od počátku sledovala Státní bezpečnost a večer 17. května 1949 StB postupně zatkla všechny skauty, kteří se nacházeli na předem domluvených shromaždištích. "Mnoho lidí tenkrát věřilo, že režim může brzy padnout. Já vím, že to dnes vypadá strašně naivně, ale my jsme to neorganizovali, takže my jsme nebyli ti hlavní naivní," cituje vzpomínky Jiřího Navrátila portál Paměť národa, který sbírá a ukládá ústní svědectví pamětníků historických událostí 20. století. Politici jdou s davem. Masaryk by šel proti, říká skaut Bronzový vlk "Do té akce bylo zapojeno několik set skautů. Ale pomocí morseovky jsme se tak dokonale domluvili, že oni potom většině uvěřili, že nevěděli, že jdou do nějaké akce a že šli na skautskou noční hru. Takže se nás k soudu dostalo asi dvacet čtyři nebo dvacet šest. A ještě od toho soudu šla víc než polovička domů. To bylo hned zkraje, to byl rok 1949, to tady ještě nebyli sovětští poradci," vyprávěl Navrátil. On sám však propuštěn nebyl. Čekal ho proces, ve kterém dostal dvacet let vězení. "Oni z propagačních důvodů potřebovali udělat skautskou protistátní skupinu," upozornil Navrátil. Otřesným svědectvím o tehdejší době zůstává i takzvaná operace Jizerka. Sedmičlenná skupina skautů z Podkrkonoší se v létě 1949 pokusila utéct za hranice. Plán na emigraci ovšem skončil v Jizerských horách krvavým přepadením bezpečnostními složkami, při kterém dva skauti zemřeli a další čekalo mnohaleté vězení. --- O pokusu o přechod hranic spolužáků z RG Pěnčíka a Matyáše se zmiňuji v blogu: KRYŠTOF Zdeněk Gryc | Středa, 7. 6. 2023 v 8:39 ---- Na sedmero skautů vystříleli tři tisíce nábojů. Od komunistické operace Jizerka uběhlo 70 let V dalším monstrprocesu byla skupina v čele se středoškolským profesorem Karlem Průchou odsouzena k dlouholetému vězení za to, že se údajně chystala přepadnout a obsadit Mladou frontu v Praze a zahájit vydávání deníku Evropa. V jiných vykonstruovaných politických kauzách byli likvidováni skauti, kteří pomáhali lidem opustit republiku. Součástí tažení proti skautům byla i brutální propaganda. "Alois Poledňák napsal v duchu té doby knihu nazvanou Skauting ve službách podněcovatelů války, kde bylo jednoznačně naznačeno, že skauting je výmysl amerických imperialistů. Tvrdě po tom šli. Otevřeně se v polovině padesátých let hlásit ke skautingu byla sebevražda," zdůraznil v pořadu Historie.cs skautský historik Václav Windy Nosek. Proces proti skautům. Pomáhali na Šumavě i lidem přes hranice, v roce 1952 je režim zlikvidoval Ukrytí skautského ducha Obnovení se Junák dočkal až během pražského jara. "Skaut je definitivně zlikvidován, podobně zase jako Sokol, na začátku padesátých let, kdy přichází sovětizace jak mládežnického hnutí, tak tělovýchovy a sportu. A v roce 1968 jako jediná historická organizace dokázal okamžitě a plně obnovit svou činnost," říká Marek Waic. Konkrétně byl skaut opět obnoven 29. března 