Reklama
Dnes je neděle 22.09.2024      svátek má Darina
Zpět
Ján Lauko

Nejsem sice z tohoto regionu, ale moje filozoficko humanistické články, reflektující každodenní život kolem nás budou mít všeobecně platný a tedy nadregionální charakter. Budu se snažit, aby byly přínosné pro každého jednotlivce a to bez ohledu na to, kde žije.

Kam vedie neskromnosť?

Ján Lauko | 18.06.2012 10:35

   Vo svojej domýšľavosti a hlúposti hovorí ľudstvo dneška o neobmedzených možnostiach. Áno, tie možnosti, ktoré súčasná doba ponúka sa mnohým naozaj zdajú byť neobmedzené, iba treba byť „šikovný“. „Šikovný“ v zmysle byť dostatočne drzý, priebojný a keď treba, byť ochotný kráčať za svojim cieľom aj cez mŕtvoly.    Ten, kto sa možno aj nečestným spôsobom dostal na výslnie spoločnosti, ten sa naozaj asi ťažko dobrovoľne vzdá všetkého, čo mu jeho postavenie ponúka. Veľmi ťažko sa svojich vymožeností a pohodlia dobrovoľne vzdajú dokonca i tí, ktorí majú v porovnaní s elitou spoločnosti omnoho menej.    Takzvané vyspelé štáty sveta žijú v súčasnosti vo vysokom nadštandarde a blahobyte. V prebytku, ktorý je až neprirodzený. A pri tom nemajú stále dosť. Je trebárs absolútne paradoxné, že súčasná kríza nevznikla v Afrike, kde sa zomiera od hladu, ale vo vyspelých štátoch sveta a spočíva v tom, že si ľudia nemôžu meniť svoje auto každé dva roky tak, ako boli zvyknutí, ale až každé štyri. Je to normále? Je normálne to, že hrubý domáci produkt 48 najchudobnejších krajín sveta je menší, ako bohatstvo troch najbohatších ľudí v USA?    Všetkým týmto a im podobným ľuďom však treba zdôrazniť, že možnosti našej planéty sú obmedzené! Ľudstvo už dosahuje ich hranicu a podobným drancujúcim spôsobom už jednoducho ďalej nemožno dlhodobejšie kráčať.    Ak ale naša civilizácia pôjde aj ďalej tak, ako šla doposiaľ, už čoskoro narazí na konečnú, železnú a neposunuteľnú hranicu reálnych možností tejto planéty a rozbije si na nej hlavu. V tomto náraze sa napokon rozsype všetok doterajší systém vecí a všetci tí, ktorí sa pred tým nechceli za žiadnu cenu dobrovoľne zriecť mnohého, čo im dnešná doba ponúkala, všetci tí sa potom budú  toho musieť zriecť nasilu. Skromnosť, ktorej sa dovtedy iba vysmievali sa stane nevyhnutnou súčasťou života ľudstva. Skromnosť, ktorá znamená uspokojenie sa s tým najnevyhnutnejším, čo človek potrebuje k dôstojnému životu na zemi.    Ľudské úsilie totiž niekdy nemalo byť a nemá byť zamerané jedine k snahe „mať“, teda vlastniť, ale predovšetkým k snahe „byť“! Byť skutočne človekom! Skutočným človekom, uznávajúcim skutočné hodnoty! Hodnoty ako spravodlivosť, česť, nezištnosť, láskavosť, ušľachtilosť, skromnosť, prirodzenosť a podobne, lebo práve tieto hodnoty z nás robia ľudí, kým kŕčovité úsilie „mať“ stále viac z nás naopak robí chamtivcov a egoistov. Egoistov, ktorí vo svojej nenásytnosti ničia a drancujú celú zem a ubližujú i ostatným ľuďom. Neuznávanie pravých hodnôt v podstate doteraz vždy napokon zničilo každú civilizáciu dejinách a ani tá naša s veľkou pravdepodobnosťou nebude žiadnou výnimkou.    Existujú totiž iba dve cesty: buď sa dobrovoľne obrátime k skutočným hodnotám spomínaným vyššie, staneme sa skromnými, prirodzenými a prispôsobíme sa obmedzeným možnostiam našej planéty, čo jediné umožňuje trvalo udržateľný rozvoj, alebo nás čaká nedobrovoľné a násilné prispôsobenie sa a to za cenu celosvetového kolapsu a zrútenia civilizácie. Civilizácie, ktorá vo svojich scestných hodnotách a vo svojom egoizme nakoniec zničí vlastnú planétu a tým i samu seba. Ktorá z týchto dvoch alternatív je lepšia?    http://kusvetlu.blog.cz/  v spolupráci s J.L.

Blog Jihlavské listy

Úvod blogu
Podmínky užívání blogu

Autoři

Archiv


Poslední příspěvky

KDO TO ASI PLATÍ ??? 20.09.2024
„Putinovi kručí v břiše a má chuť na obilí na Ukrajině“ 17.09.2024
POVODEŇ 15.09.2024
Poštovní schránka v těchto dnech: 09.09.2024
PRÁVĚ DNES 27.08.2024

Poslední komentáře

Remote healthcare consultations: My, občané Protektorátu (1/3)
Anthonyastom: Vlastizrádci.
Anthonyastom: Bernard.
D96ZW4P www.yandex.ru: DENACIFIKACE + NORMALIZACE
ComCASHerync: My, občané Protektorátu (1/3)

