Zdeněk Gryc
Architekt - důchodce - autor sídliště Březinovy sady, žák profesora Rozehnala, který si váží osobnosti PhDr. F. Hoffmanna a Václava Havla
PRÁVĚ DNES - VELEHRAD
Zdeněk Gryc | 03.10.2020 08:15Velehrad připomene tři výročí: Akci K, návštěvu Jana Pavla II . a úmrtí kardinála Špidlíka Napsal Mgr. Bc. Pavel Siuda Vytvořeno: 21. září 2020 Zobrazení: 188 Velehrad - V sobotu 3. října 2020 budou na Velehradě připomenuty tři výroční události letošního roku – 70 let od Akce K („kláštery“), 30 let od návštěvy sv. Jana Pavla II. a 10 let od úmrtí kardinála Tomáše Špidlíka, SJ. V poutním areálu bude zároveň požehnána pamětní deska k připomínce likvidace zdejší řeholní komunity v rámci zmíněné Akce K, k níž došlo 13. dubna 1950. Součástí pamětního víkendu bude též mše svatá a dvě hudební akce. Setkání v poutním areálu na Velehradě bude v sobotu 3. října zahájeno ve 14.00 mimořádnou mší svatou, kterou ve velehradské bazilice bude celebrovat papežský nuncius Charles D. Balvo. Následovat bude modlitba u sarkofágu kardinála Tomáše Špidlíka, SJ. Po promluvě historika Jaroslava Šebka se účastníci odeberou na Stojanovo nádvoří, kde bude požehnána pamětní deska Akce K vytvořená velehradským sochařem Otmarem Olivou. Umělecké dílo připomíná snahu komunistické vlády o omezení činnosti církví v tehdejším Československu. Cílem diktaturní moci bylo zbavit řeholníky svéprávnosti, označit je za nepřátele socialismu, tedy státu, a zničit nejviditelnější projevy komunitního křesťanství, jimiž byly kláštery. Na Velehradě tato akce postihla vzdělávací a duchovní činnost početné komunity řeholního společenství Tovaryšstva Ježíšova. Akce K byla příčinou uzavření zdejšího jezuitského gymnázia. Ostatně někteří stále žijící pamětníci této události patří mezi iniciátory instalace esteticky originální desky. Ta mohla být vytvořena díky veřejné finanční sbírce. Na umělecký artefakt přispěli jednotlivci, instituce i místní a regionální samosprávy. Pamětní deska je zavěšena na zdi dnešního internátu církevního gymnázia na Stojanově nádvoří naproti velehradské bazilice. Autorem pamětní desky je velehradský sochař Otmar Oliva. Po slavnostním odhalení desky bude u tzv. papežského kříže následovat krátké připomenutí 30. výročí první návštěvy papeže sv. Jana Pavla II. v Československu. Kulturním doplňkem pamětního dne bude od 16.30 koncert souboru Musica Animata, který proběhne ve velehradské bazilice. Slavnostní víkend završí v neděli 4. října kytarový koncert virtuosa Štěpána Raka „Domov můj“, který se od 17.00 uskuteční v barokním Zimním sálu v budově Stojanova gymnázia. Autor: Petr Slinták, www.ado.cz ---------------------------------------------------------------------------------- Jeden z autorů brožury, "AKCE K", "Jak to bylo oné dubnové noci 1950 na Velehradě", která k této akci vyšla, je skaut Jiří Dunděra, emeritní primář Kyjovské nemocnice, jejímž autorem je profesor Rozehnal. V této souvislosti vzniklo jejich celoživotní přátelství. ---------------------------------------------------------------------------------------- Jiří Dunděra (* 28. listopadu 1933 Brno), je český lékař a publicista. V roce 1952 absolvoval Klvaňovo gymnázium v Kyjově a roku 1958 Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Jeho rodiče byli v roce 1942 popraveni v Kounicových kolejích v Brně za ošetřování velitele paradesantní skupiny Zinc Oldřicha Pechala. Vedle lékařského povolání, vykonávaného v kyjovské nemocnici (internista – gastroenterolog), se dříve zajímal o divadlo i činnost Sokola a trvale o výtvarné umění včetně vlastní tvorby (kresba, grafika, koláž). Později se však soustředil na publicistiku - je autorem mnoha článků z oblasti kultury a historie, zejména v regionálních a oblastních periodikách, a později i celých knih. Popisuje životní příběhy řady osobností regionu i historické události, které se jich dotkly či je přímo spolutvořili, ale už v měřítku celostátním, evropském i často celosvětovém. Za významný přínos v oblasti mapování novodobé historie a osobností Kyjovska mu byla udělena Cena města Kyjova (2002) a Cena starosty města Kyjova (2013). Těmito díly jsou, vedle osobitých pohledů do lékařského prostředí - "Úsměvy cechu Hippokratova" (2007), všechny z trojice obdobně koncipovaných biografických knih o desítkách životních příběhů lidí, z nichž řada byla jeho osobními přáteli - "33 životů" (2005), "Hrstka osudů" (2010) a "Křižovatky osudů" (2014). K nim se přiřadila zatím poslední, o extrémních osudech z vlastního rozhodnutí: "S bombardéry na válečném nebi – Kyjovjáci u třistajedenáctky" (2018).[1][2][3] ----------------------------------------------------------------------------- V létě 1952 jsme s Jiřím Dunděrou dělali společně přijímačky na FA. Talentová zkouška, kresba na Rybářské ulici před ateliery Doc. Axmana prof. Doubravy a prof. Rozehnala. Dunděra má talent, svědčí o něm nejenom grafický list s portrétem profesora Rozehnala, ale celé dílo umělce-lékaře. Dunděra chtěl jít ve šlépějích svého otce-lékaře, takže dělal přijímačky také na medicínu, kam se nakonec laskavostí otcova přítele a kolegy dostal. ----------------------------------------------------------------- Na stránce 2 pamětní brožury, je text a fotografie se sedmi, kteří se snažili, aby na akci K nebylo zapomenuto. Uprostřed je Jiří Dunděra z Kyjova. "26 června 2018 se konala na Velehradě schůzka, na které byla schválena pamětní deska, připomínající likvidaci jezuitského gymnázia v roce 1950, komunistickým režimem v rámci akce K, jak zněl název operaci na likvidaci řádů a kongregací".