1968, jenže mohl fungovat jen přes dva roky. Po okupaci v srpnu 1968 už bylo jasné, že další zákaz činnosti Junáka je jen otázkou času. V únoru 1970 byli do Ústřední rady Junáka v rozporu s jeho stanovami kooptováni vybraní členové KSČ, a toto ústředí pak souhlasilo s převedením Junáka do Pionýrské organizace. Poslední skautské tábory se uskutečnily v létě 1970 a Junák byl následně potřetí zrušen výnosem ministerstva vnitra ČSSR 1. září 1970. Část oddílů pak pokračovala v činnosti v jiných organizacích, například Československém červeném kříži, Mladých požárnících, Turistických oddílech mládeže a dalších. "Ukrytí skautingu nebo skautského ducha v rámci pionýrských táborů, ale také Mladých ochránců přírody a dalších organizací, je záležitostí sedmdesátých a osmdesátých let. Kořeny má na konci šedesátých let, kdy skaut obnovil svou činnost," říká Marek W Skauti vrací život mrtvým jménům. A pátrají po hrdinech války Díky Foglarovi K neobyčejné odolnosti českého skautingu navzdory opakovaným zákazům přispělo také literární dílo snad nejslavnějšího českého skauta, spisovatele Jaroslava Foglara. Ačkoli jeho nejznámější hrdinové, Rychlé šípy a další, nebyli přímo skauti, jejich příběhy byly inspirovány tím, co Foglar zažil ve svém oddílu Dvojka. "Skauting Foglarovi vděčí za velice mnoho, protože celou tu dlouhou dobu, kdy nás zakázali komunisti, udržel povědomí o skautingu. Nějak se v té chlapecké a dívčí populaci spojilo, že co je Foglar, to je skauting, a díky tomu jsme mohli úspěšně startovat po listopadu," připomínal Jiří Navr Před 80 lety zachránil Mirek Jarků u Šmejkalovy ohrady. A z Rychlých šípů se stal kult I díky tomu Junák přežil po protektorátu a padesátých letech také normalizaci a byl slavnostně obnoven 2. prosince 1989, kdy se skautští činovníci sešli v sále Městské knihovny v Praze. V roce 1990 byla utvořena celostátní organizace Český a Slovenský skauting, po rozpadu Československa přijali skauti název Junák - svaz skautů a skautek ČR. V roce 2014 se organizace vrátila k názvu Junák - český skaut a dnes je největší výchovnou organizací pro děti a mládež v Česku. Počet skautek a skautů přitom stále roste, nyní má téměř 68 tisíc členů ve více než dvou tisícovkách oddílů. A stále trvá na základních hodnotách: kamarádství, vztahu k přírodě a především službě.

Pane Gryci, není zač. Ano, nesocialističtí i socialističtí skauti zažívali na vlastním kůži represi jak ze strany nacistických okupantů, tak ze strany stalinistické diktatury. To je fakt. Faktem taky ale je, že prvorepublikovej Junák, kterej v současný době je vykreslován jako vzor a ideál, byl současníky, např. trampy, kritizován za disciplinaci mládeže, šiřitel nacionalismu a militarismu.

