Bedřich Ščerban
Narozen 31. května 1964 v Jihlavě, je bývalý vynikající hokejový obránce. Je držitelem pěti bronzových medailí z mistrovství světa a jednoho bronzu z Olympijských her. Na domácích kluzištích získal tři mistrovské tituly, navíc je mistrem Německa a Švédska. V současné době je jednatelem hokejového klubu Dukla Jihlava.
V první řadě bych chtěl poděkovat domácím....
Bedřich Ščerban | 16.02.2012 18:27„V první řadě bych chtěl poděkovat domácím, že na nás se zápasem počkali,“ byla první slova trenéra Ústeckých Lvů Petra Rosola na středeční pozápasové tiskové konferenci. „My jsme o kontumaci zápasu vůbec neuvažovali. Jde přece o hokej. Přišli diváci, chtěli jsme utkání odehrát," doplnil svého kolegu asistent jihlavského trenéra Petra Vlka Patrik Augusta. Zápas se nakonec odehrál s dvouhodinovým zpožděním. Ale pěkně popořádku... Celý článek na: http://www.hcdukla.cz/clanek.asp?id=Tem-co-vydrzeli-cekat-dekujeme-vzkazuje-fanousku-jednatel-Dukly-Bedrich-Scerban-5397 Počkali jsme protože: 1. Není termín, kdy dohrát před play-off utkání. 2. Soupeř nemůže za kalamitu a neprůjezdnost silnic. 3. Považujeme počkat za „sportovní“. Co je smyslem sportu? Poskytovat vyžití, zvyšovat kondici a odolnost. Pro společnost je žádoucí, aby občané sportovali. Vrátí se jí to na nižším marodění, větší pracovní výkonnosti, spokojenější společnosti (sportující lidé mívají lepší náladu v duchu hesla „ve zdravém těle, zdravý duch“). To je z hlediska amatérského sportu. U mládeže má sport další plusové aspekty. Připravuje děti na život, který není peříčko. Učí je orientovat se a žít v kolektivu, hledat si v něm své místo (někdo je lídr, tahoun, někdo dokáže dělat dobrý servis. Jeden je dobrý v tom a druhý v něčem jiném, dohromady to tvoří úspěšný kolektiv). Učí je podřizovat se cílům kolektivu. V profesionálním sportu pak jde o poskytování zábavy, prožitku divákům. Ano samozřejmě, ale jde také o naplňování vrozené vlastnosti lidí být lepší než druhý, vítězit. Stojím o vítězství. Chci zažívat pocit, že jsme lepší než soupeř. Chci překonávat překážky a mít stále lepší tým. Občas jsou porážky hořké - patří do sportu. Nechci vítězství u zeleného stolu. Nenaplnilo by mě uspokojením, že jsme lepší než soupeř. To radši prohraji, ale budeme hrát a bojovat. BŠ