Petr Klukan
Narozen 2. 4. 1961 v Jihlavě, je absolventem Přírodovědecké fakulty UJEP Brno. Od roku 1993 je šéfredaktorem Jihlavských listů. Mezi jeho největší záliby patří fotografování.
http://www.jihlavske-listy.cz
Odbory a DKO
Petr Klukan | 12.01.2012 11:17Odborák, tak se budově DKO říkalo odnepaměti. Ne dům kultury, ačkoliv kultura se tu provozovala ve všech stupních. Chodilo se prostě do odboráku a do „bílého“, jak se označovala zdejší restaurace. „Mramorový chrám“ uznávaný architektonickými odborníky, pro neznalé obrovská studená stavba, jejíž prostory rozehřály až filmy ve filmovém klubu, plesy ve společenském sále nebo různá vystoupení. Odborákem prošli snad všichni obyvatelé města Jihlavy. Učili se zde první taneční kroky, chodili do kina, na čaje, do restaurace, na plesy a koncerty. Před rokem 1989 vše patřilo všem, a tak se nikdo nad vlastnictvím nepozastavoval. To až po Sametové revoluci. Odborák patřil odborům, v rámci transformací, delimitací a přerozdělování majetku získalo jihlavský odborák pět odborových svazů. Před deseti lety, v roce 2002. Po dalších čtyřech letech z pěti odborových svazů (Odborový svaz (OS) dopravy, OS KOVO, OS státních orgánů a organizací, OS zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb a OS námořníků) zbyly jen tři (OS dopravy, OS KOVO a OS státních orgánů a organizací) a doufejme, že to tak již zůstane. Předseda OS KOVO, pan Středula, nedávné padesátileté výročí DKO oslavil spolu s Jihlavany přímo v sále při galakoncertu. A současná ředitelka DKO V. Podhorská ho při úvodní řeči mile vyzvala k nutnosti vyměnit sedadla v divadelním sále, na kterých sedět delší dobu je utrpení. Co na to předseda OS KOVO, kterému DKO patří již deset let? Povzdychl si, že jim bohužel DKO celou dobu své existence nepatřil, a tudíž současní vlastníci musí investovat s rozmyslem, jak to finanční situace dovolí. Otázkou zůstává, zda za minulé vlastníky považuje i svůj OS KOVO, který DKO vlastní již 10 let. V každém případě potvrdil fakt, že „dřívější“ odbory se snažily z budovy především peníze získat, než aby je do ní investovaly. Z pohledu návštěvníků DKO je však jedno, kterým odborovým svazům budova patří, protože objekt je odnepaměti odborů. Jak vidno, i odbory, chápané lidmi jako celospolečenská organizace pomáhající zaměstnancům, dokážou být v tržním hospodářství tvrdými kapitalisty. Zvyšování výdělečnosti objektu DKO pomocí nástavby pro Finanční úřad a pronájem kanceláří komerčním subjektům se jeví z hlediska ziskovosti jako velmi správné. Bohužel, jak vyplynulo ze slov předsedy OS KOVO, zpět do budovy se investovalo velmi málo. Ať už se Jihlavanům budova DKO líbí nebo ne, odborák má nezastupitelné místo nejen v kulturním životě města. Lze si jen přát, aby se i odbory umoudřily a začaly se chovat ke svému majetku šetrně. Neboť, jak tvrdí jedno přísloví, krávu nelze vydojit úplně, jinak chcípne. Z přístupu současného vedení DKO i majitelů se zdá, že se blýská na lepší časy.