Můj Blog

Přihlášení do blogu
Registrace na blog
Reklama

31 komentářů

Přidat Komentář

  • Venca  | 21.06.2012 11:57  | Reagovat
    No někde se vyrábí třeba auta a někde zase děti. A že děti nejdou moc na prodej,to už opravdu není problém těch vyspělejších zemí.
  • VladimírV  | 21.06.2012 13:32  | Reagovat
    Ke komentáři pana Venci: "Výroba dětí", jak odlehčeně uvedl, je téma pro dlouhou diskuzi. Ve vyspělých zemích, kde jsou určujícím faktorem peníze, potažmo úsilí o co nejmenší ovlivňování osobního pohodlí dospělých jedinců, jsou děti (tedy více než 1 dítě v rodině) mnohdy překážkou. Jednak z důvodu nutného vynakládání nákladů na jejich výchovu a život, jednak z důvodu ztráty času při jejich výchově. Na druhé straně v chudším světě je vyšší počet dětí v rodině pudem sebezáchovy zejména při mezigeneračním soužití, kdy se traduje povinnost dětí zabezpečit své rodiče ve stáří nejen materiálně, ale i osobně. Dnešní situaci, kdy je zde reálná hrozba, že nebude dostatek peněz na důchody, spojená s nezměstnaností, vůbec nenahrává stále klesající počet nově narozených dětí. Zkrátka, budoucnost pro nás a pro naše potomky není vůbec růžová.
  • Venca  | 21.06.2012 14:18  | Reagovat
    Vladimíre,povinnost dětí postarat se o rodiče ve stáří,myslím,platí i u nás.Já to tedy považuji za samozřejmost.Ale má to jeden háček,nejdřív se musí rodiče postarat o své děti.A to v těchto "množitelských" zemích funguje tím způsobem,že natáhnou svý líný hnáty a dávejte,my hladovíme.A až dorazí humanitární pomoc,tk se nažerou a jdou zase šu.kat.Já si nemyslím,že mít maximálně jedno dítě je výraz našeho pohodlí,aspoň u většiny ne,ale prostě odraz ekonomických možností rodiny a taky stupně vývoje myšlení.Prostě nedokážu řádně zabezpečit dvě tři děti,tak je nemám(neberu v potaz snědou menšinu).Samozřejmě souhlasím,že to bude velký problém do budoucna.
  • VladimírV  | 21.06.2012 19:57  | Reagovat
    Pane Venco, Váš komentář k dění v chudých zemích světa, kde je šu--ní jediným omastkem života lidu, je trefný. Já jsem měl na mysli situaci v minulosti např. v naší zemi. Početné rodiny vznikaly jak v návaznosti na zásady křesťanské víry, z nedostatku jiného povyražení ve večerních hodinách, kdy nebyla televize, ale zejména z důvodu zajištění mezigenerační solidarity, projevující se jednak v zaměstnávání dětí, např. jejich pomoc na poli, ale, jak již bylo řečeno, pomoc dětí svým rodičům ve stáří. Jakékoliv alternativy pomoci starým lidem ke konci jejich života jsou možná účinné z ekonomické stránky, ale co zde mnohdy chybí, je fyzická přítomnost potomků seniorů v jejich blízkosti , která silně negativně působí na jejich psychiku.
  • Jan  | 22.06.2012 14:27  | Reagovat
    Ján Lacko ve svém komentáři "Kam vede neskromnost" uvádí na začátku svého komentáře některá fakta kdy vyspělé státy světa žíjí v současném vysokém nadstandrtně a blahobytu až nepřirozeném přebytku.Správně zde npř.uvádí:že hrubý domáci produkt 48 najchudobnejších krajín sveta je menší, ako bohatstvo troch najbohatších ľudí v USA? Všetkým týmto a im podobným ľuďom však treba zdôrazniť, že možnosti našej planéty sú obmedzené! Ľudstvo už dosahuje ich hranicu a podobným drancujúcim spôsobom už jednoducho ďalej nemožno dlhodobejšie kráčať. Ve druhé části komentáře J.L. vyzívá nejbohatší část společnosti(,,elitní skupiny občanů") k hodnotám jako je spravodlivost, česť, nezištnost, laskavost, ušlechtilost, skromnost, přirodzenost a podobne.V závěru uvádí:Existujú totiž iba dve cesty: buď sa dobrovoľne obrátime k skutočným hodnotám spomínaným vyššie, staneme sa skromnými, prirodzenými a prispôsobíme sa obmedzeným možnostiam našej planéty, čo jediné umožňuje trvalo udržateľný rozvoj, alebo nás čaká nedobrovoľné a násilné prispôsobenie sa a to za cenu celosvetového kolapsu a zrútenia civilizácie. Sociolog Jan Keller ve své knize Tři sociální světy – poukazují na další neblahý trend, na prudce narůstající nerovnost mezi lidmi. Keller v této souvislosti hovoří o tom, že termín nerovnost nedostatečně vystihuje míru tohoto fenoménu,a místo toho navrhuje termín nesouměřitelnost. Ve společnosti vedle ostatních občanů – střední a nižší třídy – žije elitní skupina občanů, které se nemůže dotknout to, co se ve společnosti děje, neboť astronomické příjmy jí umožňují žít v jiném světě. Dobře míněné morální výzvy J.L.apod. ke zmiňovaným elitním skupinám občanů,kteří mimo jiné svojí nekontrolovatelnou finanční mocí ovládají většinu médií,vlád(pravicových i levicových) mohou těžko ve prospěch většiny společnosti něco pozitivního změnit.
  • Jan  | 22.06.2012 15:14  | Reagovat
    Polemika mezi Vencou a Vladimírem V. je ohraničena mantinely uvažování,které mainstreamová média záměrně manipulují z myšlením veřejnosti. Venca zde npř.uvádí:Dnešní situaci, kdy je zde reálná hrozba, že nebude dostatek peněz na důchody, spojená s nezměstnaností, vůbec nenahrává stále klesající počet nově narozených dětí. Zkrátka, budoucnost pro nás a pro naše potomky není vůbec růžová. Někteří z nás jinak myslících se,ale oprávněně ptá?Proč není růžová a jaké jsou hlavní příčiny? Mainstreamová média nám pochopitelně uspokojivou odpověď nenabízí. Ivo Vašíček.Jak dlouho se nechají lidé okrádat Zdroj: evropsky-rozhled.eu uvádí: Občané České republiky vyprodukovali v roce 2011 přibližně o 200 miliard korun více zdrojů (produktů a služeb), než spotřebovali. Přesto vzrostla zadluženost státu, domácností a firem přibližně o 500 miliard. Jak je to možné? Investice a zisk Je to celkem jednoduché. Základním cílem investic je dosažení zisku. Většina reálných aktiv v ČR byla prodána zahraničním investorům. Ti si půjčili od svých bank, které jim peníze natiskly. Nyní je bankám vracejí, a česká ekonomika jim na to musí vydělat. Převážná většina kapitálu (70–80 % celé ekonomiky v ČR) patří zahraničním vlastníkům. Místní „kapitalisté“ jsou většinou zadlužení a podstatnou část potenciálních zisků pohltí splátky dluhů a úroků. Většina tzv. českých miliardářů má dluhy přibližně ve výši držených aktiv.¨ Český stát proto není schopen na daních vybrat dostatek peněz ke své spotřebě. Navíc politici ročně z rozpočtu ukradnou přibližně 150 miliard Kč. Rozkrádání veřejných rozpočtů je nedílnou součástí existujícího systému. Volby vyhrává ten, kdo utratí více za volební kampaň (naposledy to byla ČSSD), vládnou však ti, kteří se dohodnou na podílech z kořisti. Svým poraženým kolegům nechali pár drobků, aby nezpochybnili systém, ze kterého všichni profitují. Politici jsou většinou pouze herci, které najímají investoři zhodnocující svůj kapitál pomocí investic do politického show. Úkolem politiků je šířit atmosféru nenávisti mezi lidmi. Hrají hru na pravici a levici a lidé, kteří jim to baští, se stávají levičáky a pravičáky. Ve skutečnosti však politici nevládnou, ale dělají jen to, co jím vlastníci nadnárodního kapitálu dovolí. Rozkrádání veřejných rozpočtů je jen lokální bonus. Snižování výdajů snižuje spotřebu a následně míru zisku Zvyšování daní a snižování výdajů, které politici předvádějí nyní, ve svém výsledku pouze sníží domácí spotřebu. Pokud nevzroste export, tak klesne i produkce. Vzhledem k obdobnému vývoji v okolí lze předpokládat, že export příliš nevzroste. Opatření jsou však nutná, neboť investoři nedovolí, aby byla ohrožena ziskovost jejich investic. Občanům a státu úspory nepomohou vůbec. Naopak situace všech v ČR se zhorší. O to však jde, jsme manufakturou Evropy a „čím více se olivy mačkají, tím více z nich lze získat oleje“. Zcela je také opomíjen fakt, že peníze, které si český stát půjčuje, v převážné většině natiskne ČNB, která je s nepatrným úrokem předá komerčním bankám, které je státu půjčí za komerční úrok. Všechny komerční banky v ČR patří zahraničním subjektům, které zde mají tučné zisky. Na banky patřící investorům z EU navíc nemá ČNB valný vliv (ČNB nerozhoduje o jejich bankovní licenci). „Možná je to však nutné. Bez zahraničních investorů bychom možná neuměli vyrábět auta a stavět domy a vydávat kreditní karty. Museli nás to naučit, a my za to teď musíme platit.