Krásně demokraticky opomenutý kapitalistický šity párek.Hlavně připomenout komunisty.

Nazvat jihlavský Prior pomníkem, budiž. Jako na ty ostatní na něj například kálejí holubi. Ale kálejí i na protější budovu radnice. Nesporný je ovšem fakt, že místo, kde byl vybudován, byl je a bude z obchodního hlediska ideálem. To samé věděl i T. Baťa, který na místě zbořené budovy Kreclu chtěl postavit obchodní dům. Tehdejší mocní mu to nedovolili, zřejmě měli daleko estetičtější cítění než v článku zmínění komunisté. Skutečností však je, že Prior svého času dosahoval 31% maloobchodního obratu města a 19% obratu okresu Jihlava. Byl bezkonkurenčně nejlepším obchodním zařízením v Jihlavě, co se týká kultury prodeje. Jeho existence se pozitivně projevovala i na návštěvnosti Jihlavy. Živit myšlenku jeho zbourání, je házením hrachu na zeď, žijeme v době, kde je soukromé vlastnictví nedotknutelné. Proklamace některých místních politiků a občanů na toto téma proto nemají valný význam. Za zdmi Prioru se na rozdíl od protější budovy radnice nerodí budoucnost Jihlavy a jejich obyvatel. Právě radnice je místo, kterému je třeba věnovat trvalou pozornost. Ignoraci jejího majestátu a netečnost k chování osazenstva radnice ponechme zmíněným holubům.

Že komunisté zlikvidovali sochu T.G.Masarika je jejich ubohost. Že zlikvidovali pana Šlesingra je nelidské. Že zbourali Krecl je historicky nenapravitelná chyba. Že se Prior na náměstí nehodí je zřejmé, ale svou úlohu v období vlády jedné strany bohatě občanům splnil. Co ovšem dělá zalitá rezavá kostka betonu, v zeleném údolí do podkovy obepínající historické jádro města Jihlavy v nynější svobodné době, je stupidnější zhovadilost než Prior na náměstí. Pokud jste si chtěl vybrat relevantní příměr k pomníčku pana presidenta Masarika, mohl jste klidně použít vlastní myšlení k té hrůze mezi Koželužským údolím a Heuloisem a nemusel obnovovat jednoduchou až přihloupou ideologii bývalého městského radního pana Vovsíka, na těchto blozích.

Venco máš pravdu...je stále o vás a vašich zločinech mluvit, proč o tom máme mlčet?

Postavte pomníček Josefu Novotnému a pro K. .

