Aleš Urban
Jsem třicátník, narozen v Jihlavě. Město je pro mě srdcová záležitost. Člen politické strany ČSSD, která by neměla zapomínat na slovo sociální ve svém názvu. Zajímám se o sociální dění ve městě.
Byl jednou jeden dům
Aleš Urban | 29.04.2019 08:44Dostupné bydlení, zejména pro mladé lidi a seniory, by mělo být v krajském městě prioritu. Dnes není tedy nic zvláštního, že se generace mladých dvaceti a třicetiletých lidí každé ráno probouzí ještě pořád ve svých dětských ložnicích u rodičů. To by mělo být signálem a budíčkem, protože je něco špatně. Ta věta říká opravdu vše o stavu bydlení v České republice. Bydlení v České republice trpí již téměř 30 let stejnou chorobou, Města nemají nabídky různých forem bydlení, nemají dlouhodobé strategie a vize. Je špatná právní úprava bydlení vlastnického, družstevního i nájemního. Úsměvná je víra ve funkci trhu, ten nic nevyřeší. Místo toho, aby se města postarala i o existenci forem bydlení pro lidi v potížích, nečinností vznikly podivné ubytovny, kde za velké peníze pronajímají podivní podnikatelé hrozné byty. Města své bytové fondy rozprodaly, za pakatel, téměř 700.000 bytů, které získaly bezplatně od státu. Například město Jihlava by mělo zrekonstruovat své nemovitosti. V minulosti jich mnoho ze svého bytového fondu prodala. Nejenom byty, taktéž budovy a domy. Příkladem může být dům na horním Masarykově náměstí, který ještě před prodejem prošel rekonstrukcí a následně byl prodán. Zda za cenu výhodnou pro město, nechám na uvážení každého. Lze to veřejně dohledat. Ovšem to nejde na vrub stávajícímu vedení města. To byl ve vedení města jiný politický slepenec. (*Jedna strana je ovšem u všech slepenců městských koalic, včetně prodeje domu na Masarykově náměstí.) Přitom řešení bytové krize je vcelku jednoduché. Zrekonstruovat a následně nabídnout městské byty potřebným. Příkladem může být budova na Brněnské ulici, kde by mohlo být na dvě desítky bytů. Vedení města nedávno schválilo její rekonstrukci. Super, tak přece jen je tu vize. Budova je od roku 2015 opuštěná a její využití přichází vhod. Konečně se myslí na nejpotřebnější. Co ovšem na vrub nového vedení města jde, je nelogické rozhodnutí k budově na Brněnské ulici. Bohužel při drobnohledu zjistíme, že budoucím nájemcem podle uzavřené budoucí nájemní smlouvy bude ScioŠkola Jihlava. Ano, soukromá firma. Stačí se podívat na internetu, jak k tomu došlo. Myslím si, že by nám zastupitelka za Fórum Jihlava mohla říci historii transformace sdružení Montessori, když byla členkou správní rady. V článku z 6. 6. 2017 na zpravodajském serveru iDnes je doslova uvedena tato její citace: „Jak se zvyšuje se počet dětí, prostory nám už nevyhovují. S hledáním vhodného místa nám pomáhá jihlavský magistrát. Intenzivně jednáme o možnosti přesunu do budovy v Brněnské ulici.“ Materiál finanční výbor nedoporučil zastupitelstvu města ke schválení s názorem, že se jedná o nehospodárné nakládání veřejných prostředků. Náklady na rekonstrukci až 20 miliónů korun z kasy města. Nájem? 850 tisíc za rok. Pronájem budovy je stanoven na 10 let. Jednoduchou matematikou z toho vychází krásná investice. Školné se pohybuje okolo 4 500 Kč za měsíc pro studenta. Bohužel vize a zájem byly silnější než argumenty, tak jako u každého vedení města. (viz. dům na Masarykově náměstí) Sociální demokracie na to ve městě poslední roky moc nedbala. Je na čase to změnit a zaměřit se na chyby, aby se neopakovaly. Přitom inspirace dostupného bydlení je všude kolem nás. Například Vídeň je proslulá nabídkou dostupného bydlení. Nemusíme ovšem za hranice kraje. V Třebíčí mají skvěle vyřešenou problematiku bydlení. Chce to jen chtít a zapracovat na sociální oblasti. Bohužel ani předchozí vedení města v této problematice mnohé neudělalo, a tak se nabízí otázka. Přijde někdo s rázným řešením a zaměří se na tuto početnou skupinu obyvatel, která si pomoc zaslouží?