“ :-) V USA jsou na tom relativně lépe. Lidé v USA vyprodukovali v roce 2011 přibližně o 900 miliard USD méně zdrojů (zboží a služeb) než spotřebovali. Amerika však příliš šetřit nemusí. Jak je to možné? Je to celkem jednoduché. FED natiskne USD a banky je vesele půjčují. Když nastane problém, přimhouří FED oko, a dluhy jim odpustí. Vždyť ty peníze nikomu nechybí. (Poznámka: Omlouvám se za zjednodušení značně komplikovaného postupu zvaného kvantitativní uvolňování. Ostatní státy dodají do USA za natištěné USD své zboží, stejně jako my.) Netuším, jak dlouho to bude fungovat, protože o tom rozhodne Čína (tu zřejmě nevybombardují). Stávající finanční systém je založen na stálém růstu zadlužení Naším problémem není jen zkorumpovaný mocenský systém, ale především finanční systém, kterému parlamenty a vlády slouží. Naše ekonomika, ale i řecká, či španělská a další, jsou v nejlepší kondici ve své historii. Dokážeme produkovat dostatek všeho, máme přebytky na vývoz. Zboží však není komu prodat. Celý problém je pouze finanční, tedy virtuální. Ekonomický růst je zcela závislý na růstu dluhů a exportu. Bez růstu dluhů nemůže narůstat peněžní zásoba. Když nenaroste peněžní zásoba, nemůže se prodat více produktů. Bez ekonomického růstu nelze splácet dluhy a úroky. Proto konec zadlužování způsobuje krizi. Je to však pouze krize směnného systému řízeného bankami. Většina ekonomik je naprosto zdravá, nemocný je finanční a politický systém. Dokud nás bude ovládat finanční systém a politici okrádat, bude se naše situace stále zhoršovat. Brzy ztratíme i schopnost vyrábět, protože nás nedostatek peněz nutí uzavírat výrobu. Teprve potom může nastat skutečná krize – nedostatek produktů. Zatím je ještě ekonomika ve většině zemí Evropy v pořádku. Zvyšování či snižování daní, zvyšování či snižování sociálních výdajů nemají na ekonomiku v současném stavu téměř žádný vliv. Množství peněz v ekonomice zůstává stejné, mění se jen struktura těch, kteří peníze utratí. Je to však účinné téma pro mediální show politiků, protože snadno vyvolává závist a nenávist mezi lidmi, kteří zaslepeni zlobou strkají hlavu do finančního otroctví. Věřím, že to lidem dojde dříve, než nám politici a bankéři způsobí nevratné škody. Zatím jsou ztráty převážně virtuální, stačí je jen vymazat z počítačů.
  • vlado  | 22.06.2012 20:05  | Reagovat
    Beran záhadně "zmizel" a je tu aktivní Jan stejně zaměřený na USA jako Beran.
  • tomaszek  | 23.06.2012 11:54  | Reagovat
    a úplně stejně dělá gramatické chyby!!! To jsou oba úplně blbý?? Poučují nás a neumí ani správně česky??
  • Staník  | 24.06.2012 11:46  | Reagovat
    Chlapi Beran a Jan jsou pouze jedna osoba, prostě Beran potřeboval přitakávače, tak si ho vytvořil, ale jaksi zapomněl, že jeho rukopis je tak "jedinečný", že to pozná každej vůl :-))
  • Svatopluk Beran  | 25.06.2012 01:15  | Reagovat
    Nezlobte se na mne, ale nebudu vám nustále vysvětlovat že Beran není Jan. Pokud nejste totálně hloupí, měli by jste už s tím přestat, připadáte mi jak totální fundamentální pravičáci, kteří se chovají přesně podle slov jedné z písníček kapely Kabát - A PROČ KOPE KOLEM SE KDO CO SE TOPÍ. Předkládejte své pravicové vize, o proti těm našim z Janem o tom, jenž popisují a zviditelňují chod naší země i celého světa z vašeho pohledu. Diskuze pak může plynout a případní čtenáři si mohou vybrat to, co jim je podle jejich vlastního myšlení bližší. Pokusím se vložit možná fylozofickou ale přitom jednoduchou otázku? Jsem přesvědčen že zvyšující se počet obyvatel na této planetě je i naší záhubou, pokud budou všichni požadovat od života to, co požadujme i my v nejvyspělejších transatlantických zemích. Je dnes již stoprocentně jisté, že bohatství omezuje počet narozených dětí, zatímco chudoba je to, co počet narůstajících občanů této planety neůměrně zvyšuje. Logicky z toho vyplývá, že čím větší počet obyvatel této planety bude bohatých a žít aspoň na úrovni dnešní transatlantické střední třídy, tím dříve se začne přirozenou cestou, to je bez válek, omezovat počet lidí zatěžujících svou spotřebou tuto planetu. OTÁZKA. Může být tato vize to, na co by se měly orientovat ti jenž rozhodují o chodu naší planety. Nebo jde novému kapitalistickému tržnímu systému, jenž pokořil a zvítězil nad feudálním systémem pouze o - modernější typ císařských, církevních a šlechtických feudálních privilegií a jistot?
  • VladimírV  | 25.06.2012 11:36  | Reagovat
    K některým úvahám pana Berana: Ponechám jeho odsudek na úlohu pravičáků v dnešní době. Připomenu jenom tezi Karla Marxe, že kapitalismus je nepřirozenější společenský systém. Dále bez komentáře. K Beranově logice vývoje společnosti, která se nezdá být ani matematicky správná, tvrdím, že se nemůže nadále zvyšovat počet bohatých lidí ve společnosti, tedy jejich podíl na celkovém počtu obyvatel. I životní úroveň střední vrstvy obyvatel se zvyšuje, takže počet těch jejích zástupců se bude procentuálně spíše zmenšovat. A to hlavně z důvodu celkového stárnutí transatlantické populace, kdy lidé v neproduktivním věku z větší části na statndard střední vrstvy nedosáhnou na standard střední vrstvy. Počet nově narozených dětí se dá redukovat spíše mocensky (Čína) než přirozeným vývojem společnosti. Rovněž vize pana Berana o tom, že dnešní mocní na naší planetě směřují k neofeudálnímu uspořádání, není správná. Existence osvícených feudálů, kteří mocensky rozhodují nejen o životní úrovni, ale i o myšlení lidí, je nepravděpodobná vzhledem k tomu, že moderní společnost dosáhla takové úrovně svobody, kterou lze jenom ztěží, např. válkou nebo zavedením autokratických režimů, změnit. Celkově bych s jeho vizemi nesouhlasil. Dají se pochopit, jako že se s tím nedá nic dělat. Je přece věcí každého z nás, abychom využili svých práv a svobod ke zlepšení podmínek života u nás.
  • Venca  | 26.06.2012 09:42  | Reagovat
    No a já jen chtěl původně napsat,že nechápu,co má společného ekonomická krize vyspělých zemích s chudobou kdesi v rozvojových zemích.A hele kam sme se dostali. Ale když už..... Každý ať má životní úroveň jakou chce,ale musí se taky každý sám zasloužit.A tím nemyslím,že seberu svou ušmudlanou rodinu,naskáču do lodiček a hurá parazitovat na jiných.Bohužel Evropa i Amerika toto stále podporují.Takže ano,v chudých zemích se množí,protože my je v tom podporujeme. Jinak opravdu nechápu,proč bych jako bohatý neměl mít děti,co by mi v tom bránilo?To slovo bohatý je asi trochu blbost.Spíš proč ti chudí a nemajetní ty děti mají,proč jim běhá deset nahých fakanů někde po ulici a žebrá nebo krade?A nebo jak už sem psal.čekají,až jim zase něco přijde od těch zlých kapitalistů.Přirozená cesta je,nechat tyhle lidi,ktrý svým myšlením nepřekročili dobu kamenou,svýmu osudu ve svých zemích s jejich důvody,proč nehodlají změnit svý myšlení a svůj styl života.
  • Jan  | 27.06.2012 15:38  | Reagovat