Dobrý den pane Jirků. Měl bych pro vás návrh, co kdyby jste se z titulu své bývalé profese a coby bývalý zakladatel VOŠ Jihlava i její ředitel do roku 2006, který na jejím základě založil veřejnou Vysokou školu polytechnickou Jihlava (VŠPJ), se raději podepsal pod následný otevřený dopis, popřípadě i pomohl níže podepsaným profesorům. Jsem přesvědčen že z titulu své původní profese a bezplatně zjískanému vzdělání, by jste měl spíše inklinovat k předávání vědomostí než se obohacovat lobismem. . Rada České televize Kavčí hory 140 70 Praha 4 . V Praze dne 26. 10. 2011 . Vážený pane předsedo, vážení členové rady České televize, . volba nového generálního ředitele ČT je spojována s řadou představ o tom, co by se v mediálním servisu, který ČT poskytuje veřejnosti, dalo zlepšit. Věříme, že zvolení pana Dvořáka vyplývá právě z potřeby dát ČT takový směr, který bude, více než co jiné, na první místo klást veřejný zájem. Tento zájem zahrnuje jak podporu kulturní identity, tak důraz na vyvážené zpravodajství nebo na podporu kvalitní televizní či filmové tvorby. Stejně významným veřejným zájmem je zvyšování povědomí a hlubšího porozumění těm oblastem života společnosti, které ji přímo utvářejí. Ať už je to politika, ekonomika, umění, zdravotnictví či vzdělávání. . Právě změny v prezentaci témat vzdělávání mají být podle konceptu ředitele Dvořáka jednou z jeho priorit. Vize vzniku nového televizního programu, který by byl zcela věnován právě vzdělávání, je jistě potvrzením toho, že nové vedení ČT si společenskou důležitost vzdělávání velmi dobře uvědomuje. Vždyť samotnou preambuli Kodexu ČT lze ztotožnit s tím, co by mělo společnosti dávat i vzdělávání: přístup k různým kulturním vzorům, k různým názorům, k diskusi o nich, k vytváření vlastních, poučených postojů atd. Vzdělávací funkci ČT jako takové je věnován samostatný, desátý článek kodexu. . Podpora vzdělávání však neobnáší jen tvorbu a zprostředkování vzdělávacích pořadů. Úroveň přístupu ke vzdělávání vyplývá i z toho, jakým způsobem budou lidé v České republice o vzdělávání a s ním spojených tématech uvažovat, jaké obrysy pro své úvahy si vytvoří, jak poučeně budou posuzovat informace, které jsou jim předkládány, jaké otázky si budou klást. I v tomto ohledu hraje ČT nezastupitelnou roli, kterou naplňuje zejména svým zpravodajstvím, diskusními pořady a publicistikou. . Nelze jistě zpochybnit, že se ČT vzdělávání po stránce zpravodajské i publicistické věnuje. Klademe si ale otázku, zda způsob, jakým ČT tuto svou roli doposud naplňuje, skutečně přispívá k tomu, aby divák dostatečně pochopil skutečný význam vzdělávání a jeho dlouhodobé efekty. Tedy zda má možnost, díky ČT, odpovědně zvážit, v jakém stavu současné vzdělávání v ČR je, co nejvíce potřebuje, kam by se mělo orientovat a čeho je k tomu třeba. Zhodnotíme-li, jakým způsobem zpravodajství a publicistika ČT ke vzdělávání přistupuje, docházíme k názoru, že v tomto ohledu ČT svou roli naplňuje nedostatečně. . Přímo exemplárním příkladem, na němž lze na nedostatky poukázat, je diskusní pořad Po škole, který 28. 9. zařadila ČT24. Je nepochybné, že dvouhodinový diskusní pořad v hlavním vysílacím čase na zpravodajském kanálu je vynikající příležitostí k tomu, aby se diváci dozvěděli mnohé o tom, co je pro vzdělávání v současnosti zásadní. Jsme přesvědčeni, že pořad této příležitosti nevyužil a místo důkladnějšího vhledu do problematiky přinesl jen paletu povrchních názorových střetů; nikoliv odborná, ale politická stanoviska a přehled lobbistických zájmů. . Pořad, bohužel, divákovi neumožnil hlubší vhled do podstaty a proměn současného vzdělávání a do jeho potíží. Místo toho spíše dokumentoval celkovou mediální nemohoucnost, která vzdělávání poškozuje. Je pravděpodobné, že na vině je i celkově menší mediální zájem o tuto oblast a z toho vyplývající neznalost a nekompetentnost těch, kteří informace připravují a zprostředkovávají. To však nemůže být omluva pro výběr nepřiměřených témat, volbu pseudootázek nebo nevhodnou skladbu pozvaných hostů. Médium veřejné služby by se u tak prioritních témat, jako je vzdělávání, nemělo podobných chyb dopouštět. Důsledky pak nelze nikdy úplně napravit. . Vážený pane předsedo, vážení členové rady České televize, . v současnosti, více než kdy jindy, máme výbornou příležitost dát vzdělávání takovou váhu, jakou si zaslouží. Z vlastní zkušenosti těch, kteří jsou se vzděláváním těsně spojeni, ať už na rovině akademické, profesní či jen občanské, považujeme za nezbytné se o to alespoň pokusit. Ač zastáváme často velmi odlišné názory na řešení současných problémů ve vzdělávání, v tomto jsme za jedno: způsob, jakým je vzdělávání mediálně prezentováno, směřuje spíše proti veřejnému zájmu, nikoliv k jeho podpoře. . Nechceme být jen pouhými kritiky, rádi nabídneme pomocnou ruku. Dokážeme představit řadu vážných problémů, které se vzdělávání v ČR týkají a které jsou přitom ve veřejné diskusi opomíjeny. Domníváme se, že umíme poskytnout vhled do širších souvislostí, které se týkají medializovaných témat a které přitom zůstávají často nepopsány. Jsme schopni upozornit na řadu zobecnění či nepřesností, jež mediální diskusi o vzdělávání provázejí. Neděláme si v žádném případě nárok na vševědoucnost. Chceme pouze tolik, aby divák ČT měl možnost dozvědět se o vzdělávání mnohem více, než kolik mu bylo umožněno dosud. Je ale pouze na Vás, abyste zvážili, zda je toho třeba, či nikoliv. Jediné, o co žádáme, je, abyste na první místo stavěli veřejný zájem. . S úctou . prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc., prorektor Univerzity Karlovy v Praze prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc., prorektor Univerzity Pardubice v Pardubicích PhDr. Václav Trojan, Ph.D., vedoucí katedry Centrum školského managementu Pedagogická fakulta UK v Praze Mgr. Zdeněk Bělecký, ředitel ZŠ Meteorologická, lektor dalšího vzdělávání učitelů Mgr. Bohumil Kartous, člen vedení společnosti Scio