Jan P říká: Sobota, 10. 6. 2023 v 13:28 Pane Gryci, já váš komentář ohledně trampingu, skautingu, spisovatele Jaroslava Foglara doplním a upřesním. -------------- ZG také 100letí republiky – 80 let Rychlé šípy Zdeněk Gryc | Pondělí, 17. 12. 2018 v 22:58 Tento otevřený Blog je starý 5 let. Je stejně jako další ne pro diskusi, ale pro osobní urážky nejen anonymů. Takže to co v současnosti píši je uzavřeno. Dost mne dojmul „čtenář“, který jako první komentář k článku „Pravda vítězí“ s fotografií popraveného velitele odboje na Zlínsku, otce mého přítele Ivana Hlobila nepsal nic k věci. Jenom napsal, že jsem se měl jako „prase v žitě“. Fotografii krásného hrdiny, najdete v JL ve vyhledávači u článku: "Pravda vítězí" Foto: autor 9.11.2016 Čtenáři píší, autor: Zdeněk Gryc Nacisté i komunisté měli rušičky, my pak za Protektorátu na rádiu varování: https://www.pametnaroda.cz/cs/krause-emil-20200923-0 Web23. zář 2020 • Emil Krause vzpomíná i na konkrétní detail, jakým byla cedulka na rozhlasovém přijímači, kde stálo: “Pamatuj, pamatuj, že poslouchání Říši nepřátelského rozhlasu se trestá káznicí a v těžkých případech i smrtí,” dokresluje pamětník. "Ty nechápeš, že dokud budeš prudit nedáme ti pokoj?" ------------------------------------------------ XXXXX říká: Čtvrtek, 17. 12. 2015 v 21:27 ani to nečtu a jak jsem řek VŮL. Hele architekte mel si svou, já už to nebudu dál komentovat. Meleš, meleš a meleš ale vo hovně. Na tvý úvahy každej sere lidi mají narozdíl od tebe starosti jak existovat a ne jak prudit s havlem. „Faktem je , že to nejspíš dlouho nevydržíš. Díky Bohu. A kdybys to chtěl urychlit stačí skočit z šityparku s lanem kolem krku, jak to před léty předvedl jinej magor tvýho ražení.“ XXXXX říká: Sobota, 30. 1. 2016 v 13:34 Tak já myslel, že už je od tebe klid na věky a zas ne. Proč to tu vlastně visí? Ty nechápeš, že dokud budeš prudit nedáme ti pokoj? Celý Jihlavě (podle mě) je u prdele Gryc, Rozehnal a Havel. Lidi mají jiný starosti. Po většině existenční. Neříkám že si za to opět většinově nemůžou sami, ale kecy o nějakým Rozehnalovi koho to zajímá? Dobře, nakreslil jsi Březinky, komoušům pentagon, někde nějakej most, co já vím co ještě, dobrý všechno to stojí, lidi to užívají, tudíž tvé práci čest. Ale koho to kurva dneska zajímá?

Faktem taky ale je, že prvorepublikovej Junák, kterej v současný době je vykreslován jako vzor a ideál, byl současníky, např. trampy, kritizován za disciplinaci mládeže, šiřitel nacionalismu a militarismu. --- Dík za uvedení pramene této informace: S pozdravem Zdeněk Gryc

Pane Gryci, problém je , že vy o trampingu, skautském hnutí víte strašně málo. Měl jsem tu čest, poznat trampy, skauty, Junáky různých generací. Už jsem zmínil knížku Putování za obzor: Tramping v české společnosti 1918–⁠1989, kterou jsem si před 3lety dal k vánocům pod stromeček. Tam mimo jiné uvedený pramen této informace( trampy, kritizován Junák) rovněž najdete. Kupte si ji, nebo zapůjčte v městské knihovně. Sám se přesvědčíte a doplníte si informace, které vám o subkultuře československého trampingu zoufale chybí.