    Pro Vencu nebo také Staníka,tomaszka a další jména za které se jeden diskutující zde ukrývá. 1,Chudoba rozvojových zemí je také pozůstatkem koloniálního vládnutí evropských mocností(V.Británie,Francie atd). Zmiňované vlády rozvojových zemí jsou dnes pod diktátem nadnárodních korporací z USA,Británie,Francie které v globálním kapitalismus umožňuje maximalizace zisku všemi možnými prostředky a drancují tamní přírodní bohatství,lidské zdroje.Vlády rozvojových zemí jsou ekonomicky zatěžovány vysokými úroky půjčovaných financí na nákup léků,zbraní apod.Evropa a ani Amerika svými charitativními sbírkami nemůže vyřešit těžké životní podmínky lidí v rozvojových zemí.Větší část narozených dětí zde umírá na nedostatek potravin,vody,základní lékařské péče.Nemožnost dostupného vzdělání je pochopitelně slabinou jejich primitivního myšlení.Migrace některých těchto lidí do vyspělých zemí je logickým důsledkem především nezodpovědného chování ziskuchtivosti nadnárodních korporací,tamních vlád, klimatických podmínek(sucho neúroda apod).V rámci maximalizace zisku se nadnárodní korporace s vyspělých zemí spolupodílí již tak na těžkých životních podmínek života lidí z rozvojových zemí. 2,Ekonomická nebo přesněji finanční dluhová krize západního světa je také důsledkem chování a jednání majitelů nadnárodních finančních korporací, která svou ziskuchtivostí finanční dluhovou krizi v Evropě a USA hlavně zapříčinila.Nárust chudoby,velký počet nezaměstnaných, hrozba sociálního vyloučení je i ve vyspělých zemí Evropy a USA. Důsledky chování finanční elity světa která představují pouze 1%populace na světě je v přerozdělování bohatství vůči zbylé populaci na světě neúměrná.Národní vlády vzešlé z demokratických voleb jsou dnes již pouze loutky této nikým nekontrolovatelné a nevolené moci. 3,Pomocí vlivu médií a jiné manipulace ve prospěch zájmů 1% vyvolených elit na světě dokáží ovlivnit myšlení řady lidí.Venca alias tomazsek,Vlado,Staník jsou pouze obětí této mediální manipulace. 4,Dobře míněné výzvy J.Lauka souvisí také s finanční krizí celého západního světa(hodnoty na udržitelném rozvoji lidské civilizace)proti zájmům obrovské globální finanční moci na úkor 99% populace na světě nemohou zmiňovanou moc donutit ke změně jednání a myšlení. 5,Skutečná demokracie (Přímá demokracie politická i ekonomická) je možností prosazovat zájmy většiny na úkor menšiny.Ekonomická moc se musí vrátit do reálné ekonomiky, která bude kontrolovaná a řízená také zaměstnanci (zaměstnanci by měli do řízení podniku mluvit prostřednictvím podnikových rad pracujících).Dále npř.zakládání družstev vlastněná přímo jejími zaměstnanci(v USA tak vzniklo od roku 2008 již 80-tisíc družstev).V Argentině,Venezuele je dnes řada různých podniků vlastněna přímo zaměstnanci.V politické oblasti je hlavní příčinou současné krize odcizení politické reprezentace voličům. Tento stav by možná šel napravit posílením a zasazením principů přímé demokracie do systému zastupitelské demokracie. Španělští Indignados, američtí Occupy Wall Street a další podobná hnutí přinášejí nápady. Zajímavý je například ten nápad Indignados, že vůle vyjádřená přímým hlasováním občanů (prostřednictvím internetu) by se přeměnila v adekvátní počet zastupitelských hlasů. Dejme tomu, že zastupitelstvo bude hlasovat o povolení stavby nějaké fabriky. K hlasům zastupitelů se připočtou hlasy přímo hlasujících občanů v nějakém adekvátním poměru (například 1000 hlasů občanů = 1 zastupitelský hlas). Stejně tak to lze učinit na celostátní úrovni v parlamentu. Rovněž inspirativní je idea, že politickou agendu k jednání zastupitelských orgánů mohou navrhovat i přímo.Moc stranických aparátů bude pozvolna přecházet přímo na občany. Znamenalo by to rozvíjet model přímé demokracie, zabývat se otázkou dostupnosti obecných referend a odvolatelnosti volených politiků na všech úrovních. O tom, zda to občané dokážou, je na nás všech. 6,Zmiňované formy PD možná jednou prosazené ve většině zemí západního světa mohou být pro lidi v rozvojových zemí velkou inspirací a nadějí na důstojnější životní podmínky.
  • Libor Furbacher  | 29.06.2012 13:57  | Reagovat
    Jane ,jen jsem se dostal na zacatek vaseho receptu jak vyhojit tento svet,a uz toho mam dost.Vy rikate ze kolonialismus muze za bidu v africe. To je prece kazdamu jasne ,ze pred kolonialistama tam v Africe kazdej mel vsechno a nebyl zadnej chudej a kazdej umel cist a psat a jenom tam jasali a tancovali a peceny holuby litali jim do huby. A kdyz prisli kolonialisti tak jim to vse vzali. Jeste stesti ,ze tech par statu v africe ktere to nekam dotahli jako Zimbabwe,Jizni Afrika atd, byla dana zpet ,a i s obroskou finacni pomoci liberalnino zapadu se zene plnou parou do vaseho predkolonialniho raje.
  • Venca  | 30.06.2012 07:10  | Reagovat
    Jo jo,zrovna já mám s tomaszkem,Vladem a Staníkem názory stejný jak přes kopírák.Ty woe to je schíza!!!! Koloniální vládnutí,sucho,neúroda a hlavně ty korporace,jak jinak.A co třeba mnohonásobně vyšší počet obyvatel,než je ta země schopná uživit?Zkuste se Jane zamyslet,jak by to vypadalo třeba u nás,kdyby tu místo deseti milonů,žilo třeba sto milionů lidí,nebo ještě víc.Bude pro všechny práce,jídlo...?A hlavně ta voda,ať vám ty prášky líp kloužou do krku.
  • Svatopluk Beran  | 03.07.2012 21:55  | Reagovat
    Pane Vladimíre V. jak tak čtu vaši reakci na mne, tak se vám podařilo pomocí repliky Karla Marxe zastavit a zastropovat již jednou pro vždy vývoj vesmíru a lidské společnosti na planetě Země. Dále bez komentáře. Další vaše úvaha o tom, že nejlepší redukce obyvatelstva je prováděna v Číně je podle mne další veliký nesmysl, pokud jste to skutečně napsal vy. To k čemu totiž dojde podle studií CIA je to, že kolem roku 2040 bude mít Čína něco kolem 30 milionů mužů,(přitom již v roce 2016 bude Čína opět po dvoustech letech zemí nejvyšším HDP na této planetě), kteří se nebudou moci realizovat v osobním rodinném životě z důvodu nedostatku životních partnerek. Jak jednoduché potom bude dát těmto 30 milionům mladých, testosteronem nabitých mužů bez sexuální perspektivy nějaký sebevražedný úkol v zájmu celého národa. Podle mne je proto tato vaše úvaha totálně mimo. Rovněž úvaha o tom že jste dnes svoboden je naprosto mimo skutečnou realitu. Svoboden jste tak akorát v tom, že můžete beztrestně kritizovat momentální vládu. Dál už se pokouší směrovat a organizovat následný běh událostí na této planetě jen pár elitních občanů a nadnárodních společností spolu s převážně židovskými bankéři. A věřte tomu že to nejsou, ani nikdy nebyli žádní osvícení feudálové. Nýbrž lidé, kteří své startovací majetky vydělali především na válkách a dluhopisech vydaných na války. Souhlasím však s vámi, že je nutné se tomu bránit a nedat se odstrkovat od těchto jedinců. Jsem přesvědčen že odsunout je do historie může pouze dobrá vzdělanost obyvatel, vyrovnané zpravodajství a přímá demokracie. Cesta je to však samozřejmě dlouhá.
  • VladimírV  | 05.07.2012 15:44  | Reagovat
    Vážený pane Berane, ve zkratce: Kapitalismus není stropem vývoje společnosti, nýbrž systém, který vychází z přirozené touhy lidí, svobodně rozhodovat o své existenci.. Má svá stádia, u nás jsme daleko nepokročili, vedle vlády peněz zde bohužel zavládla devastace morálky, což není charateristikou podobných zřízení v civilizované Evropě. Kroky čínské vlády rozhodně nesměřovaly k militarizaci společnosti "výrobou nadržených chlapů", ale k redukci počtu obyvatel. Svět neovládá pár elitních občanů, jak donekonečna tvrdíte. Je zde brzda v podobě existence suverénních států a svobodných občanů. Toto obojí by bylo možné změnit pouze silou, což je zatím dost nepravděpodobné. Já bych zůstal "při zemi". Hlídejme si svoje politiky, aby nám pomáhali realizovat to, co je dobré pro nás, potažmo společnost.