K.,řekni,čím jsem se provinil?

myslím, že zločiny komunismu se musí připomínat......

A můžeme si připomenout i zločiny demokratů ? Proti nimž teda čeští komunisti byli jehňátka ? Dokonce boží ?

Ano, copak zlo páchali jen komunisté? Někdo se v té době měl i dobře. Ten kdo nešel proti nim, hleděl si svého, tak s nimi problém neměl. Z členů rodiny nikdo dřív ve straně nebyl, taťka i mamka po škole ihned našli práci, bydlení a sociální jistoty. Mě v té době vychovali, za peníze ROH cestovali, ne názap, ale na východ, Vysoké Tatry a podobně. A i tam bylo krásně, u Balatonu nádhera. Všichni mládež masírují, jak komunisti zabii spoustu lidí, jak každého terorizovali, ale věc má i druhou stránku. A dnes? Sice se nezabíjí, ale někdy bych ty sociální jistoty za něco vyměnil. Teď nám nevelí východ, ale pro změnu západ, EU nás bombraduje kolikrát nesmyslnými směrnicemi, kvótami, co čeho vše můžeme vypěstovat a celkem naše zemědělství upadá a rozvoj venkova je ta tam. Podívejme se na etalon demokracie-USA. Jakou cestu si prošli tam? Vyvražďování indiánů a plenění těchto kolonií, černoši jako otroci. To nikdo nekritizuje. Jen vidí to červené zlo a vidí jen tu jednu stranu mince. Ale vše má pro i proti.

Gottwald oproti demokratům byl troškař.V době ,kdy naši soudruzi zjišťovali,že někde udělali chybu a zřizovali Kolderovu a Pitrovu komisi k prošetření "nezákonností",tedy počátkem 60.let ,tak v té době demokrati Francouzi vymlátili 2- 3 miliony Alžířanů jenom proto,že se Francouzům nechtělo z Alžírska a nechtěli povolit nejdemokratičtější institut,tedy referendum o sebeurčení. A to prosím měli soudruzi to nejhorší za sebou.Frantíci teprve končili. No a oproti Britům , byli Frantíci vlastně taky žabaři. Britové,když skončili s koloniema,tak stříleli do vlastních občanů doma.Třeba v Londonderry že ? To bylo asi o deset let později než bordel co dělaly u nás milice v roce 1969.A obětí bylo setsakra víc.Trochu nestrannosti páni demokradi.

