Zdeněk Gryc
Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla
OKUPACE 15. březen 1939 a 21. srpen 1968.
Zdeněk Gryc | 10.05.2019 12:40Dne 15. března 1939 překročily německé jednotky hranice Česko-Slovenské republiky a začaly obsazovat důležité objekty. Za vojenskými jednotkami následovaly oddíly německého represivního aparátu (bezpečnostní policie a SD), které měly zajistit některé osoby a důležité materiály. Ve večerních hodinách dorazil do Prahy i říšský kancléř Adolf Hitler, jenž následujícího dne vydal tzv. výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Dne 21. srpna 1968 Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Vstup spojeneckých vojsk, Operace Dunaj, Okupace Československa) byl vojenský vpád vojsk pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem (SSSR) na žádost konzervativního křídla Komunistické strany Československa, který se uskutečnil 21. srpna 1968. ------------------------------------------------------- 13. května 1945 byl Emil Hácha zatčen na lánském zámku a dopraven do vězeňské nemocnice na Pankráci, kde 27. června 1945 zemřel. Emil Hácha (12. července 1872 v Trhových Svinech – 27. června 1945 v Praze) Po vzniku Československa (1918) se stal členem Nejvyššího správního soudu, v roce 1925 byl jmenován jeho prezidentem. Byl členem haagského rozhodčího soudu a legislativní rady vlády ČSR. Po abdikaci Edvarda Beneše v důsledku Mnichovské dohody a po přijetí ústavního zákona o autonomii Slovenska a Podkarpatské Rusi byl 30. listopadu 1938 zvolen prezidentem Česko-Slovenské republiky. 14. března 1939 byl pozván do Berlína na jednání se špičkami Německé říše, na kterém byl násilím a výhrůžkami přinucen k souhlasu se vznikem Protektorátu Čechy a Morava. Hácha se mylně domníval, že nacisté budou respektovat uzavřené dohody a mezinárodní právní normy. V prvních letech svého působení ve funkci státního prezidenta byl velmi aktivním politikem, který se zasazoval za práva českého národa. Protestoval u říšského protektora Konstantina von Neuratha proti germanizaci, v říjnu 1939 odmítl slib věrnosti Hitlerovi a v listopadu 1939 požadoval propuštění zatčených vysokoškolských studentů. Byl iniciátorem vzniku Národního souručenství, které měla být zastřešující organizací českého obyvatelstva Protektorátu. Po příchodu Reinharda Heydricha do Prahy a zatčení protektorátního premiéra Aloise Eliáše se Hácha dostal pod zvýšený tlak okupantů. Osudovým zlomem v jeho životě se stal atentát na Reinharda Heydricha, který v červnu 1942 provedli čeští výsadkáři. Terorizování českého národa a osobní nátlak nacistů v čele s Karlem Hermannem Frankem podlomily zdravotní a duševní stav sedmdesátiletého státního prezidenta. Zlomeného Háchu nacisté využívali jako symbol propagovaného „protektorátního vlastenectví v rámci Německé říše“. Jeho zdraví se však vlivem pokračující arteriosklerózy rychle zhoršovalo, proto přestal být pro nacisty zajímavý. Hácha ztratil nejen důvěru domácího odboje a londýnské exilové vlády, ale i okupantů a jejich přisluhovačů. 13. května 1945 byl Emil Hácha zatčen na lánském zámku a dopraven do vězeňské nemocnice na Pankráci, kde 27. června 1945 zemřel. Jak přiznal i poválečný Národní soud, od ledna 1943 nebyl Hácha odpovědný za své činy. Pro nemalou část českého národa však představoval symbol zrady a pronacistického aktivismu. Tento pokřivený obraz Háchovy osobnosti přežívá u starší generace do dneška. ---------------------------------------------------------- Prezident Miloš Zeman se ve čtvrtek zúčastnil oslav konce druhé světové války na ruském velvyslanectví. ------------------------------------------------------------- Ministr Petříček: Rusko odpovědělo na žádost snížit počet zaměstnanců ambasády v Praze MARTINA SPĚVÁČKOVÁ DNES 10:30 Výzva s Tomášem Petříčkem: O české politice k Číně, dezinformacích a koaliční vládě. (Video: Martina Spěváčková, Seznam.cz) Podle Bezpečnostní informační služby slouží pracovní pozice na ruském velvyslanectví v Praze i jako krytí pro špiony. Článek Ministerstvo zahraničí dostalo od ruské strany odpověď na požadavek o redukci zaměstnanců velvyslanectví v Praze. Seznamu to potvrdil šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD). Odmítl ale upřesnit, jak přesně ruská odpověď vypadá. Na ruském velvyslanectví v Praze působí 45 diplomatů a zhruba dalších osm desítek lidí v administrativě a jako technický personál. I s partnery je to celkem asi 150 lidí a jejich počet dlouhodobě výrazně vyšší, než 60 českých diplomatů a členů dalšího personálu v Moskvě. Ministerstvo zahraničí proto před několika měsíci vyzvalo Moskvu, aby své zastoupení v české metropoli snížilo. A šéf resortu Tomáš Petříček teď potvrdil, že odpověď už dostal. „Jsme ještě v jednání s ruskou stranou. Máme mnoho otázek, jak technických, tak politických, které chceme s ruskou stranou řešit. V tuto chvíli řešíme řadu majetkoprávních otázek, řešíme technické náležitosti, jako jsou třeba diplomatická vozidla,“ říká ve Výzvě. Podle Bezpečnostní informační služby pracovní pozice na velvyslanectví slouží i jako krytí pro špiony. --------------------------------------------------------------------------- „Ruský diplomatický personál tak zůstává nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci,“ stojí v loňské výroční zprávě s tím, že intenzita aktivit ruských zpravodajců roste. -------------------------------------------------------------------------- „Počet zaměstnanců ruské ambasády chceme také otevřít, ale musíme si uvědomit, že to jsou záležitosti, které se řeší recipročně a v tomto směru si musíme vyhodnotit, jaké jsou adekvátní kroky z naší strany. Panu velvyslanci jsem jasně řekl, že na naší straně je zájem o to, abychom spolu vedli dialog,“ vysvětluje diplomaticky Petříček