  • Jan P  | 05.07.2012 16:52  | Reagovat
    Poslední komentář Vladimíra V byl směřován na Svatopluka Berana. Já bych přesto s některými jeho uváděnými argumenty na základě známých faktů polemizoval. Brzda v podobě existence suverenních státu již dávno neexistuje. Trhy, které mají globální charakter, zneužívají svého postavení a diktují prostřednictvím mezinárodních finančních institucí, ratingových agentur a největších bank národním státům takovou hospodářskou politiku, která vyhovuje globálnímu kapitálu. Národní státy jsou víceméně bezmocné, protože jejich opatření mají pouze regionální dopad. Jako klasický příklad se uvádí to, když konkrétní stát zavede daňový systém nevyhovující globálnímu kapitálu (vysoké daně) – ten ho ztrestá tím, že z daného státu odejde do státu, který mu vyjde vstříc. Svět neovládá pár elitních občanů, jak donekonečna tvrdíte říká Vladimír V. Politiku rozežírají korupce a klientelismus. Nabývají systémové podoby a vedou k privatizaci veřejné moci politicko-ekonomickými mafiemi v pozadí. V rámci této takzvané klientelistické demokracie je pak řešení vzrůstajících finančních a hospodářských potíží zřejmě nad síly vlád. Sociologové – například Čech Jan Keller ve své knize Tři sociální světy – poukazují na další neblahý trend, na prudce narůstající nerovnost mezi lidmi. Keller v této souvislosti hovoří o tom, že termín nerovnost nedostatečně vystihuje míru tohoto fenoménu, a místo toho navrhuje termín nesouměřitelnost. Ve společnosti vedle ostatních občanů – střední a nižší třídy – žije elitní skupina občanů, které se nemůže dotknout to, co se ve společnosti děje, neboť astronomické příjmy jí umožňují žít v jiném světě. Oč větší je tato nesouměřitelnost, o to víc narůstá počet lidí na okraji. Tento feudální rys soudobé společnosti je frustrujícím výsledkem postupné deregulace a privatizace státních institucí a veřejných služeb v rámci neoliberální politiky posledních tří dekád. Souběžně působí historicky bezprecedentní nástup Číny. Komunisticko-kapitalistická Čína ukazuje, že původní kapitalismus z éry prvotní akumulace, kdy jsou lidská důstojnost, svoboda či sociální a zaměstnanecká práva obětovány na trůn drsné produkce zisku a výroba se mění v holé vykořisťování, není zapomenutý, či zcela překonaný. Dosud jsme žili v přesvědčení, že tato nelidská fáze kapitalismu je nejen neetická, ale také neefektivní. Čína nás vyvádí z omylu. Tím se dostává na pořad dne sociální stát a jeho vymoženosti, které prodražují západní kapitalismus a činí ho méně konkurenceschopným ve srovnání s čínským způsobem. Je otázka, zdali je vůbec možné sociální státy udržet bez jejich stále většího zadlužování. To nahrává dnešním fundamentalistickým neoliberálům, kteří v sociálním státu vidí hlavní zdroj většiny nesnází a snaží se ho zlikvidovat. Vladimír V.dále npř uvádí:zavládla devastace morálky, což není charateristikou podobných zřízení v civilizované Evropě. Jenže v ekonomice se uplatňují dvě těžko „poskládatelné“ strategie chování rozhodujících činitelů. Jednak strategie chování akcionářů v podobě spekulativní hry s akciemi a cennými papíry na burze a finančních trzích. Jednak strategie manažerské vrstvy založená na dlouhodobém budování stabilního a předvídatelného podnikatelského prostředí v rámci velkých korporací. Tyto dvě strategie se rozcházejí, neboť každá z nich sleduje jiný cíl. Ekonomika jako celek se vzdouvá v nevypočitatelných vlnách způsobených narážením těchto strategií o sebe. Dostáváme se totiž k zajímavému paradoxu moderní ekonomiky: řízení a rozhodování, které je bytostnou součástí výkonu vlastnického práva, je delegováno na zaměstnance (tedy na management), zatímco inkasování benefitů si ponechává vlastník. Poněkud to připomíná pozdně feudální řád, kdy velcí pozemkoví vlastníci propachtovávali půdu nájemcům, kteří na ní po generace pracovali a starali se o ni. Nakonec se ukázalo, že tento systém je neudržitelný a během buržoazních revolucí byli feudálové vyvlastněni a půda byla rozdána těm, kdo na ní odjakživa pracovali. Bytostně parazitní feudální systém se stal jak morálně neudržitelným, tak i brzdou ekonomického rozvoje. Podobně parazitním se jeví dnešní systém akciového vlastnictví, je-li redukován na výběr dividend a spekulace na burze oddělené od řádné správy předmětu vlastnictví – podniků a korporací, kterou vykonává podnikový management. V klasickém kapitalismu volné konkurence byl každý podnik pod důslednou kontrolou svého vlastníka, kapitalisty. Kapitalista-vlastník spojoval obvykle svůj osud s osudem svého podniku. Ve filmu Země zaslíbená od Andrzeje Wajdy továrníci hromadně páchají sebevraždu ve svých lóžích v opeře, když se během představení dozvědí o krachu na burze. Který kapitalista nebo špičkový manažer se naposledy zastřelil, když přivedl na buben svou nebo svěřenou fabriku? Kolik finančníků během krize v roce 2008 vůči sobě vyvodilo tuto absolutní odpovědnost? Akcionáři, finančníci a manažeři jako krysy první prchají z potápějících se podniků a rychle přebíhají do jiných úspěšnějších. Za sebou nechávají trosky a zoufalství. Vladimír V:Já bych zůstal “při zemi”. Hlídejme si svoje politiky, aby nám pomáhali realizovat to, co je dobré pro nás, potažmo společnost. Zejména z pravicových pozic je kritizována další příčina krize – zadlužování států vinou korumpování voličů populistickou ekonomickou politikou, na níž nejsou ve státní pokladně peníze. Tuto nezodpovědnou politiku prováděly jak levicové, tak pravicové vlády. Fenomén zadlužování je spojen s nedokonalostí demokratického systému založeného na nevelkých volebních intervalech. Politické reprezentace v tomto systému upřednostňují krátkodobé volební cíle před dlouhodobějšími strategiemi. Je snadné v rámci „svého“ volebního období utrácet hlava nehlava, protože po příštích či přespříštích volbách, které pravděpodobně vyhraje konkurence, si s dluhy bude muset poradit někdo jiný.
  • VladimírV  | 05.07.2012 17:40  | Reagovat
    Vážený pane Jane P: O existenci suverénních států nelze pochybovat. Jakékoliv snahy nadnárodních společností končí tím, že ony přestanou respektovat právní prostředí daného státu. Situace ve prospěch Vašeho tvrzení by nastala, pokud by se v politickém vedení daného státu objevili lidé, kteří by dokázali kroutit paragrafy zákonů ve prospěch nadnárodního kapitálu. Pokud jde o daňovou politku, tato je dosud z větší části v kompetencích daného státu. Platí souběžně, že úspory daní jsou nejefektivnějším způsobem profitování firem, proto se nelze divit, že firmy "emigrují" do daňových rájů. Už samotná existence daňových rájů se vymyká globálnímu ovládání světového hospodářství. Rozvrstvení společnosti na bohaté a chudé je jev, který zde byl a ještě dlouho bude. Její budování na priincipu sociální rovnosti se bohužel neujalo, neboť lidé jako myslící tvorové a zároveň sebestředný živočišný druh využívaje prostředí, ve kterém žijí, ať už historicky nebo vlastní pílí, či bezbranností, se začlení do jejich různých vrstev. Rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými napomáhají zejména politici svojí hloupou rozpočtovou, v tom daňovou politikou a potom banky a jim podobné lichvářské instituce. Ve spojení s korupcí je tímto nabouráváno přijatelné sociální klima. Příklad kapitalismu v Číně je dobrý. Tam to dosud fuguje zejména z důvodu přirozené pracovitosti čínského lidu a také proto, že prostě nepoznali nic lepšího. Otázka způsobu řízení podniků není nic nového. Takto to začalo fugovat s rozvojem kapitalismu, kdy nebylo v silách vlastníků kočírovat sami své podniky. To, že se při bankrotu tito lidé nevěší nebo nestřílejí, není jenom jejich doména. Např. u nás mají své příklady v politicích, kteří nikdy nevyvozují svoji politickou odpovědnost, ač v daném problému mají nebo měli pravomoce. V tom je současná doba pokroucená a za daný stav odpovídá každý z nás, kteří jim dali ve volbách svůj hlas. Znovu opakuji, že pokud si zvolíme své zástupce, musí to být s velkou rozvahou a zároveň i důvěrou v jejich charakter. Pak i oni budou mít jistotu, že se na postu neohřejí jen jedno volební období a nestane se z nich hrabivá svoloč s životností 1 volební období.
