Zdeněk Gryc
Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla
VÝZNAM KRIMIÁLNÍKŮ PRO NAŠE ZDRAVOTNICTVÍ
Zdeněk Gryc | 13.07.2020 12:26Převzato: "Ústav s názvem Masarykova léčebna „Dům útěchy“, postavený architektem Bedřichem Rozehnalem, byl slavnostně otevřen 13. ledna 1935 a provoz zde byl zahájen o týden později – 21. ledna. Od té doby se ústav, který během let několikrát měnil svůj název i zřizovatele, zabývá výhradně léčbou solidních nádorů." V roce 1960 byl ve vykonstruovaném procesu (spolu s Ing. Alexandrem Grimmem, Ing. Karlem Weingartem a Ing. Milošem Kočím) odsouzen ke čtyřem letům odnětí svobody za údajné rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví (honorářové a daňové nesrovnalosti). Během pobytu ve vězení v Praze v Pankrácké věznici pracoval v tzv. „Basaprojektu“. Dva projekty z tohoto období byly realizovány. V roce 1962 se podařilo Rozehnalovým přátelům – mj. hudebníkům Josefu Páleníčkovi a Miloši Sádlovi – prosadit, že byl na základě dekretu prezidenta republiky Antonína Novotného propuštěn z vězení. V roce 1968 byl rehabilitován a v roce 1970 Nejvyšší soud zrušil původní soudní proces z roku 1960 jako nezákonný. Po návratu z vězení nastoupil jako vědecký pracovník na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně. V roce 1965 absolvoval přednáškové turné po Německé demokratické republice, v roce 1966 pak studijní cestu do Spolkové republiky Německo a do Velké Británie. Tam se setkal s Arnoštem Wiesnerem, významným brněnským architektem meziválečného období. Téhož roku se stal vedoucím Kabinetu tvorby životního prostředí Univerzity J. E. Purkyně v Brně. V roce 1967 byla v Brně uspořádána výstava životního díla k 65. narozeninám. Výstava byla zopakována v roce 1968 v Liverpoolu a roku 1969 v Praze. Lékař Jan Žaloudík, bývalý ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně Ve strachu z koronaviru si libujeme. Boj s ním je sebezničující, míní lékař DANIELA BRODCOVÁ Foto: Profimedia.cz Medicína není jen covid a oněch jaksi registrovaných 350 mrtvých za čtvrt roku je třeba vnímat také úhlem mezitím 25 000 zemřelých na jiné nemoci, upozorňuje profesor Žaloudík. a to právě dnes... 11:59 Lékař Jan Žaloudík, bývalý ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně a senátor za ČSSD pro Seznam Zpráv popsal, jak se covid-19 může odrazit na zdraví populace a jak si stojí v porovnání s jinými nemocemi. Během koronavirové krize se utlumily preventivní programy v rámci onkologických oddělení, včetně screeningů rakoviny prsu. Může mít výpadek z dlouhodobého hlediska za následek například nárůst nádorových onemocnění? Problém už vůbec není provozní. Screeningová a další preventivní vyšetření se jistě doženou během dalších pár týdnů či měsíců, pokud se ovšem nebudou lidé obávat na preventivní vyšetření do zdravotnických zařízení chodit a celkově neomezí svůj zájem na onkologické prevenci z důvodu jiných virtuálních hrozeb. Ostatně upozornil jsem už 16. dubna, že medicína není jen covid a oněch jaksi registrovaných 350 mrtvých za čtvrt roku je třeba vnímat také úhlem mezitím 25 000 zemřelých na jiné nemoci, ať již s postupujícím věkem, nebo také na různé, i preventabilní, jiné nemoci. Třeba na onu rakovinu za čtvrt roku zemřelo nejméně 7000 pacientů, u mnohých jistě mohlo být onemocnění zachyceno časněji a léčba by bývala úspěšnější. Jen nezůstat trvale zacovidovaní! Máte přehled o tom, jak onkologická prevence funguje nyní? Daří se lidi do nemocnic znovu dostávat, nebo u části stále převládají obavy z nákazy? Během koronavirové krize se utlumily preventivní programy v rámci onkologických oddělení, včetně screeningů rakoviny prsu. Může mít výpadek z dlouhodobého hlediska za následek například nárůst nádorových onemocnění?