Asi jsem můj první blog napsal moc komplikovaně a nepodařilo se mi dostatečně vypíchnout pointu. Nevadí příště se polepším. Mám ale velikou potřebu komentovat to, co říkají pan Marek Řezáč a jojo. Rozumím tomu, že máte vztek a že vám není v tomhle demokratickém zřízení dobře. Vaše postoje si jinak nedokážu vysvětlit. Jen bych byl zvědav na to jak by to vypadalo kdyby jste svoje postoje přednesli někomu, kdo okusil jak chutná komunistickej kriminál a nebo jaké to je jezdit místo na zotavenou do Tater do Jáchymova. Demokracie není ráj to netvrdím má ale výhody, které jakákoli totalita nemá. Například to, že si tu můžeme v klidu nadávat a nemusíme se bát jakéhokoli trestu. Můžeme podnikat. Můžeme neomezeně cestovat atp..... Jsem ročník 1978 a v totalitu jsem nevnímal. Jedno ale vím jistě jakékoli totalitní zřízení je cesta do pekel a je jedno jestli je to napravo a nebo nalevo.

Je dosti pravděpodobné že si malý pomníček před poslaneckou sněmovnou chtěla nechat postavit i nynější předsedkyně poslanecké sněmovny a zástupkyně jihlavské ODS paní Miroslava Němcová. Tentokrát by tento pomníček ze železa měl zabránit občanům České Republiky povědět nynější bezůplatné vládě rozpočtové zodpovědnosti co si většina občana o jeji vládě myslí. Jistě si všichni dobře pamatujeme jak v klidu a bez jakéhokoliv zásahu české policie před poslaneckou sněmovnou postávali a protestoval v hloučcích majetnější občané za své zuisky ze slunečních elektráren. Kovové zátarasy obklopily parlament. Styďte se, bojíte se lidí, křičí ČSSD Ulice ke Sněmovně v neděli přehradily policejní kovové zátarasy. Cílem bylo, jak naznačil poslanec ČSSD Stanislav Křeček, zabránit demonstrantům z iniciativy ProAlt v protestech proti přijetí zákonů zdravotnické, sociální a důchodové reformy přímo před Sněmovnou. Demonstrace jsou ze zákona do 100 metrů od sídla Parlamentu zakázány. Ještě během dopoledne byly zátarasy odstraněny.Není možné, aby se tady vytvářely takové příkopy mezi námi a veřejností,“ prohlásil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Obvinil vládní koalici, že proti lidem nasazuje nejen nespravedlivé reformy, ale policii i zátarasy. Dal to do souvislosti s událostmi listopadu 1989. Vítězslavu Jandákovi (ČSSD) prý jeden z policistů řekl, že zábrany byly rozmístěny „na příkaz předsedkyně Sněmovny“. Miroslava Němcová (ODS) na to řekla, že nemá žádnou kompetenci přikazovat policii, co má nebo nemá konat. „Jediné, co musím hlídat, je to, aby byl zajištěn normální provoz kolem budov Sněmovny,“ dodala s tím, že opatření nařídila ochranná služba Policie ČR. Boris Šťastný (ODS) jejich přímou souvislost s demonstranty zpochybnil. Podle něj ochranná služba Policie ČR ale má důvod, proč se rozhodla posílit bezpečnostní opatření. ČSSD by podle něj měla žádat vysvětlení od policejního prezidenta, nemůže čekat veřejné zdůvodnění. Josef Novotný (VV) dal demonstranty, jichž podle něj ráno bylo před zábranami pět, do přímé spojitosti s ČSSD. "Drží stejné transparenty jako mají tady poslanci ve Sněmovně, které vytiskla stejná tiskárna," upozornil Novotný. Michal Hašek (ČSSD) označil Novotného slova za „ranní agenturní svodku ABL“, tedy bezpečnostní agentury, která patřila předsedovi poslanců VV Vítu Bártovi. Podle Haška by byly policisté užitečnější třeba na Šluknovsku. Svůj výstup uzavřel výkřikem: "Styďte se!"