  • Standa  | 06.07.2012 09:01  | Reagovat
    "Poslední komentář Vladimíra V byl směřován na Svatopluka Berana. Já bych přesto s některými jeho uváděnými argumenty na základě známých faktů polemizoval." Bravo Berane. Už máš za málo se i přepínat, viď.
  • abc  | 16.07.2012 15:18  | Reagovat
    pro autora: pěkně napsané ale dobré tak max. pro filozofy. Měl byste se držet trochu při zemi a všímat si podstatnějších věcí, např. třeba, že desetiletí kluci zastavují starší jestli by jim nekoupili cigarety a alkohol... s tím můžete něco udělat když se budete hodně snažit ale s tím co jste psal vy neuděláte ani ň. pro ostatní: nevím kolik vás tu vlastně je ( jestli 6 nebo 2 ) ale je to vážně sranda :-)
  • Venca  | 16.07.2012 19:47  | Reagovat
    abc,to ti řeknu naprosto přesně-s tebou o jednoho víc :)
  • Jan P.  | 16.07.2012 21:00  | Reagovat
    Pane Vladimíre V.S některými vašemi názory a argumenty souhlasím také.Podstatu problému vidím v samotném systému kapitalismu.Jiří Bezák z OI Čas na změny celý problém charakterizoval podle mého velmi přesně když uvedl: Kapitalismus a tržní ekonomika má při svém vývoji dost daleko k morálce a cti! V podstatě jde o to, že bohatí chtějí býti ještě bohatší a chudí tím pádem se musí stát ještě chudšími proto, aby ti bohatší se opravdu mohli stát těmi ještě bohatšími! Je to tak trochu zákon džungle, pokud není politickými a zákonnými pákami dostatečně ochráněn trh a občané před nenasytnými bankami a nadnárodními korporacemi a společnostmi, které celosvětově trhy ovládají. Vraťme se do české kotliny. I zde mocní lidé chtějí být mocnější a tudíž se neštítí použít k tomu všechny dostupné amorální prostředky. Nejenže se v politické i ekonomické rovině různě překrucuje a upravuje pravda, ale i morálka a čest jdou stranou. Zájmy byznysmenů, kmotrů, lobbistů a vládních politických stran jsou nadřazovány nad zájmy lidu, národa a státu. V tomto světle jsou i řešeny nejen tzv. církevní restituce, ale i aféry a kauzy, které pokud to jde, se v tichosti "pod koberec" uklidí. Jak z toho ven? Za prvé si musíme položit důležitou otázku: "Je současný politický systém schopen sebereflexe a reforem? " Pokud si mám odpovědět sám - NENÍ ! Proč? Protože jde o systémové chyby, které jsou natolik provázané, že jakýmkoliv pokusem reformovat jednu část, sesype se nám zbytek jako domeček z karet. Jaké je tedy řešení ? Je to řešení nelehké a velice problematické. Nebudeme si nalhávat, že jde o revoluční řešení. Neznamená to, že by mělo jít o násilí a krev, ale o přerod myšlení, ale ne jednoho člověka, rodiny, skupiny lidí, ale přímo národa a celého lidstva! Spočívá to v tom, že je nutné si uvědomit, že tak jako došlo k obrovskému vzestupu rozvoje lidské civilizace, může dojít i k prudkému pádu, a to nejen v oblasti ekonomické a morální, ale i faktické, tj. přežití lidského druhu na planetě Zemi. Změna myšlení člověka jako jednotlivce a změna myšlení lidstva jako celku. To je to, co nás pálí a tlačí do kouta! Pokud lidé nepochopí to, že honba za mamonem, za bohatstvím a za nekontrolovatelnými zisky vede lidstvo do záhuby - nic nezměníme a pád lidstva do propasti nezastavíme. Samotný autor komentáře J.Lauko (Kam vedie neskromnosť?) sdílí podobné myšlení.
  • Libor Furbacher  | 17.07.2012 13:53  | Reagovat
    ''Rozpocet by mel byt vyvazeny,statni pokladna znovu naplnena,verejny dluh by mel byt snizen,arogance urednictva by mela byt zmirnena a kontrolovana,podporovani cizich zemi by melo byt omezeno,jinak Rim zbankrotuje,a davy by mely byt nuceni pracovat a nezaviset na vlade s obzivou.'' Tohle nerekl zadnej konzervativni provicovej fanatik ,ale je to je z projevu Cicera tesne pred tim nez se Rimska republika polozila. Jane co se treba trochu poucit z historie. PS: Tady je ten citat v anglictine. ''The budget should be balanced, the treasury should be refilled, public debt should be reduced, the arrogance of officialdom should be tempered and controlled, assistance to foreign lands should be curtailed lest Rome become bankrupt, the mobs should be forced to work and not depend on government for subsistence''
  • Jan P.  | 17.07.2012 20:25  | Reagovat
    Pane Furbacher plně s vámi souhlasím, co třeba se trochu poučit z historie. Co všechno někteří z nás už zapoměli.Bývaly v této zemi časy, kdy pravice byla sprostým slovem. A to ještě za demokratických poměrů těsně po druhé světové válce. Téměř žádnou z politických stran tehdy nenapadlo neoznačit se za socialistickou či sociální. Špatných zkušeností s neregulovaným monopolistickým kapitalismem a jeho produkty bylo tehdy až přespříliš. Velká hospodářská krize, sociální nepokoje, nástup fašistických diktatur, holocaust a Evropa v rozvalinách po válečném konfliktu dosud nepoznaných rozměrů. V první polovině 20. století už druhým. To všechno se na „komunismus“ svaluje jen velmi těžko. (I když se to v groteskním českém prostředí, kde pro Duku byl nacismus levičáckou ideologii, stejně jako je pro Jakla zárodkem fašismu občanská společnost, nemusí být zas až takový problém.) Zkušenost to byla tehdy tak otřesná, že západní Evropa ohrožovaná také od nás, tedy z východu, vykročila na cestu k sociálnímu státu a integraci. Nikoli z pouhého rozmaru. Důvodů bylo víc. Jedním z nich byla pochopitelná snaha o tlumení třídních konfliktů a tedy o spoutání sil kapitálu, které umějí být, jak se zase ukazuje, rovněž pěkně destruktivní. Druhým důvodem bylo samozřejmě také to, aby šíření údajně socialistického sovětského impéria nepokračovalo dále na západ skrze revoluce nespokojených a o realitě Sovětského svazu málo informovaných občanů. Konflikty mezinárodní pak kromě ztlumených výkyvů kapitalismu neutralizovalo i prohlubování evropské integrace. Protože národy, které spolupracují a obchodují mají mnohem menší chuť spolu válčit. Evropský sociální stát přinesl západní části kontinentu dosud nebývalý rozkvět. Podle některých analýz rostla Evropa v té době mnohem rychleji než USA. Vzhledem k dnes obecně zaběhlým tvrzením o nákladnosti sociální státu zcela nepochopitelně. Od sedmdesátých let minulého století nabývá zejména v USA vlivu neoliberální ideologie ničím nespoutaného trhu, privatizace všeho a vypjatého individualismu, který se není ochoten zabývat takovými absurditami, jako je například solidarita či vůbec nějaký ohled na druhé. Samozřejmě mocně dotovaná ze soukromých zdrojů. Po pádu bolševického bloku pak dochází doslova k neoliberálním orgiím. Východ, podobně jako kdysi jásal pro báťušku Stalina, nadchnul se nyní v závanu dalších nových velkolepých perspektiv (á la marka za pět korun) opět zcela nekriticky pro nové