Jan P říká: Sobota, 10. 6. 2023 v 13:28 Pane Gryci, já váš komentář ohledně trampingu, skautingu, spisovatele Jaroslava Foglara doplním a upřesním. --------------------------------------------------------------------------- Tramping v české společnosti 1918–1989 Jan Randák, Jan Krško, Jan Mareš, Jan Pohunek, Jan Špringl Ostouzený i oslavovaný, popularizovaný i potlačovaný, především ale více než sto let přítomný. Tramping, ryze český fenomén, jenž se zrodil ve stínu povltavských lesů na úsvitu československé samostatnosti. Třebaže se jeho počátky skrývají v mlze času, jeho osud představuje pozoruhodný příběh touhy po svobodě, volnosti a opravdovosti, a to napříč generacemi a v různých politických režimech. Trampové se ocitali v hledáčku prvorepublikových mravokárců i státních orgánu, byli sledováni úřady v době protektorátu, komunistický režim je považoval za problémové pásky a chuligány. Dějiny trampingu však nejsou jen historií pronásledování a represí, ale také životní radosti, nezaměnitelného humoru a hledání romantiky i čistých mezilidských vztahů v záři táborových ohňů nebo jen tak pod hvězdnou oblohou. Kniha Putování za obzor ukazuje cestu českého trampování od prvopočátků až do sklonku komunistické diktatury. Datum vydání: 26. listopadu 2020 Komentáře od našich uživatelů Zatím nebyl přidán žádný komentář. Faktem taky ale je, že prvorepublikovej Junák, kterej v současný době je vykreslován jako vzor a ideál, ---------------------------------- Kterými a kde a jakými slovy ? V době první republiky, kdy nacisté na hranici chrastili zbraněmi. Český skauting… Myslím, že Jan P se ho snaží „nenápadně“ špinit. Podobně jako Vladimír Havlíček, který do JL napsal story své dcerky skautky, která se na táboře poranila sekyrkou. --------------------------------- „byl současníky, např. trampy, kritizován za disciplinaci mládeže, šiřitel nacionalismu a militarismu.“ --------------------------------------- To by tak mohlo být v zájmu nacistů. WESTRNY + LITERATURA USA = INSPIRACE TRAMPINGU: Tramping, jinak také tremping, je název lidového hnutí občanského charakteru. Tramping je typickou českou a slovenskou záležitostí. Jeho inspirací byl woodcraft, skauting, Liga lesní moudrosti a americký Divoký západ. Tramping u nás má však své zvláštnosti. Samotné slovo tramp je původem s americké angličtiny. Byl takto označován sezónní dělník nebo tulák, pro kterého bylo typické nerespektovat společenská pravidla okolí a žít většinou na okraji společnosti. Trampové se vyhýbali povinnostem, neměli majetek ani postavení a také minimum práv. Termín byl převzat z románů Jacka Londona, byl inspirován také díly Karla Maye, Zane Greye, R.L. Stevensona a dalších. Používá se také výraz vandr nebo vandrování. Němčina přinesla výraz čundr a čundrák. ————– Jak známo v létě nastává velké stěhování národů. Z města se chce dostat téměř každý. V České republice již tradičně řada obyvatel tráví dovolenou a víkendy na chalupách a chatách. Skauti na táborech. —————————- David Vávra Český architekt, herec a spisovatel „Skaut mě učil samostatnosti… Ale zásadní bylo, že všechny situace byly spojeny s kamarádstvím a dobrodružstvím.” Václav Havel Rád vzpomínám na dobu, kdy jsem se svým skautským oddílem také sjížděl řeky a prožíval podobná dobrodružství jako vy. Vím, co vše pro vás skauting znamená, a raduji se z toho, že jeho myšlenky jsou stále aktuální a oslovují mladé lidi. Skrze pestrý program, který skauting nabízí, získáváte dobré návyky pro život ve společnosti a svou další činností jí prokazujete nezištnou službu. Naše země takové občany potřebuje. --------- BIBLE SPOLUŽÁKŮ NA GYMPLU "Kupte si ji, nebo zapůjčte v městské knihovně" Bohatýrská trilogie kniha od: Jaroslav Žák & Vlastimil Rada 95 %77 hodnocení Bohatýrská trilogie obálka knihy Přidat do mých knih KoupitKoupit eknihu Bohatýrská trilogie Budlínek a Matlafousek čili Vzpoura na parníku "Primátor Dittrich", Dobrodružství šesti trampů aneb Nové pověsti české, Z tajností žižkovského podsvětí. Původně zamýšlená obrázková knížečka pro děti se rozrostla v satiru na špatnou dobrodružnou literaturu (Vzpoura na parníku "Primátor Dittrich"). Druhý příběh (Dobrodružství šesti trampů) je již satirou ryze intelektuální, promyšlené konstrukce, v níž autoři parodují nejrůznější literární druhy a slohy. Poslední práce (Z tajností žižkovského podsvětí) je nesena duchem parodie na detektivky.

