Zdeněk Gryc
Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla
ČO SA SKRÝVÁ ZA ÚSMEVOM
Zdeněk Gryc | 21.07.2019 08:29Čo sa skrýva za úsmevom bankových úradníkov Ján Lauko | Čtvrtek, 3. 12. 2009 v 9:44 Čo sa skrývá za úsmevom nestárnoucího Jána Lauka bez identity už 10 let od: Čtvrtek, 3. 12. 2009 v 9:44 ? Kapitalismus bez lidské tváře! Pravda o súčasné realitě Ján Lauko | Čtvrtek, 18. 7. 2019 v 19:33 --------------------------------------------------------------------------------- Socializmus s lidskou tváří a 21. Srpen 1968 Převzato: Martin Fendrich Srpen 1968: Okupace české duše trvá dodnes. Češi mají strach 20. 8. 2015 11:30 /Tuto fotografii pořídil v Praze těsně po okupaci v srpnu 1968 Jan Palach. | Foto: Archiv Ladislava Žižky / Jak souvisí okupace Československa v roce 1968 a Výzva proti strachu a lhostejnosti, kterou dali dohromady čeští vědci? Minulost si neseme v sobě. Návyk se bát, ohýbat. V pátek 21. srpna to bude 47 let, co Československo okupovala vojska Varšavské smlouvy pod diktátem Moskvy. Souvisí to šlápnutí na krk rodící se svobodě nějak s dneškem? Podepsala se okupace na duši českého národa tak, že jsme její důsledky ještě nepřekonali? Když se dnes díváme na Česko, vidíme hrdou, nepokořenou, po svobodě toužící zemi? Nepoddajný lid, který neskočí na kdejakou blbinu, uvažuje samostatně, pyšní se suverénními elitami, jež pilně slouží nezávislosti? Nebo vidíme reptáky, kteří věčně jen ukazují prstem na někoho jiného a křičí: To on může za můj zpackaný život! Vnímáme svoje dějiny? Podobáme se v tom Němcům, kteří dokázali po fašismu a po prohrané válce akceptovat svoji vinu? Ne. Naše potíž tkví mimo jiné v tom, že se neustále vnímáme jako oběti, že vždycky za náš osud může někdo jiný, že o suverenitě, která je ryze vnitřní záležitostí a nezáleží na velikosti, jen mluvíme. V srpnu 68 jsem byl malý kluk. Dodnes si pamatuju tu atmosféru. Jak se věci měnily, jak se mohlo mluvit, jak rodiče ožili. Jinak se zpívalo dokonce i v rádiu. Můj otec zakládal s Emilem Ludvíkem Společnost pro lidská práva, něco do té doby naprosto nemyslitelného. A pak nás Rusové zašlápli. Chvilku ještě menšina vzdorovala, upálil se Palach, ale pak to šlo šupem do háje."