božstvo jménem Trh. A ani si zprvu neuvědomil, na jakou půdu to vlastně vstupuje. Svět se v rámci globalizace hekticky zbavoval všemožných regulací ekonomik a mezinárodního obchodu. A ve východní Evropě našel mnoho obětavých a natvrdlých žáčků ochotných sežrat ty žvásty i s chlupama. Jako například Václav Klaus a jeho věrní, kteří českou ekonomiku zprudka liberalizovali, aby se následně podivovali, že hospodářství neroste tak jak má a jako nerostlo podle představ ani v jiných zemích, jimž MMF naordinoval podobnou kůru před námi. To vše ve jménu stále rychlejšího růstu. Aby výsledkem tohoto falešného boomu byla dlouhá řada hospodářských krizí, jež nyní konečně zasáhla část světa, jež tuto ideologii světu vnutila: Západ. A s ním opět i nás. (Opasky si holt máme za posledních dvacet let utahovat už potřetí.) Přestože uplatňování neoliberální ekonomické doktríny neslo všechny rysy toho, co Lenin kdysi popsal jako imperialismus, a znamenalo a znamená tedy naprostý regres, nikdo se nezabýval možnými důsledky. A nyní je zde konečně máme. Ještě to ale není zdaleka všechno, čím tzv. neoliberalismus a jeho nadšené uplatňování v praxi svět obohatí. Hrozí nám totiž opakování scénářů, které známe z historie, neboť zdivočelý nikým neregulovaný kapitalismus nemůže vygenerovat nic jiného než to, čeho bylo 20. století plné a čeho je plné už i století nové: války, hospodářské krize, bídu, rasismus, fašismus a další typy autoritářských režimů. I dnes se opět ukazuje zásadní rozpor ryzího kapitalismu. Že ke svému skvělému fungování a akumulaci zisků nemnohými potřebuje stále méně stále hůře placených lidí, po nichž ovšem požaduje, aby spotřebovávali stále více jím produkovaných výrobků. Nelogičnost tohoto rozporu je na první pohled patrná. Zatímco v rukou stále menšího počtu lidí se hromadí obrovské prostředky, které nemají šanci utratit, v rukou větší části lidstva, tyto prostředky, které by jinak ráda utrácela, chybí. Bajky neoliberálních ekonomů ztrácejících zbytky věrohodnosti, že naše dnešní krize je produktem zcela novým, že je krizí finanční anebo dokonce dluhovou, jsou komické. Dokazují jen jejich nekompetentnost, ale umožňují jim zdůvodnit, proč všichni tito tzv. odborníci byli krizí tak dokonale zaskočeni. Zhruba od 80. let minulého století navzdory zvyšující se produktivitě totiž platy zaměstnanců na západě stagnují, nebo zvolna klesají, nemluvě o rostoucí mase chronicky nezaměstnaných, zatímco platy elit letí astronomicky nahoru. Tato skutečnost vedla samozřejmě ke snížení poptávky po zboží všeho druhu, až nějaký chytrák vymyslel, že by se ohromné množství nevyužitého bohatství v rukou elit a korporací mohlo zaměstnancům namísto navyšování jejich mezd půjčovat, což splní hned tři úkoly. Zachová bohatství v rukou elit, opět nastartuje poptávku a učiní zaměstnance ještě závislejšími na zaměstnavatelích. Ale to nebylo zdaleka všechno. Tyto dluhy se následně přetavovaly do všemožných „výhodných“ balíčků, s nimiž se začalo ve velkém obchodovat. A až rozsah obchodování s deficity nabyl neúnosné míry, bublina jednoduše praskla. A následovalo úlevné sousloví: (zbrusu nová) finanční krize. A když státy začaly zachraňovat soukromé banky a firmy, výrazně navýšily své deficity a následovala „krize dluhová“, kterou tady prý máme nyní a kterou má zaplatit běžný daňový poplatník žijící si údajně až dosud nad poměry. A rady, jak tuto krizi zvládnout, dnes dávají vládám stejní ekonomové, kteří nejen že nebyli schopni zhroucení trhů předvídat, ale žijí v přesvědčení, že krize se dá překonat metodami, které k ní vedly. Absurdní. Řešením této krize z nadvýroby pak zcela logicky má být osekání veřejných rozpočtů, snížení mezd a v našem případě rovněž zvýšení daně z přidané hodnoty. Nejspíš k posílení koupěschopnosti obyvatelstva. I v dalších několika letech pak budeme nejspíš živořit. Ba co víc, dopady krize se budou prohlubovat. Bez práce bude stále více lidí, ti, co pro ně ještě práce bude, za ni budou dostávat stále méně, firmy budou krachovat, ve společnosti poroste sociální napětí, které se bude ventilovat zvyšující se frustrací, nejistotou a jejími dceřinými excesy: vzrůstající agresivitou, rasismem, nárůstem zločinnosti sociálně nejslabších vrstev, nacionalismem, touhou po „spravedlivé“ vládě pevné ruky, nenávistí k neúspěšným a v tom nejlepším případě odporem vůči mocenským elitám, pravým viníkům celé situace. A to všechno proto, že jsme zase na pár drobností zapomněli, ač už se s nimi historie lidstva nejednou potýkala. Třeba na to, že tajuplný lidský život na kouli bezcílně putující vesmírem, který povstal za okolností tak nejasných, jako je Velký třesk, si opravdu nezaslouží, aby byl stravován něčích tak šíleným jako je bezedná chamtivost, bezohlednost, mocichtivost a jako je i produkt těchto charakterových deformací - ničím neregulovaný sebedestruktivní kapitalismus. A lidský život v celé své nesmyslnosti je až moc krátký na to, aby se musel prožít v prostředí plném útisku, lží a tuposti neoliberálních dogmatiků, jejichž představa o společnosti se blíží kleci plné rozzuřených, navzájem se požírajících hyen, které nějaký chytrák pro svou potěchu dráždí zvenčí tyčí. (Použitý zdroj:Roman Sikora Deník referendum).
  • staník  | 22.07.2012 14:49  | Reagovat
    Kurníček šopa Berane, uvědom si, že ať píšeš jako Svatopluk Beran, Jan či Jan P. jest tvůj rukopis pořád stejný. Už to na nás nehraj a nedělej tady ze sebe trotla.
  • Libor Furbacher  | 23.07.2012 14:02  | Reagovat
    Kdokoliv Jan P je ,je to socialisticky fanatic .Nevim kdo je ten Roman Sikora,ktereho tady opisuje,ale pokud nekdo prekrucuje historii[a nebo ji nezna] tak to nejni moc valny zdroj. Ze Nacionalni Socialismus a Marxismus maji stejne koreny to nejni zadne tajemstvi .Byla to jeden blok nez se Hitler nepohodl z marxisty a vyhnal je. Pokud o tom nekdo pochybuje ,tady posilam link na jeho projev po prevzeti moci,ke svym vyvolenym v NSDAP.Kde mimo jine rika.......''mnozi z vas mi nemohou odpustit,ze jsem znicil Marxistickou stranu ale pratele ,ja jsem take zlikvidoval ostatni strany''.... konec citatu. Proste stejnej shit jenom ze se rozbratrily.Pamatuje si jeste komunisticke projevy?Stejna sebranka. http:// www.youtube.com/watch?v=lhVM0HmGado&feature=related&bpctr=1343044442&skipcontrinter=1
  • Jan P.  | 25.07.2012 20:12  | Reagovat
    Pane Furfbacher! Není rozhodně cílem mích komentářů Vás přesvědčovat.Každý z nás sdílí jiné hodnoty.Historická fakta a události posuzuje jinak.Můžeme pouze spolu různě polemizovat. Nebylo pro Vás vůbec důležité kdo je Roman Sikora.Podstatný měl být obsah komentáře historického poučení lidstva s neregulovaným monopolistickým kapitalismem a jeho produkty.Informační zdroj jsem uvedl z jiných důvodů.Okrajově Vám pro Vaši informaci sděluji,že Roman Sikora je divadelní kritik a dramatik. V letech 2005 až 2009 pracoval jako redaktor rubriky Umění v Literárních novinách, 2010 a 2011 v Deníku Referendum. V současné době jako recenzent spolupracuje s Čro 3 Vltava a Lidovými novinami. Stejně jako vy i já,podle svého přesvědčení a hodnot sdílíme různé názory a argumenty.Vy se ztotožňujete s názory některých novinářů který tvrdí, že nacismus či fašismus nejsou ve skutečnosti extrémní pravicí, ale extrémní levicí. Této interpretaci nahrává mj. pojem „nacionální socialismus“, neboť (jak tvrdí tito novináři) „socialismus je přece levicový“. Jenže nacionální socialismus není totéž co socialismus. Uváděný argument je čistě z logického hlediska asi tak opodstatněný jako věta: Kočičí zlato je zlato, tudíž je drahé. Novináři a komentátoři npř.z DR nebo BL na zmiňované téma uvádí: Pokus ztotožnit nacismus a fašismus s extrémní levicí přichází ze strany pravicových komentátorů, kteří snad z jakýchsi emocionálních důvodů jsou přesvědčeni, že ze strany pravice přichází vše dobré, zatímco ze strany levice vše špatné a tudíž přece není možné, aby něco tak zvrhlého jako nacismus bylo pravicové. Tato argumentace má svůj instrumentální rozměr, to znamená, že je nástrojem politického boje. Pokud by se podařilo překřtít nacismus na extrémní levici, znamenalo by to diskreditaci pojmu „levicový“ vůbec, což je možná i cílem některých lidí, kteří tuto myšlenku hlásají. Jediný způsob, jak dokázat, že nacismus je levicový, by bylo doložit, že odpovídá jakési definici „levicovosti“. Jenže taková definice neexistuje, pojmy pravice a levice jsou spíše zvykové a některé jejich atributy se v průběhu času proměňují. Například na Českém rozhlase 6 projevili v posledních letech tento názor komentátoři Petr Žantovský, Petr Příhoda a Jiří Berounský. Jiří Berounský například označuje dělnickou stranu na „vulgární levici“, ačkoliv připouští, že politologové je považují za extrémní pravici, což se jemu zjevně nezdá. Petr Příhoda se zase diví, že nacismus by měl být extrémní pravicí: „V posledních měsících vzrůstá aktivita příslušníků hnutí, označovaného jako pravicový extremismus. Proč pravicový, není jasné. Za naši politickou pravici se chce považovat ODS. Že by Dělnická strana nebo Národní odpor byly právě jejími ocelovými pěstmi?“ O něco dále nás přesvědčuje, že fašismus vyrůstal z levicového ideového podhoubí. Na toto „divení se“ bych rád odpověděl: Pánové, abyste něco takového mohli tvrdit, pak musíte nejprve definovat pravici a levici. Dokážete to? Obávám se, že nikoliv. Pravici nelze definovat tak, že jí „chce“ být ODS. Sám nevím o žádném atributu, který by bylo možné použít jako jednoznačné dělící kritérium. Náhodně vybrané vlastnosti nic neřeší. To, co předvádíte ve svých komentářích, odpovídá úchvatným argumentačním metodám sofistickým: Pampeliška je žlutá, můj papoušek je žlutý, tedy můj papoušek je pampeliška. Nemůžete srovnáním dvou náhodně vybraných znaků ztotožnit dva odlišné jevy, když o jejich ostatních charakteristikách neřeknete zhola nic. Všechny atributy pravice a levice historie promíchala. Je snad vlastností levice snaha po silném státu? A co anarchisté, kteří ho chtějí zrušit? Buduje levice sociální stát? A co konzervativci v Německu? Je to pravice, kdo usiluje o udržení starých pořádku či návrat k nim? A co komunisté po roce 1989? Osobně se domnívám, že asi jediné kritérium, které by možná obstálo ve všech historických epochách, je vztah pravice a levice k rovnosti lidí. Chci zde zdůraznit, že pravice a levice jsou relativní pojmy sloužící k orientaci na politické scéně vždy v konkrétní historické situaci. Pravice a levice nejsou žádné ideové koncepty. Ty představují jednotlivé ideologie, jakými jsou liberalismus, konzervatismus, socialismus, komunismus, anarchismus, fašismus atd. Tyto ideologie lze dělit na pravicové a levicové, případně demokratické a protidemokratické, ale žádný z těchto ideových konceptů není totožný s pojmem pravice nebo levice. Na závěr bych možná měl pro zmíněné jazykové inovátory jedno doporučení: Přestaňte se tak mocně identifikovat s pravicí a identifikujte se raději s konkrétními idejemi liberálními či konzervativními. Pak možná nebudete mít pocit, že váš osobní názor na politiku je vzorem pravicovosti pro všechny časy a ponesete méně úkorně to, že nacismus je tradičně označován za extrémní pravici.
  • Jan P.  | 25.07.2012 22:34  | Reagovat
    Pro doplnění:Současné alterglobalizační či antikapitalistické hnutí usiluje o SOCIALISMUS ZDOLA, jako alternativa k současném kapitalismu. Co socialismus zdola znamená a jaký význam pro lidstvo a životní prostředí nabízí si může každý dohledat různě sám.Pro L.Furbachera socialismus zdola představuje nebezpečnou alternativu k současnému kapitalismu.Slovo socialismus je třeba na veřejnosti účelově zdiskreditovat. Socialismus zdola obsahuje prvky přímé demokracie(politické a ekonomické).L.F. bude možná argumentovat tím,že o socialismus zdola usiloval také A.Hitler,J.V.Stalin a B.Mussolini.
  • Libor Furbacher  | 26.07.2012 14:06  | Reagovat
    Je mi jasne ze delate co je ve vasich silach aby jste vystrnadili nacionalni socialismus z vaseho socialistickeho tabora,presne tak jak se moc nehlasite ke sovetskemu socialismu , Maovu cinskemu socialismu,Kambodzskemu khmen rouge socialismu,Korejskemu socialismu,Kubanskemu socialismu atd. Jeste toho socialismu nemate dost?Ted chcete socialismus odspodu?So tyhle ostatni socialismy jste nam lily do hlavy ,proto se jim rikalo''odshora''?Ted tedy konecne zacinate ''odspoda'',kam to skutecne patri.
  • Jan P.  | 26.07.2012 19:40  | Reagovat
    Pane Furbacher! Lidé u nás a v celém západním světě mají DOST současného socialismus, jenže provozje ušlechtilá pravice. Poslední vývoj evropské integrace jde směrem k zajímavé frašce, v níž se mixuje neoliberalismus a řízené hospodářství marxismu. Německo souhlasilo na poslední schůzce v Bruselu s tzv. „solidaritou“ a „dohodou o růstu“, čímž se myslí placení individuálních bankovních dluhů skrze daňové poplatníky. Těch se ovšem nikdo neptá, jestli s tím souhlasí nebo ne.A to je čistý socialismus, jenže provozovaný ušlechtilou pravicí. V rámci objektivity zde uvedu některá fakta současného neoliberálního SOCIALISMU,který některým lidem,jako vy zřejmě vyhovuje. Vlády a jim podrobené pravicové parlamenty škrtem pera vytvoří z privátního dluhu onu společnou věc danou zákonem a vymahatelnou zákonem (res publica). Pravice rozkrade stát v pohodě, protože si společné převede do vlastního. Výsledkem pravicového socialismu jsou dluhy státu, viz český závod ke dnu. Jenže levice demagogicky zadluží stát také, protože nechce vzdorovat mafiánským bankovním strukturám a spojenému tlaku nadnárodních společností. Raději jim odevzdá povinné výpalné ve formě nižších nebo žádných daní, tím sníží příjmy státu. Pak demagogicky nechá na dluh prožrat zbytek národního důchodu, který ochotně financují mezinárodní lichváři. Výsledkem je bankrot státu na socialistický způsob a sebevraždy před parlamentem, které předvedlo Řecko. Pravice nebo levice to je jedno, hlavně, že „nám“ (hádejte, kdo to je?) to sype, a docela slušně. Ideologické rozdíly se totálně mažou, protože jde o prachy a o moc. Nesvatá aliance zprava nebo zleva tak či onak dojí stát, to jest nás jako daňové poplatníky. Máme skrze naše zvolené a zmatené politické zástupce financovat systém, který skrze fiktivní dluhy pošle naše těžce vydělané peníze kamsi jinam, třeba na Bahamy nebo do jiných daňových rájů. Je to pláči, ale v krizové a složité době nám vládnou svobodně a ochotně zvolení přitroublí našinci, kteří stoprocentně (to jest zastupitelsky a demokraticky) vyjadřují naši obecnou a pokleslou občanskou úroveň. Vyjmenoval jste zde řadu různých politických systémů které, slovo socialismus používaly nebo dodnes používají.Ten Váš "správný" socialismus(politická reprezentace zřízení země socialismus sice neuvádí ) jste zapoměl.Socialismus zdola oproti všem ostatním zřízením,které jste zde uvedl včetně toho vašeho zapomenutého může demokraticky socializovat vyprodukané zisky společnosti spravedlivě ve prospěch většiny.O takový socialismus pochopitelně vy nestojíte.

Přidat Komentář Vrátit se nahoru