Miroslav Tomanec, Ing., MBA
Stavební inženýr, restauratér, vinárník a pivovarník na penzi. Dnes už jenom kavárník a bývalý koaliční zastupitel, aktivně se snažící ovlivňovat chod našeho krásného města.
Vodárenská akciová.
Miroslav Tomanec, Ing., MBA | 29.12.2019 15:11Podstatnou část jihlavského vodárenského majetku stále provozuje firma VAS a.s., divize Jihlava. A to přes nespornou vůli Jihlavy rozhodovat a spravovat si svůj majetek. Nejde to už sedm let – hlavně kvůli šikovným obstrukcím právníků protistrany. A tak se pořád musíme s tímto molochem zabývat a respektovat jej, aniž bychom si to přáli. Na počátku všeho byla privatizace v divokých devadesátých letech. Tehdejší národní podnik Jihomoravské vodovody a kanalizace se sídlem v Brně tomu samozřejmě také neušel. Pokrýval území celého tehdejšího velkého Jihomoravského kraje a tak prvotní snaha byla zcela zřejmá - udržet vše jak bylo, přemalovat vývěsní štít a jet dál, jako by se nechumelilo....To se i částečně podařilo, trhlo se Město Brno a pak místa, které jednak byly dosti daleko od tohoto centra a nebo měly už tehdy velice prozíravé vedení... Hodonín, Břeclav, Uherské Hradiště, Zlín, Prostějov, Kroměříž. Tam všude jsou samostatné vodárny, vlastněné přímo městem a výnos z nich slouží v první řadě k obnově sítí, nikoliv ke zcela zbytečným režiím, jako je tomu u nás. Právě příklad samotného Brna je velice zajímavý a ukazuje jednu z možných cest. Za velkých politických třenic se zde totiž do vodárenství navezla francouzská firma Suez. Za necelou čtvrt miliardu získala 46% akcií - město si ale udrželo majoritu - a je to tak dodnes. Vedle slušné počáteční investice, za kterou se společnost dovybavila, přinesla dramatický obrat především do ekonomiky podniku a osvícený přístup v nakládání se ziskem - tedy nebere si zdaleka tolik co jí náleží a nechává zde podstatnou část na další rozvoj společnosti. Což se jí v konečném důsledku bohatě vyplatí - celková hodnota společnosti mezitím nenápadně vzrostla ze dvou na čtyři miliardy... Však také základní srovnání s naším vodárenským otesánkem, před kterým se my v Jihlavě musíme pořád klanět, vyznívá pro naši VAS Brno a.s. více než tristně....VAS obsluhuje 514 tisíc obyvatel, Brněnské vodárny a kanalizace (BVK) jenom 411 tisíc obyvatel, přesto výkony mají zhruba stejné - kolem 2 mld...Jak to? Přitom vodné a stočné se od samého počátku drží v Brně na úrovni o 15 % nižší než u nás - nyní mají 85 Kč, my 100 Kč ...Jak to ? Při stejných výkonech mají BVK každoročně vyšší zisky ....Jak to ? Stejné výkony stihne u BVK obsloužit ani ne poloviční počet zaměstnanců - tam 500 lidí, u VAS 1.100....Jak to? Při stejných výkonech dokáže BVK vyrobit a prodat o 10 % více vody ( 22 versus 24 mil kubíků ) ....Jak to? Ale zpět k našemu příběhu. Původní principy byly jako obvykle dobré - ale jak pravil sovětský klasik - všichni jsme to na počátku mysleli dobře a dopadlo to jak to dopadlo. Princip efektivního využití nejenom technických prostředků, solidarity měst a obcí a hlavně oddělení vlastnické a provozní struktury - jak se teprve po několika letech začalo řešit u plynu a elektřiny - to všechno se však už dnes rozplizlo a přežilo. Ale kupodivu to funguje dál - s bohatě futrovaným polštářem vodného a stočného, kde je přísun nekonečný a stabilní. VAS ročně prodá kolem 22 mil. kubíků vody a jenom nynější zdražení o 5 Kč znamená tedy 110 milionů... Tomuto molochu se tak stále daří držet na trhu a to dokonce až