SUDENTÍKY RG ŽIDENICE OD PRIMY CELOŽIVOTNĚ OBOHATIL Jaroslav Žák (28. listopadu 1906 Praha[1] – 29. srpna 1960 Praha) byl český středoškolský pedagog, spisovatel a scenárista. Před rokem 1945[editovat | editovat zdroj] Narodil se v rodině poštovního úředníka (poštovního asistenta) Josefa Žáka (1879–??) a jeho manželky Zdeňky, rozené Sokolové (1883–??).[1] Rodina bydlela v Bubenči, v roce 1909 se přestěhovala na Žižkov.[2] Už ve svých třinácti letech napsal svou první povídku Pancéřová loď (1919) se sci-fi námětem. Otištěna byla až dlouho po jeho smrti. V Praze absolvoval základní i klasické gymnázium v Libušině ulici na Žižkově,[3] pak i v letech 1925–1929 úspěšně Filozofickou fakultu Karlovy univerzity. Vystudoval latinu a francouzštinu. Stal se učitelem jazyků, napřed v Praze, od roku 1932 ve Dvoře Králové, pak na Slovensku v Liptovském Mikuláši. Od září 1936 do září 1946 působil jako středoškolský profesor latiny a francouzštiny na Reálném gymnáziu v Jaroměři. Některé Žákovy knížky se inspirují životem na jaroměřském gymnáziu. Mnohý literární typ profesora, studenta, jejich návyky či řeč – studentský slang – našly živý pravzor ve zdech jaroměřské alma mater.[4] Po válce[editovat | editovat zdroj] V letech 1945–1948 byl lektorem, scenáristou Československého státního filmu v Praze a také novinářem. V roce 1946 se přestěhoval do Prahy. V deníku Svobodné slovo publikoval na pokračování román Ve stínu kaktusu reflektující soudobou situaci v Československu. Prorežimní kritici označili Žáka za „tvůrce bez odpovědnosti, který kazí mladou inteligenci recesí“. Záhy byl vyloučen ze syndikátu spisovatelů, propuštěn z Barrandova a další publikační činnost mu byla dobu znemožněna. Díla Konec starých časů a Na úsvitě nové doby zesměšňující únorový puč psal bez naděje na jejich publikaci. V roce 1952 byl zaměstnán na vedení zdravotnické dokumentace. Pracoval také jako překladatel a korektor pod cizími jmény.[5][6] Pracoval pak jako korektor, od r. 1955 pořizoval anotace z odborného tisku v Ústavu pro zdravotnickou dokumentaci. Zemřel náhle na srdeční infarkt ve věku nedožitých 54 let.[4] Děj politického satirického románu Konec starých časů (1991, 2010), týkající se událostí Února 1948, je vsazen do Jaroměře-Josefova, která je předobrazem románového Pepova Týnce nad Lesem.[4] Jeho díla začala znovu nepravidelně vycházet po roce 1958.

100letí republiky – 80 let Rychlé šípy Zdeněk Gryc | Pondělí, 17. 12. 2018 v 22:58 K oblibě Rychlých šípů přispělo i to, že získaly pověst zakazovaného díla. Časopisecky vycházely jen krátce: 1938–1941 (do zákazu nacisty), 1945–1948 (do zákazu stalinisty) a 1968–1970 (do zákazu normalizátory). To z nich dělalo vzácný a obdivovaný artikl. Prostě kdo měl doma staré ročníky Mladého hlasatele či poválečného Vpředu, byl „in“. Anonym Jan P zneužil po 5 letech otevřeného blogu JL. Zařadil se do shora uvedených, rudých bratrstev, kočičí pracky. Zdroj: https://www.lidovky.cz/kultura/plantaznici-uz-je-nam-80-let-rychle-sipy-slavi-uspech-nekolik-generaci.A181217_110011_ln_kultura_jto#utm_content=freshnews&utm_term=80 LET MLADÝ HLASATEL&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz