Zdeněk Gryc
Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla
SPALOVNA ODPADKŮ NA BLOGU PO 2 LETECH
Zdeněk Gryc | 15.03.2012 14:09Primátor převzal petici Stop spalovně. Celkem 1500 lidí se podepsalo pod petici Stop spalovně, kterou převzal primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal. Petici podepisovali lidé z příměstských částí Jihlavy v okolí Pávova.Organizátor petice Miroslav Pernička se v případě vybudování spalovny obává mimo jiné zvýšené ekologické zátěže i nárůstu počtu kamionů. Více v pátečních JL.
Dovoluji si proto v tomto blogu opakovaně po 2 letech na původní návrh zpracovaný v roce 1977 upozornit: Spalovna odpadků pro okres Jihlava byla řešena v rámci sídliště Bedřichov. Stalo se tak v souladu s „Usnesením rady ONV z 28. června 1977 číslo 41 – 07“. Dobrým znatelem této problematiky je Ing. Jiří Vondrák, tehdejší vedoucí odboru výstavby ONV. Na této úrovni zpracoval většinu dokumentů, které jsou na webu: bedrichov.atlasweb.cz Jde zejména o doklady na obr. 35, 37, 37, a průvodní zprávu na obr. 32, 33, 34, Umístění spalovny odpadků je schematicky zakresleno na obr. 7. Realizaci spalovny zabránilo, že ze sídliště byla realizována pouze 1. stavba. Prostředky na spalovnu měly být získány z komplexního nákladu na byt v rámci THU a fondu čistoty ovzduší ČSSR. Viz. bod c/ na straně 1/a uvedeného usnesení. Nevím, jak dalece je dokumentace zachována v archivu. Touto spalovnou se v rámci sídliště zabýval dílče Ing. arch. Z. Baueršíma. Byli jsme se spolu podívat se na spalovnu v Bratislavě. Její geneze začala ve spalovně v Košicích, které získaly velkou podporu ze Švédska. Architekt Baueršíma spalovnu nakreslil, vyřešil a projednal systémem zavlečkování. Jako optimální byly tehdy vybrány kotle typu Buderus vyráběné v Düseldorfu. S výrobcem jednal topenář-specialista Zdeněk Nováček, který myslím i továrnu navštívil. Umístění spalovny bylo podmíněno získáním prostředků ze sídliště Bedřichov a dopravním řešením, které s ním souviselo. Tedy výjezdem od Pávovského přivaděče na Sokolovskou a vlečkou z hlavního nádraží. Původní směrný plán Jihlavy tomuto řešení nevyhovoval. Jeho autor Ing. arch. Jiří Šubrt však trasu přivaděče v něm zakreslenou vytrvale hájil. Teprve, když jsem vyhledal renomovanou autoritu, vedoucího katedry dopravních staveb VÚT Brno, Prof.Dr. Ing. Vladimíra Veselého, který přijel do Jihlavy a osobně se problematiky ujal, nastala změna. Formou šesti zadáních státnic v Brně a stejného počtu státnic zadaných jeho kolegou v Praze, bylo prokázáno optimální řešení. Bylo to výhodné z estetického pohledu krajináře i technického pohledu hygienika v souvislosti s hlukem v krajině. Součástí řešení sídliště Bedřichov bylo také umístění spalovny odpadků, která by tento dopravní sběrač využívala. Dokládají to modely a výkresy situací na zmíněném webu: bedrichov.atlasweb.cz Prof.Dr. Ing. Vladimír Veselý – autor původního dopravního řešení Březinek – byl tímto komplexním krajinářským a dopravním řešením natolik zaujat, že zajistil, v této souvislosti, na VÚT v Brně, studii svozu odpadků pro okres Jihlava. Tedy včetně Telče, Třeště atd. , byl to značně tlustý foliant! Studie byla podkladem pro topenáře, kteří propočítali tepelnou kapacitu odpadků a určili množství doplňkového paliva – plynu. Koncepce byla projednáno na všech instancích od MNV, ONV, KNV včetně Minsterstva výstavby a techniky - MVT. Po komplexním schválení všech souvislostí, podmiňujících investic, atd. byla výstavba sídliště Bedřichov zahájena 1. stavbou. Plynová kotelna zde měla být pouze provizoriem, před realizací spalovny odpadků – centrálního tepelného zdroje sídliště. Ze sídliště Bedřichov byla tedy realizována nejenom tato stavba, ale i areály rodinných domků na jeho okraji.
Myslím, že by bylo škoda na toto úsilí zcela zapomenout a nepovšimnout si řešení alespoň jako alternativy.Zdeněk Gryc,