tak, že se postupně stává číslem 6.na našem trhu, kde už dnes dominují cizinci (Veolia, Suez, Energie AG,...) nebo velká města. Majitelé VASky jsou přitom vlastně v konečném důsledku občané, jejichž majetek tato firma spravuje – ale až přes tři ruce…Na začátku byla vize, že majitelé se stanou v poměrném podílu jednotlivé dobrovolné svazky měst a obcí, které se právě vytvářely - a to na Jihlavsku, Žďársku, Třebíčsku, Znojemsku a Blanensku - a tak se také stalo - tyto svazky se staly každý za sebe v poměrném podílu majiteli VAS a.s. - celkem tedy cca 80 %. Na SVAK Jihlavsko připadlo 17%. Zbývajících cca 20 % do sta je v držení 10 menších akcionářů - malých svazků (Ivančicko, Židlochovicko....) nebo měst a obcí ( Tišnov, Šlapanice, Bohdalov...). Pak se však ještě mezi VAS a Svazky vsunula nově vytvořená společnost, respektive téměř prázdná schránka SVKMO s.r.o. - tzv. Svaz vodovodů a kanalizací měst a obcí, kterou vlastní ty svazky a ta s.r.o. teprve vlastní tu VAS. Pitomost ? Jen zdánlivá a ve skutečnosti velká vychytralost. Protože to teď funguje tak, že "VALNÁ HROMADA" - tedy ve skutečnosti tito jednatelé prázdné schránky SVKMO rozhodnou o naložení se ziskem VAS - většinou ho největší část zase vracejí do firmy aby na majitele zbylo co nejméně ( 2018 byla dividenda 21,7 mil z HV 81 mil, o rok dříve pak 26,6 z 82 mil....) a ta se ještě procedí o "náklady" SVKMO, eseročka, které žádnou jinou činnost nemá, je pouze "majitelem" . A přesto " zaměstnává " tři lidi a platí tyto "jednatele" - což jenom v roce 2018 znamenalo 6,4 milionů - takže ta dividenda, která má postupně dojít do obcí se rázem smrskne o 30 % ! Ovšem vše samozřejmě legální a podle zákona. A tak to tedy funguje: VAS inkasuje od spotřebitelů vodné a stočné - cca 2 mld Kč ročně. za to dává majitelům infrastruktury nájemné cca 600 mil Kč ročně. První velký otazník. Je výše toho nájemné OK ? To nájemné jde na svazky v poměru majetku Druhý velký otazník. Protože tam se zastavuje a rozhoduje se. Tyto peníze měly být určeny především na vytváření zákonného fondu oprav a dále na kofinancování k dotacím - to Jihlava úplně promrhala, protože za to období pod SVAKem se ve městě z peněz tohoto uskupení investovalo minimálně - při průměrném stáří našich kanalizací okolo 70 let a vodovodů 50 let. U nás se za tyto peníze za všechny ty roky pouze opravila ČOV a rekonstruovala úpravna na Hosově - ale ta zdaleka neslouží jenom Jihlavě, ale širokému okolí... Pak je tady onen zisk z vysoce lukrativního provozování sítí - měl by být ve stamilionech, ovšem je stěží poloviční ( cca 4 % z výkonů ) - obrovská režie - třetí velký otazník , - a velký filtr SVKMO s.r.o. nakonec - jak bylo popsáno – čtvrtý velký otazník..... Malý zbyteček po tom všem, by měl skutečně doputovat na SVAK Jihlavsko – pátý velký otazník, včetně jejich velkých režií. A o tom všem se v různých obměnách diskutovalo na zastupitelstvu v létech 2007 - 2012. Tak jsem jenom oprášil sešit z tehdejší doby a aktualizoval čísla na dnešní dobu..Podstata se nikterak nezměnila… Jihlava už v roce 2009 ze SVAZku vystoupila a chce si spravovat svůj majetek sama, třeba si rozhodovat o výši vodného a stočného. Okolní obce a města, které už dávno toto uskupení opustily nebo se naštěstí ani nestaly členy, ho mají 60 – 70 Kč za kubík. Průměr v zemi je 80 Kč. A my máme dnes …. rovnou stovku ! Což je pro průměrnou domácnost tak o 2 tisicovky za rok víc, než je celostátní průměr. A o tom to je !